Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Chtěl bych se vás zeptat, proč se zatím linux nerozšiřuje do firemního prostředí a mezi domácí ovce? 
Já bych jenom namátkou řekl: chybějící aplikace, roztříštěnost, málo vývojářů, malo penez v odvětví? Najdete i další důvody, či s mými nesouhlasit?
Tiskni
Sdílej:
já jsem si klávesnici a touchpad polil před půl hodinou, sušil jsem to jak blázen, klávesnice ok, ale touchpad mě štve, jezdí malé vzdálenosti, a když ho pustím, tak se v podstatě vrátí tam, kde začal. (btw. nějaká rada na tyhle symptomy od zkušenějších?) Ale že tu zrovna náhodně narazím na "kolegu", to jsem nečekal v nejmenším 
vim ~/.emacs
Ja sa ku svojej klávesnici vrátim až po víkende a dúfam, že zistím, že sa všetka voda odparila a nezanechala žiadne trvalé následky
Holt chce to tvrdou práci jako svina!!!
... Houmlesák na hlavním nádru vykládající každému na potkání, jak zná ten linux, a že ti ho za polévku nainstaluje taky není to pravé ořechové... (to se mi stalo, akorad to nebyl linuxák, ale znalec elektrotechniky, a to na velice kvalifikované úrovni. Jelikož hlavní nádraží (to bylo Brňenské ze své vesničky navštívím jen velmi občas, docela mě to udivilo - no znalosti, jak se nám snaží prezentovat jeden učitel, nejsou vše)...
Ano, máš pravdu. Netvrdím že jsem si, třeba jen na chvilku, myslel že si za to nemůže sam. Zmínil se že nejhorší co ho mohlo potkat jsou kamarádi, co ho zradili - ať si pod tím každý představí co chce. Nicméně jsem mu za vyjmenování pár vzorců desetikačku dal.
Co se týče podnikání, začátky mnoha dlouhodobě úspěšných firem jsou velmi zajímavé. Určitě to chce velkou oběť... ale ne každý má štěstí a né každý tu odvahu a energi a schopnosti...
No a jestli budeš něco rozjíždět, tak přeji hodně velkou dávku štěstí, lesu se určitě už vyhneš :), takže ať se daří.
Dale by me zajimalo proc "domaci ovce" surfuji po internetu, hraji hry a delaji ostatni podivne cinnosti misto toho aby se venovali treba hackovani kernelu. Proc je v GNU/Linuxu tak malo kloudnych aplikaci (treba CAD, ucetnictvi) ktere by se ve firemnim prostredi pekne vyjimaly?
)) duvod proč by linux měl přejít do firemního prostředí je několik: můj strach, potenciál linuxu v podobě geniální ekonomické mzšlence GPL a to že když jedna věc hnije tak druhá je pokrokem. to s těma ovcema je problém (sám jsem někdy ovcí), ale mám takoveý pocit že existuje nějaké spojité nádoby mezi ovcema a firemním prostředím... Nevim yatim jestli se touto otáykou někdo zabýval...
Nevím, ale mám takovej pocit že dobrej dekstop se ukazuje tím jaké jsou na něho blbinky a kraviny... Takže čím více takových to blbostí bude, tím líp, a samozřejmě kdyby nějaká ta dobrá aplikace se vyskytla pro firmy bylo by ještě lépe... Ale prostě si myslím že by mohli programátoři rozšířit svůj obzor a začít čumět po okolí aby zjistili co vlastně lidi chtějí, protože si mužou vydělat nějaký prachy!
proč se zatím linux nerozšiřuje do firemního prostředíŠpatně vidím?
zive.cz neni zcela seriozni a spise pro-microsoft prostredi+1, všiměte si, že v logu Vista blogu je na pozadí pozadí z OS X a pro jistotu v něm nejde komentovat.
Ani ne. Staci se podivat na statistiky treba prohlizecu a jejich OS za posledni 2 roky.Neřekl bych, že je právě tohle kritérium, podle kterého by mělo smysl hodnotit firemní rozšíření. Webové prohlížeče vypovídají o počtu uživatelských desktopů, což není to, o čem mluvím. Linux usage in the servers of large companies is continuing to rise. 73% of enterprise companies are running Linux on at least some of their servers. Just six months ago that figure was 67% and a year ago it was 65%, as per Evans Data Corp's latest Enterprise Development Issues Survey.
Máte pocit, že Linux by byl stejně dobrý při řekněme stovce uživatelů? Mám pocit, že nikoli.
To nevím. Jednoduše mám pocit, že počet uživatelů nijak nesouvisí s kvalitou čehokoliv. U některých projektů je to naprosto neporovnatelné, jsou vysoce specializované a přes svou špičkovou kvalitu je potřebuje jen několik málo jednotlivců. Nevím, jestli je to tak i s linuxem. Jestli má být úzce specializovaný, nebo naopak masově rozšiřitelný. A taky záleží na úhlu pohledu. Pokud bychom to brali z pohledu desktopu, byla by situace "špatná" (i když bylo by třeba stanovit "dobrý" výsledek), pokud z hlediska serverů je to něco jiného a pokud s hlediska malých jednoúčelových zařízení typu router zde je linux jako doma.
Jinak alespoň v mých četných diskusích o programovacích jazycích mi 99% začne argumentovat statistikou a rozšířeností.<rejp>Nejhorší jsou Javisti, ty potvory vlezou všude
</rejp>
Ale je to přesně tak. Například jazyk D by v podstatě nahradil jazyk C a dost možná i C++, jenže tu není žádná velká firma, která by ho dokázala protlačit. I když z operátorů jako >>>= mě trochu jímá hrůza
To měla být odpověď k tomuto:Hmmm, nějak jsem se netrefilA ona snad není?To měla být odpověď k tomuto:
zkus trochu popřemejšet audělat něco pro firemní prostředí a nebo něco pro někoho známěho... jinak jseš nula...