x (diskuse)

[Michal Kubeček]

Kdybyste zkusil místo emocí použít nějaký argument, bylo by s čím polemizovat.

[XXX]

jaj. zádné emoce nemám.... ))

Co takhle argument že firmy využívají svobodných knihoven a mající uzavřený kód, nijak nepřispívají k tvorbě svobodného softwaru a ještě na tom vydělávají? Je toto v pořádku?

Můj názor je: Buď budeš mít projekt uzavřený a plať tvůrcům "knihoven". A nebo uvolni pod GPL a neplať nic. Tyto dva postoje mě přijdou férové a plnohodnotné když si uvědomím že žiji v demokratické na obchodu založené společnosti.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

OK. Žádné emoce. Název článku: Proč nemám rád LGPL! Zdělení: Nemám rád LGPL a teď vám řeknu proč. Nemám rád LGPL je emoce. No dobře, teď jsi nám zdělil, že nemáž rád LGPL. To předpokládá, že pod LGPL asi své výtvory nebudeš licencovat, že. Bezva, to je tvoje právo. Taky by jsi nemusel používat cizí výtvory pod LGPL. No tak třeba glibc? No fůj. Ona dokonce obsahuje části pod BSD! Okamžitě ji přestaň používat! Takže až něco napíšeš, tak si to licencuj pod licencí jakou chceš. Do té doby drž hubu a šoupej nohama!

[XXX]

Ne já žádné emoce v tomto případu nemám. Pouze jsem napsal reakci na blog Proč mám rád LGPL. Proto mě to přišel jako dostatečně bulvární nadapis. Osobně bych takovýto nadpist ze své hlavy nevyprodukoval... )

[Luk]

Vzpomněl jsem si na svůj text "Proč říct NE euroústavě", a na následnou reakci "Proč říct ANO euroústavě". Jen si nějak nemohu vzpomenout, kdo tu reakci napsal

[Mudr. Koukolík]

Toto na mě zapůsobilo jako daleko více emotivní projev částečně způsoben instrumentální agresivitou, možná by bylo dobré vyhledat odborníka (psychologa), nebo podobnou odbornou pomoc (nic si z toho nedělejte, nejste tu sám, kdo ji potřebuje).

[Michal Kubeček]

Co takhle argument že firmy využívají svobodných knihoven a mající uzavřený kód, nijak nepřispívají k tvorbě svobodného softwaru a ještě na tom vydělávají?

Představte si firmu, která bude ke komerčním účelům používat free software. Nebude nic vyvíjet, nic rozšiřovat, jen ten software bude používat. I pokud bude software licencován pod GPL, nic tomu nebrání, naopak GPL sama brání tomu, abyste to té firmě dodatečnými podmínkami zakázal. Firma tedy využívá free software, k tvorbě free software nijak nepřispívá a ještě na tom vydělává. Pokud bych měl brát vážně váš argument tak, jak jste ho napsal, musel bych nutně dojít k závěru, že podle vaší logiky je špatná nejen LGPL, ale i samotná GPL. Předpokládám ale, že to si nemyslíte.

Problém je v tom, že v okamžiku, kdy budete požadovat přenos infekce dynamickým linkováním (což je rozdíl mezi LGPL a GPL), musíte si nutně položit otázku, kde se chcete vlastně zastavit. Není totiž problém napsat si "wrapper" nad GPL knihovnu, který zajistí napojení na vaši aplikaci např. přes unix domain socket, což je (právně) v pořádku i pro GPL knihovnu. Je v tom ale nějaký principiální rozdíl? IMHO ne. Takže byste byl v pokušení zakázat i takový "binding" na knihovnu. Jenže to byste nakonec skončil u toho, že napíšete-li HTTP server pod GPL licencí, bude zakázáno na něj přistupovat z non-GPL prohlížečů. Nesmyslnost takového opatření je, doufám, dostatečně zřejmá.

Hlavní problém je tady podle mne v představě, že je třeba vyhladit closed source software. Většina lidí a troufám si tvrdit, že i většina open source vývojářů, s takovou představou nesouhlasí. Ale je to představa, která stála za vznikem GPL, a také představa, která stála za transformací Library na Lesser a za výzvou k používání GPL i pro knihovny. Lpěním na používání GPL pro knihovny tento "třídní boj" podporujete a s tím nemohu souhlasit. Podle mne je žádoucí, aby existoval open source i closed source vedle sebe.

