Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Říkám si už dlouho, že popíši seznamování se z libovolným linuxovým distrem z hlediska člověka, který neměl žádnou předchozí zkušenost s Unixem nebo Linuxem jako takovým. K počítači přišel po dosažení čtyřiceti let a vlastní počítač si pořídil v padesáti. Navíc k Linuxu až za dva roky poté. Jeho jedinou devizou byla zvědavost a ochota se naučit jak s tím zacházet. Tedy píši k lidem, kteří jsou podobného osudu a mají chuť se něco naučit. Hodně budou používat Google, někteří si stejně jako já ve svatém nadšení pořídí knihy o Linuxu a budou shánět informace kde se dá.
Pořiď si libovolné distro. Linux je jen jádro operačního systému, Takže co je navíc mimo jádra to se nazývá „aplikace.” Jádro a aplikace tvoří distribuci. Distribuce mají různá jména a jako takové dají kompletní operační systém, který lze použít téměř k libovolné práci, jež jako začátečník je schopen na PC vykonávat. Distribuce se liší z hlediska začátečníka jménem a způsobem instalace. Nikdo se nemusí děsit toho, že bude nuda. Nebude. Různé utility při rozdělování disků jako cfdisk a nebo fdisk, jsou začátečníkovi španělskou vesnicí. A i při tak jednoduchých klikacích distrech jako je Mandriva. Jinak kdysi Mandrake.
Začneš-li Mandrivou získáš koupí nejen cd nebo DVD se samotnou distribucí, ale i kompletní příručku v češtině. Což není k zahození. SuSe ji má myslím také. Debian ji kdysi měl knižně pro Woodu. Ale na internetu jsou české příručky k Arch-Linuxu a dalším. Prostě zvykni si že budeš umět muset hledat. Pokud neumíš, naučíš se. Nic jiného ti nezbude.
Já jsem začal od Mandraku přes Debian, Slackware atd. Myslím si dnes, že je jedno čím bych začal, protože stejně jsem všude musel číst, hledat a učit se. Při instalaci například Debiana mi znalosti z instalace Mandraku byly na dvě věci. Učit se tedy budeš metodou pokus omyl. Tak se učili všichni, co na tebe dnes povykují „Google.” Naběhne ti instalátor a pokud vedle tebe nesedí někdo zkušený, budeš uhadovat co je co? Budeš experimentovat. Nejlépe na prázdný disk.
Prázdný disk zvol vzhledem k tomu, že je velká naděje, že jestli na něm něco máš, tak o to přijdeš. Ale data se dají zálohovat. Vhodný způsob pro sebe zvolíš sám. Vypálením, kopírování na disketu, či flašku. Je to na tobě. Jestli ti na nich nezáleží, pak nezálohuj.
Na každém dalším distru budeš muset se učit nové věci. Že to není jednotné začneš časem vnímat jako život. Stěžovat si můžeš, ale bud se smíříš a vezmeš to tak, nebo toho necháš a najdeš si jinou zábavu. Všechno nové prověří tvoji trpělivost. Nezoufej, vždy se najde někdo ochotný, kdo se přidá do tvého maléru. Máš-li dva počítače, nebo laptop a pc jsi ve výhodě. Jeden připojíš na internet.
Nebudeš vohrnovat nos, že jsou na něm třeba wokna a Internet Explorer. Na tom si můžeš číst různě návody a manuály, dostaneš se do konferencí, třeba na Abíčku či Rootu. A jinde. Ulehčí ti to život. Manuály také budeš číst, ale musíš se je napřed naučit číst. Na učení o tom, co manuály jsou a poskytují, je dobrá knížka „Rozumíme Unixu.” Tam je to hezky popsané.
I další knihy o Linuxu a Unixu nejsou k zahození. „Linux, příručka administrátora, Používáme Linux.” A další.” Nedozvíš se všechno, ale něco ano. A docela dost. Další knížky si najdeš v každé větším d knihkupectví. Pokud nemáš dva počítače a vydržíš, nebo vydrží tvoji znalejší kámoši zjistíš, že to jde i bez knih.
Nainstaluješ, chodí ti to a jsi na netu. Zjistíš, že jakmile se ti podaří připojit na net máš vyhráno. Objevíš různá „How to.” Nepočítej, že se všechno naučíš hned. Budeš tápat, budeš ničit systém a budeš instalovat ze začátku znovu a znovu. Patřičným čtením, myšlením dojdeš k uspokojivému výsledku. Systém nainstaluješ a budeš šťastný. Na chvíli. Život i distro jde dál.
