Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
jehoVisty stejně nikdo nechceTo by mě zajímalo, kdo tyhle přezdívky vymýšlí... IMHO to zrovna v tomto případě musel být nějaký uživatel Windows Vista, protože normálním lidem se to slovo pořád nehoní hlavou.
Každý z moderních OS je přece plně použitelnýJak pro koho.
je mi úplně jedno, na kterém dělámVám možná, mně to tedy rozhodně jedno není.
Když si to tak vezmu suma sumárum, tak vlastně nevím, o čem se ti lidé vlastně pořád hádají.Konflikt subjektivní a objektivní pravdy. Když řeknu "pro mne je Linux nejlepší OS" nebo "z mého hlediska je Linux lepší než Windows", nikdo se se mnou hádat nebude (bylo by to zbytečné - je to můj subjektivní názor a je tak také prezentován). Problémem je, když někdo začne svůj subjektivní pohled vydávat za objektivní - "Windows je lepší než Linux", apod. Pak se s vámi příznivci té druhé skupiny začnou hádat, protože minimálně pro ně vaše "objektivně prezentované" konstatování neplatí. Do hry pak samozřejmě vstupují i emoce a ego, ješitnost, snaha se prosadit, neústupnost, neschopnost empatie či uznání platných argumentů protistrany, atd.
Tak mi tedy někdo vysvětlete, co žene ty lidi k tomu, aby házeli špínu na okolní "tábory" (rozumněj uživatele jiných OS).Důvody házení špíny? Vnitřní nevyrovnanost, nějaký problém či snaha kompenzace pocitů méněcennosti. Třeba když si uživatel myslí, že klikáním ve Windows se z něj stal expert přes počítače, pak objeví Linux a najednou zjistí, že expert není. Někdo to unese, někdo pak hází špínu na Linux a jeho uživatele, aby si mohl dále připadat jako "king" a nemusel se učit něco nového (kyselé hrozny). V řadě případů (IMHO většinou) špínu hází trollové, kteří se vyžívají v provokování a vzniklých hádkách, přičemž o věc jako takovou jim ani moc nejde. Jindy je třeba důvodem pomsta (windowsák mi napadl Linux, tak někam vlezu a napadnu Windows). A tak dále. Více psát nechci, to už by bylo na blogový zápisek.
Vnitřní nevyrovnanost, nějaký problém či snaha kompenzace pocitů méněcennosti.Nebo také ten pocit anonymity. Ale nemusí to být nutně tím. Znám člověka, který je naprosto v pohodě a přesto dokáže rejpat, až mi to občas přijde trapné. V dnešní době je prostě v módě počítač a typicky česká povaha velí: "Nadávej na co můžeš". Tohle chování lze v podstatě zobecnit na cokoliv. I na ty věčné debaty o tom, který programovací jazyk je lepší. Panuje zde určité klišé. Jinak díky za názor, myslím, že s tímhle se můžu dostatečně ztotožnit. Nikdy jsem moc flameware nečetl, proto mě to tak v uvozovkách vzalo a přemýšlím nad tím. Ale přiznávám, je holt okurková sezóna:)
tak trochu chová jako již zmíněný pračlověk (že jo Huláne?).Zrovna s Hulánem je to dost podobné jako s Windows, rád ho tu nikdo nemá, ale furt se vo něm žvaní. Je to nějaká choroba?
. Mám pocit, že nezdá... ten člověk je fakt třída
.
RADEK HULAN (to pre google, ze by ma nasiel...
), ak sa tu niekde vznasas, MILUJEM TA, SI MOJ VZOR, AJ JA CHCEM RAZ BYT M$, INTEL a NVIDIA POSITIVE!
Každý z moderních OS je přece plně použitelný, tak o čem je pořád řeč.Mnoho let jsem používal Windows - štval mě a štve mě doposud, když ho musím používat ve škole (díky bohu za PuTTY
). A je mi jedno, že je proprietární - je děravý jak řešeto, poruchový jak stará Škodovka a celé to GUI/WM se blbě používá, když si člověk zvykne na lepší. To mi vadí.