[XXX]

Je mi jasné že problém má více stran. A proto tento blog je jedna z možností o tom diskutovat. Hlavně jsem chtěl rozvinout myšlenku že pokud použijete LGPL licenci ke své aplikaci(třeba graffického udělátka) tak umožnujete druhým vytvořit díla na vás založených, vydělávat na nich a vy zpětně z toho nebudete mít nic. Proto jsem tu nastínil můj názor že buď by se mělo platit a nebo vydávat pod GPL. Tuto myslenku jsem samozřejmě vztahoval k vycholným aplikací a souhlasím s tím že tento pohled nebude asi použitelný v úrovni jádro vs. aplikace.

[Miloslav Ponkrác]

Jsem rád, že pan Kubeček to tak napsal, konečně jeden rozumný názor.

Osobně nevím, proč si lidé myslí, že GPL skutečně nějak zvlášť zabraňuje tomu, aby na nich někdo vydělával. Snadno se dokonce dostanu k tomu, abych vydělával na GPL aplikaci a nic nedával komunitě.

Myslíte, že je zase takový problém vzít GPL program a přidat ho ke komerčnímu programu, aniž bych měl povinnost jakkoli zveřejňovat zdrojáky? S tím, že se bude prostě GPL program spouštět jako součást komerčního programu. Případně mu můžu posílat zprávy a tak ho i částečně řídit. Budu tak na GPL programu vydělávat, aniž bych musel cokoli vracet komunitě.

Kromě toho zdroják není samospasitelný, a pokud máte prasácky napsaný program s prasácky navrženou architekturou, bez pořádné dokumentace, pak je někdy lépe ho zahodit. Jako ilustraci mohu napsat, jak jsme zabraňovali na vysoké škole tomu, aby naše zdrojáky využívali učitelé ke komerčním účelům. Zdroják v C se prohnal preprocesorem a pak speciálním "obfuscatorem", který přejmenoval proměnné a zarovnal kód na šířku obrazovky. Takový zdroják byl naprosto nepoužitelný k jakékoli úpravě, ale kompilátor ho přeložil. Ale požadavkům učitele na zdrojový kód jsme tím vyhověli.

Mimochodem, GPL licence dost často vede k tomu, že se prostě napíše ten samý soft znovu, jenom z méně restriktivní licencí. Často je tak zbytečně zahozena práce do toho vložená. Mluvím teď zejména o knihovnách a já sám za sebe jsem se rozhodl, že nebudu nikdy používat knihovny, které jsou GPL, a to ani pro programy, které vydám pod GPL. Je to jen moje rozhodnutí, které nikomu nenutím.

Chápu GPL v případě knihoven jako ochranu investice komerčních firem, ale zároveň s dovětkem, že by se takové knihovny neměly používat jako základní knihovny pro stavbu Linuxu, což se bohužel s Qt děje.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Číst takový komentář je pro mě balzám na duši. Místy začínám míc pocit, že se nevyskytují lidé schopní si přečíst GPL a hlavně ji pochopit. V tomto případě dokonce nejen pochopit, ale i uvědomit si ji v souvislostech.

[anicka]

Minimálně začínající firmy mají asi v tomhle jasno, příklad: Představ si, že by ses rozhodl udělat funkční program pro správu účetnictví, který by byl u nás použitelný. Chvályhodná věc, která u nás přímo pomůže Linuxu. Je to jednak věda, jednak dřina - spousta práce, změny zákonů, nutná okamžitá reakce, nějaká podpora... propagace, získávání důvěry u zákazníků neumím si představit, jak by šlo toto dělat jako free software. Přesto je to potřeba - HoneyCalc nikdo nepoužívá, protože firma za ním není příliš důvěryhodná a spolehlivá, pokud vím. Orsoft je opravdu drsný, vypadá předpotopně a jeho správa může být velmi obtížná, byť je spolehlivý a dobře podporovaný.

