Mýty o školném

11.6.2010 20:53 | Přečteno: 1858× | Opensource | poslední úprava: 17.6.2010 13:46

Předchozí příspěvek vyvolal celkem slušnou odezvu, proto bych se rád ještě ke školnému vrátil. Nastudoval jsem si Bílou knihu terciárního vzdělání, která se zabývá reformou vysokého školství a také způsobem jejich financování. Pokusím se tedy vyvrátit některé mýty, které o školném kolují.

Školné zabrání ve studiu sociálně slabým.

Reforma má ale za cíl umožnit i těmto lidem studovat. I když máme nyní bezplatné školství, náklady na studium na vysoké škole nejsou malé, zvláště pokud student studuje ve velkém městě s vysokým nájemným a daleko od domova. Průměrně prý student stojí rodiče 8 000 Kč měsíčně (čemuž sice já nevěřím, tipl bych si částku tak kolem 6 000 Kč), což je dost vysoká částka, zvláště pokud studuje více dětí a rodiče mají podprůměrný plat.

Řešení se jmenuje studentské půjčky a systém grantů a stipendií. I dítě z chudé rodiny by mohlo jít studovat, protože by prakticky nezatěžovali rodinný rozpočet. Půjčky by splácet až po dokončení studia. Pokud by měl tento student nadprůměrný plat, platil by přibližně 10 % z hrubé mzdy, jinak kolem 500 Kč měsíčně. Úročení půjčky by započalo až po studiu. Úročení je potřeba, bezúročná půjčka by mohla být zneužita (student by si půjčil za nulu a peníze třeba uložil na spořicí účet nebo investoval) a nemotivovala by k jejímu rychlejšímu splacení.

Školné není vůbec potřeba, vždyť teď to všechno funguje.

Jenže počet studentů vysokých škol neustále roste a náklady na jednoho studenta taktéž, ovšem dotace od státu se prakticky nemění. Navíc vysoké školy jsou dlouhodobě podfinancovány. Řešením je buď zvýšení daní (což nikdo nechce) nebo školné.

Nechci mít dluhy, dluhy jsou zlo.

Ano i ne. Naprostá blbost je půjčovat si kvůli spotřebě, jako například na dovolenou nebo novou lepší televizi. Ovšem půjčit si na vzdělání je jedna z nejlepších možných investicí, která se vám několikanásobně vrátí. Navíc je výše splátek určena podle vašich příjmů a nehrozí vám tedy například exekuce jako u spotřebitelských úvěrů.

Školné nezvýší kvalitu škol, podívejte se na soukromé VŠ

Mezi soukromou a veřejnou VŠ ovšem existuje jeden podstatný rozdíl: cílem soukromé školy je zisk, cílem veřejné VŠ je vzdělat studenty. I nyní mají vysoké školy výši příjmů podle počtu žáků a přesto se je nebojí vyhodit. Stejné by to mělo zůstat i po zavedení školného.

A by se měla zvýšit, protože škola se budu snažit, aby měl její absolvent co nejvyšší plat a tím také splatil svou půjčku co nejdříve.

Školné nepomůže, protože co díky němu škola získá, ji sebere stát

Současný návrh počítá s tím, že se rozhodně nebude krátit příspěvek na studenta, spíše by se měl ještě zvyšovat. Otázka je, zda s tím budou souhlasit i vláda, jsem ale celkem optimistický, protože všechny strany mají vzdělání jako svou prioritu.

       

Komentáře

[otasomil]

Vyflaknout se na to. Je treba radikalni reseni: Studovat doma z netu a chodit na ustni ci pisemne zkousky.

Proc skolstvi nevyuziva dostupne technologie jez uz nic stat nebude a potaci se jak za dob Marie Terezie.

Skolstvi je bezedna dira a nelze ji naplnit prostredky.

[Acci]

Tys asi ne vysokou v poslední době nechodil, že? Kecací obory, jako třeba politologie takhle už fungují, na přednášky chodit nemusíš. Ovšem zajímalo by mne, jak bys tohle chtěl aplikovat u technických oborů? Jak bych třeba měřil charakteristiky bipolárního tranzistoru před internet? A nechal by ses operovat od doktora, který se anatomii lidského těla naučil z Wikipedie?

[otasomil]

Kolikpak te praxe asi tak je ... % casu pobytu na skole.

>>> Jak bych třeba měřil charakteristiky bipolárního tranzistoru před internet?

Takoveto veci jiz mnoho lidi merilo a charakteristiky jsou v datasheetech. Proc to opakovat dokola.

Kolikpak lekar absolvent stravi casu ve spitale nez ho pustej aby si "skrabnul" Paklize ovsem neskonci jako "obvodak" v Bezdikove.

Tam nazorne je videt jak praxe funguje. Bohuzel to neni jen film, ale realita.

Proste dulezita je praxe + teorie jez se da nastudovat v elektronicke podobe.

[TM]

Jo tak, charakteristiky jsou v datasheetech, tak se je student nemusí učit měřit. Hmmm - už chápu, proč potkávám čím dál víc absoloventů elektrofakult, kteří snad ani nevědí, co to je elektřina.... Holt degenerujeme a Číňané s Indy na druhé straně objevují půvaby opravdového technického vzdělání. Bůh s námi a ani to školné, které se nakonec stejně rozkrade nám nepomůže

[vlastikroot]

Vubec nejde o nějaký měření, ale o to, jestli ten obor člověka zajímá nebo ne. Navíc změřit třeba tranzistor neni moc velká věda, ale třeba navrhnout kvalitní několikastupňový tranzistorový zesilovač už je docela záhul. Je potřeba umět tu součástku hlavně nějak dobře zapojit (k tomu jsou samozřejmě charakteristiky potřeba, ale dneska není problém si tranzistory vybrat podle datasheetu).

