pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Po dlouhé době jsem měl relativně volný den. Využil jsem ho že jsem naistaloval na notebook Acer 2313NLM, Freebsd. Všechno proběhlo normálně, žádný problém. Až na jeden, který zřejmě je hardwarový, nebo možná softwarový.
Nevím. Prostě jsem zjistil, že když chci z X se vrátit do konsole, tak to nejde. U Slackwaru to nebyl problém, u Debiana někdy byl a někdy nebyl. Předtím jsem měl IBM a tam nic takovýho se nedělo. Dokonce jsem zkoušel na ACER nainstalovat Woody a nešlo to. Sarge šel bez problému nainstalovat. Pokud je to nějaký zádrhel v hardwaru nebyl by to problém protože notebook je v záruce. Softwarový mě ale vážně nenapadá. Chci li se přepnout musím rebootovat.
Což mě zas až tolik nebaví. Mám rád práci v konsoli, a tohle je potíž. Po rebootu konsole naběhne normálně, přepnutí startx taky normálně, zpátky alt+F1 a více jen černo a ticho. Musím rebootovat. Jak říkám Slackware to nedělal, ten byl bez problému. Ale chci si i na notebooku užít BSD a navíc nemám rád, když nemám vládu nad věcmi -))). Ani když se jedná o FreeBSD na notebooku.Jo a nemám rád kde a tak musím používat xterm, který mě zas až tolik neokouzluje jako emulace konsole v kde
Tiskni
Sdílej:
Mám rád práci v konsoli, a tohle je potíž.Co třeba konzole v X? xTerm, Konsole, YaKuake, aTerm...
xterm(1) je v KDEbase?! Kam ten svět spěje...?
, promiňte výlev ...
Díky za povzbuzení, to je trefné, je fakt, že kolegové z okolí si myslí, že jsem se zbláznil
Jinak blázni sou slušný lidiAno, taky dávám přednost tomuto směru implikace.
... zpátky alt+F1 ...Nevím, možná je to na BSDčku jinak, ale u mě v Xkách musím [CLTR]+[ALT]+[F{1-6}], čím to?
/boot/grub/ soubor menu.lst nebo grub.conf (opravdu nevím jak to pojmenovali u mdk) a trochu si pohrát s obsahem v místech kde se nachází něco jako vga=XXX. Pokud nechcete žádný framebuffer zadejte tam vga=0, nebo jej rovnou vynechte.
Podle tohohle příkladu (pozor! toto je příklad pro FC4):
title Fedora Core 4 - s FRAMEBUFFEREM
root (hd0,0)
kernel /vmlinuz-2.6.14-1.1637_FC4 ro root=/dev/hda2 vga=794
initrd /initrd-2.6.14-1.1637_FC4.img
title Fedora Core 4 - bez FRAMEBUFFERU
root (hd0,0)
kernel /vmlinuz-2.6.14-1.1637_FC4 ro root=/dev/hda2
initrd /initrd-2.6.14-1.1637_FC4.img
V bootovacím menu byste potom měl mít dvě volby, které vám budou v různých režimech spouštět systém:
Fedora Core 4 - s FRAMEBUFFEREM
Fedora Core 4 - bez FRAMEBUFFERU
No a potom na další hrátky doporučuji rozhlédnout se po šírých lánech inernetu.
Hm, teď když koukám na to co jsem napsal, není to spíš matoucí?
Lilo se jinak ke slovu nedostane. Pro nějaký efekt je rovněž v případě Lila celkem žádoucí spustit příkaz lilo, jinak je to taky jenom ke koukání v konfiguráku.
Prostě se musí pustit lilo, protože se to ke konfiguráku dostat samo neumí, narozdíl od grubu, tam stačí pro většinu věcí ten konfigurák editovat.
Pokud se to pak při startu chová stejně, tak je pak chyba někde jinde
nicmene dekuji, zase neco vim.Zvláštní, jak se dá nějaké vědění získat konverzací s člověkem, který nic neví
Ale skutečně vím, že toho o bootování Linuxu moc nevím
Je fakt, že zrovna bootování Linuxu mě zase tak nežere