Pokud to zároveň budou tvé podnikatelské začátky, tak Trolltechu licenci nezaplatíš. Ještě, že tu LGPL máme.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Zacinajici firmy maji jasno v tom, ze ne Qt. No, ted mne napada, ze mozna proto tady nemame to ucetnictvi. Dulezitym faktorem totiz je i fakt, ze Qt podporuje Linux, Windows i Mac OS X. A budu-li vyvijet ucetnictvi, je mi jedno, z jakeho prostredi to uzivatel pouziva, pokud mi zaplati.

[Semo]

Je to jednak věda, jednak dřina - spousta práce, změny zákonů, nutná okamžitá reakce, nějaká podpora...

Nemam osobne skusenosti so ziadnym uctovnictvom, ale ak je to tak ako tvrdis, tak sa nemaju coho bat, ani ak to uvolnia pod GPL. Pretoze im nemoze konkurovat nikto, kto si to len tak stiahne a zacne predavat za polovicnu cenu, pretoze im neponukne prave ten servis.

[Marek 'marx' Grác]

To síce áno, ale oni už nemôžu zabrániť tomu, aby si ten program vystavil na web a ponúkal aktuálnu verziu ostatným. Možností je neúrekom :) Pretože ty nepotrebuješ úpravu na svoje podmienky, ale v podstate len aktuálnu verziu.

[XXX]

Tak na to mám jednoduchou odpověď! Podnikání je tvrdý Obchod, Tedy pokud nemáš finance na to začít podnikat a nebo nemáš janý výdělečný model tak nikdy podnikat nesmíš začít... Samozřejmě moc nevěřím že účetnictví bude někdy pod GPL. Ale trochu si štournu. Třeba HoneyCalc je příkladem toho že tato firma dělá uzavřený program a ten program bude žít pouze pokud bude žít tato firma. Kdyby udělali otevřený vývoj tak se toho muže chytnout i někdo jiný a přispívat do softwaru. Tedy snížily by se náklady a původní autor/firma by těžily i z práce jiných. Takto tento program moc lidí používat nebude. Radši pujdou do ABRY, Money atd...

[Luk]

Tedy pokud nemáš finance na to začít podnikat a nebo nemáš janý výdělečný model tak nikdy podnikat nesmíš začít...

To je samozřejmě hovadina. Jaksi to totiž neřeší, že spousta lidí začne podnikat proto, že je to baví. A dělají to přesto, že si vydělají mnohem míň, než kdyby byli zaměstnanci.

[petr_p]

Mene emoci (i vykricniku) a vice argumentu.

LGPL slouzi na to, abys mohl vzit knihovnu a prilinkovat ji ke svemu proprietarnimu programu. Ty totiz pracujes na svem proprietarnim programu, ty ho prodavas a delas mu podporu, tebe nezajima ta knihovna (v tomto pripode GUI), protoze to je z tveho hlediska podruzna vec.

Ale kdybys ses chtel vrtat v te knihovne, tak uz musis dat svym zakaznikum sve patche na tuto knihovnu.

Myslim, ze je to zcela legitmni zpusob, jak vyhovet obema stranam. (Jinak pak vznikaji takova zverstva, jako wrappery na binarni ovladace grafickych akceleratoru do linuxoveho jadra.)

A koneckoncu, je to volba autora, ze si vybral takovou licenci, pokud ti to vadi, tak si vyber/napis jinou knihovnu pod GPL.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

K tomu bych se připojil ač sám velký zastánce GPL. LGPL je někde na půl cesty mezi GPL a BSDL. <simplified> GPL brání vytvoření uzavřeného forku a brání vytvoření uzavřené aplikace na tom založené. LGPL brání vytvoření uzavřeného forku. BSDL nebrání ničemu. </simplified> Ta mezera tam byla a LGPL ji zaplnila a pokud autor chce svůj produkt licenčně umístit právě do té mezery, tak je jen rád, že má po ruce vhodnou licenci a žádný usáma mu v tom nezabrání.

[Michal Vyskočil]

Od přečtení Proč mám rád LGPL jsem čekal, kdy na to budeš reagovat .

Ale uvědom si, že pokud třeba Adobe vydává Acrobat Reader zdarma, pravděpodobně se jim nechce mimo peněz za vývoj ještě platit Trolltechu za Qt. Z tohoto pohledu je pro ně LGPL Gtk toolkit lepším řešením.

Naproti tomu, programy, které mají být pod GPL (Sim, licq, psi, scribus, ...) licence Trolltechu nijak neomezuje.