[TM]

Tady přece nejde o data, která zjistíme při onom měření - ta si skutečně v praxi najdeme v dokumentaci k té které součástce. Účel je úplně jiný - aby si začínající elektronik - a to se u studenta elektrofakulty či průmyslovky dá předpokládat - na ty věci vůbec sáhnul a získal s nimi první praktickou zkušenost. Bez té - troufám si tvrdit - nikdy pořádný zesilovač nenavrhne, protože neudělá první krok k tomu, aby pro součástky měl cit a získal propojení mezi teorií v učebnici a reálnou praxí. Projde možná zkouškami, ale pořádně rozumět romu nebude...

[vlastikroot]

Tak jestli prvni prakticka zkusenost s tranzistorem u prumyslovaka je pri mereni jeho charakteristik, je to myslim dost smutny. Ja treba zacinal vselicos kutit uz hodne driv nez jsem na prumku sel.

[Jakub Suchy]

Lekar absolvent travi alespon na 1. LF UK posledni tri roky sveho studia z 90 % v nemocnici, ferdo.

[Acci]

Na naší fakultě trávíme více času v laboratoři než na přednáškách a to jsem teprve v prvním ročníku.

[Jendа]

Jak bych třeba měřil charakteristiky bipolárního tranzistoru před internet?

No, záleží na tom, jaké charakteristiky. Co mě napadá, tak věci jako zesílení, závěrný proud, šum atd. se dají změřit doma s multimetrem a zdrojem. S mezní frekvencí by to bylo horší, protože většina lidí má osciloskop jenom do 20 kHz.

[Acci]

Ehm, většina lidí má osciloskop, řízený zdroj nebo frekvenční generátor? A to je jen to základní vybavení...

[Jendа]

Já nevím, já mám . Osciloskop ze zvukovky, zdroj jsem si postavil (předpokládám, že kdo to myslí se studiem v takovém oboru vážně, tak si asi doma taky bastlí, a k tomu zdroj mít musí) a frekvenční generátor mám ve zdroji, nebo by šel postavit na bastldesce (tam se naráží na problém, že musí mít mezní frekvenci poněkud vyšší, než měřené tranzistory).

Otázkou ovšem je, proč měřit parametry tranzistoru. Nikdy jsem to nedělal (byť samozřejmě vím, jak to provést), nějak jsem neměl tu potřebu.

Jinak studium z Internetu mi taky nepřijde jako nejlepší nápad, alespoň jednou týdně by studující tu školu mohl navštívit…

[Acci]

Tak dobře, měření charakteristik by asi šlo nějak udělat i v „domácích“ podmínkách, ale co třeba měření vnitřní a povrchové rezistivity odporových materiálů? Na to prostě doma vybavení mít nebudeš nikdy a k tomu je potřeba škola. Navíc pro většinu lidí je normální studium mnohem jednodušší než samostudium.

A mimochodem, studuji elektro na střední a teď na VŠ a nikdy jsem si nic nebastlil. Taky jsem neměl tu potřebu

[pc2005]

ale co třeba měření vnitřní a povrchové rezistivity odporových materiálů?

Heh to jsem na SŠ ani VŠ nikdy nedělal :-O.

Taky jsem neměl tu potřebu

Hmm že by průměr?

[pc2005]

+1 Ještě dodám, že generátor tří, na sobě nezávislých signálů o frekvenci tak 200MHz má každý.

Taky by teoreticky šla použít stereo zvukovka na 48kHz signálu, jen by se musel jeden kanál o půl samplu opozdit.

[Mrkva]

Nějak mě nenapadá kde ten signál vzít... Jasně, něco se dá vzít z krystalových oscilátorů :)

[Mrkva]

+1 Ještě dodám, že generátor tří, na sobě nezávislých signálů o frekvenci tak 200MHz má každý.

No, napadají mě krystalové oscilátory. Ale ty 200MHz nemají.

[pc2005]

Grafika . U moderních se dá hodně jemně měnit frekvence pixelclocku a tvar se dá nastavit ve videoramce.

[Mrkva]

Ha, vida. Tohle mne nenapadlo.

[TM]

Jestli to myslíte s tou elektronikou vážně, pak předpokládám, že osciloskop ze zvukové karty je jenom nějaký váš žert. Jednoduchý analogový osciloskop do 10 MHz dnes pořídíte kolem 4000,- Kč a pokud bude ojetý, ještě levněji. Digitální bude dražší, ale také ne nedostupný.

[Mrkva]

Co prosím? Mám tu Teslu BM566 (dvoukanál, do 120MHz, jetý z MVČR, lehce problémový). Tuším za 1kKč z Aukra (pravda, bez sond).

[pc2005]

Tak na dnešní elektroniku 10MHz teda nestačí. Na digitální obvody tak 1GSps a velká paměť. Ty stojej nad 10 litrů. Nicméně i tak mám <10MHz osciloskop , dostal jsem ho za pomoc stěhování učebny. Akorát jsem musel nejdřív opravit unikání funkčního plynu .

[Jendа]

S elektronikou to moc vážně nemyslím, v poslední době se odkláním spíše k počítačům.

[namenenezáleží]

je třeba pokračovat v objasňování, co pozitivního reforma přinese všem oborům bez výjimky, tedy i humanitním, společenskovědním a uměleckým. Cílem připravovaných reformních kroků je tuto charakteristiku vysokoškolského vzdělání dále rozvíjet a to zejména pomocí interdisciplinárního pojetí vzdělávání, v němž budou mít svojiklíčovou roli jak obory technické a přírodovědné, tak obory humanitní a umělecké. V této souvislosti nelze nepřipomenout slova T. G. Masaryka: „Dilo umělecke je vyronem zvlaštniho poznavani světa i pravim dale, že je to poznavani pravě tak samostatne a opravněne jako poznavani vědecke.“ ( Petr Matějů a kol.BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ) podobné výroky o zbytočných humanitných tj. ,,kecacích" odboroch štúdia ma presviedčajú, že s tou interdisciplinárnosťou je to zatiaľ veľká bieda

[JS]

Masaryk byl Ostravak?

[Jendа]

A JS je taky?

Mile děti. Ve slově Ostravak se piše nad a čarka, takže se čte dlouze Ostravak.

