Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Čtyři roky jsem navštěvoval střední školu technického zaměření a vždy jsem se smál lidem, co chodily na gymnázium a místo skutečného učení si dělali nějaké prezentace nebo seminární práce. Nechápal jsem, k čemu jim to bude a myslel si o tom své.
Ovšem pak jsem shlédl rozhovory pořádané na ČVUT (fuj) s řediteli českých poboček Siemensu a IBM a oba dva se shodli v jedné věci: "Absolventům vysokých škol sice chybí některé znalosti, ale to není velký problém, to je dokážeme doučit. Mnohem větší problém je, že jim chybí naprosté základy lidské komunikace. Nedokáží pochopit psaný text česky, natožpak anglicky. Nedokáží svůj problém řešit s kolegy. Týmová spolupráce jim už neříká vůbec nic" (přibližná citace). A pak mi došlo, že ty blbé prezentace a seminárky asi nějaký smysl mají.
A pokud náhodou navštěvujete VUT (fitkařů (fuj) je tu celkem dost), mohli by vás zajímat bezplatné kurzy pořádané Institutem celoživotního vzdělávání. Sám jsem sice ještě žádný kurz nenavštívil, ale brzy se na nějaký z nich chystám. Snad pomůže vylepšit mé chabé "měkké zkušenosti".
A jak jste na to vy? Co si myslíte o svých soft-skills a jejich potřebnosti pro svůj pracovní život?
Tiskni
Sdílej:
Nicméně nikde není psáno, že to člověk musí umět když hledá zaměstnání.Na druhou stranu je na to kladen velký důraz a lidi co tyto schopnosti postrádají, se dostávají k pořádné práci spíše výjimečně.
Nedokáží pochopit psaný text česky, natožpak anglicky
Tomuhle se teď taky říká softskill? 
Moje zkušenost je spíš taková, že ta strana mince, která lidem schází k pochopení psaného textu, není ani náhodou ta „soft“, ale spíš ta hard. Důsledek toho, že ze školství vymizela teoretická složka výuky jazyka a to jak u jazyka rodného, tak u jazyků cizích, a také toho, že je menší důraz na výuku matematiky, kde se zase student učil pracovat vlastně s dalším jazykem.
) poměrně rozsáhlý dokument Report on dangers and opportunities posed by large search engines, particulary Google, vypracovaný Institutem Informačních Systému na univerzitě v rakouském Gratzu. Ten se sice z části zabývá plagiátorstvím a jeho deteckcí, ale zbytek řeší dvě ve svých důsledcích nebezpečné tendence:
a) Studenti si v důsledku dostupnosti informací na internetu místo vypracování úkolu raději stáhnou hotová řešení (často je ani nijak neupraví), takže je jasné, že schopnost porozumění psanému textu u nich bude stát za starou bačkoru, když nejsou nuceni si jej cvičit.
b) Velké vyhledávače, obzvlášť Google, mohou velmi nenápadně měnit naše vnímání skutečnosti (tím, že upravují relevance, případně, nedejbože, používají cenzuru) a pokud uživatelům chybí schopnost kriticky analyzovat text (viz bod a), tak se vlasně na svět dívají "Google brýlemy". Autoři dokonce uvádějí i děsivé poměry uživatelů (u BFU až 5 z 6!), kteří nejsou schopni rozpoznat sponzorované odkazy od těch normálních ...
Já osobně sice nejsem tolik zděšen rostoucí mocí vyhledávačů, obzvlášť Googlu*, naopak se domnívám, že bod b) a "Google brýle" jsou jen chabým odvarem dnešních masmédií, u kterých je to celé ještě znásobeno tím, že jejich konzumenti jsou narozdíl od uživatelů vyhledávačů pasivní a tudíž je pravděpodobné, že se ani neobtěžují při sledování či čtení zpráv "zapnout mozek" a tudíž informace vůbec nijak neanalyzují a berou je jako nezpochybnitelnou skutečnost ("Musí to bejt pravda, bylo to v televizi!").