U Linuxu to závisí na znalostech a zkušenostech. U Windows na předpovědi počasí.To je imho nesmysl. Kvuli praci (vyvoj ci portace pro win32) mam windows xp a jsou pro me stejne stabilni jako linux. Je pravda, ze windows nepouzivam jako jejich typicky uzivatel (games, p2p, neustala instalace a odinstalace programu.), mam jen openoffice, antivir, Python, Perl, QT4, Eric4, Eclipse, MinGw, Win32 SDK jo a Google Earth. Proste v nich pracuji a nemam nejmensi problem se stabilitou, padanim, vykonem atd... proste s nicim.
Proste v nich pracuji a nemam nejmensi problem se stabilitou, padanim, vykonem atd... proste s nicim.S tímhle můžu souhlasit, bohužel však jenom z části. Co se týče výkonu, tak nevím, jestli je to použitým HW, nebo přímo Windows, ale je to prostě pomalé. Ramka není z půlky zabraná a stejně když nechám nějakou aplikaci třeba pět minut minimalizovanou a pak ji obnovím, tak na ní čučím třeba i půl minuty (nekecám, tohle jsem fakt měřil). Je tedy pravda, že mám většinou zabráno 1,6 giga ramky, ale kapacita je 3 giga. Nicméně nemůžu tvrdit, že za to můžou windows. Doma sice takovéhle zatížení nemám (mám jen 700 ramky), ale nikdy se mi nestalo, že by se takhle aplikace "odswapovala". A že jsem dělal zátěžáky dost: spuštěné Eclipse, Netbeans, OC4J, Oracle XE, UT2003, Amarok. Vše v pohodě, vždy připraveno.
zkoušel jsem MS Visual c++ - potřebuje mít v CD mechanice JAKÉKOLIV CD - jinak vyhodí hláškuTo je easter egg
Ja pouzivam jak Linux (opensuse 10.2) tak widle, a "poruchovost" mi teda prijde dost podobna....Je to temer to same, jsou veci, ktere mi funguji lepe ve windows(typicky grafickka karta, sitovka wifi ) jine lepe v linuxu(treba zvukovka, sitovka eth) atd... to jsou nekonecne diskuze, navic zbytecne, podstata je nekde jinde.
Ale hodnotím teda častěji než jednou za půl roku.
Bohužel.. Jsem jenom obyčejný Linuxista..Ale nikdy není pozdě se něco učit
Solaris je docela nachylny na presnost hodinBylo by možné to nějak rozvést? Já to zkoušel ve vmware a nepřišlo mi, že by to mělo s tím nějaké probémy...
Na SPARC vynikajici, na Intel family uz je to horsi.
Z hlediska uzivatelskeho - CDE mi nejak nesedlo, proste ho nemam rad.
Jako administratorovi mi Linux prijde jaksi pruhlednejsi a pritulnejsi.
Tak, tak na Sparc si nic jineho nedokazu predstavit... na intel si clovek musi dat praci a kouknat na HCL list ohledne kompatibility hardware. Amd64 je na tom lepe nez cisty Intel. Ale neni to tak hrozne, posledni je velky posun, alepson v Nevada buildech.
CDE je dobre pro adminy, na ssh staci terminal, kdo chce plochu tak si ji muze pustit vzdalene ze stroje ci pouzit remote login
Ale vyhovuje-li ti vice linux, tak jedina rada zni : pouzivej linux
Zmrsene Gnome a nejednotnetřeba kombinace různých vzhledů - Swing, GTK+ - nejednotnost příšerný (ale opravdu příšerný) výchozí vzhled - přiznávám, dá se nastavit nepůsobí to zrovna profesionálním dojmem, ačkoliv Solaris sám o sobě profi je. ale jen mi přijde, že to prostě neumí dostatečně dobře prodat. srovnej to např. s os x server. to je prostě jiný kafe a přitom jsou oba stejně dobrý...
