Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Jak tak běží čas a život, ukazuje se mi tady na Abíčku jedna věc. A to ta, že jako všude tak i v tak specializované oblasti jako je IT a potažmo Linux vzniká vždy poptávka nejen po speciálním obsahu, ale i po obecnějším produktu. Lidé potřebují být spolu, aby si řekli co je nového v IT a zároveň se pobavili o politice, cestování, zájmech nesouvisejících jen zdánlivě s IT a s open source. Jestli říkám zdánlivě, myslím to zcela vážně. Nejsem sice sociolog a nehodlám jim do toho fušovat, ale myslím si že pokud to „tvrdé” jádro chce rozšířit Linux, BSD a další otevřený kód do širokého obecenstva, potřebuje k tomu přesně portál s takovýmto směrováním a obsahem.
Protože jedině tak a nijak jinak se Linux nerozšíří. Může si kdokoliv cokoliv myslet o mé sebestřednosti, ale já vím jedno. Už sem za mnou na Ábíčko přišlo několik mých známých, kteří si přečetli mé blogy, potom si přečetli blogy jiných a dokonce mě někteří oslovili s tím jestli bych jim nějak ten „Linux” nezprostředkoval.
Což mě samozřejmě těší.
Díky možnosti tu produkovat nejen kecy o distru, ale i kecy o něčem
jiném jsem informoval touhle cestou o tomto portálu několik dalších lidí. I moje milá, která
se jinak odmítá cokoliv učit (zatím) si chodí sem na ábíčko číst. Sem
tam mě překvapí že se mnou mluví o KDE. To ji zlobí to KDE, které jsem ji
rozmlouval, dala si práci, něco si zde přečetla a začala chápat, že KDE asi není
to nejlepší grafické prostředí. Tedy ona se domnívala že jiné není. S
údivem zjistila, že má i jinou možnost. Jak už to bývá doma není nikdo
prorok.
Se mnou o Linuxu nikdy nechtěla mluvit. Ale zde „uslyšela ” Díky jí a
dalším co přišli, bude o Linuxu slyšet víc lidí. Což je pro Linux a lidi kolem
něj, co vyvíjejí aplikace pro uživatele jistě potěšující.
„Pravověrní” možná nadšeni nebudou, ale stále si myslím, že IT a open source je myšleno pro lidi. Nikoliv že by lidi byli pro open source. A stále ti linuxoví přívrženci mají možnost pokračovat v tom pro co ten portál vznikl. V diskusi o Linuxu a pomoci mezi sebou. Mohou učit i jiné. Tedy budou-li chtít. Mohou se pokusit psát články i pro lidi, kteří nejsou programátoři ani odborníci. Psát je srozumitelnou formou a pokusit se opravdu získat začátečníky, kteří budou Linux chtít.
Tito lidé se naučí třeba zacházet s s distribucí, ale nebudou mít potřebu dál se vzdělávat. Distra zůstanou free, ale služby pro veřejnost nikoliv. A přijde čas kdy lidé umějící nabídnout službu ve formě údržby pc s linuxovým distrem mohou být velmi žádaní. To je myslím jeden z hlavních omezení rozšíření Linuxu nebo BSD. Pokud si pořídí laický uživatel, který je ochoten akceptovat jakékoliv linuxové distro, tak jedině za podmínek, že najde někoho kdo se mu bude o něj ochoten za úhradu starat. Jen tehdy takový laik bude ochoten jej plně používat.
Můžete tisíckrát vysvětlovat laikovi, že Linux je stabilní, že je bezpečný atd, ale pokud takový člověk musí hledat pomoc ve formě dotazu jen na portálu kde je častá odpověd „Už se to tu řešilo a Google.” Pak nemá reálnou šanci se open source rozšířit. Což je škoda. Pro programátory, i uživatele.
Protože koupit si Pc, notebook, investovat do hardware zatím několik desítek tisíc korun a mít na něm systém, který nikdo ve vašem okolí neumí opravit ani zprovoznit. To si většina lidí jednoduše netroufne. Ne každý jako já má notebook a pc. A odvahu a čas se učit případně experimentovat. Já mohu experimentovat, mohu se učit, protože to mám jako relaxaci a zábavu. Oni ne. Oni mají jiné zájmy.
Chtějí něco co pustí, co drží a co jim někdo v případě potřeby opraví. Rychle, bez keců a vytahování. A těm opravářům za to zaplatí. Stejně tak jako zaplatí za opravu auta, střechy, či pračky. Zaplatí protože to považují za normální.
