O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Tak jdu pozvednout místní blogy z blogovacího dna a naházet nějakou špínu na Microsoft, doufám že se to bude líbit.
Ne, teď vážně, poslední dva dny jsem trávil na konferenci Svět informačních systémů a toto by měla být spíš vážná úvaha...
No, konference. Loni jsem se přihlásil a těšil se, jak se tam budou probírat teoretické aspekty zavádění informačních systémů na stav jedince, společnosti, vesmíru a tak dále, jsa zvaklý na hodně vysokou teoretickou úroveň konferencí z FI MU (moje alma mater) a podobných. Dostalo se mi tehdy opravdu důkladné promo masáže přímo od představitelů malých i velkých společností, kteří ukazovali, jak má právě ten jejich systém skvělé to a to tlačítko nebo políčko a jak bude sekretářka šťastná, že to vypadá stejně jak Word a funguje podobně jako Outlook, což se obecně považuje za mety softwarové dokonalosti. Za tuto "konferenci" zaplatila moje firma 500 korun. Připadal jsem si jako důchodce, který jede na zájezd, kde dostane oběd a ukazují mu nový turecký tlakový hrnec s kódovým označením "C4", který za úžasné pouze 3000,- prostě nutně musí mít.
No, pár přednášek bylo i zajímavých - třeba od firem, které nějaký systém právě doimplementovaly a přišly se pochlubit, jak jim to fičí a kolik ušetří. Navíc tam bylo pár ekonomicky zaměřených přednášek, které jsou sice hrozná nuda, ale jinak mi celkem rozšiřují můj úzký informatický pohled. A ještě mi imponoval pán kolem šedesáti let, který používá genetické algoritmy v technické praxi - ten by mohl z fleku přednášet na FI prestižní "Informatické kolokvium". Jenom místní publikum na to jaksi nebylo moc připraveno...
Prostě jsem do toho šel letos znovu. Asi ze zvědavosti, nevím, prostě jsem požádal šéfa o 500 a dva dny "služebky". Úroveň buď stoupla, nebo už jsem marketingovému teroru otupěl (nebo už jsem moc starý a nerozumím tomu), ale jediný, kdo i letos evidentně "prodával tlakové hrnce" byl Microsoft prostřednictvím Jaroslava Salvy, kterého IMHO museli sehnat na nějaké té důchodcovské session. Všechny nás během třiceti minut přesvědčil, že Outlook a Excel integrovaný do jejich ERP MS Dynamics prostě nutně musíme mít. A pokud to do roku nezavedeme, tak budeme naprosto out a pro náš bussiness to bude začátek konce.
Na úplný závěr byl ale k vidění zlatý hřeb, kde k panelové diskusi zasedli Martin Bednár (šéf SAP ČR), Martin Illner (šéf Oracle ČR), Jan Přerovský (šéf LCS International, což je celkem zavedená česká firma), Jaroslav Řasa (Aktis, podbná pozice jako LCS), a konečně Jiří Devát (šéf Microsoft ČR). Plus ještě jeden člověk, který ale není v programu. Velice silná šestka.
Diskuse se celkem pěkně zamotávala. Otázka světový vs. český systém - Devát samozřejmě doporučil světový, a to MS Dynamics (dříve Navision a Axapta, teď to konvergují). Paradoxně vedle něj seděl Přerovský, jehož firma na Microsoftích technologiích (MS servery, .NET, MSSQL...) staví svou vlajkovou loď - Noris, a to je přímá konkurence Dynamics. Přerovský konstatoval, že Microsoft je sice konkurence na poli ERP, ale jako dodavatel technologií je velmi dobrým partnerem. Dostova řekl, že 93% je "dobrý Microsoft, který jim dodává nástroje" a těch 7% je jejich konkurence. Na to Devát zase že LCS je dobrý partner - Microsoft jim furt dává nějaké ceny jako "top produkt" a "top partner". Donutí to člověka přemýšlet, jak je IT trh podivně ohnutý, jak si někdo dokáže financovat vlastní konkurenci, na které je závislý, a jak se někdo zase směje a dává svým zákazníkům různé sladké cukroví... No přeberte si to sami.
Pak jsem si neodpustil drobné rýpnutí - zeptal jsem se, jaký je postoj firem k open source jednak jako technologické platformě, druhak jako schéma vývoje SW. Sice jsem byl těžce OT, ale je potřeba propagovat kde se dá. :) Za open source jako platformu se kupodivu postavili všichni, kdo nejsou na Microsoftu závislí. Pan Bednár to krásně řekl - zhruba ve smyslu, že SAP cítí povinnost dodávat zákazníkům na platformě, která jim (zákazníkům) vyhovuje. Open source jako vývojový model zavrhli všichni kromě pana Illnera z Oracle - ten přirozeně uvedl, co Oracle jako open source vypustil a co se vypustit chystá. Ale jinak zákazníci prostě nejsou od toho, aby programovali, implementátor ví přece nejlíp, co zákazníci potřebují, obzvlášť Microsoft.
No a nakonec se diskuse stočila na otevřené standardy, což paradoxně vyvolal Devát. Ten explicitně řekl, že Microsoft už teď nevidí nic jiného než otevřené standardy. Teď je otázka, jestli si MS připravuje cestičku pro své patentově problematické nové Office, nebo jestli si třeba nepoposedli a nemyslí to vážně. Až uvidím popis "formátu" xls a otevřu odt ve Wordu, tak tomu budu věřit. Zatím si myslím, že mi někdo lže do očí, a to ještě celkem drze.
No snad to šlo přečíst až sem. Diskuse pod článkem zakázat nejde, takže bych závěrem rád poprosil o ignorování trollů, které tam už tuším.
Tiskni
Sdílej:
Díval jste se někdy, jak ty microsoftí formáty vypadají?
Víte třeba, že je rozdíl, jestli v menu vyberete FILE-->SAVE, nebo jestli kliknete na ikonku s disketou?
Pamatujete si na problém, kdy v dokumentech uložených ve wordu šlo najít velké části dalších wordových dokumentů, které byly shodou okolností otevřeny ve stejné instanci wordu?
........
Lidé jsou jako ovce, které vlkovi věří, že se z něj stal vegetarián, přicemž mu z huby ješte visí ocas jejich sestry.
Z vašeho komentáře na mne padla beznaděj...
Ale to je obecně vada na kráse všech ERP. No a na patche si zvykej taky. Já už jsem teda rezignoval a patchuju jenom když musím, což je tak jednou za dva měsíce. Naštěstí mají patche zpravidla takové, že se nemusí patchovat postupně po verzích, ale jde do jisté míry přeskakovat, takže to zase není taková hrůza. Jsou tam zásadnější problémy - cenotvorba, intrastat (i když ten se vás asi netýká), rámcové objednávky a jeich vztah na cenu... Ale třeba si moc vymýšlíme a vám to bude fungovat dobře, to je těžko soudit a taky to do jisté míry záleží na tom, kdo vám to implementuje.