Pamatuji si, že ředitel na průmyslovce (byl to strojař) nám říkal, všechno má své výhody a nevýhody. Nemůžeš říct, že ocel 19 je lepší jak 11. Musíš vždycky uvažovat v souvislostech (jestli vyrábíš traverzu, nebo skalpel).

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Pekna paticka

[XXX]

Zdravím!

Já si sovislosti naprosto dobře uvědomuji! Mě je jasné že pro firmy jako je Adobe je LGPL řešením. Ale co z toho vyplívá? Že firmy které vydělávají peníze pomocí "svobodných řešení" nedají za použití ani korunu. Proto mi přijde vhodnější bud jet pod GPL (jsem přesvědčen o výhodnosti použití, inovace, atd..) a nebo si zaplatatit "odpustku" a projekt uzavřít. Tím pádem uchováš firemní tajemnství a zároveň podpoříš vývin software. GTK tuto vlastnost nemá. Takže kdokoli použije GTK tak nic nezaplatí a vývoji "Svobodného softwaru" při uzavřeném modelu ničím nepřispívá.

Představ si že budeš dělat třeba aplikaci ")" pod LGPL tak se vystavuješ riziku že kdokoli ti tvoji aplikaci vezme udělá nad ní nadstavbu a bude na tom vydělávat. A ty jako původní autor nebudeš moct využívat jejich kódu. Takže dospěješ k tomu že on využitl tvých znalostí, udělal si na tom "ŽIVNOST" a ty spětně nemužeš z jeho práce těžit. Vznikne tak nerovnováha. Proto tvrdím že v jistém úhlu je LGPL "nesvobodná" a použití licenčního modelu jako má Trolltech je Férové.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Souhlas. Jen malá otázečka: Co je ti po tom? Ty snad máš autorská práva k GTK, aby jsi mohl rozhodovat o jeho licenci?

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Ale no tak. Samozrejme, ze nema prava ke GTK, to ale neznamena, ze nemuze jeho licenci diskutovat. Pokud nedokazes svou argumentaci podporit jinak, tak ho asi nepresvedcis.

[Michal Vyskočil]

Představ si že budeš dělat třeba aplikaci ")" pod LGPL tak se vystavuješ riziku že kdokoli ti tvoji aplikaci vezme udělá nad ní nadstavbu a bude na tom vydělávat.

LGPL je designovaná pro knihovny, ne pro aplikace. Ale pokud bych tu hypotetickou LGPL aplikaci dělal, bylo by to něco, s čím bych musel počítat.

A ty jako původní autor nebudeš moct využívat jejich kódu.

Ale já budu pouze autorem aplikace, nikoliv té nadstavby. Vývojáři glibc taky nemají možnost využívat kódu např. Oracle (proč taky?). Znovu opakuji, pokud se svobodně rozhodnu pro LGPL, musím počítat se všemi důsledky.

Takže dospěješ k tomu že on využitl tvých znalostí, udělal si na tom "ŽIVNOST" a ty spětně nemužeš z jeho práce těžit. Vznikne tak nerovnováha.

Viz výše příklad s Oraclem. Pokud by bylo glibc pod GPL, nemohl by na GNU systémech existovat neGPL software! Žádná Opera, RealPlayer, Java, Oracle, ... . Všechny projekty s BSD-like licencí Xorg, Apache, Mono, ... by se musely forknout do GPL verze. To nemluvím o licencích Perlu, Pythonu, Knuthově licenci, NPL, MPL a spoustě dalších, které ani neznám. Potom bys přišel na to, že čiste GPL systém jednoduše neexistuje.

Pouze za předpokladu, že by jediná správná a povolená (TM) licence pro software byla GPL, nebyl by to problém. Což se neslučuje s mojí představou svobody.

Proto tvrdím že v jistém úhlu je LGPL "nesvobodná" a použití licenčního modelu jako má Trolltech je Férové.

No a v jistém úhlu pohledu je zase svobodná (umožňuje si vybrat licenci pro aplikaci, jako chci).

Licenční model Trolltechu je férový a imho jediný rozumný. Je to naprosto stejné, jako MySql. Pokud by vydaly své projekty pod méně restriktivnější licencí, mohly by to imho zabalit.

