V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Když na Debian, tak i na Macbook, řekl jsem si a nainstaloval si na oboje VirtualBox. Na Macbook jsem si do VM nainstaloval FreeBSD 9.1, tedy mohu psát v konzoli na FreeBSD, dokonce ve VI. Což mě baví. VI je jednodušší než VIM, neumí toho tolik, ale pokud si ho někdo nakonfiguruje, je na psaní docela zábavný. Tak starý editor a tak výkonný. Když si k němu stáhnu aspell, je postaráno i o pravopis.
Měl jsem trochu s VirtualBox starosti, hlavně ale na Debianu,hlavně co s e týče USB, jak ho připojit, ačkoliv jsem doinstaloval Extension pack,i co s e týče USB, jak ho připojit, pak jsem si vzpoměl na příkaz, kterým přidám uživatele do vboxuser:
usermode -G vboxusers -a usernamedoinstaloval jsem DKMS pak už všechno šlo. Občas člověku vypadnou takové docela důležité věci. No v nejhorším je najde na netu.
Linux je zábava. Asi to tolik nemyslí, ti co ho administrují, ale pro mne je. Na Debian do VM jsem nainstaloval starý Solaris 10, ten je hlavně zábavný tím, že skoro nic na něj není, všechno už se musí koupit, i VIM, ale mám zálohu, z SunFree, takže mc, links a gcc a jiné potřebné utility instaluji ze zálohy. Ručně, což je docela zdlouhavé. Jenže pak mám klenot.
Aspoň já za klenot starý Solaris 10 považuji. Už jsem kdysi psal, že bych si do VM nainstaloval třeba nějaký starý Debian, Red Hat a tak. Tedy to, co jsem nepoznal osobně. Přeci jen už jsem zažil jen Woody z Denianu. Ty distribuce předtím ne. Třeba to půjde. Případně na Kotyzovi vymámím nějakou starou mašinu , něco jako 386 a zkusím si s tím trochu pohrát. Staré distro, ručně kompilovat. Jo jo, já si umím zkomplikovat život. Nebo se optám na netu, jestli někdo nemá něco funkčního, čeho se chce zbavit. Abych si mohl ozkoušet jaké to v tom pravěku Linuxu a BSD vlastně bylo. Já už zažil ty skoro dobrý časy, kdy většina aplikací chodila, dala se instalovat balíčkovacím systémem a občas se muselo něco kompilovat.
Woody, Mandrake 9.0, Suse 7.1 Red Hat, něco kolem čtyřky, tam už ten Linux se dal ukázat. Případně od Slackware 9.1 FreeBSD 4.8. Beru tohle jako, když se ti automobiloví nadšenci věnují provozování veteránů. Oni nic nového nevymyslí, jen zrekonstruují starý vrak, který sice už službu tolik neudělá, sežere mraky pohonných hmot, ale když jede po silnici, každý se podívá. Na starý Linux asi žádnou blondýnu nenachytám, jenže, když nepřijde, budu mít aspoň to staré funkční distro. Tedy možná.
Tiskni
Sdílej:
AthlonXP atd, skus se zeptat nekde na sbernem dvore.To si děláš prdel? To mam v kompu
Něco jako společný základ...
Co třeba jádro?
Je škoda, že nedošlo k nějakému sjednocení Linuxových distribucí.Do jisté míry došlo - LSB.
vlastně by úplně stačilo, kdyby existoval jeden standardizovaný formát balíků, protože Linuxová distribuce je v podstatě správce balíků + balíky.Nesouhlas. Někomu vyhovuje RPM, někomu DEB, mě vyhovují ebuildy. Jsem rád za tuto možnost volby.