[namenenezalezí]

otec Slovák, matka z Moravy

[namenenezalezí]

ahaaaaa... no ale otom nie sú dĺžne v tej Bile knihe toho Mateju

[drc]

No, doufam, ze na takove radikalni reseni nikdy nedojde. Minimálně protože: 1) studenti dělají chyby -- při hromadné výuce se prostě učíš z chyb, které dělají ostatní a které bys pravděpodobně udělal taky 2) vyučující se učí z vlastních chyb a z chyb studentů -- pokud máš stvořit nějakou e-learningovou šílenost tak prvně musíš mít zvládnutou metodiku výuky příslušného problému. Když učíš naživo tak vidíš HNED jestli to vysvětluješ dobře nebo blbě / jestli tvé příklady nikdo nechápe, etc. (Navíc můžeš modifikovat výklad podle konkrétní skupinky lidí.) 3) Netrvíl bys čas s ostatními studenty v rozpravách o předmětu studia.

Jo a jen tak na okraj -- e-learning nepředstavuje úsporu lidských ani finančních zdrojů.

[ZAH]

To není nárůst počtu studentů to je inflace. A v tom vidím základní problém.

[Acci]

Je to převážně nárust počtu studentů, viz graf ve zmínění Bílé knize.

[Jendа]

Řešení se jmenuje studentské půjčky a systém grantů a stipendií.

A proč se studentské půjčky nemohou provozovat už teď?

Jenže počet studentů vysokých škol neustále roste a náklady na jednoho studenta taktéž, ovšem dotace od státu se prakticky nemění. Navíc vysoké školy jsou dlouhodobě podfinancovány.

Když jsou dotace stejné a náklady mnohem vyšší, kde vysoké školy ty peníze berou?

[Acci]

A proč se studentské půjčky nemohou provozovat už teď?

Mohou, dokonce se mají zavést ještě dříve než školné. Jenže nastane problém, kde na ně vzít peníze...

Když jsou dotace stejné a náklady mnohem vyšší, kde vysoké školy ty peníze berou?

Nevím, neznám hospodaření škol. Logicky ovšem muselo dojít k redukci výdajů.

[Jendа]

Mohou, dokonce se mají zavést ještě dříve než školné. Jenže nastane problém, kde na ně vzít peníze...

Hmm, a kde se na ně ty peníze tedy vezmou? Myslím v tom desetiletém intervalu mezi první půjčkou a první splátkou při náběhu systému.

Nevím, neznám hospodaření škol. Logicky ovšem muselo dojít k redukci výdajů.

Tak tím pádem se nemohly zvýšit náklady na jednoho studenta .

[Acci]

Hmm, a kde se na ně ty peníze tedy vezmou? Myslím v tom desetiletém intervalu mezi první půjčkou a první splátkou při náběhu systému.

Buď je tam nasype stát z rozpočtu nebo si půjčí.

Tak tím pádem se nemohly zvýšit náklady na jednoho studenta .

Fakticky máš pravdu, ale těžko říct, jak ty náklady počítají. Třeba mohli zredukovat výzkumnou činnost, ale jak říkám, do financování škol nevidím.

[ja]

ale jak říkám, do financování škol nevidím

No vidis - a sme doma. Tak preco pises o niecom, comu vlastne vobec nerozumies?!

A apropo - len tak v skratke:

1.) nie vsetky sukromne vysoke skoly su "nekvalitne" a pozerajuce len na zisk - ver tomu, ze aj v ceskoslovensku sa najde volajaka ta sukromna skola, ktora je ovela kvalitnejsia ako hocijaka ina - statna
2.) to, ze "skolne" bude priplatok k uz existujucim financiam si moze mysliet len totalna naivka odtrhnuta od reality! toto je mozne len v civilizovanom svete a nie v postkomunistickom bananistane zvanom ceskoslovensko! mimochodom - je jasne, ze na zaciatku to bude tak, ze skolne bude priplatok - a skoly budu na malu chvilku vo vytrzeni, ze ako sa vsetko rozbehlo - ale ver tomu, ze to bude vazne len na absolutne nutnu chvilku - a nasledne ty bazmekovia hned zacnu kresat a kresat a ver tomu, ze dovody si najdu. a tym padom - o to bude horsie vytriezvenie. a aby to nakoniec nedopadlo tak, ze za skutocne kvalitnym vzdelanim sa bude chodit uz iba do tych - teraz tolko nenavidenych - sukromnych vs!

[melkors]

aj v ceskoslovensku sa najde volajaka ta sukromna skola, ktora je ovela kvalitnejsia ako hocijaka ina - statna

Budme konkretni a vynechme plky - takze bych prosil priklad.

ad 2) Take mam vazne a duvodne podezreni, ze skolne bude v blizke budoucnosti odecteno ze statnich prispevku Ovsem jak to bude s kvalitnejsim vzdelanim u soukromniku, ... Viz vyse.

[namenenezalezi]

Toto je asi cesta pre odborné technické vzdelávanie. Táto škola je vraj veľmi kvalitná.

,,Železiarne Podbrezová a.s. majú záujem o výchovu a odbornú prípravu budúcich zamestnancov spoločnosti. História vlastnej prípravy odborných pracovníkov je ohraničená rokom 1869, z ktorého sa zachovali historické písomností o pozornosti venovanej výchove učňov.

Od tohto obdobia prešla odborná edukácia dorastu mnohými zmenami, až k dnešnej podobe keď môžeme hovoriť o existencii modernej, dobre materiálne a personálne vybavenej školy, ktorej zriaďovateľom sú Železiarne Podbrezová a.s.. Ide o Súkromnú strednú odbornú školu hutnícku ŽP a Súkromné gymnázium ŽP so sídlom v Lopeji.

Študijné odbory SSOŠH a Súkromného gymnázia ŽP sú ukončené maturitnou skúškou a oprávňujú absolventov pokračovať v štúdiu na vysokej škole.

Absolventi uvedených škôl a zamestnanci akciovej spoločnosti, ktorí sa rozhodnú pre bakalárske štúdium na Hutníckej fakulte Technickej univerzity v Košiciach môžu vzdelávanie absolvovať na detašovanom pracovisku fakulty priamo v priestoroch SSOŠH ŽP v Lopeji.