[XXX]

S tím oraclem je to samozřejmě extrémní případ. Jinak naprostý souhlas. Jsou to v podstatě dva úhly pohledu. A jak jsi už říkal nedalo mi nereagovat na to blog Proč mám rád LGPL. Přesto všechno tvrdím že přístup Trolltechu je prostě férový a do budoucna v komerční sféře přínosný. Nejsem sice programátor, ale když něco buduješ bez financí tak to jde ztěžka. pokud si firma Troltech vydělá na "Odpustkách" muže tyto finance zpětně vložit do vývoje QT. Takže QT muže díky tomuto modelu růst a projekty které nejsou pořádně výdělečně mužou degradovat.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No tohle je trošku nepřesné. Kdyby byla glibc pod GPL nebylo by možné mít staticky slinkované neGPL aplikace. Nicméně dynamicky slinkované aplikace by mohli existovat bez problému. Teda když pomineme problém napsat si vlastní neGPL hlavičkové soubory

[Michal Vyskočil]

cat /usr/include/stdio.h

#ifdef ___GPL___
#include <gpl/stdio.h>
#else
#include <non-gpl/stdio.h>
#endif

Takže LGPL není potřeba, stačí vydávat hlavičkové soubory pod GPL a jinou licencí (třeba) Public Domain. A nelinkovat staticky

[Miloslav Ponkrác]

Proboha, už i takové obskurnosti dorazily do Linuxu!!! Já myslel, že prznění software kvůli licencím je záležitost komerčního software. Ale pravda je, že zatím asi jenom Linux dorazil do fáze, kdy licenční problémy se řeší i u takové blbiny, jako je použití funkcí z stdio.h. To jsem původně nevěděl, a dost mě to zklamalo. No jo, Linuxi máš u mě jedno celké mínus.

[Michal Vyskočil]

Tohle byl jenom vtip, protože glibc je pod LGPL, tak se to dělat nemusí (stačí si ten soubor vylistovat). Ale pokud by bylo pod GPL, bylo by to nutné. Ostatně v jádře je to taky tak nějak zařízené (myslím, že anička o tom psala).

Ale pravda je, že zatím asi jenom Linux dorazil do fáze, kdy licenční problémy se řeší i u takové blbiny, jako je použití funkcí z stdio.h.

No ona to není blbost. GPL je hodně virulentní a může "nakazit" ostatní programy i prostřednictvím hlavičkových souborů. Ale glibc se to netýká, protože je (z rozumných důvodů) pod LGPL.

[Luk]

S tím jádrem je to zajímavé. Jádro je pod GPL, takže by moduly měly teoreticky být také pod GPL. Jenže každý vývojář na to má trochu jiný názor, tak vznikly dva druhy exportů: "normální", a "GPL-only". Symboly exportované normálně lze používat v modulech s jakoukoli licencí, kdežto ty GPL jen pod GPL-kompatibilní licencí. BTW proto je (proprietární) ovladač od nVidie tak obrovský, protože nemůže využít řadu věcí, které už v jádře jsou.

[User682]

zdravim,

urcite mi rad poradite. predpokladam, ze vyvijite komercne linuxovy produkt a v oboru softwaroveho inzenyrstvi mate jasno a praxi.

mam tu priklad:

delame firemni projekt, ktery jede pod licenci podobnou mozilla licenci. konkretne linuxove CRM+ERP pro stredni firmy.

ja jsem opet ted potkal cloveka(Vas), ktery se tu uhani jedinou licenci a to GPL. aneb vse zadarmo. anebo platit.

tudiz pokud to chapu, tak "gepeel" a "free" je ten spravny smer. jinak platit. a ze jinak vlastne ojevabam uzivatele.

nic proti gpl, ale ne vzdy to jde.

predstavte si, ze vyvoj neco stoji, kustomizace a i odbornici na danou vec. to nejsou castky par desetitisicu, ani jenom sto tisic.

asi nejlepsi podle Vas by bylo to dat vse GPL, zverejnit. anebo zaplatit.

jo, ale jak to udelat? to si potom nikdo nic nekoupi. a jak se zaplati vydaje ? je vam jasne, ze kdyz se bude platit, tak stoupne cena projektu a klesne konkurenceschopnost ?