Převážná většina lidí považuje Pc zrovna tak jako auto, televizi za spotřební zboží a očekává od toho stejný prospěch. Chtějí to používat, nechtějí to konfigurovat. Proto je je v zájmu těch co píší software pro Linux aby to byl dostupný, srozumitelný a v Čechách měl české manuály, nikoliv anglické. Je to stejné jako mít mikrovlnku a muset si k ní napsat konfigurák. Takovou mikrovlnku si málokdo vezme i když je zadarmo.
Já jsem na tohle téma s Justýnou i s jinými lidmi diskutoval. Dost dlouho jsem zastával názor, že je třeba aby se ona i jiní učili. Dnes od toho ustupuji. Učit se můžu dávat dohromady auto, třeba veterány. Na to si asi nebudu zvát profesionálního automechanika. To je zábava.
Ale Octavii se kterou jezdím denně do práce a pracuji-li několik dní v týdnu a mám limitovaný čas, zřejmě v případě poruchy odvezu do servisu. A nebudu s ním ztrácet čas a peníze, které mohu vydělat jinde a víc. Zaplatit si profesionála. Abych třeba měl čas se zabývat veteránem a ne něčím co mě ani trochu nebaví.
Tiskni
Sdílej:
, takže na první pohled potěší.
Zkrátka myslím, že jako Linux pro běžného uživatele je tohle začátek cesty - hlavně ta jednoduchost instalace, programy jako "moduly", velmi dobrá detekce hw a aktivní vývojář.
Možná jsem ale nepochopil úplně správně váš komentář
, takže nevím, jestli nepíši něco úplně mimo
Na závěr snad jen to, že s autorem nemám _vůbec_ nic společného!
Takový Linux přece existuje. SLAX ... Přijde mi to ideální pro uživatele, který chce začít s Lin. pracovat a nebo ho poznávat. Já jsem byl touto distribucí před několika lety úplně nadšen.Tak Slaxem se momentalne trochu zabyvam coby uzivatel, a sice je to skvele distro, ale pro BFU bych ho jeste nedoporucil, zvlast ne instalaci na HD (oficialne nepodporovano) a pracovat s moduly. Porad to jeste neni vychytane a je tam spousta much, napr. ty moduly v posledni verzi nejak tuhnou. Myslim, ze i tady je jeste hodne prostoru (i v ramci uz dnes beznych technologii) pro vylepseni, hlavne co se tyce vlidnosti k uzivateli, ktery nechce byt nutne administratorem.
Proto je je v zájmu těch co píší software pro Linux aby to byl dostupný, srozumitelný a v Čechách měl české manuály, nikoliv anglické.No jo, no. jenze tim si prave nejsem jistej. Obrovska cast open-source programatoru porad jeste nektere veci nechape, nebo ji ani nezajimaji. Kdyz se rekne HIG, mluvi o fasismu a omezovani, kdyz jim nekdo navrhne, jestli by se nechteli krome designu kodu venovat taky treba designu GUI, aby bylo prehledne a intuitivni a jestli by si na to alespon na chvili nechteli vzit WYSIWYG nastroj, protoze alespon na ten design je to dobry...tak vyrvavaj.... Musite si uvedomit, ze open-source od zacatku nevznikal pro zakazniky. Raymond v Katedrale a bazaru pise, ze nejlepsim a nejjistejsim impulsem k vyvijeni software je moje vlastni potreba a tak to taky bylo - zadna potreba trhu a uz vubec ne bezneho uzivatele. A v tom je to zpozdeni za ostatnim svetem. Ne v technicke kvalite open-source software, v te omacce.
Zřejmě programatorům v open-soucrce nikdo neřekl, že můžou být svobodní a ještě vydělat peníze.ale to jo. spis jim nikdo nerekl, ze bezhlave lepeni nalepky "svoboda" na vsechno, co potkaji, neni ten nejlepsi napad, protoze nekdy je to misto svobody spis anarchie.
Díky možnosti tu produkovat nejen kecy o distruMožno vytrhnuté z kontextu, ale blogy zo z bežného života vracajú abičku akúsi prirodzenosť.

Pokud si návštěva chce něco napsat, otevírám většinou Gedit, který je jednoduchý, ale neznalého neděsí a připomíná mu známé prostředí, Dyť je to fuk.
alias gedit="evim", spustí se gvim v podobě klasického editoru bez příkazového režimu (ten se dá zapnout ctrl+o). Stejně funguje i (g)vim -y