Čeká tě dlouhá cesta, kdy se okamžiky nadšení střídají s okamžiky zoufalství. Tak to prostě chodí i jinde v životě. Všichni ti říkají, že to jít musí a ono to nejde. Zjistíš, že tvůj život s Linuxem, BSD je závislý na tom, kam co a jak napíšeš. A budeš doufat, že se ti to nepřepíše, jak se u některých dister někdy děje. Někdy zjistíš, zcela náhodou podle hesla: „slepé kuře objevilo zrno,” důležité věci. Ber to jako výsledek vytrvalého hledání a učení. Prostě nebyl jsi ani tak chytrý jako vytrvalý a měl jsi kliku. Ale to nevadí, hlavně si pamatuj jak k tomu došlo.
Když jsme u toho psaní, tak je nutné zvládnout editor VI. Je všude. Smiř se s tím že některá Linuxová distra nainstaluješ třeba jen holý základní systém. Při instalaci naštěstí jde nastavit síť, takže máš kliku, že se můžeš připojit na net. Třeba u Slackvaru, nebo NetBSD, ale potřebuješ napřed něco dopsat do rc.d/rc.modules či rc.conf a k tomu potřebuješ editor. Nauč se s ním zacházet. V každé další distribuci bude zřejmě jen VI. Pokud zvládneš jeho základy, nemusíš se ničeho bát. Už výše zmiňovaná knížka ti píchne.
Naučit se základní konsolové příkazy je také životní nutnost. Ne sice v každé distru, ale ve většině. Nemáš-li knížku, zase pomůže Google. Na netu se válí tuny české dokumentace tohoto směru a typu. Stačí jich pár. Zatím se nepředpokládá, že chceš programovat v shellu. Já osobně pokud instaluji jen holý systém, jako třeba u Archu, nebo FreeBSD, tak jako první instaluji VIM,MC a Links či Elinks. S tímhle vybavením se už nebojím nčeho. No skoro ničeho.
Pamatuji si jednu životní moudrost již jsem slyšel od jednoho IT experta. „Pokud shodíš, poškodíš systém bez dat, nic se neděje. Železo tím nepoškodíš a vždycky to můžeš nainstalovat znova. Je to jen tupý počítač.” Tahle moudrá slova jsem nikdy nezapomněl. A podle toho jsem se choval. Zkusil jsem, co jsem si myslel, že pomůže, sem tam, no většinou to dopadlo neslavně, ale pokud jsem udělal chybu a zapamatoval jsem si kde a jak, už jsem ji podruhé neudělal. Píšu tyhle řádky pro lidi, kteří budou brát Linux, Unix jako možnost se něco naučit. Budou se chovat podle toho hesla: „Neptej se co ti Linux dá, ale zeptej se, co od tebe zvládnutí Linuxu chce?” A ti posléze zjistí, že Linux a vůbec veškerý Open Source dávají netušeně mnoho.
Dávají nejen zajímavý operační systém, ale i možnost se seznámit se spoustou zajímavých lidí, kteří mají stejnou touhu po poznání, a tím pádem i svobodě a nezávislosti. Nejde o to,že je to vše většinou zadarmo, ale jde o také hlavně o to, že je to právě svobodné, neregulované a dobrovolné. Vstoupíš, setrváš a pak třeba odejdeš. Co ses naučil ti zůstane a navíc na běžnou činnost máš systém, který celkem spolehlivě slouží. To není málo.
A ještě jedna věc, diskuse nejsou tak špatné záležitosti. Pokud se ti podaří vyvolat dobrou, ledacos se dozvíš, protože tě ostatní budou chtít usvědčit z neznalosti a prásknou ti věci, které by ti jinak neřekli a odkázali by tě na Google. Taky vlastní zkušenost. Jinak všechny distra co jsem používal se hodily i na desktop. Aspoň já jsem je používal. A používám. Včetně NetBSD, FreeBSD a OpenBSD.
Což sice není Linux, ale platí pro tyhle OS, pravidla pro začátečníky stejně jako u Linuxových dister. Číst, učit se, zeptat se a hledat vlastní cesty. Kdo chce jen pracovat na PC, ten si Linux, nebo BSD za peníze nechá nainstalovat a udržovat. Taky to jde. Ale není to rozhodně ta zábava, co čekáš ty..
Tiskni
Sdílej:
Myslim, ze smyslem tohoto blogpostu bylo spise sdelit lidem, ze kdo chce linux (unix), ale nechce se ucit, nemusi se ani snazit...Tos pochopil správně. Ale nevím, jestli to platí i o mém komentáři. Smyslem komentáře je říct, že jsou to lži. Naopak tvrdím, že žádné učení není třeba.
Proto mi taky všechny distribuce přijdou na jedno brdo, jenom v Debianu mám 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
aptitude a rolling updates 
4.5.2007 19:30
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
Nebudeš vohrnovat nos, že jsou na něm třeba wokna a Internet ExplorerAle ihned navštívíš czilla.cz
4.5.2007 17:30
Bosý v tráve
| blog: Slave
| bezdomovec, inak hore z osady
Velmi pěkný popis pro uživatele, kteří k systému chtějí přistupovat se zájmem a mají zájem se učit. Já jsem taktéž přečetl stovky stran a zažil spoustu pokusů, reinstalací a dalších dobrodružství. Rozhodně toho nelituju.
Nesouhlasím ale s tím, že by to byla nutnost. Sice používám ArchLinux a nemám přehled o současných klikacích distribucích, ale jsem přesvědčen, že záležitosti typu SUSE, Mandriva nebo Ubuntu jsou zvládnutelné bez učení.
Můj první Linux byl Mandrake. Neučil jsem se předem absolutně nic. Prostě jsem si přečetl první kapitolu knížky, která k němu byla, a nainstaloval jsem ho. Teprve pak jsem se začal učit. Když jsem viděl, že ten systém je opravdu dobrý a že opravdu funguje na mém počítači, získal jsem velmi dobrou motivaci se něco učit.
Když jsme u toho psaní, tak je nutné zvládnout editor VI. Je všude.
Tak s tímto ostře nesouhlasím. Není nutné ho zvládnout a nemusí být všude. V textových instalátorech bývá k dispozici taktéž nano (v ArchLinuxu). U nainstalovaného systému je to výhradně věc osobních preferencí a volby balíčků. Zatím jsem u Linuxu nezažil, že by se něco muselo nebo že by něco bylo nutné.
Pokud si to dobře pamatuji, tak když si člověk změnil konfiguraci zavaděče, tak klikadlo změnilo konfiguraci a potom člověk musel ručně spustit /sbin/lilo.
Nic takového jsem já naštěstí nezažil. Klikadlo pro zavaděč mi fungovalo korektně, včetně /sbin/lilo.
Jelikož mě to namíchlo, tak jsem přešel na Slackware, který zprovoznit byl trochu porod (dával jsem to do kupy na etapy), zato vždycky dělal, co jsem po něm chtěl.
Já jsem pak přešel na ArchLinux, ale z jiných důvodů. Tehdy už jsem o Linuxu věděl dost, takže jsem s tím zprovozněním neměl až takový problém. Nepřítomnost klikadel byla příjemnou úlevou, protože všechny spouštěcí skripty jsou pak díky tomu jednoduché, přehledné a snadno přizpůsobitelné.
No a v poslední době na Ubuntu, které mě přesvědčuje, že i ty klikadla v dnešní době fungují.
Věřím, že fungují, a právě proto si myslím, že dnes se člověk nemusí Linux učit dřív, než ho začne používat. Prostě si nainstaluje třeba Ubuntu, trochu si s tím zaexperimentuje a pak se může (s mnohem větším zájmem) s Linuxem blíž seznámit, chce-li. Není dobré někomu říkat „budeš se muset dlouho jenom učit a pak možná budeš moct Linux využít“. Vždyť distribuce vznikají právě proto, aby tomu tak nebylo.
To nebyla jediná věc, na kterou jsem tam kdysi narazil. Ale věřím, že třeba Mandriva teď už funguje dobře - já ji od dob Mandrake nezkoušel. Ubuntu považuji přece jenom za o něco lepší například díky vychytávkám, které se objevily v poslední verzi a které v Mandrivě nejspíš nejsou. A i na Ubuntu se chyby dají objevit vcelku snadno.Nic takového jsem já naštěstí nezažil. Klikadlo pro zavaděč mi fungovalo korektně, včetně /sbin/lilo.
Věřím, že fungují, a právě proto si myslím, že dnes se člověk nemusí Linux učit dřív, než ho začne používat. Prostě si nainstaluje třeba Ubuntu, trochu si s tím zaexperimentuje a pak se může (s mnohem větším zájmem) s Linuxem blíž seznámit, chce-li. Není dobré někomu říkat „budeš se muset dlouho jenom učit a pak možná budeš moct Linux využít“. Vždyť distribuce vznikají právě proto, aby tomu tak nebylo.
Tak tak, pochybuji, že se někdo třeba HTML učil tak že si přečetl návod a pak otevřel textový editor a začal vypisovat značky... většina nejspíš napřed něco zbastlila v nějakém wysiwyg editoru, pak to trochu poladila a nakonec začala vyvíjet ručně od nuly. A stejně tak je dobré to dělat i s distribucemi. Nejdřív cestou nejmenšího odporu nainstalovat, pak tam třeba něco poladit a až teprve potom se to začít učit víc do hloubky.
A pokus se Mandrake kousne, třeba KDE, nebo nějaká jiná aplikace tak je dobré vědět jak zabít proces Editor VI mi byl mnohokrát milý, když jsem potřeboval něco opravit. Nano je dobré, ale VI je častější.
4.5.2007 19:25
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
4.5.2007 20:06
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
4.5.2007 23:44
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
5.5.2007 18:05
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
(a mc to jistí )
4.5.2007 22:44
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Třeba ve již výše vzpomínaném Ubuntu mc po instalaci defaultně NENI, a není ani ve většině jiných novějších distribucích. Naštěstí jde vždy a všude doinstalovat. V ESC :wq snad zvládne každý.
5.5.2007 17:38
killall vim.
5.5.2007 01:46
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
5.5.2007 02:05
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
5.5.2007 12:24
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
:q; ráno do práce, pak z práce, děti, zpravodajství, četba, sport... A že by někomu zbýval čas na učení se používání příkazové řádky...?
Celý článek je plný zkratek a slov, které většina lidí nikdy neslyšela. Asi jako když přijdu ke kardiologovi a on mi říká diagnózu...
Já naprosto souhlasím s tím, že na open source (ani nic jiného) se ani nemá pokoušet přecházet ten, kdo prostě nechce. To je pravda. Ale pak vyvstává otázka, jestli to není pro běžného člověka kontraproduktivní -- obor výpočetní techniky je velmi rozsáhlý a složitý. Nainstalovat operační systém -- i když je to pořád jednodušší a jednodušší -- není věc, co by měl dělat běžný člověk. Proto je dobré odhadnout, kolik dalších věcí se ještě běžný člověk může učit, aniž by se stal otrokem...
echo >> mujsouborNový soubor bych si mohl bych si jej vytvořit příkazem
touchTo by bylo teprve vzrůšo pro začátečníky.
Jste tu někteří příliš rychlí v rozhodování co je blbost.
Jinak v otázce kontraproduktivnosti. Lidský mozek je schopen pojmout při průběžném tréninku obrovské množství informací. A lidé volí svoje zájmy. Kdo nemá zájem, ten se nenaučí ani zacházet s programy ve woknech. nedá si tu práci a má často problém. Když začátečník otevře wokna čumí jak trmickej pes , protože je tam spousta slov, zkratek, co se jednoduše musí naučit. Když se je nenaučí, tak mu sebeintuitivnější prostředí moc nepomůže. I z wokny jsem začínal a bylo mi hodně přes čtyřicet, takže si ještě pamatuji co jsem se všechno musel učit. To že v nich dnes nepracuji neznamená, že pokud nic jiného někde jinde nemám se v nich neorientuji. Orientuji. Díky tomu, že jsem se to vše před lety pracně naučil.
5.5.2007 12:57
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
5.5.2007 13:15
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
5.5.2007 15:09
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Zatím jen tak sleduji diskuzi bez komentářů, abych neupadnul do sáhodlouhé diskuze jak s Kavolem o tom, co jsou Čechy a co Česko, kterou jsme ještě nedořešili, ale v tento moment mám potřebu se J. J. zastat.
Musíš si uvědomit podstatně rozdílný pohled na věc ve svém mladém věku, a v jeho věku. Jan mi rozhodně nepřipadá zakomplexovaný (asi má nějaké svoje komplexy, tak jako snad každý, ale nevšimnul jsem si, že by si zde nějaké léčil)
Pořiď si libovolné distro… …Máš-li dva počítače, nebo laptop a pc jsi ve výhodě. Jeden připojíš na internet. Nebudeš vohrnovat nos, že jsou na něm třeba wokna a Internet Explorer.
Myslíš, že tohle je projev komplexů? Že jsou to urážky? Zakomplexovaní mi přijdou lidé, kteří vykřikují, že jen to jejich distro je rulez, a kdo používá něco jiného, je blbec.
knihy o Linuxu a Unixu nejsou k zahození.
Jo jo, stará škola. V době, kdy jsem začínal já s Linuxem, tak jsem neměl přístup na internet. Neměl jsem možnost ptát se v diskuzích. Kupoval jsem knihy. Ty knihy mi ale vůbec nepřišly jako psané pro začátečníky. Nebyla možnost zeptat se v diskuzi „Nainstaloval sem ten Linux, kde mám céčko?“ Takže, jak říká Jan, je to o tom, že člověk chce a je na to zvědavý (to byla i moje motivace - neměl jsem NIKOHO, kdo by mi poradil, přičemž instalovat RH4 bylo o něčem jiném, než instalovat Fedoru 6 - možná jsou v tom nějaké komplexy, že si člověk sám sobě chce něco dokázat). Věřím, že spousta mladých lidí si Linux instaluje jen proto, aby se ukázala před kamarády, že je in. Věř tomu, že kdyby Jan začal nějakému svému vrstevníkovi ukazovat své distro, tak si ten kamarád akorát poklepe na čelo. Sám se vrhnul do alternativních OS ve věku, kdy se spousta lidí odmítá naučit pro formátování textů používat něco jiného než mezerník, a nezasypával poradnu hloupými dotazy. No nevím – prostě mi nepřijde, že by chtěl nějak škodit či urážet.
Pokud snad něco z toho, co jsem napsal, vyznělo jako narážka proti tobě, tak to tak nebylo myšleno, a neber to tak. Tvé komentáře si často rád přečtu, ale s tímto jedním prostě nemohu souhlasit.
5.5.2007 19:12
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Přiznám se, že jsem jeho blogy až tak moc nečetl. Četl jsem některý o cestování, který mne docela zaujal. Naštěstí jsem v něm na politiku nenarazil, takže netuším, jakého je politického vyznání (možná je to dobře, nebo bych s ním možná souhlasil, hledat to raději nebudu). Trochu mu závidím, že může dělat velmi aktivní turistiku, kterou jsem vždy miloval, ale teď mám artritidou poškozený kloub na levém prostředníčku na noze, který mi při větší zátěži, či delší cestě začne otékat, čímž se ještě více poškozuje (v tomto směru je lidský organizmus pěkný debil). Také jsem po přečtení toho cestovatelského blogu kouknul na jeho stránky, kde též píše o cestování. Takže mé dojmy byly veskrze kladné, i když s jeho stylem života bych se nestotožnil, a taky se při psaní občas vychloubá.
Samozřejmě, pokud někoho v blozích (v diskuzích pod nimi) urážel, máš na svůj názor plný nárok. Jak jsem se zmínil výše, zas tak moc jsem je nečetl. Reagoval jsem jen na příspěvek pod tímto blogem, kde mi přišel neadekvátní.
Pokud jde o učení/neučení, přidám mou zkušenost s učením ze svého okolí. U nás v práci mám kolegy, kteří pracují s PC denně (z velké části vysokoškoláci), jeden z nich bych řekl, že má nadprůměrné znalosti. A právě tento jeden mi začal dost kopat do Linuxu, jak je to debilní systém. Nevěděl jsem proč, až mi to osvětlil jiný kolega. Že mu totiž dotyčný jednou řekl, že Linux zkoušel doma nainstalovat, a přestože počítačům dost rozumí, tak se mu to nepovedlo. Okamžitě jsem si vzpomněl na JXD, ale to je debil narozdíl od zmíněného kolegy. Ten je jinak chytrý a šikovný, akorát Linux je pro něj slabinka :) Ostatní kolegové nezvládnou nainstalovat ani Windows. Jsou to všechno lidé, pro které je počítač pracovní nástroj, nikoliv koníček. A takoví lidé opravdu nenainstalují operační systém bez toho, aby se předtím něco naučili. I když jde všechno jak po másle, zhrozí se při požadavku na rozdělení disku, nastavení sítě, nebo jiných požadavcích, zavánějících technickými znalostmi. Pokud bych se na to ale díval ze svého pohledu, dal bych ti plně zapravdu, protože instalace Windows mi přijde, že by ji zvládlo dítě v MŠ, instalaci většiny linuxových distribucí 10leté dítě (mluvím teď o čisté instalaci bez dalších nastavení). Vzpomínám si na svou první instalaci jak Windows, tak RedHatu, před oběma jsem se děsil, jak to bude těžké, a pak to šlo jak po másle. Předpokládám, že máš vyšší inteligenci, než tvé okolí, a k tomu jsi ještě technicky založený, což s sebou nese břímě, že se musíš snažit vnímat problémy očima svého okolí.
6.5.2007 10:51
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
6.5.2007 11:14
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
5.5.2007 22:00
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
)
Debian ji kdysi měl knižně pro Woodu.Běžně se to skloňuje "Woodyho" podle jedné z postav v Toy Story.