Akciová spoločnosť podporuje úspešných študentov odborov potrebných pre ŽP a.s. poskytnutím štipendia Všetkým štipendistom - absolventom inžinierskeho alebo magisterského štúdia, garantuje perspektívne zamestnanie a ďalší odborný rast (postgraduálne špecializačné vzdelávanie, doktorandské štúdium a .p)."

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Když jsou dotace stejné a náklady mnohem vyšší, kde vysoké školy ty peníze berou?

Ono to v prve rade vubec neni pravda. Penize, ktere skola dostava od ministerstva 'na vyuku', se odvozuji od normativni castky podle oboru nasobene poctem studentu. Takze pro skolu plati jednoduchy vztah vic studentu -> vic penez. Krom techto penez jeste dostava skola od ministerstva penize 'na vedu' (ruzne vyzkumne zamery) a pak pres grantove agentury (GACR) jdou penize na grantove projekty.

Oproti tomu financni naklady jsou vicemene nezavisle na poctu studentu (stejne prostory, vicemene stejne mnozstvi zamestnancu - alespon do chvile, nez se narazi na realne limity kapacity dane skoly), resp. rostou spis jen neprimo (vyssi personalni vytizeni kvuli vyuce, mene casu na vedu a tedy potencialne mensi prijem z grantu).

Proto jsou skoly motivovany nabrat co nejvic studentu a chvili si je drzet.

[Jan Zahornadsky]

Řešením je buď zvýšení daní (což nikdo nechce) nebo školné.

Tak tady pozor. Školné samo o sobě je zvýšení daní a docela nešťastné. Pokud se progresivně daní bohatí, tak to vadí, ale pokud se progresivně daní chytří (nebo aspoň ti, co mají chuť studovat), tak je to najednou dobré?

[xxxxxxxxxxx]

To je zbytečná debatas tím člověkem on má v hlavě nabečeno uplně jinou logiku, teda spíše nelogiku. Jsem zvědavej až jim "strana" nakuká do hlav že když si strčí celou ruku do zadku a budou jí tam mít dostatečně dlouho tak se zlepší ekonomická situace tak ti lidé budou chodit s rukou v zadku i do práce! )))

[Acci]

Takže jen ty máš patent na ten jediný logický názor? Jak by pak ten svět byl jednoduchý...

[xxxxxxxxxxx]

Ne, nemám, jenom myslím logicky voe.

[pavlix]

Že to neni poznat na tom, co píšeš.

[melkors]

UFFFF!

O zenske logice vim, ale ze by existovala i nejaka Zimova logika ...

[krotitelODS]

zbytecne to pane Zima neni. Je to vlastne to jedine smysluplne, mladi lide musi nejak vstoupit do zivoza, ucit se formulovat nazory a zkusit za nimi stat a obhajovat je. My starsi u toho sekundujeme, obcas postrcime mladsiho obcana nejakym jinym smerem a tim nam vyrusta platny clovek nasi spolecnosti.

My starsi tedy nasi pritomnosti zde plnime velmi dulezitou socialni ulohu a ani tak nezalezi na tom, co se pise. Z tohoto pohledu jsou plodne i ty blbiny, co sem tlaci Jilek. Mladi pak mohou volit ze siroke palety a najednou jak na dlani vidi, ze i 60 lety clovek muze byt pekny kreten.

[xxxxxxxxxxx]

Jo máte asi pravdu. Já ty sajrajty co sem pouštím defakto tlačím podvědomě s tímto záměrem. i když já jsem ještě docela mladej! )))

[M-train]

No jo, to je pravda s Jílkem, ale jiný - třeba Smolík, jsou čitelný a dá se s nima normálně diskutovat

[Acci]

Ovšem školné má i jiné výhody než by mělo zvýšení daní. Navíc půjčka a daň je rozdíl, pokud budu mít dost peněz, můžu ji splatit rychle a do konce života o ní nevědět. Z placení daní se takovým způsobem vyvléct nejde.

[xxxxxxxxxxx]

Hovno. dvě hovna, tři kolik si jich jenom budeš přát! ))) hele přemýšlej hlavou. A začnem uvažovat hlavinkou ju? Stát je uskupení nějakých lidiček. A z nich vypadnou nějaký penízky, protože nadnárodní korporace daně neplatěj, ju? taky proč pak když bez nich by z těch lidiček nepadali korukny, ju? )) No ty lidičky se dohodli že budou ze společných penízků vzdělávat ty chytřejší protože ty zase těm lidem dole můžou dát práci, nebo pomoci s výrobou prostě je to solidární systém který je výhodný jak proty dole tak pro t nahoře, ju? A kde se vzalo, tu se vzalo, někomu hodně chytrému se v hlavince urodil plán že by bylo potřeba více vysokoškolánků. No inu vymysleli že školy budou dostávat dotaci od státu na hlavu studenta a nutily vysoké školy zvyšovat počty vystudovaných. Jéééje toto fungovalo. Studentů i vysokých škol přibývalo, uroveň vystudovaných klesala, no co vám pani Mylerová budu povýdat úuuplné žůžo! A tak přišli další chytří páni a ti se zamysleli jejda, počet studentu snižovat nebudem, ani vysokých škol, nejlepší bude když ty studenty chytíme pod krčkem a vymáčkneme z nich nějaké penízky. Také by se dotoho mohl zapojit soukromý sektůrek který by mohl vydělávat na urocích. Získáme více penízků, sociálně slabší odpadnou, počet studentů klesne, uroveň pujde nahoru! Paráááda, to jsme to ale krásně vymysleli, pleps zůzane plepsem a ono nakonec za ty penízky pujde studovat i daleko lépe, studenti budou mít na studium klid, čož to známe už z jiných školiček třebas z Plzničky. tak co dochází ti to ty ovečko?

[Acci]

Wow, a teď tu o Karkulce na dobrou noc, prosím!