predpokladam, ze vam asi nestaci, ze tim, ze nasadim toto linuxove reseni, tak se budou pouzivat linuxove programy a ty se budou vylepsovat. pripadne asi nestaci, ze se musi koupit nejake distro a to jde take cast do vyvoje. radove desitky/stovky pocitacu.

no nic. tak ted se ukazte, jak v tom mate jasno.

dekuji za argumenty. prosim alespon takove, ktere preziji na 50% v praxi.

pavel kysilka programator http://www.compiere.cz/

[XXX]

Chtěl jsem říci dost podstatné věci:

1. dle mého názoru je dobré mít narovnané vztahy mezi tvůrci svobodných programů a mezi tvůrci kteří tvoří nesvobodné díla a využívají svobodných knihoven.

2. LGPL ti umožnuje využít tvůj vyvýjený program, ke komerčním účelům. Tedy vezmu to co ty naprogramuješ, dodám tam svůj kód uzavřu a pa pá. Tedy ty poskytneš kus kódu někomu zadarmo a poté zpětně nemužeš využívat kódu který do tvého programu dodělal někdo jiný. Jsem si vědom že to trochu překrucuji ale dle mého cítění je toto možné. Do budoucna řeknu kámošovi právníkovi aby vám udělal pořádný rozbor.

3.GPL je čistá. Programuj svobodný software, a ostatní mustí tuto licenci dodržet, tak že ty zpětně budeš moct využít díla na tvém dílu postavených. To u LGPL dle mého odhadu není možné.

4. Domnívám se že vytvářet nesvobodná díla je stejně legitimní jako vytvářet díla svobodná. Tedy já mám rád díla svobodná tedy jsem pro GPL. )

Nakonec chci upozornit na to že nejsem programátor, pouze jsem si přečetl licenci a z toho odvozuji své závěry. Tato problematika by si zasloužila hlubší analýzu.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Jen taková maličkost: GPL ti umožňuje využít tvůj vyvýjený program ke komerčním ůčelům. Zapiš si to jednou pro vždy za uši.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Myslim, ze vsem krom Tebe je zrejme, ze usama timto spojenim mysli SW, ktery budu distribuovat za ucelem zisku a nikoliv vyvoj nejaky in-house utility.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Já jsem mluvil o nějaké in house utilitě? Takže ještě jednou pro BoodOka a ještě rozšířeno: GPL ti umožňuje využít program pod GPL ke komerčním účelům. Malá nápověda: RedHat, Novell, Mandriva, MySQL, IBM, aspoň polovina vývojářů jádra, firma ve které pracuji a milióny dalších včetně Stickfish s.r.o.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Omluva a zpresneni: GPL ti na rozdil od LGPL neumoznuje distribuovat SW pod jinou nez GPL licenci.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Opět nepřesné. Neumožním mi distribuovat derived work v rozporu s havou 2 GPL pod jinou než GPL a to je sakra velkej rozdíl. A co je to derived work je popsáno zase v hlavě 1. Takže i to jde. A jako příklad uvedu zase třeba RedHat, Novell, IBM kteří klidně distribuují svůj SW pod jinou licencí než GPL a klidně tak dělají spolu s GPL SW a GPL derived work. A to všechno aniž by porušili GPL.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Muzes to prosim vysvetlit nejak polopaticky, abych tomu rozumel. Ono lze distribuovat GPL SW (tzn. puvodni dilo a dila z nej odvozena) jinak nez pod GPL?

[Michal Kubeček]

Ne. Ale omezení se vztahuje právě na "puvodni dilo a dila z nej odvozena". Takže vám např. nic nebrání prodávat bundle dvou programů, z nichž jeden bude pod licencí XYZ a druhý GPL. Pokud u toho druhého dodržíte podmínky, které GPL klade, GPL vám nepředepisuje nic o licenci XYZ (to klidně může být ta nejrestriktivnější closed source licence, jakou si dokážete představit), ani o tom, kolik si za ten bundle řeknete.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Taky muzete prodavat s GPL jablka, nebo vylety kosmickou lodi
Ne, ale vazne, celou dobu se tu hovori o odvozeninach dila (viz GPL vs. LGPL), ne o politici bundlovani RedHatu.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No vždyť my taky furt hovoříme o odvozeninách díla. Jenže u GPL je dělící čára společná binárka a u LGPL společný zdroják.

