Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Během návštěvy pana Cerfa v Praze (já název toho článku nevymyslel :-) - viz URL) jsem měl možnost se s ním setkat i při sympaticky komorním popovídání, kterého se účastnilo jen několik dalších lidí. Sice jsem se trochu zhrozil, když jsem si (po té, co jsem na tu tzv. snídani přijal pozvání) v oficiální tiskové zprávě přečetl, že se pan Cerf setká s "bloggery" (ošklivá havěť, tihle bloggeři), ale nakonec o tom do blogu píši, takže si nemám co stěžovat... Pár neuspořádaných postřehů:
Vint Cerf se při osobním setkání projevil jako moc sympatický starší pán, který sice pracuje pro Google, ale vzhledem ke svému postavení a reputaci to bere s nadhledem. Rozhodně nezačíná každou druhou větu "U nás v Google..."
Přesto mě však pobavila jedna zmínka o Googlu. Možná víte, že se tato společnost chlubí spoustou nekonvenčních postupů, z nichž jeden je docela dost unikátní: vývojáři mají možnost (či spíše povinnost) se po 20 % času věnovat čemukoliv, co je zajímá -- podmínkou je, že to nesmí být jejich hlavní pracovní projekt. Tak tohle už jsem někde dříve četl. Zajímavé bylo, když to Vint Cerf použil jako odůvodnění toho, že nevěděl, jestli se na nějaké konkrétní věci v Googlu pracuje nebo ne. Neví to totiž asi nikdo, pokud se tím přímo nezabývá.
20 procent času, 10 000 zaměstnanců (z toho polovina vývojáři)... Dá se to tedy říci také tak, že je 1 000 vývojářů placených za full-time práci na svých koníčcích, takže je těžké si být jistý, co tam vlastně vzniká.
Řeč přišla i na "internetizaci" předmětů, u kterých nám zatím připojení k síti nepřipadá reálné, užitečné nebo obojí. Já mám z toho docela husí kůži, protože v propojování, připojování a z toho plynoucí možnosti centralizace vidím nebezpečí zneužití. Během tiskové konference a následné přednášky na ČVUT zmínil p. Cerf ponožky a košile připojené k Internetu. Zatímco wifizovaná ponožka se dá pod gaučem snadno nalézt (príma), stejně vybavená košile může manželce prozradit, že neděláte přesčas, ale popíjíte v baru (horší). Nemohu si pomoci, ale uvažuji hlavně o těch "košilích". Lednička připojená na net mi možná dokáže poslat SMS, že dochází zmrzlina a za dva dny zkysne mléko, ale mě daleko více trápí, že si průměrně schopný parazit pomocí RFID čipů zjistí, co jsem včera snídal.
Petr Koubský mi svým ujištěním, že lidé jsou líní a tento trend bude pokračovat (doslova řekl "unstoppable", fujtajksl - to zní osudově), vůbec nálady nepřidal. V reakci na to povídal p. Cerf, že sice chápe obavy z přílišného shromažďování informací o jednotlivcích, ale svoji kreditku kvůli tomu nezahodí (sakriš, já přece taky ne) -- i když je z výpisu vidět, kde přespal, co večeřel, i kam jel a kolik to stálo. Vzpomněl jsem si na žábu a vroucí vodu. Jsem přesně taková žába -- plnou hubu keců, ale pod kotlem už zatápějí a já furt klidně sedím. Nutno přiznat, že když během řeči padla zmínka o našich rodných číslech a povinných občankách, koukal p. Cerf dost nevěřícně.
Ještě než jsem si mohl dát na účet české pobočky Google lososový sendvič, mluvilo se o spamu, aplikacích na webu (počítače by sloužily jen jako terminály pro přístup k online programům, což by například velmi usnadnilo výměnu počítače -- člověk nemusel všechno přeinstalovávat) a důvěryhodnosti firem, které poskytují online služby. Nevím, jak se na to díváte vy, ale já myslím, že až jednou Google začne svým registrovaným zákazníkům připravovat skladbu reklam podle obsahů jejich GMailových schránek, bude asi pozdě ('Tvoje přítelkyně má pravděpodobně zítra narozeniny, tumáš pár reklam na doručování kytek, i když jsi do hledání zadal heslo "pivo".'). Jedna věc je důvěřování pravidlům, která (si) firma stanovila (a potažmo schopnostem je prosadit, tj. zabezpečení), druhá pak důvěřování samotné firmě, že je dodrží.
V souvislosti se spamem se p. Cerf nechal slyšet, že by ho velmi zajímalo, jestli by bylo reálné vytvoření e-mailu na principech srovnatelných s P2P. Autentizovaná spojení s přizvanými účastníky by zaručovala ochranu před nežádoucím masovým spamováním. IMHO by něco takového nefungovalo především proto, že lidi raději nainstalují SpamAssassin, než aby používali ověřené spoje. Ostatně, možnosti zamezení spamu na úrovni sítě existují už dnes -- jen je nikdo nepoužívá.
Bohužel už nezbyl čas na pár otázek týkajících se Linuxu a open source v Googlu, meziplanetárního Internetu a Delay Tolerant Networking. Pan Cerf mi však už psal, že až bude mít chvilku, tak odpoví e-mailem, takže to sem potom někam plácnu.
Tiskni
Sdílej:
rád bych si to taky sosnul...
založíme avc.abclinuxu.cz
Pokud přetrpíš části, které překládal ten uhekaný a zmatený chlap, bude ti odměnou IMO velice kvalitní překlad nějaké slečny/paní, která se poslouchá velmi hezky.Pravda!
Tedy spíš (-:. I když zatím ještě ne. Zatím...
Když se psalo a kontrole jednotlivců na každém kroku ve scifi, tak se řešilo, jak to lidem nanutit. Ale my si to koupíme sami. A rádi.