[xxxxxxxxxxx]

Došli argumenty viď. )) Já vim mladí mají selektivní paměť. Pamatují si totiž uplný hovno. ))))

[Acci]

V tom tvém předchozím příspěvku snad byly nějaké argumenty? Já tam jen našel fantasmagorickou konspirační teorii.

[xxxxxxxxxxx]

Cože??? To jsou fakta voe, najdi si to na netu. Co to hulíš? pošli mě nějakej model protože tohleto už fakt nedávám a tvůj model by mě zase odstal do reálu! )))))))))))) Bože ty jsi ovce beeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee beeb be bebe be bebe dobrý ráno ty 3.14čo. ))))

[Acci]

Díky za destruktivní diskusi, na tvoje výblitky už dále přestávám reagovat.

[xxxxxxxxxxx]

tak přesně takhle se vyjadřuje člověk kterému došli argumenty... repsektive je nikdy neměl protože nezná historii jednotlivých politických kroků.... Ani tomu nevěří protože má v hlavě piliny....

[ja]

Neries - je to absolutne zbytocne - kazdopadne najhorsie na tom je, ze prave takito ludia dostavaju do marazmu tych, ktori chcu a pouzivaju sedu koru (a tu cast co sa vola pamat), tym, ze je ich straaaasne vela a maju volebne pravo.

[drc]

Rada do života: odstavce a menší množství frází z pískoviště zvyšují porozumění.

[kralyk z abclinuxu]

Počkat počkat, ten tvůj výtvor měly být argumenty? Vždyť tam bylo jenom "je to tak a tak, a kdo nesouhlasí, je ovce" ... nezlob se, ale prosté konstatování není argument.

Jo a pro tvou informaci, plebs se píše s 'b', pro případ, že bys zas chtěl něco konstatovat...

[xxxxxxxxxxx]

Děkuji za opravu, snad se konečně naučím psát.

[melkors]

Ono tam prohresku vuci materskemu jazyku bylo podstatne vic, ale o to nejde ...

Podstatne je to, ze ten chudak vydava sve demagogicke vykriky za argumenty. TO je to podstatne. Pripadalo mi to jako zvasty opileho clena Greeepiss (strizlivi alespon vetsinou nejsou sprosti).

[xxxxxxxxxxx]

Najděte mi tam demagogii, jinak plkáte pane ovečko.

[Nemo7]

Ve vašem uvažování je jedna velká logická mezera. Proč mají na studia druhých platit lidé, kteří nevystudovali VŠ a jejich potomci také nestudují ? Ono nějak zadarmo nic není, všechno ve státě se financuje z daní. Vaše konspirační teorie byla úplně směšná, váš způsob argumentace také. Nejste mladý sociální demokrat ?

[xxxxxxxxxxx]

Ve vašem uvažování je jedna velká logická mezera.

Dokažte logikou prosím.

Proč mají na studia druhých platit lidé, kteří nevystudovali VŠ a jejich potomci také nestudují ?

Víte bude to pro vás znít trochu nelogicky ale finanční solidarita se zavedla, protože byla pro celou společnost výhodná. Výhodná z toho důvodu že každý bez rozdílu původu, bez rozdílu kde se narodil měl možnost jít studovat. Společnosti se takovýto výběr vrátí v podobě vyžšího počtu talentů třebas ve vědě a výzkumu. pokud budete lidi segregovat na základě jejich finančních možností, tedy bohatý bude studovat chudý ne, tak se vám časem stane že máte ve společnosti nižší počet inteligentních VŠ než při větším výběru napříč populací. Pro vás konkrétně vytvořím příklad: Budete-li opakovaně souložit a tvořit potomstvo mezi příbuznými, debilita vašich potomků vás nemine... A to je logický a dokázaný. Takže pokud necháte studovat pouze bohaté debilita společnosti se vám nevyhne. Tedy bez solidarity vy dlouhodobě nepřežijete... Jo a vaše zminovaná Konspirační teorie, kde jste na toto přišel? Kde jsem v textu konspiroval? Znáte vubec slovní význam slova konspirace? Poslední věta: Nejste vy náhodou inteligentní pravicový volič? )))))))))

[namenenezáleží]

že sa zas do toho montujem... ona tá Biela kniha je napísaná pekne, so všetkým súhlasím, len si to prevádzam na moje konkrétne poznatky a skúsenosti z r e á l n a , ktoré mám možnosť pozorovať zblízka. A tak mi ten trpký satirický tón to príjemné čítanie Bielej knihy trochu kazí

[Jan Zahornadsky]

Moc jsem nepochopil, proč se jedná o půjčku (ač se tomu tak říká) -- stát po mně chce nějaký obnos a pouze se uráčí ho nechtít po mně hned a celý najednou.

Narážel jsem ale na to, že to takzvané školné se příliš podobá pokutě za studium vysoké školy. Pokud se rozhodnu pro cestu vzdělání, tak nejen za život zaplatím státu mnohem víc na daních (protože pravděpodobně dosáhnu nadprůměrného platu), ale ještě mi nadto naúčtují pokutu, že jsem byl tak drzej a šel na tu výšku? To už se na to radši vykašlu a nechám se zaměstnat v české pobočce Foxconnu po střední (nebo radši už po základce, nějakou historii nebo biologii přeci nepotřebujem).

[Aleš Kapica]

Mě momentální situace zcela ponechává v klidu. Já si studií užil až dost a než Bobšín bude řešit tuto otázku, tak se situace ještě nejmíň dvakrát otočí.

Pokud jde o školné tak jsem také toho názoru že povede spíše k devalvaci již tak pošramocené pověsti našich VŠ. Z mého pohledu je tady příliš mnoho vysokých škol s podobným zaměřením, příliš mnoho totálně nesmyslných studijních oborů a příliš mnoho studentů co by měli jít nejdřív zkusit vydělávat, aby si uvědomili skutečnou hodnotu peněz a poznali co to znamená - uživit se prací.

Stávající situace je pouhý důsledek poptávky po titulech. Prakticky každý, koho se zeptáte (zvláště pokud sám nějaký titul nemá) totiž automaticky očekává že titul je cesta k vyššímu platu. Omyl přátelé! To platí leda tak ve státní správě a tam, kde se stanovuje plat tabulkově.

