Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Tak jdu pozvednout místní blogy z blogovacího dna a naházet nějakou špínu na Microsoft, doufám že se to bude líbit.
Ne, teď vážně, poslední dva dny jsem trávil na konferenci Svět informačních systémů a toto by měla být spíš vážná úvaha...
No, konference. Loni jsem se přihlásil a těšil se, jak se tam budou probírat teoretické aspekty zavádění informačních systémů na stav jedince, společnosti, vesmíru a tak dále, jsa zvaklý na hodně vysokou teoretickou úroveň konferencí z FI MU (moje alma mater) a podobných. Dostalo se mi tehdy opravdu důkladné promo masáže přímo od představitelů malých i velkých společností, kteří ukazovali, jak má právě ten jejich systém skvělé to a to tlačítko nebo políčko a jak bude sekretářka šťastná, že to vypadá stejně jak Word a funguje podobně jako Outlook, což se obecně považuje za mety softwarové dokonalosti. Za tuto "konferenci" zaplatila moje firma 500 korun. Připadal jsem si jako důchodce, který jede na zájezd, kde dostane oběd a ukazují mu nový turecký tlakový hrnec s kódovým označením "C4", který za úžasné pouze 3000,- prostě nutně musí mít.
No, pár přednášek bylo i zajímavých - třeba od firem, které nějaký systém právě doimplementovaly a přišly se pochlubit, jak jim to fičí a kolik ušetří. Navíc tam bylo pár ekonomicky zaměřených přednášek, které jsou sice hrozná nuda, ale jinak mi celkem rozšiřují můj úzký informatický pohled. A ještě mi imponoval pán kolem šedesáti let, který používá genetické algoritmy v technické praxi - ten by mohl z fleku přednášet na FI prestižní "Informatické kolokvium". Jenom místní publikum na to jaksi nebylo moc připraveno...
Prostě jsem do toho šel letos znovu. Asi ze zvědavosti, nevím, prostě jsem požádal šéfa o 500 a dva dny "služebky". Úroveň buď stoupla, nebo už jsem marketingovému teroru otupěl (nebo už jsem moc starý a nerozumím tomu), ale jediný, kdo i letos evidentně "prodával tlakové hrnce" byl Microsoft prostřednictvím Jaroslava Salvy, kterého IMHO museli sehnat na nějaké té důchodcovské session. Všechny nás během třiceti minut přesvědčil, že Outlook a Excel integrovaný do jejich ERP MS Dynamics prostě nutně musíme mít. A pokud to do roku nezavedeme, tak budeme naprosto out a pro náš bussiness to bude začátek konce.
Na úplný závěr byl ale k vidění zlatý hřeb, kde k panelové diskusi zasedli Martin Bednár (šéf SAP ČR), Martin Illner (šéf Oracle ČR), Jan Přerovský (šéf LCS International, což je celkem zavedená česká firma), Jaroslav Řasa (Aktis, podbná pozice jako LCS), a konečně Jiří Devát (šéf Microsoft ČR). Plus ještě jeden člověk, který ale není v programu. Velice silná šestka.
Diskuse se celkem pěkně zamotávala. Otázka světový vs. český systém - Devát samozřejmě doporučil světový, a to MS Dynamics (dříve Navision a Axapta, teď to konvergují). Paradoxně vedle něj seděl Přerovský, jehož firma na Microsoftích technologiích (MS servery, .NET, MSSQL...) staví svou vlajkovou loď - Noris, a to je přímá konkurence Dynamics. Přerovský konstatoval, že Microsoft je sice konkurence na poli ERP, ale jako dodavatel technologií je velmi dobrým partnerem. Dostova řekl, že 93% je "dobrý Microsoft, který jim dodává nástroje" a těch 7% je jejich konkurence. Na to Devát zase že LCS je dobrý partner - Microsoft jim furt dává nějaké ceny jako "top produkt" a "top partner". Donutí to člověka přemýšlet, jak je IT trh podivně ohnutý, jak si někdo dokáže financovat vlastní konkurenci, na které je závislý, a jak se někdo zase směje a dává svým zákazníkům různé sladké cukroví... No přeberte si to sami.
Pak jsem si neodpustil drobné rýpnutí - zeptal jsem se, jaký je postoj firem k open source jednak jako technologické platformě, druhak jako schéma vývoje SW. Sice jsem byl těžce OT, ale je potřeba propagovat kde se dá. :) Za open source jako platformu se kupodivu postavili všichni, kdo nejsou na Microsoftu závislí. Pan Bednár to krásně řekl - zhruba ve smyslu, že SAP cítí povinnost dodávat zákazníkům na platformě, která jim (zákazníkům) vyhovuje. Open source jako vývojový model zavrhli všichni kromě pana Illnera z Oracle - ten přirozeně uvedl, co Oracle jako open source vypustil a co se vypustit chystá. Ale jinak zákazníci prostě nejsou od toho, aby programovali, implementátor ví přece nejlíp, co zákazníci potřebují, obzvlášť Microsoft.
No a nakonec se diskuse stočila na otevřené standardy, což paradoxně vyvolal Devát. Ten explicitně řekl, že Microsoft už teď nevidí nic jiného než otevřené standardy. Teď je otázka, jestli si MS připravuje cestičku pro své patentově problematické nové Office, nebo jestli si třeba nepoposedli a nemyslí to vážně. Až uvidím popis "formátu" xls a otevřu odt ve Wordu, tak tomu budu věřit. Zatím si myslím, že mi někdo lže do očí, a to ještě celkem drze.
No snad to šlo přečíst až sem. Diskuse pod článkem zakázat nejde, takže bych závěrem rád poprosil o ignorování trollů, které tam už tuším.
Tiskni
Sdílej:
Díval jste se někdy, jak ty microsoftí formáty vypadají?
Víte třeba, že je rozdíl, jestli v menu vyberete FILE-->SAVE, nebo jestli kliknete na ikonku s disketou?
Pamatujete si na problém, kdy v dokumentech uložených ve wordu šlo najít velké části dalších wordových dokumentů, které byly shodou okolností otevřeny ve stejné instanci wordu?
........
Lidé jsou jako ovce, které vlkovi věří, že se z něj stal vegetarián, přicemž mu z huby ješte visí ocas jejich sestry.
Z vašeho komentáře na mne padla beznaděj...
Ale to je obecně vada na kráse všech ERP. No a na patche si zvykej taky. Já už jsem teda rezignoval a patchuju jenom když musím, což je tak jednou za dva měsíce. Naštěstí mají patche zpravidla takové, že se nemusí patchovat postupně po verzích, ale jde do jisté míry přeskakovat, takže to zase není taková hrůza. Jsou tam zásadnější problémy - cenotvorba, intrastat (i když ten se vás asi netýká), rámcové objednávky a jeich vztah na cenu... Ale třeba si moc vymýšlíme a vám to bude fungovat dobře, to je těžko soudit a taky to do jisté míry záleží na tom, kdo vám to implementuje.