[XXX]

No stím si nejsem tak jistý. Pokud jsem si to přečetl dobře, a nevyvracím že jsem to špatně pochopil čímž budu rád za ovětlení tématu, tak z GPL č.2 tuším vyplívá že software nemužeš prodávat jako takové(pouze s náklady na výpal CD atd) ale hlavně mužeš komerčně vydělávat na službách. Tedy když to řeknu dost zjednodušeně: Prodávat software NE! a vydělávat pomocí Svobodného softwaru ANO!.

Zkusím si to zapsat za uši. Ale potřebuji osvětlit co. ... fakt žádný emoce!

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Prodávat GPL software ANO! Proboha, kde ty blbosti v té licenci pořád čtete? Já ji četl už tolikrát a nikde jsem tam takovou blbost nečetl.

[XXX]

Tedka jsem si tu GPL licenci celou přečetl a musím vás upozornit že jsem malinko nepochopil smysl. Prodávat software už z podstaty nemůžete, určovat si výši poplatklu za redistribuci(kopii) mužete. Možná je to slovíčkaření ale vy v žádném případě nevyděláváte na prodeji softwaru, ale na jeho redistibuci. ))

[Miloslav Ponkrác]

Usámo, usámo, co kdybysis tu licenci opravdu přečetl? Tam je psáno, že zdrojové kódy nesmíš distribuovat s vyšším poplatkem, než náklady na médium, ale program samotný můžeš prodat klidně za milión.

Nevím proč, ale mám zkušenosti, že nejvíc bojují za GPL Ti, kteří GPL vůbec neznají. Koneckonců já byl taky takový, a když jsem si jí jednou pořádně přečetl, tak jsem přestal za GPL bojovat. Možná, až si GPL jednou pořádně přečteš a promyslíš, tak Tě to taky změní ve Tvých názorech.

Upřímně řečeno, zatím jsi mě nepřesvědčil. Zatím mi Tvoje diskuse o GPL a LGPL přijde asi tolik, jako kdybych já přišel do ČEZu a začal jim kázat o tom, jak se mají správně stavět jaderné elektrárny, což je téma, kterému absolutně nerozumím.

Podle mého bys měl začít tím, že bysis měl GPL a LGPL licence pořádně přečíst, najít si na internetu nějaké diskuse k nim a pak nám vysvětlit Tvůj názor, který bude zajisté kvalifikovanější a bude se zakládat na faktech, ne na pocitech a domněnkách. Omlouvám se.

[XXX]

V poho. Rád se přiučím!

[VícNežNic]

Že vono bude lepší jít vykopat brambory a podojit krávu

[XXX]

Řekl bych že ty tu máš asi nejlepší seky... Ale od tebe to beru.

[Robert Krátký]

Nechtěl jsem ani reagovat, ale tohle je takový blábol, že mi to nedá...

Možná je to slovíčkaření ale vy v žádném případě nevyděláváte na prodeji softwaru, ale na jeho redistibuci. ))

Úplný nesmysl, netuším, kde jsi to vyčetl. Doporučuji přečíst: Does the GPL allow me to sell copies of the program for money? a Selling Free Software. Citát:

Since free software is not a matter of price, a low price isn't more free, or closer to free.

Smiřte se s tím, že GPL nezakazuje prodávání softwaru. FSF _podporuje_ prodávání softwaru a vydělávání peněz na Free Software. Člověk by si myslel, že v češtině si lidi nebudou plést "zdarma" a "svobodný" jako je to v angličtině - a přece... Takže ještě jednou: svobodný software poskytuje svobody, ne záruku, že bude software zdarma.

[Marek 'marx' Grác]

Z pohľadu firmy predávajúcej slobodný softvér to znamená, že stačí aby si ho kúpil jeden človek, čo ho vystaví na web a následne už bude zdarma :)

[Michal Kubeček]

To nemusí vždy vadit. Nesmíte si pod pojmem software představovat jen klasické krabice, které se prodávají v nákladu tisíců kusů (a více). Jsou programy, které jsou natolik specifické, že by se stejně jinde ani použít pořádně nedaly (nebo ne bez zásadních úprav). A pokud zákazník zaplatí dost na to, aby to pokrylo práci s vývojem a přiměřený zisk, nemusí být vývojář hamoun, aby se tu jednou provedenou práci snažil střelit podruhé. Navíc se nabízí otázka: má firma, která si zaplatila vývoj software na zakázku, zájem na tom, aby výsledek toho vývoje zpřístupnila zdarma komukoli (především své konkurenci)? Asi ne…

