Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Nedávno se mi podařilo získat "nový stroj". Mašinka s procesorem AMD 386 DX/DXL-40, harddiskem o velikosti 110 MB, 3 MB RAM, s dokonce barevnou grafikou (Trident), jejíž možnosti rozšiřuje odcházející monitor (vytvářející přímo duhové barevné přechody), a se dvěma disketovými mechanikami, z nichž jedna je 5,25", se usídlila na místě, kde původně stával další můj muzeální kousek -- prozměnu 286ka s rokem výroby v roce mého narození. Přímo nedočkavě jsem si stáhl několik disketových distribucí, které jsem vypálil spolu se Slackware 3.3, který jsem si chystal jako možnou alternativu. Nakonec se ukázalo, že jedinou možnou volbou bude Slackware 3.3, jelikož Floppix je určen k testování pouze z diskety a nemá podporu harddisků a AlfaLinux i TinyLinux nezvládají procesory 80386, neboť požadují alespoň 486ku.
Volba distribuce byla tedy jasná a tak jsem ukořistil mamince pět disket, jelikož základovka (BIOS) třiosmšestky se nedokázala smířit s CD-ROMkou, kterou jsem přepojil z počítače, a mých cca 50 disket ležících netknutě pár let na poličce v boxu mělo více vadných než dobrých sektorů. Bootovací obraz jsem na disketu přenes pomocí dd if=bare.i of=/dev/fd0 na jiném stroji. Během bootování, při kterém jsem musel z nedostatku RAMky zakázat ramdisk (lilu se zadá mount root=/dev/fd0 ramdisk=0), jsem si připravil další disketu s rozbaleným instalačním obrazem: gunzip color.gz; dd if=color of=/dev/fd0. Překvapila mě poněkud nepochopitelná žádost o disketu s instalačním obrazem (rootdisk), kvůli nahrání do ramdisku. Po zasunutí diskety a stisku enteru se však zobrazila další žádost, která již napovídala, že ramdisk je opravdu vypnutý. Harddisk jsem rozdělil pomocí fdisku na instalční disketě. Pak jsem musel vytvořit a inicializovat swap: mkswap /dev/hda2; swapon /dev/hda2, jelikož by instalátor neměl dostatek paměti. Samotnou instalaci jsem spustil příkazem ./setup. Problém nastal při výběru instalačního media, jelikož jsem si spočítal, že přenášet instalačky na disketách by znamenalo instalovat alespoň týden v kuse a zmíněných pět disket bych zcela jistě odvařil... Nemluvě o tom, že disketa byla kvůli absenci ramdisku přimountovaná. Jako řešení se nabízela instalace z harddisku. Bohužel instalačky Slackware 3.3 mají 119 MB (celý adresář slackware-3.3 na FTP serveru má necelých 500 MB), což se nevejde na disk mé 386ky ani zabalené. Vytáhl jsem 240 MB harddisk z 286ky s tím, že na něj přenesu instalačky a zase ho vrátím. Smutným zjištěním ale bylo, že to, co bych chtěl nainstalovat, se na disk stejně nevejde. Tak jsem byl donucen provést záměnu obou disků. Instalace proběhla zcela bez problémů i z dosového oddílu a díky záměně disků jsem si mohl dovolit nainstalovat všechno. Diskový oddíl pro Slackware byl ext2 a dostal zbytek po 16 MB swapu.
Start nově nainstalovaného systému proběhl bezproblémů. V přátelsky vyhlížejícím BASHi, který bohužel neuměl použít klávesy backspace, home ani end, byla k dispozici i historie příkazů, což jsem nečekal, ale především můj oblíbený vim, takže jsem se cítil jako doma. Zklamala mě trochu absence muttu, ale na čtení pošty, kterou budu dostávat jen od démonů na localhostu, mám k dispozici alespoň pine. Další mé zvědavé kroky vedly ke spuštění XFree86, zde ve verzi 3.3.1. Odhad, že 3 MB RAM bude asi málo, byl opravdu opodstatněný. Systém swapoval asi dvacet minut jako o život a pak jsem z obav o disk raději zmáčkl C-c.
V průběhu dalšího týdne jsem si hrál v BASHi. Objevil jsem úžasný tabulkový editor sc a tak jsem pořád přepínal na druhou konzoli se spuštěným man sc, protože tento prográmek má ještě "intuitivnější ovládání než vim"
. Ve čtvrtek jsem využil volné chvíle a zašel jsem do PC Sekáče na Cejlu s dotazem, zda nemají dvaatřicetipinové SIMM moduly. Pán se mi jen zasmál a na další dotaz, zda neví, kde v Brně něco takového sehnat, odvětil poněkud posměšně, že tak leda na vrakovišti. Pomyslel jsem si, že si asi vybrali špatný název pro svůj podnik, když nemají doplňky k třiosmšestkám, a zamířil jsem na vrakoviště. Ačkoliv pán v Sekáči nejspíš nezná úžasnou firmu Recom, sídlící v Brně-Černovicích na rohu Zvěřinovy a Hladíkovy ulice, žádné jiné vrakoviště mě nenapadlo. Stihl jsem to asi 10 minut před zavíračkou. Prošel jsem dvorem kolem hromad rozebraných tiskáren, televizorů a kopírek až k objektu vzadu, kde vedle hromady zdrojů z počítačových beden testoval pan šéf větráček pro zákazníka přede mnou. Ohledně dvaatřicetipinové RAMky jsem se od něj dověděl, že mám smůlu, jelikož prý o takových SIMMkách slyšel, ale v životě jedinou neviděl. Nelenil jsem a vytáhl jednu z batohu. Pán si ji prohlédl a s komentářem, že nemá poslední dva piny zapojené, takže je vlastně jen třicetipinová, mi nabídl podobné moduly s kapacitou 1 nebo 4 MB. Cena rozhodla. Poměrně rychle jsem dospěl k závěru, že 4 kusy 1 MB po 10 Kč jsou levnější než 1 kus 4MB za 100 Kč a já měl ještě nějaké pozice volné, tak jsem nakoupil více kusů za nižší cenu. Teď mám 8 MB RAM.
Doma byly vánoce. Původních asi 20 vteřin potřebných ke zkopilování Hello world v céčku se smrsklo na 8 vteřin a při opakované kompilaci dokonce na necelé 3 vteřiny. Podstatnější byla možnost spustit XFree i s fvwm95 v poměrně snesitelném čase. Radost mi překazila chabá softwareová výbava. Kromě pár drobností jako xman, xv, xcalc, xlogo nebo xeyes toho Slackware 3.3 pro grafický režim moc nenabízí.
Ještě před zakoupením RAMky jsem rozchodil plip spojení (přes paralelní laplink) se svým "normálním" počítačem. Na 386ce stačilo rmmod lp; insmod plip; ifconfig plip1 192.168.1.4 pointopoint 192.168.1.1 up; route add -net 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 plip1 na bedně byla situace o něco složitější. Tedy insmod parport; insmod parport_pc io=0x378 irq=7; insmod plip; ifconfig plip0 192.168.1.1 pointopoint 192.168.1.4 up; route add -host 192.168.1.4 plip0 a odstranění všech modulů, které by chtěly k paralelnímu portu, vyřešilo vše, vyjma forwardingu na notebook, který asi znemožňuje firewall, takže se budu asi muset naučit ip-tables
. Problém opět nastal se softwareovou výbavou Slackware 3.3, který nedisponuje esesháčkem, takže nezbývá než používat telnet.