[xxxxxxxxxxx]

Bože díky! Bože díky! Lahodná to slova! Konečně!

[namenenezáleží]

už nepoviem nič, lebo Aleš Kapica povedal všetk, čo si myslím tiež. Vidím to presne tak isto.

[pavlix]

Vzdělání a titul není úplně to samé.

[melkors]

Ale houbicky!

V libovolne vetsi organizaci je prvni sito na lukrativnejsi posty absolutorium VS. (Vetsi organizace == 1000+ zamestnancu)

[pavlix]

Ale houbicky!

V libovolne vetsi organizaci je prvni sito na lukrativnejsi posty absolutorium VS. (Vetsi organizace == 1000+ zamestnancu)

Když píšeš takhle sebejistě, tak se sluší aspoň trochu vyvrátit to, na co reaguješ. Nevšiml jsem si, že by tvrdil něco o velkých organizacích. Ani jsem si zatím v praxi nevšiml, že by počet zaměstnanců měl velký (nebo vůbec nějaký) pozitivní vliv na plat jednotlivce.

[melkors]

Reagoval jsem na ... automaticky očekává že titul je cesta k vyššímu platu. Omyl přátelé! To platí leda tak ve státní správě a tam, kde se stanovuje plat tabulkově.

Zkuste se prihlasit do nejakeho vyberoveho rizeni do vetsi organizece (soukrome, bez tabulkovych platu) bez VS a POTOM neco vypravejte. S nejvetsi pravdepodobnosti nebudete ani prizvan k prvnimu kolu pohovoru.

Nicmene mam pocit, ze zbytecne plytvam elektrony. Dogma se vyvratit neda ...

[pavlix]

Zkuste se prihlasit do nejakeho vyberoveho rizeni do vetsi organizece (soukrome, bez tabulkovych platu) bez VS a POTOM neco vypravejte. S nejvetsi pravdepodobnosti nebudete ani prizvan k prvnimu kolu pohovoru.

Jsi si jistý, že reaguješ na můj příspěvek?

Nicmene mam pocit, ze zbytecne plytvam elektrony. Dogma se vyvratit neda ...

Jsi si jistý, že reaguješ na můj příspěvek?

[Acci]

Dělal si autoškolu? A taky po tobě chtěli pokutu za to, že budeš umět řídit auto?

[Jan Zahornadsky]

1. chudáky učitelé autoškol prosím nemíchat. Ti dokonce ještě platí pokuty za to, že šíří znalosti. Na rozdeíl od toho, vysoké školy dostávají od státu za podobnou činnost peníze. 2. ten poplatek autoškole není povinný. Ukaž mi prosím kde v zákoně je napsáno, že potřebuješ k řízení auta nějaké oprávnění, průkaz nebo cokoli jiného, včetně třeba té zmíněné znalosti řízení?*

[Käyttäjä 11133]

§ 180d Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění - Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon

Kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona (§ 81 zákona č. 361/2000 Sb.), bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

[Jendа]

Trestní zákon je deprecated, 1. ledna 2010 byl nahrazen trestním zákoníkem.

[Jan Zahornadsky]

A kde je napsáno, že moje auto musí být motorovým vozidlem?

[kralyk z abclinuxu]

Rikša?

[Jan Zahornadsky]

Třeba. Ale zjednodušeně řečeno, auto není z pohledu práva motorovým vozidlem dokud nepřijde někdo a nepožádá adekvátní orgány o jeho zařazení do registru. A to se nemusí stát -- pak řídíš auto a ne motorové vozidlo (ač ta věc má motor a vozí... ale ať žijě právničina) a můžeš na část těch zákonů týkajících se motorových vozidel vesele dlabat.

[frdrx]

WTF? Všechny ty "mýty" jsou +- pravdivé.

[Acci]

A četl jsi i to vyvrácení pod nimi?

[frdrx]

Jo!

[JS]

Take si muzete zkusit precist toto.

[Michal Fecko]

Milý priatelia, žijeme v dobe podľa mňa tzv "instatnej a dlhovej ekonomiky" ^(R) . Dlhy sú zakladom fungovania celého systému. Dlhy vyrábaju úroky a z úrokov žijú veritelia a nielen že žijú (majú zisk) - ešte majú na ďalšie požičiavanie tým ktorí po niečom túžia. Viete napríklad o koľko percent preplatíte hypotéku? Minimálne o sto percent ceny nehnuteľnosti - ak ste teda kúpili nehnuteľnosť za 60 000€ na 25 rokov zaplatíte banke za tých 25 rokov 120 000€ (s úrokmi).

Hovorí sa že túžba plodí utrpenie. Je to tak, lebo človek ak chce hmotný statok tak sa s radosťou zadĺži podľa hesla "splácať je jednoduchšie ako šetriť". Čo je žial lož. Takýto postup je krajne nezodpovedný lebo ak si požičiavam, logicky nemám dosť peňazí a poviem si "Nejako bude.". Ak nastane problém a na splácanie čo i len jednej pôžičky mi objektívne neostane (zhoršenie zdravotného stavu a následne liečenie a mesiace so slabšími prímami, vyhodenie z práce kôli krachu firmy a pod.) - a nepomôže mi ani poistenie úveru (ktoré sa vzťahuje len na špecifické prípady finančnej tiesne).

Máme dve možnosti. Po 1. nezaplaťiť - riskujem exekúciu a mastnú pokutu zvyšujúcu sa každým dňom o úžernícke tzv. úroky z omeškania alebo (2.) si zoberiem ďalší úver a dostávam sa do kolotoča nikdy nekončiaceho splácania a požičiavania z ktorého sa ťažko vystupuje - stávame sa de facto otrokom úrokov - otrokom dlhu ku ktorému sme dobrovoľne pristúpil z vidinou instantného získania či už hmotných (auto, byt) alebo nehmotných (vzdelanie, dovolenka) statkov.