[thingwath]

Další maličkost by mohl být správně napsat slovo vyvíjet Ale to jen tak rejpu

[Abraxis]

Asi se navazis trochu do mne Ale abych vysvetlil - nemyslim si, ze LGPL je rozhodne blbost a ze vsechny knihovny (pocinaje treba glibc) v Linuxu by mely byt GPL. Co jsem se celou dobu snazil rict bylo to, ze to, ze Qt je k dispozici pod GPL rozhodne neni na prekazku tomu, aby se psaly v tom normalni open-source i komercni programy.

Neznam moc licence - co znamena Mozilla-like licence? (GPL = udelas upravy => musis je distribuovat, BSD = delej si s tim, co chces)

Predpokladejme, ze bys postavil svuj projekt na GPL. Pak, pokud si nekdo zaplati nejakou upravu, tak jedine, co musis, tak dat mu s tou upravou i zdrojaky - nikdo tebe ani zakaznika nenuti ty zdrojaky jakkoliv dal sirit.

Nechapu tu tvoji argumentaci s cenou a konkurenceschopnosti projektu. Kdyz se bude platit CO? Kdyz zaplatis (treba) Qt licenci, abys mohl mit komercni projekt? Pominu to, ze ty penize za licenci jsou opravdu smesne (pro komercni projekty - zvlast kdyz se tady ohanis statisici) - ale ber to tak, ze konkurence ma naprosto ty stejne podminky jako ty - pak ti nemuze klesnout zadna konkurenceschopnost.

Konkretne tvoje reseni (Compiere) je typickou ukazkou komercniho SW - pokud je mi znamo, tak stredni a velke IS (at uz CRM nebo cokoliv) se v podstate naprosto vzdy upravuji na miru zakaznikovi. Takoveto reseni se nikdy nemuze uchytit jako GPL - muzes mit maximalne nejaky "free" zaklad, ktery ti uspori cast nakladu, ale i kdybys tyto zakaznikovy upravy zverejnil, tak nikomu ostatnimu skoro k nicemu nejsou.

[Marek 'marx' Grác]

Predpokladejme, ze bys postavil svuj projekt na GPL. Pak, pokud si nekdo zaplati nejakou upravu, tak jedine, co musis, tak dat mu s tou upravou i zdrojaky - nikdo tebe ani zakaznika nenuti ty zdrojaky jakkoliv dal sirit.

A hociktorý jeho zamestnanec má právo na zdrojový kód aplikácie, ktorú používa (čo nesmie byť ošetrené ďalšou zmluvou) a tomu už nič nebráni distribuovať produkt bez toho, aby niečo porušil. O tom je GPL a to môže byť niekedy problém.

[Luboš Doležel (Doli)]

Věc jako je grafický toolkit by podle mě měla být pod LGPL, pod GPL jen pokud má druhou licenci komerční.

Přitomnost GTK+ a jeho licence je výhodnou možností pro firmy, pokud se rozhodnou vyvíjet něco pro Linux... kdybych měl v úmyslu udělat nějaký komerční software pro Linux, tak bych si to při pohledu na ceník Trolltechu velice rychle rozmyslel - naštěstí je tu GTK+.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Ja tedy nemohu zcela souhlasit. Drzim se hesla: "Vydelat a nechat vydelat". A jestli zaplatim tim, ze odvadim 10% zisku na konto SPI, nebo zaplatim licenci Trolltechu (coz ucinim az v okamziku kdy ten soft vystavim na webu), tak mi to prijde naprosto rovnocenne. Nakonec, jsem to ja kdo vydelava na jejich praci. Dualni licencovani je IMHO zcela nejvhodnejsi formou distribuce SW. Umoznuje bezplatne vyuziti dila a zaroven pred tebe neklade omezeni GPL, pokud jsi ochoten za to zaplatit. Na druhou stranu rozumim, ze je to pro ceskeho studenta dost penez, jenze pro nas je proste draho v zapadnim svete vsude, a nemeli bychom si tim nechat kazit optiku.