Takže se domnívám, že vypracovávání seminárek a prezentací samo o sobě nepomůže, protože seminárku si student stáhne z internetu a odklikat a odvyprávět hotovou prezentaci teoreticky zvládne i dobře vycvičený papouch. Důležitější věc je to, co se udělá potom - být schopen vysvětlit, o čem seminární práce byla, nebo být schopen obhájit prezentovaná fakta v diskuzi.
Tohle se u nás bohužel jako předmět téměř neučí (a pokud ano, většinou až na VŠ), přitom na západě to mají i děti pomalu už ve školce. Pokud tohle nikdo studenty nenaučí a oni sami si se v tom nebudou alespoň trochu cvičit soukromně (třeba na webu, v diskuzích s nízkou fekalitou**), tak se nesmíme divit, že skončí školu a přitom nejsou schopni pochopit psaný text, vypracovat studii z dostupných zdrojů svépomocí a pak jí vysvětlit před kolektivem a/nebo obhájit ji v diskuzi. A nesmíme se ani divit neschopností pracovat v týmu, když většina ukolů je individuální.
*Myslím si, že (s vyjímkou reklamy) monopol Googlu není stejného typu, jako je např. monopol Microsoftu, tedy alespoň zatím. Na děšení tu jsou mnohem děsivější věci ...
**Míra, jak moc se daná diskuze podobá žumpě. Nenapadá mně lepší výraz, tak jsem použil tento novotvar. Jazykoví puristé mohou použít alternatívní výraz žumpálnopst :)
... (mimochodem, nevim jak jste prisel na to, ze to je slysitelne?), a teprve az pri cteni te vety (pote, co se objevi pismena na obrazovce) se zarazim a detekuji chybu.Takto. Když píšu, tak si to v duchu diktuji, než to vyklepu na klávesnici.
Tohle se u nás bohužel jako předmět téměř neučí (a pokud ano, většinou až na VŠ), přitom na západě to mají i děti pomalu už ve školce.ja bych to zase tak neprecenoval... mel jsem tu cest videt nektere vysledky zapadniho (americkeho) skolstvi... napr. na jednom kurzu (pro studenty studujici uz MSc nebo PhD) rodili americane nebyli schopni pochopit pojem ,,mnozina'' (sic!) ...ale za to o tom byli schopni naprosto vasnive diskutovat a hadat se do posledniho dechu... takze se treba pul hodiny diskutovalo o tom, jak muze byt prazdna mnozina podmnozinou mnoziny, kdyz v te mnozine, prece zadna prazdna mnozina neni.
Autoři dokonce uvádějí i děsivé poměry uživatelů (u BFU až 5 z 6!)5 ze 720 není zas tak děsivý poměr
Ale jinak naprosto souhlasím. Strávil jsem čtyři roky na průmyslovce a na prstech bych spočítal spolužáky, kteří někdy projevili známky kritického myšlení, kteří své prezentace tvořili jinak než copy-pastingem z české Wikipedie, nebo kteří snad dokázali diskutovat o něčem, co sami odprezentovali.
Na spočítání pedagogů, kteří nás k něčemu takovému vedli, by mi stačila už jen jedna ruka. Systémový problém, řekl bych.
...vždy jsem se smál lidem, co chodily na gymnázium...
no je videt ze tys tam nechodil :)
PS: a co priklady s dvojcifernymi scitanci?
Stručně: "náš" fyzikář Vlček tvrdil, že fyzik se šmrncem ekonomiky je cennější, než čistej ekonom.
Složitost světa je taková, že spolupracovat se musí. K té spolupráci patří i umění přesvědčit.
Gymplák jsem. Z humanitní třídy jsem se dostal k IT, tak snad na pomezí dvou světů 
Zkratka, pointa je (s kterou vlastne souhlasite), ze presvedcovacimi dovednostmi rozum nezamaskujete. Z teto pozice take kritizuji tento blogpost.
Proc by nekdo, kdo ma hluboke znalosti by mel byt povazovan za neuspesneho?Existuje (a vždy existovala) spousta neúspěšných lidí s hlubokými znalostmi. To by tak být asi nemělo, ale co s tím naděláme?
Edison a Tesla, kdo z nich byl více úspěšný? Kdo více neúspěšný? Oba dali světu dost. Jak moc kdo vsadí, tak i tolik může ztratit. (Na další debatu této filozofické roviny asi nebudu reagovat.)