Preto ak teraz pripravujeme mladých na to aby sa správali "zodpovedne" (tj.brali si úvery na vzdelanie, bývannie, dovolenkovanie) nečudujme sa že nás postihuje kríza pravidelne a v stále väčšej sile. Ak peniaze vyrábajú peniaze - je niečo zlé. Jedine práca (či už fyzická alebo psychická) dokáže vytvárať hodnoty. Peniaze ktoré tvoria peniaze tvoria ich len virtuálne - a len do chvíle kým sa niekto neopýta na hodnotu ktorá za nimy stojí (vid ratingove agentury, banky a ich "investície" a pod.). Trošku dlhý príspevok ale takto deň pred voľbami mi proste nedalo...

[Platonix]

Já mám problém s tím odloženým školným zvláště pakliže projde ten návrh, aby to bylo pouze pro úspěšné absolventy. Důvody jsem popsal.

[JS]

A mate zdroj? Nebo jak jste na tyhle veci prisel?

Ja jsem nedavno byl na obede s jednim Americanem, co dlouha leta zije v Cechach a dokonce tu ucil na gymnaziu. Rikal, ze jeste splaci za VS (je mu skoro 50?). Take rikal, ze diky skolnemu je v Americe mene studentu na hlavu nez u nas (zatimco po padu komunismu to bylo naopak). Neoveroval jsem si tahle tvrzeni (nemam duvod jim neverit), ale vy to muzete zkusit.

Take rikal, ze kdyz ucil na soukromem gymnaziu, tak na nej byl vetsi tlak (oproti statnimu, kde take ucil), aby byl vuci studentum vstricnejsi. Takze ono se mozna to "studenti jsou zakaznici" projevi tak, ze snaz projdou.

[Michal Fecko]

Takze ono se mozna to "studenti jsou zakaznici" projevi tak, ze snaz projdou.

Náš zákazník - náš pán...

[Platonix]

Na tom ale školné nic nezmění, protože dnešní financování, kdy MŠMT platí školám za kus, je v podstatě také o tom, že některé školy chtějí co nejvíce studentů bez ohledu na kvalitu.

[Ondřej Kubečka]

Ale neprojdou. :)

[Martin]

Takze ono se mozna to "studenti jsou zakaznici" projevi tak, ze snaz projdou.

V tom případě by nebylo od věci, kdyby budoucí zaměstnavatelé taky hleděli, jakou školu daný uchazeč vystudoval (resp. "vystudoval" v tomto případě). Tak by to ostatně mělo být i v dnešní době, jen bohužel není. Zatím toho plevelu zřejmě není dost, ale ono to přijde.

[drc]

IMHO byla "Bílá kniha" dílem Topolánkovi vlády (Lišky) -- nevím jak moc se podle ni bude řídit nová vláda. Navíc ještě nevíme kdo bude držet školství. Samotný fakt, že se dohodli, že "školné bude" neimplikuje vůbec nic. Bude hrozně záležet na nastavení parametrů a taky na tom, jestli si nenadělají do gatí a celou akci nezruší. (Viz státní maturity.)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

IMHO byla "Bílá kniha" dílem Topolánkovi vlády (Lišky)

Kdepak, 'bila kniha' byla pripravena uz o dost driv (Mateju ji tam pripravuje kolik let) a prichod Lisky na ministerstvo jeji aplikaci spis zbrzdil (Liska byl vic ochoten jednat se zastupci VS nez predchozi ministr).

[corwin78]

Dovolím si zásadně nesouhlasit. Naopak si myslím, že celý tento článek je plný mýtů.

Ano, počet studentů škol neustále roste a domnívám se, že je to dobře, pokud jsou to studenti kvalitní. Nicméně smutným faktem je, že kupy studentů jsou nabírány jen z důvodu udržení některých méně perspektivních fakult a hlavně kvůli příspěvkům od státu, které školy dostávají per capita. Pro fakulty je to prostě kšeft, bez ohledu na to, jestli se jedná o státní, nebo soukromou školu.

Ostatně co se týká "nedostatku" peněz ve vysokém školství, nějak jsem žádný nezaznamenal. Naopak, utrácí se za hovadiny a kdo v tom umí chodit, tak si přijde na pěkné peníze - viz granty, někteří žadatelé by vymámili z jalové krávy tele.

Co se týká financování škol, měla by tu být snaha přenést ho v velké části na podniky (spolupráce v R&D atd).

Něco splácet hned po studiu je blbost. Člověk, který studuje nastupuje do života o dost později než nestudující a tudíž je znevýhodněn. Samozřejmě díky vyššímu vzdělání by měl být schopen vydělávat více, ale ... doba je taková jaká je. Mnoho vysokoškoláků nemůže najít práci, často dělají horší práce za méně peněz, než jaké by mohli, pokud jsou tedy vůbec přijati (znám mnoho lidí, kteří byli ochotni pracovat na horší pozici, ale nebyli přijati právě pro svoje vyšší vzdělání). Navíc vysokoškoláci by měli tvořit spolu s malými a středními podnikateli střední třídu, ta je u nás ale v dezolátním stavu, díky její neexistenci za totáče a nadcházející neoliberální ekonomický experiment budoucí vlády ji zmasakruje ještě víc. Nicméně se mi líbí model pomoci mladým, který mají například ve Finsku.

Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo by mělo být prioritou státu a ten by do něj měl investovat, protože se mu to vrátí, ne na splácení školného, ale na vyšším odvodu daní z lépe placených pozic atd. Jestli totiž zůstaneme národem kopáčů, pracovníků u pásů v montovnách atd, tak jsme pěkně v pr.....

[michal]

Problém je v tom, že počet lidí, kteří mají schopnosti na to aby mohli jít na vysokou školo je prostě omezený. Jakýmkoli zvyšováním množství míst na vysokých školách se množství schopných lidí už jenom ředí těmi neschopnými a bohužel školy jsou právě nuceny k tomu aby nabírali co největší množství žáků. Pak bobtnají školy jako je hnojárna a peďák a zároveň je nedostatek (schopných) učitelů a nejspíš i zemědělců :)

Jediné, co by proti tomu pomohlo by bylo určení priorit státu a podporování určitých strategicky důležitějších škol, to pak ale zase zavání centrálním plánováním a taky to není úplně dobré.

