NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Tak jsem si včera upgradoval z FC4 na FC5. Něco mě potěšilo, něco zase ne, tak bych to rád trochu shrnul. Pokud teda máte náladu na pár postřehů jednoho Fedoristy, tak vás tady vítám.
No napřed pár slov o situaci. Protože jsem minulý týden povýšil systém na AMD64, stáhnul jsem x86_64 DVD Fedory. Z původní 32-bit verze se mi nechtělo povyšovat, tak jsem to vzal rovnou klasickým postupem záloha - přepsání filesystému - obnovení věcí ze zálohy.
Jo a taky nejsem tak úplně čistý kloboučník, používám i Debian (na firemních serverech), často pracuju s Ubuntu a celkem jsem přičichl i k Mandrivě, takže doufám, že to nebude moc zaujaté. Taky nebudu popisovat všechny nové vychytávky, jako například Avahi, spíš se soustředím na nějaké +- body z mého osobního pohledu. Pokud chcete tady tyto zajímavosti, pak dopručuju asi nejznámějšího českého kloboučníka Yenyu a jeho blog.
Anaconda. Ta se mi líbí už dlouho, přijde mi, že v době okolo RH8 nabrala ten správný směr. Z poruchového a nestabilního nástroje, kdy jste se báli si při instalaci uprdnout, aby to nespadlo, se stal fakt příjemný, pěkný, jednoduchý a robustní instalátor. Umí instalovat na RAID, LVM, umí sama rozdělit disk, nebo to nechá na uživateli, výběr balíčků se dá buď odfláknout, nebo se v něm dají strávit klidně dvě hodiny. Všechny informace si zjistí na začátku a dál už jenom pracuje, ale to už umí snad všechny Linuxové instalátory. Má grafický a textový režim, umí instalovat klasicky z CD, DVD, ze sítě nebo z disku. Prostě paráda. Ještě bych vypíchnul možnost nedetekovat hardware, který dělá při instalaci problémy zadáním parametrů jádra.
Rychlost. Je to prostě v porovnání s 32bit FC4 svižné. Jak start systému, tak spuštění Gnome, start Firefoxu, prostě všechno je o kus rychlejší. Nevím, jestli to mám přičítat 64bitům, nebo něčemu jinému. Každopádně urychlení v nové verzi je to poslední, co bych od Feodory čekal.
Yum. Yum se, řekl bych, rychlostně srovnal s aptitude. Ani jeden sice není nějaký závratný rychlík, ale yum už aspoň konečně není úplný lenoch. Nevím, jestli je to součástí "globálního urychlení" z předchozího bodu, ale tady je to fakt markantní.
Pěkné téma. Konečně, dalo by se říct. Tentokrát se mi to opravdu líbí. Od "nenadchne - neurazí" konzervativního témata FC4 je to jednoznačně razantní a dobře vedený krok. Nové téma nadchne a nedráždí. Ale chápu, že to je subjektivní věc.
Livna. To sice není tak úplně součást Fedory, ale i tak se o tomto repozitáři musím zmínit. První pozitivum je, že Livna obsahuje rpmka pro Fedoru už téměř zaráz s vydáním FC5, na FC4 jsme se celkem načekali. No a pak jsou tam zjednodušené názvy balíků, například pro instalaci ovladačů nVidia stačí napsat "yum install kmod-nvidia", není potřeba zjišťovat verzi jádra atd.
Všechno funguje. Stěrače stírají, blinkry blikají, světla svítí, klakson troubí. Všechno s jistotou napoprvé, žádný problém, žádný kiks. Toto se dá říct o většině dnešních distribucí, Fedora na to nemá žádný patent. Ale prostě mě to zase znovu nadchlo.
GDM. Graficky dost hrozné. Když jsem poprvé nastartoval do grafiky ještě přes VESA ovladač, tak jsem si myslel, že je to takový hnus, protože mám jenom 256 barev. Jakmil jsem ale nainstaloval ovladače nVidia, tak jsem seznal, že to tak asi má bohužel vypadat. GDM z FC4 jsem všem ukazoval, jak se dá jednoduchou grafikou a cca čtyřmi barvami bez nějakých zběsilých přechodů udělat perfektní login screen, tady aby se radši člověk přihlašoval z konzole. No je to otázka vkusu, třeba se to někomu bude líbit. Mně to teda nějak nesedlo.
Aktualizace. Spustil jsem klasicky "yum update" a čekal, co to udělá. Prý 509MB. Tak to je teda silná káva. Obměnit skoro půlku distribuce za cca dva měsíce je fakt síla.
Velikost na disku. Debian mě odnaučil používat volbu "instalovat všechno", takže jsem zaklikal jenom věci, které používám a čekal jsem něco mezi 1.5GB a 2.5GB. No dostal jsem 3.5GB obsazeného místa. I když při dnešní velikosti disků je to jenom muška.
KDE. Jak jsem se rozplýval nad rychlostí celého systému a Gnome, tak musím KDE trochu pokárat. Spouštění KDE aplikací odjinud než z KDE je pořád stejně pomalé a na Konqueror je prostě holt potřeba si chvilku počkat. Malou náplastí může být nový vzhled, který sekne i KDE aplikacím.
Ano. Fedoru Core 5 doporučuje pět z pěti kloboučníků. Pokud máte starší Fedoru, tak je volba jednoznačná. Dostanete nový software a navíc je to fakt rychlejší. Pokud nemáte nějaký software typu "Oracle", který už máte vyladěný a optimalizovaný na nějakou starší Fedoru, tak nemáte o co přijít. Nevím, jak by to jelo na pomaleším hardware, takže tam taky bacha.
A co nekloboučníci? Asi nemá cenu přesvědčovat spokojeného Slackwareistu nebo Debianistu, ale pokud už vás vaše distribuce štve a chcete něco opravdu univerzálního (s klasickým Linuxovým přístupem i s možností "klikatury") zejména na desktop, pak je Fedora Core 5 výborná volba.
Tak a teď už můžu jít zahlasovat na anketu o nejoblíbenější distribuci a přidat bodík k FC5 a x86_64.
Tiskni
Sdílej:
yum update
, ale nezkoušel jsem.
Jinak můj dojem je, že se skutečně o kousek zrychlila.