Zkratka, pointa je (s kterou vlastne souhlasite), ze presvedcovacimi dovednostmi rozum nezamaskujete. Z teto pozice take kritizuji tento blogpost.Další důležitá věc: není nutné hledat uměle důvody k hádce. Například v tomto případě, vymýšlet si něco o maskování neznalosti a neschopnosti - nic takového totiž v blogpostu nebylo. Je lepší hledat v čem se lidé shodují a to rozšiřovat, než hledat rozdíly a ty pak prohlubovat. Opět, nic zas tak jednoduchého. Naštěstí, v IT se toho hodně toleruje (zatím). V mnoha jiných oborech lidské činnosti se lidí našeho typu snaží vší silou zbavit - a bylo tomu tak desítky i stovky let předtím, než někdo přišel s buzzwordem "soft-skills".
Zajímavé je, jak je spousta lidí ochotna se pohádat do krve že to není možné, že každý termín má svůj jasný význam.
Na začátku každého projektu je prospěšné ujasnit si pojmy, z čeho se vychází a v jakých mezích se daný projekt řeší. Kdo to neudělá, ať si fňuká 
Mezi soft-skills se například počítá schopnost uvědomit si, že když někdo nerozumí tomu co já tak třeba rozumí něčemu jinému (a tomu zase nerozumím já). Chápu, je to těžko stravitelné.
Celek musí řešit nějaké věci vcelku. Má na to lidi, každý má nějakou odpovědnost a tedy i odbornost. Co by na tom bylo těžko stravitelného?
V kontextu debaty je podstatné, aby obě strany směřovaly dlouhodobě k celkovému prospěchu. Aby se dokázaly domluvit, abu "kopaly za jeden mančaft". To je celkem jednoduše řešeno, že? I když to není jednoduché realizovat, co, jaké krátkodobé řešení ten dlouhodobý přínos přinese.
Pak to nemusi byt nutne moje chyba, ze mu problem nedovedu vysvetlit, ale jeho chyba, ze se plete do rozhodovani o vecech, kterym nerozumi.On rozhoduje o věcech kterým rozumí, např. peníze nebo čas zaměstnanců. Ale rozhoduje na základě podnětů, kterým nerozumí (nebo ne tak dobře jak vy). To je normální. Vy zase nerozumíte jeho věcem a/nebo na to nemáte koule/žaludek. Každej umí něco a když někdo neumí to vaše tak není nutně blbec.
To mi připomíná zkušenost kolegy ... měl při přijímacím pohovoru na počítači v manažeru (snad volkov) najít nějaký adresář ... který tam byl hned vidět. Tedy kdokoliv by to chtěl okecávat, tak ... tápání by prostě neokecal.
Naopak při pozorování okolí vidím jako úspěšnou komunikační strategii prostě každého poslat do prdele.Jenze to je velky problem, pokud mate na starost(=plnou zodpovednost) nejaky projekt a pro jeho splneni potrebujete vysledky nejake prace od jineho tymu. To, ze nakonec nestihnete termin a "omluva" je, ze oni nam to nedodali proste dlouhodobe nefunguje. Vasim ukolem v ramci rizeni projektu je se i domluvit...
Jj, jak "to prodat".
Jinak, ja chapu softskills v tom spatnem vyznamu jako neco, s cim napriklad uspejete u pohovoru, ktere delaji HR lidi, kteri problematice ne uplne rozumiTo jsou spíš vlezdozadku skills.
Jinak, ja chapu softskills v tom spatnem vyznamu jako neco, s cim napriklad uspejete u pohovoru, ktere delaji HR lidi, kteri problematice ne uplne rozumi. Takove lidi lze pomerne snadno detekovat. Je na to jednoduchy test - slovo "C mrizka". Lidi, kteri veci nerozumi a neumi pouzivat mozek, maji pocit, ze nevim, o cem je rec. Na druhou stranu, lide, kteri mozek pouzivaji, chapou, ze na pojmenovani veci nezalezi.No, nevím zda je to nejlepší příklad, ale chápu o co jde. Za tohoto předpokladu samozřejmě zcela souhlasím a další diskuse nemá moc smysl.