Dalším krokem, kterým jsem zatím skončil, byl pokus o rozchození dvou monitorů. Přidal jsem grafickou kartu Hercules a svůj první monitor -- dvoubarevný, oranžovo-černý. V konzoli jsem ho nerozchodil, neboť jsem nenašel v /dev žádné odpovídající zařízení. Zato jsem našel na netu pár povzdechů nad tím, že v konzoli nelze používat druhý monitor, vyjma snad nějakého postupu přes vytvoření framebufferu, a na to jsem už neměl náladu. A tak mi jen smutně blikal oranžový kurzor, zatímco se vše vypisovalo na prvním monitoru. Zato Xka byla o něco málo sdílnější. Přidal jsem další sekci "Device", "Monitor" a "Screen" a při startu XFree naskočil i druhý monitor. Buhužel jsem se dočetl, že Xinerama je v Xkách až od verze 4.0, čili v mé verzi 3.3.1 mám smůlu. Kurzor při překročení okraje obrazovky sice přeskočil na druhý monitor, ale při odkliknutí provedl odpovídající akci na prvním monitoru, kam se taky přesunul. Jediné možné využití tak zůstalo pro zasílání X-aplikací z terminálu na prvním monitoru pomocí export DISPLAY=:0.1; xclock nebo něco podobného, což ale u interaktivních aplikací nemá smysl, protože na jejich tlačítka nelze kliknout...
Posledním záškubem bylo stažení xpdf.tgz a xmono.tgz z archivu Slackware 4.0. Bohužel ani v této verzi nejsou novější Xka a xpdf chybí nějaké knihovny...
Výsledkem celého snažení je tedy stroj, na kterém lze v omezené míře psát ve vimu céčkovské programy a posílat je telnetem přes plip na jiný počítač nebo je přímo kompilovat. Taky nesmím zapomenout na možnost zahrát si některé "pařby" jako snake na konzoli
. Teď se chystám zazálohovat obraz harddisku a zkusím tam nainstalovat RedHat 6.2. Tak mi držte palce.
P.S.: Pro detailisty: jádro jsem použil distribuční: verze 2.0.30.
Tiskni
Sdílej:
Je třeba si uvědomit, kolik lidí používá počítač stále pouze (nebo z větší části) jako psací stroj. Kvalita mnohých dokumentů uživatelů Wordu napovídá, že 386ka s T602 by jim bohatě stačila...
Jde mi jen o to dokázat, že i takovýto šrot se dá použít. Jinak úchylka to jistě je. Koneckonců hrát v dnešní době dynu nebo prehistorika je taky jistě z pohledu počítačových hráčů "úchylné". A přesto si ho velice rád zahraju, když si najdu jednou za půl roku čas na hry
A Win 3.11 bych na to určitě nedával, protože by se dneska těžko získávala licence. Obávám se, že v prodeji už nejsou a uvolněný pod nějakou free licencí asi taky nebudou... (Jo je to jen výmluva, abych nemusel psát, že mám raději tučnáky než okýnka.)
BTW. Kromě výpočetní rychlosti se práce v terminálu na 386ce moc neliší od podobných činností na současných strojích. Mimoto staré distribuce jsou mnohem přehlednější (nejsou ještě tolik propracované), takže se v nich mnohem líp orientuje a získávají základní návyky...
mimochodem Prehistoric je naprosto bomba hra, to není žádná vykopávka !!!
Mimochodem, co třeba tohle, to je ještě lepší...
Přidal jsem další sekci "Device", "Monitor" a "Screen" a při startu XFree naskočil i druhý monitor.
Nikdy by mě nenapadlo, že Hercules poběží pod X. Protože tu jeden mám, tak bych to chtěl taky zkusit - druhý monitor se může hodit.
Můžeš sem vložit jaks nastavil ty sekce?
Teď mi na herculovi akorát bliká kurzor. Ale už mám novější typ - svítí bíle. Žádná oranžová nebo zelená příšera.
, ale v tech konfiguracich byly pripravene zakomentovane sekce "Hercules Mono" apod. V zasade by melo stacit zkopirovat to co tam uz mas a zmenit hodnoty na "Generic" nebo podobne. Presne ti to napisu v patek