... nepůsobí to zrovna profesionálním dojmem, ačkoliv Solaris sám o sobě profi je. ale jen mi přijde, že to prostě neumí dostatečně dobře prodat. srovnej to např. s os x server. to je prostě jiný kafe a přitom jsou oba stejně dobrý...
vim, ze vzhled je ciste subjektivni pocit uzivatele, ale clovece kdy si ten solaris spoustel .... zkousel jsi posledni verzi Sol10 11/06 ??? Me prijde, ze jsi pouzival uplne jiny system. Muzes tez zkusit nejakej Nevada build, treba b69 a vermillion 71 (gnome 2.19.5)
zrovna nejednotnost bych solarisu nevycital, tam snaha je velka
Swing pro tech par Java aplikaci, ktere jsou soucasti JDS v ramci S10 (v Nevade uz ne)? GTK je nejednotne v cem? Co jste to spoustel za aplikace?a není to trochu divný, část aplikací v gtk, část ve swingu? mě se obojí knihovny líbí (swing používám rád), ale když jsou to systémové programy, tak přece jenom, by člověk čekal, že to bude vše vypadat stejně.
unifikovanym Masoxemneškádlete:) na macíkovi se mi zrovna tohle líbí. stejný vzhled, stejné ovládání. ale to už je opravdu pouze věcí osobních priorit...
no, já ho samozřejmě nechci pomlouvat, zkoušel jsem ho opravdu krátce, takže to nesmíte brát tak vážně. ale prostě jsem měl z toho pocit, že je to takové nedodělané. ale až budu v práci, tak solaris nahodím a udělám pár snímků. ne abych systém hanil, ale abych ukázal, co se mi tam moc nelíbí.Cupr, diky
Kdyz tak me kontaktujte pres e-mail z osobni stranky tady nebo to rovnou dejte do blogu, i v Cechach jsou lide (dokonce mimo Sun), kteri se Solarisu a jeho prostredi venuji.
a není to trochu divný, část aplikací v gtk, část ve swingu? mě se obojí knihovny líbí (swing používám rád), ale když jsou to systémové programy, tak přece jenom, by člověk čekal, že to bude vše vypadat stejně.Mi to rikejte... 10 let v Sunu platilo, ze Java se cpala vsude, vcetne audiomixeru (uzasne, kdyz pro malou aplikaci startovalo cele JVM). Tohle se hodne meni, proto vam tu byl doporucen Solaris Express (Opensolaris/Nevada nebo tisic jinych nazvu...). Solaris 10 je snad posledni exemplar takove nejednotnosti. Ale i Nevade toho k dokonalosti chybi nekonecne hodne. Uvidime, jak si pak povede dalsi stat v poradi - Indiana
neškádlete:) na macíkovi se mi zrovna tohle líbí. stejný vzhled, stejné ovládání. ale to už je opravdu pouze věcí osobních priorit...Neskadlim, ja to bral jako ukazku jednoho pristupu, ktery mnohym vyhovuje a je to jejich vec
Cupr, dikyno, už jsem o tom uvažoval, že udělám takový malý zápisek o Solarisu, ale spíš z pohledu linuxového uživatele, takže obrázky, osobní postřehy, apod.Kdyz tak me kontaktujte pres e-mail z osobni stranky tady nebo to rovnou dejte do blogu
proto vam tu byl doporucen Solaris Expressdobře, tak já dám Solarisu ještě jednu šanci. stejně mě nejvíc na něm zaujal ZFS a DTrace (implementovaný též Applem jako Xray).
Mi to rikejte... 10 let v Sunu platilo, ze Java se cpala vsude, vcetne audiomixeru (uzasne, kdyz pro malou aplikaci startovalo cele JVM).Já nevidím na audiomixeru v Javě nic podivného. Ovšem za předpokladu, že
Pořádná integrace Javovského look&feel do Solarisu (je velice ironické, že tohle udělal Apple, ale tvůrce Javy na to u svého systému dlabe. Vždyť Swing imo zvládá look & feel Windows daleko lépe, než Gtk!).tak tohle je opravdu na Javě fatální. s tím na 100% souhlasím. opravdu mě to dodnes nepřestává fascinovat...
