Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Byla vydána nová verze 10.1 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Uživatel je nově varován, když se nepoužívá postkvantovou výměnu klíčů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Četl jsem zde na abíčku, takový názor,který raději zkopíruji: Pred casem sem psal clovek, sidik, ktery je pry velmi bohaty (tak, ze nemusi pracovat, presto to dela, coz je dobre, takze to co dal reknu nemiri na nej osobne). Napsal, ze jeho snem bylo vzdycky "mit tolik penez, aby nemusel pracovat" - pardon, ale jak se tohle lisi od cikanu? To je prece jejich cil taky! Takže, na jednu stranu tady lide kritizuji prijemce socialnich davek, a na druhou strane tajne vyznavaji uplne totez! Pokrytectvi kvete.. Takto uvažuje člověk, který je vysokoškolsky vzdělaný.
Mám za to, že tohle je typická ukázka bolševické logiky. „Děláš, vyděláváš, vyděláváš hodně, tedy pokud chceš potom už nepracovat, jsi pokrytec a nejsi lepší než jiný, který sice nikdy nepracoval, ale máte stejné cíle.” Jo, soudruh si nevšiml, že cíle jsou sice stejné, ale přístup je rozličný. Díky přístupu i výsledky. Jeden pracuje, aby nebyl nikomu pak na krku, druhý je na krku permanentně komukoliv.” Některým lidem myšlení evidentně překáží v rozeznávání. Navíc, ještě chtějí určovat zákonem, kdo má pracovat a za kolik, aby náhodou neplatili někomu moc.
Jednoduše, když dva dělají totéž, není to totéž. Slečna, která ze soucitu s dětmi opilců a feťáků, sežene bohatého dárce, filantropa, který jí dá část svého zisku, co si odečte z daní, pokud je takový mazaný zákon, zařídí vývařovnu a jídelnu, kde jídelnu, kde dá najíst dětem těchto rodičů, co propijí, profetují, prohrají své ukradené, vyžebrané, nebo v tom lepším případě vydělané peníze. Ona a její privátní charitativní instituce má možnost dát najíst jen těm, kterým se rozhodne. Nikoliv těm, kterým „podle zákona o spravedlivém rozdělování” najíst náleží. Dětem ano, leč nikoliv už těm rodičům. Ti do takové vývařovny jednoduše nemají přístup. Děti dostanou najíst, rodiče nikoliv a musí se starat, ukrást si, vyžebrat, a v tom nejlepším případě vydělat na svůj chlast, drogy, hazardní hru. Což mnohé takové rodiče, kupodivu k překvapení mnohých kolem nich, může motivovat ke změně.
Stejně tak vidím jako daleko schůdnější cestu, kdy děti zmíněných rodičů, se nedostanou do dětského domova, případně pouze jen na chvíli, protože se najdou ochotní pěstouni, kteří dítě nemusí adoptovat pouze si je vzít do pěstounské péče a stát jim za to třeba odpustí část jejich daňové zátěže. Nikdo netratí, všichni vydělávají, úředník nemá moc nad penězi a životy lidí. Děti jsou v péči lidí, kteří k nim mají vztah, naučí je spoustu důležitých věcí pro život, naučí se sociálním dovednostem, netrpí deprivací, kterou trpí většina dětí v dětských domovech. A co není marné, pokud se jejich biologičtí rodiče dají do pořádku, což se občas také děje, mohou se vrátit tam kam opravdu patří.
Pochopitelně, levicoví rovnostáři i pravicoví zloději, což je ve výsledku totéž, nemohou přenést přes srdce, že by neměli kontrolu na penězi všech lidí. Že by nemohli rozhodovat, koho v té vývařovně a jídelně zaměstnají a koho ne. Že nevidí, kolik co vývařovnu stojí? Protože jim vůbec nepřijde ani na mysl, že jim do takových věcí naprosto nic není. Ono v konečném důsledku, když se nad tím zamyslíme, pak se musíme zeptat opravdu, co je státu do toho, kolik vydělávám jaké mám na co náklady atd? Dal mi snad někdo z těch lidí, co tvoří stát na něco, z toho co mám? Nedal. Tedy nemá nárok mě kontrolovat, kolik a za co utrácím, nebo co mám, či nemám, pouze má právo se zajímat, jestli jsem to někomu neukradl.
Problém mnohých lidí je v tom, že se okamžitě pustí do diskuse, o tom kdo krade víc, pravice, nebo levice. Potíž je také v tom, že ti lidé neuvažují v mantinelech svobody, ale ideologie. Svoboda není ideologie. Svobodní lidé, mají jednoduše zájem na své svobodě, která jim umožní buď dělat aby jednou nemuseli dělat, nebo nedělat nic a klidně ležet na lavičce a pít svoje čůčo. Mohli se vzdělávat, a také nemuseli. Mohli si zvolit svůj způsob života a nebýt trestáni za svůj způsob života i myšlení.
Dohodnou se, že se budou podílet rovným dílem, na bezpečnosti, právu, třeba dopravných komunikacích, rovný podíl na dospělou osobu, nikoliv podle majetku ale jasně určená platba. Nic víc. Solidarita dobrovolná. Všechno jiné z mého hlediska je jen loupež za bílého dne.
Dospělí lidé nepotřebují dozor, aby jim někdo říkal co mají a co ne. Pokud nedodržují dohodnutá pravidla, ať trpí soud, jak praví Písmo, ale jinak si žijí po svém. Jedna z asertivních dovedností, je dovednost umět říci: „Ne, tohle nechci.” Nebo: „Ano, tohle chci.” Zkušenost praví, že lidé, kteří nevědí, co chtějí a co nechtějí, ti jsou peklem nejen sami sobě, ale i druhým.
Tiskni
Sdílej: