Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Justýna opět měla režii putování po Brdech. Mělo to úplně malinkatej háček. Musel jsem ji vyvést z lesa. Třímala mapu a dotazovala se domorodců na směr. Domorodci byly ženského pohlaví. V diskusi jež mezi sebou vedly nebyly schopné se shodnout na směru a nebyly nám schopné říci, kde se v lese nalézáme. A to byly jen tři. Škoda že jich nebylo aspoň pět. Poslouchajíce jejich názory na nejvýhodnější cestu, pohlédl jsem na slunce, usoudil, že ten les někde končit musí a ta modrá značka, na Justýnině mapě nezakreslená, někam také někam vede. Takhle, ona na mapě modrá byla, ale vedla zcela jinudy ve skutečnosti než na mapě. Poděkoval jsem rozloučil se vyrazili jsme do neznáma.
Nakonec jsme dorazili k pomníku partyzánů. Bylo tam čtrnáct křížů. Když jsem tam tudy šel asi před dvaceti lety bylo to trochu jinak. Ale zřejmě už ta historická pravda o brdských partyzánech vyšla celá najevo. Už to nebyl jen komunistický odboj ale i jiní tu bojovali. Nejen sovětské paravýsadky, ale i z Británie a místní nekomunisti. Těch bylo podstatně víc. Nebyl to ten cíl, který jsme měli ráno, ale něčeho jsme dosáhli, takže se nic neděje.
Justýna tvrdí že mě následovala a že vadná byla mapa. Docela s ní souhlasím zažil jsem to několikrát. Vadnou mapu. Nová mapa, staré značky, cena devadesát korun. Ta mapa fakt hezky vypadá.Inu kšeft je kšeft. Mapy vydává klub Českých turistů. Za ty peníze nic moc. Partyzánský památník jsme našli. Musím Justýnu pochválit, ušla třicet kilometrů a nereptala. Zpátky jsme šli jinou cestou. Na cestě jsem viděl pasoucího se jelena. V klidu se pásl a probral ho až můj vrčící digitál. Než jsem stačil zaostřit zdrhnul. Ani paroží nevypjal
Na Dobříši jsem našli milou kavárnu. Ta předchozí, kde jsme si chtěli dát kafe, se nám nelíbila, protože ani jeden nemáme rádi preso a turka a to bylo to jediné co nám cpali. Ale ta druhá u Velblouda, panečku ta byla. Kafe skvělý, veliký hrnky a zajímavě výtvarně řešený interier. Doporučuji. Dnes když jsme kráčeli lesem, jsem cítil jak se uvolňuji a rozcházím. Procházka mi dělá dobře. Navíc to že Justýna neztrácí naději, když v lese bloudíme mě uklidňuje a líbí se mi, že přijímá moji filozofii: „Všechny cesty někam vedou a pokud jdu na procházku v nejhorším se stejnou cestou můžu vrátit domů. Není tedy žádný důvod k panice.”
Nejhorší co vás na cestě může potkat je malověrný rejpal. Navíc, když prorokuje, bloudění, bouřku a poškození zdraví. Takové mám skutečně v oblibě a nikdy se nemůžu dočkat, kdy se ke mně někdo takový přidá. Jen nechápu, že se mi vždy tací cestou ztratí. Ani nevím jak se to stane. Závěrečné koupání v rybníku opět nemělo chybu. Na povrchu teplá voda o deset centimetrů chladivá a sinice žádná. Zítra pojedeme do Příbrami. Tam je také hezky.
Koupím si plyn do vařiče, náplast na puchýře, protože dnes jsem na to zapomněl. A to bude skoro konec. V sobotu ráno se s Justýnou rozloučíme. Ona pojede do Prahy a já se vydám do světa. Tak to je pro dnešek všechno z pensionu. Jdu večeřet. Justýna se už nechce ani převalit. Inu život chodce pro ni zatím zcela není. Prý se nemá nic přehánět. Ale za dva tři roky se otuží a potom mě bude morálně podporovat a třeba mi nosit i ruksak. Jinak je pašák.
Tiskni
Sdílej:
Takhle, ona na mapě modrá byla, ale vedla zcela jinudy ve skutečnosti než na mapě.Jo, to znám. Podle mapy buď po červené lesem nebo zkratkou po silnici. Ve skutečnosti po červené po silnici.
Jen nechápu, že se mi vždy tací cestou ztratí. Ani nevím jak se to stane.To se dá snadno vědecky vysvětlit