odporností, jako EJBwow, tak to vás EJB opravdu musela znechutit
jenom si uvědomte prosím, že EJB je průmyslový standard, takže to asi zrovna žádný "shit" nebude. jenomže diskuze o tomto by vedla akorát k flamu a to nechci. můj osobní názor je, že EJB 3.0 jsou výborné, ale nehodí se na vše. stejně jako se nehodí Ruby on Rails na každý projekt. ale nazývat to odporností... to ve mě trochu evokuje pocit, že se s tím pisatel asi moc v životě nesetkal, nebo se tím živí, a je mu to proti srsti. když už je řeč o EJB, tak bych spíš odporností nazval některé implementace (ne, nebudu tady jmenovat JBoss
- ačkoliv, i tam se už hoši polepšili).
můj osobní názor je, že EJB 3.0 jsou výborné, ale nehodí se na vše.Měl jsem napsat, že mluvím o EJB 2.0, což musel uznat i Sun, že tohle byla (hlavně zbytečně složitá) odpornost. Koneckonců já nejsem sám, kdo tohle tvrdí
Ehm, me taky...Pořádná integrace Javovského look&feel do Solarisu (je velice ironické, že tohle udělal Apple, ale tvůrce Javy na to u svého systému dlabe. Vždyť Swing imo zvládá look & feel Windows daleko lépe, než Gtk!).tak tohle je opravdu na Javě fatální. s tím na 100% souhlasím. opravdu mě to dodnes nepřestává fascinovat...
Já nevidím na audiomixeru v Javě nic podivného. Ovšem za předpokladu, žeNo, ja osobne na tom zase naopak vidim hodne divneho, protoze zrovna audiomixer je kus kodu, ktery je velice dobre prenositelny v ramci jednoho operacniho systemu mezi ruznym HW a nema smysl jej prenaset mezi ruznymi OS. Timto padem je JVM pro takto jednoduchou utilitu zcela zbytecny kanon. Ano, kdyby JVM zvladalo ty tri podminky, ktere jste tu vyjmenoval, mozna by pak Java na desktopu mela vetsi vliv. Proste svet vice zajima Java na mobilech a serverech nez na desktopu.Tyhle drobnosti Javu na desktopu neustále pohřbívají, ale Sun se vzhlédl spíš v J2EE a tvoření takových odporností, jako EJB
- JVM nebude monolit, takže Java FX, ale o pár let dřív.
- Bude fungovat sdílení prostředků mezi různými instancemi JVM (myslím, že v nějaké omezené míře to už dnes funguje)
- Pořádná integrace Javovského look&feel do Solarisu (je velice ironické, že tohle udělal Apple, ale tvůrce Javy na to u svého systému dlabe. Vždyť Swing imo zvládá look & feel Windows daleko lépe, než Gtk!).
. Jenom je to škoda, protože Java má potenciál i na aplikace pro desktop ... a dvakrát škoda, že není integrace Javy ve vlastním systému od Sunu perfektní.
BTW: Bylo by dobré, kdyby ubylo takových komentářů. Přitom já osobně proti Java aplikacím na desktopu nic nemám ... sám jich pár používám, ale rozumím tomu odporu proti nim.
Čo poviete na Solaris? V čom je horší od Linuxu, MS alebo MacOS?
Bohuzel pro linux, jsem si ho zamiloval ... obecne se da rici, ze solaris kernel (spolecne s aix) je jeden z nejstabilnejsich co znam a videl. Sam mam masinu, dokonce se starym solaris 2.5.1 s uptime pres 530 dni a stale bezi, denne na nem pracuji s kolegou. Kompiluji instaluji, programuji atd Vim dokonce o cloveku se solaris8 s uptimem pres 1500 ...
Bohuzel solaris userland (tedy klikatka, apps atd ...) je pozadu za linuxem, ale posledni dobou se vse vyrazne vylepsuje (ted jsem treba uplne v pohode zkompiloval cele gnome 2.19.5, pracuje se na kde 3.5.7 pro x86, pro sparc jsem jiz na forech videl ...)
Pro me je otazkou casu(az si ho opravdu najdu), tak Solaris (nejakej vyvojovej Nevada build )nacpat na muj pracovni notebook.
Subjektivni pocit je, ze i opensource veci zkompilovanem na Solarisu mi behaji lepe, stabilnejsi, lepsi odezvy. Je pravda, ze clovek si da vetsi praci s kompilaci, ale je to docela dobre vraceno ve stabilite a kompaktnosti systemu
Tiskni
Sdílej: