Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Během návštěvy pana Cerfa v Praze (já název toho článku nevymyslel :-) - viz URL) jsem měl možnost se s ním setkat i při sympaticky komorním popovídání, kterého se účastnilo jen několik dalších lidí. Sice jsem se trochu zhrozil, když jsem si (po té, co jsem na tu tzv. snídani přijal pozvání) v oficiální tiskové zprávě přečetl, že se pan Cerf setká s "bloggery" (ošklivá havěť, tihle bloggeři), ale nakonec o tom do blogu píši, takže si nemám co stěžovat... Pár neuspořádaných postřehů:
Vint Cerf se při osobním setkání projevil jako moc sympatický starší pán, který sice pracuje pro Google, ale vzhledem ke svému postavení a reputaci to bere s nadhledem. Rozhodně nezačíná každou druhou větu "U nás v Google..."
Přesto mě však pobavila jedna zmínka o Googlu. Možná víte, že se tato společnost chlubí spoustou nekonvenčních postupů, z nichž jeden je docela dost unikátní: vývojáři mají možnost (či spíše povinnost) se po 20 % času věnovat čemukoliv, co je zajímá -- podmínkou je, že to nesmí být jejich hlavní pracovní projekt. Tak tohle už jsem někde dříve četl. Zajímavé bylo, když to Vint Cerf použil jako odůvodnění toho, že nevěděl, jestli se na nějaké konkrétní věci v Googlu pracuje nebo ne. Neví to totiž asi nikdo, pokud se tím přímo nezabývá.
20 procent času, 10 000 zaměstnanců (z toho polovina vývojáři)... Dá se to tedy říci také tak, že je 1 000 vývojářů placených za full-time práci na svých koníčcích, takže je těžké si být jistý, co tam vlastně vzniká.
Řeč přišla i na "internetizaci" předmětů, u kterých nám zatím připojení k síti nepřipadá reálné, užitečné nebo obojí. Já mám z toho docela husí kůži, protože v propojování, připojování a z toho plynoucí možnosti centralizace vidím nebezpečí zneužití. Během tiskové konference a následné přednášky na ČVUT zmínil p. Cerf ponožky a košile připojené k Internetu. Zatímco wifizovaná ponožka se dá pod gaučem snadno nalézt (príma), stejně vybavená košile může manželce prozradit, že neděláte přesčas, ale popíjíte v baru (horší). Nemohu si pomoci, ale uvažuji hlavně o těch "košilích". Lednička připojená na net mi možná dokáže poslat SMS, že dochází zmrzlina a za dva dny zkysne mléko, ale mě daleko více trápí, že si průměrně schopný parazit pomocí RFID čipů zjistí, co jsem včera snídal.
Petr Koubský mi svým ujištěním, že lidé jsou líní a tento trend bude pokračovat (doslova řekl "unstoppable", fujtajksl - to zní osudově), vůbec nálady nepřidal. V reakci na to povídal p. Cerf, že sice chápe obavy z přílišného shromažďování informací o jednotlivcích, ale svoji kreditku kvůli tomu nezahodí (sakriš, já přece taky ne) -- i když je z výpisu vidět, kde přespal, co večeřel, i kam jel a kolik to stálo. Vzpomněl jsem si na žábu a vroucí vodu. Jsem přesně taková žába -- plnou hubu keců, ale pod kotlem už zatápějí a já furt klidně sedím. Nutno přiznat, že když během řeči padla zmínka o našich rodných číslech a povinných občankách, koukal p. Cerf dost nevěřícně.
Ještě než jsem si mohl dát na účet české pobočky Google lososový sendvič, mluvilo se o spamu, aplikacích na webu (počítače by sloužily jen jako terminály pro přístup k online programům, což by například velmi usnadnilo výměnu počítače -- člověk nemusel všechno přeinstalovávat) a důvěryhodnosti firem, které poskytují online služby. Nevím, jak se na to díváte vy, ale já myslím, že až jednou Google začne svým registrovaným zákazníkům připravovat skladbu reklam podle obsahů jejich GMailových schránek, bude asi pozdě ('Tvoje přítelkyně má pravděpodobně zítra narozeniny, tumáš pár reklam na doručování kytek, i když jsi do hledání zadal heslo "pivo".'). Jedna věc je důvěřování pravidlům, která (si) firma stanovila (a potažmo schopnostem je prosadit, tj. zabezpečení), druhá pak důvěřování samotné firmě, že je dodrží.
V souvislosti se spamem se p. Cerf nechal slyšet, že by ho velmi zajímalo, jestli by bylo reálné vytvoření e-mailu na principech srovnatelných s P2P. Autentizovaná spojení s přizvanými účastníky by zaručovala ochranu před nežádoucím masovým spamováním. IMHO by něco takového nefungovalo především proto, že lidi raději nainstalují SpamAssassin, než aby používali ověřené spoje. Ostatně, možnosti zamezení spamu na úrovni sítě existují už dnes -- jen je nikdo nepoužívá.
Bohužel už nezbyl čas na pár otázek týkajících se Linuxu a open source v Googlu, meziplanetárního Internetu a Delay Tolerant Networking. Pan Cerf mi však už psal, že až bude mít chvilku, tak odpoví e-mailem, takže to sem potom někam plácnu.
Tiskni
Sdílej:
rád bych si to taky sosnul...
založíme avc.abclinuxu.cz
Pokud přetrpíš části, které překládal ten uhekaný a zmatený chlap, bude ti odměnou IMO velice kvalitní překlad nějaké slečny/paní, která se poslouchá velmi hezky.Pravda!
Tedy spíš (-:. I když zatím ještě ne. Zatím...
Když se psalo a kontrole jednotlivců na každém kroku ve scifi, tak se řešilo, jak to lidem nanutit. Ale my si to koupíme sami. A rádi.