Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Motto:
Některá fakta tvoří pravdu.
Ne každá pravda nutně obsahuje fakta.
(Jan Jílek)
Probrali jsme emoce a půjdeme k tomu co emoce nejčastěji vyvolává. Ke sporu a konfliktu. Pro mnohé je to synonymum. Já jsem si udělal jakési rozdělení. Konflikt pro mne vždy je to, že se kříží moje a něčí zájmy, ale pro to ještě nemusím být z někým ve sporu. Konflikt je například to, že Justy chce jít do kina a já chci psát blog, nebo instalovat Debiana. Do té doby dokud se bavíme o tom, že ona by ráda do kina, protože chce vidět ten nový „láskyplný ” film, co mě naprosto, ale naprosto nezajímá. Je to stále jen relativně bezpečný konflikt.
Neboť jak je známo pro mne je Debian, nebo Arch Linux a o BSD nemluvě, to nejzajímavější na světě. Tedy hned po Justy. Justy to vidí zcela jinak protože se domnívá, že ona je v pořadí až někde v dáli za BSD. Skoro za horizontem.
Každý z nás dvou vidí důležitost jednotlivostí jinak. Proto jsme v konfliktu. Tvrdém, nekompromisním, emoce lítají vzduchem. Nikdo nehodlá slevit. Já přeci vím, že pro odpočinek a zábavu BSD je BSD a tomu se z mého hlediska naprosto nic nevyrovná. (Příležitost k pořádnému flamu.) Justy ví, že pro ni je nejlepší odpočinek v kině. S kolou a burákama. Oba víme co je pro jednoho znás to nejlepší a hájíme si to. Pořád je to dobré. Zatím se nebavíme o „pravdě ”. Zatím ještě neříkáme argumenty, co je správné a co nikoliv. Jsme-li v konfliktu můžeme se bavit o tom jak to prožíváme jak to vidíme. Vůbec to nemusí být urážlivé pro toho druhého. Pokud je můj pocit pro druhého urážka, pak to ale většinou není můj problém. Pocitům nelze zabránit.
Naše splněné nebo nesplněné požadavky vyvolávají emoce. Nesplněný požadavek nutně nemusí znamenat odmítnutí toho druhého. I když on to tak může vnímat. Vždy jde jen a jen o odmítnutý požadavek. Láska a přátelství nespočívají na splněných požadvcích. Ani svým dětem, které miluji nesplním všechno. Neznamená to ale, že je nemám rád. Jen jim vše nesplním. Zrovna tak druhým lidem. Má-li někdo jiný názor není nutně můj nepřítel.
Ale až začnou padat slova jako pravda, dobro, zlo, sobectví. Až se začne používat manipulace za pomoci hodnocení typu:„Kdybys nebyl sobec a měl jsi mě rád....” nebo „Normální člověk používá Linux a učí se a neztrácí čas blbostma...” V tu chvíli to začne být opravdu „zajímavé” To totiž začne spor. Začnou se shledávat argumenty, které mají dokázat, že tohle nikdy nemůže být dobré, tohle je naprostá blbost, ten film přeci je sladák. Argumenty se hromadí a kdo jich nahromadil víc, umí víc křičet, plakat vyhrává.
Vyhrává pro tu chvíli. Přesně do času než druhá strana sebere těžší zbraně a použije je. Někdy na bojišti zůstanou padlí. Pak spor končí totálním rozvratem. Spor má dvě základní vlastnosti. Minimální počet účastníku jsou dva, maximální je neomezený. Doba trvání je také libovolná. Konflikt většinou končí dohodou a kompromisem. Spor nekončí nikdy. Spor se totiž nedá vyhrát. Pouze zastavit. Tedy vyhrát se dá, ale vítěz obvykle zůstane sám. Což většinou není jeho cílem.
Vítězství ve vztahu založené na „pravdě ” mají smutné konce. Končí často ponížením toho druhého(druhých), někdy končí rozchodem. Často definitivním a někdy i smrtí někoho z účastníků ve sporu. Pro poražené zbydou pouze pocity hořkosti, zneuznání a smutku. případně dalších negativních pocitů. Vítěz takzvaně bere vše. Stojí na stupínku nejvyšším. A velmi brzo zjistí, že musí slézt zezhora a jít hledat ty druhé. A třeba přitom udělat ten kompromis, kterému se tak vehementně vyhýbal.
Pokud ale účastníci zůstanou v rovině konfliktu, mají šanci hned na několik možností. Konflikt totiž nabízí růst a změnu k lepšímu. Tedy zvládnutý konflikt. První možnost je naučit se sdělovat co chci a co nechci. Druhá možnost je nabídnout kompromis a dohodu. Třetí možnost je prosadit si to co opravdu potřebuji a přesvědčit o tom ty druhé. Což vůbec není manipulace a vydírání. Dokážu-li přesvědčit ty druhé o s svých potřebách většinou to v nich nezanechá pocit hořkosti a porážky. Ale budou právem očekávat reciprocitu. Na té je konečně založeno lidské společenství. A nejvíce prosperující společnosti jsou právě založené na spolupráci vyrostlé z konfliktů, snů, nápadů a řešení. Linuxová komunita je jedním z důkazů mého tvrzení.
Pokud z kopromisu netěží všechny zůčastněné strany, nelze mluvit o kompromisu.
Tiskni
Sdílej:
Moc zajimave cteni. Chvili mi trvalo nez jsem ho stravil.
Jsem spise zvykli spise na spory ne o rozdilnych zajmech lidi, ale spise o pravdivosti nazoru (nelpepe o necem co je mozne exaktne zjistit), ktere se podle me dost od tech o zajmech lisi. Prece jenom zde je mozne hledat pravdu. A je moc dobre lidem, kteri se spise zabyvaji exaktnimi vecmi ukazat, ze existuje i jiny zajimavy svet.
Alespon castecne pochopit cloveka je podle me jedna z nejtezsich veci na svete.
Hezky to píšeš. V blízkosti konfliktů jsou ještě dvě pozoruhodné věcičky, o kterých jsi se přímo nezmínil. První z nich je lidská potřeba mít vrch, čili je jedno kam půjdeme, ale musí být po mém. Jedná se o vrozenou a tedy legitimní lidskou potřebu a díky ní jsou vztahy docela pestré a někdy i zajímavé. Tady se totiž s kompromisem moc neuplatníš.
Ta druhá věcička je spravedlnost. Horší než pravda, horší než atomová bomba. Kdo ji vynaleznul, ten už se smaží v pekle. Už pěkně dlouho se tam smaží.
Dám trochu oraz, ale jinak díky za reakci. Zítra pozítři bych pokračoval