[krotitelODS]

...Samozřejmě díky vyššímu vzdělání by měl být schopen vydělávat více, ale ... doba je taková jaká je. Mnoho vysokoškoláků nemůže najít práci, často dělají horší práce za méně peněz, než jaké by mohli, pokud jsou tedy vůbec přijati..

+

Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo by mělo být prioritou státu a ten by do něj měl investovat, protože se mu to vrátí, ne na splácení školného, ale na vyšším odvodu daní z lépe placených pozic ...

=

smutek a beznadej pro starsiho obcana, ktery uz bude brzy na obtiz te mase inteligentnich, logicky myslicich vysokoskolaku.

[Käyttäjä 11133]

Nicméně se mi líbí model pomoci mladým, který mají například ve Finsku.

A ten je?

[corwin78]

Například zajímavý systém půjček na bydlení. Mladý člověk na své "první" bydlení může dostat bezúročnou půjčku, kdy ji nezplácí, ale daná častka je mu odpočítána z daní.

[tom]

Mne by se libil model, kdy za kazdy nacaty semestr bude pak student posilat fakulte 6 mesicu nejakou cast sveho platu, treba 5%. Dulzite je, aby to bylo primo fakulte - donutilo by je to optimalizovat programy podle pracovniho trhu.

Zacalo by se posilat rekneme ve 30 letech. Pokud by student prosel vice fakult, delily by si fakulty pomerne kazdou mesicni splatku.

[michal]

Super, to dopadne tak že určité školy kdy mají minimální náklady na žáka a extrémní množství studentů (humanitní, zemědělky, ...) budou plavat v penězích, a kvalitní školy s vysokými náklady na žáka, kde ročně proleze 90 lidí, budou živořit. To není ta správná cesta. Z těch pár informací o školném co vím se neplánovalo, že by peníze zůstaly přímo dané fakultě, ale nastalo by nějaké přerozdělení.

[tom]

Humanitni skoly maji sice nizsi naklady na zaka, ale takovy filozof vydela mnohem mene nez treba nekdo s technickym vzdelanim. Co tak vim od spoluzaku tak po skonceni skoly (pred rokem) byla prumerna mzda cca 45k, takze skole by za semestr slo 13500 s tim, ze plat bude s vekem (snad ) stoupat.

[michal]

Nevím kolik z filozofie vylézá filozofů, ale jako politici a ve státní správně zase tak malé platy nemají. A navíc sice plat mohou mít třeba o 30% nižší, ale tady se porovnávají řády, vždyť ze spousta humanitních fakult vyleze ročně víc absolventů, než co vylezlo z Jaderky za 50 let existence.

[Jendа]

Ještě k tomu řešení pomocí stipendií. Znamená to tedy, že školné zabrání ve studiu sociálně slabým, kteří nejsou tak inteligentní, aby dosáhli na stipendium, ale školu by přesto vychodili. Naopak bohatí se stejnou úrovní inteligence vystudují.

[michal]

A zaplatí to těm chudším, co víc si přát ;) Ne, vážně ti bohatí a blbí by si to stejně zařídili jinak, tak by si zaplatili soukromou školu (českou pobočku univerzity v Uzhgorodu).

[pavlix]

Navíc to znamená, že lidi, co si ze začátku nevěří, ale jsou schopní zamakat a dosáhnout skvělých výsledků...

Člověk, který si hned nevěří, nebude přesvědčovat rodinu, aby mu zafinancovala něco, co neví, jestli k něčemu povede.

Pak je spousta lidí, co mají problémy s rodiči a nezbyde jim nic jiného než si financovat školu sami. A čím víc je to bude stát, tím víc se budou muset soustředit na práci a může se stát, že jim nezbyde čas na vzdělávání.

Někdy mam pocit že tihlecti snílkové vycházejí z ideální představy rodiny, která zaplatí svému vysokoškolákovi první poslední. Nejsou přece jenom sociálně slabé rodiny, ale i rodiny neochotné nebo rozpadlé.

Někteří lidi by měli vylézt občas z kanceláře a podívat se na reálný svět okolo (a u některých by možná stačilo, kdyby se podívali na vlastní rodinu a různé své zapomenuté potomky).

[pavlix]

Pokusím se tedy vyvrátit některé mýty, které o školném kolují.

A zavést mýty nové, ale kterým věříš, co? :)

Většinou když někdo vezme silné téma a napíše, že jde vyvracet mýty, tak vyrobí víc nových mýtů než vyvrátí starých, to je známá věc.

[deda.jabko]

Současný návrh počítá s tím, že se rozhodně nebude krátit příspěvek na studenta, spíše by se měl ještě zvyšovat. Otázka je, zda s tím budou souhlasit i vláda, jsem ale celkem optimistický, protože všechny strany mají vzdělání jako svou prioritu.

ty jsi fakt neuveritelne naivni. vsechny strany maji vzdelani jako prioritu... ale skutek utek.

FYI: statni prispevek na studenta neustale klesa. byl 33 tisic letos spadl na 30 a pro pristi rok ma byt 27 tisic, pokud si ty cisla dobre vybavuju.

[Ondřej Kubečka]

...buď zvýšení daní (což nikdo nechce)...

A na to jste přišel jak? Tak já Vám ten mýtus rovnou zbořím, uvědomuji si, že příslušný servis je potřeba si zaplatit, takže i se zvýšením daně jsem ochoten souhlasit. (Pravda na rozdíl celé řady voličů, co by chtěli školu, silnice (nové i údržbu), policii, hasiče a já nevím co a pokud možno žádné daně... a když jim k tomu dáte mandát přílišným rozbujením přímé demokracie, tak to končí jako Kalifornie loni).

To, že školné je sui generis forma zdanění už Vám psal někdo výše.

[zadluzen]

Hlavní výhoda školného je snadná změna struktury studovaných oborů. Humanitáři ať si platí plné, medikům nechť stát přispěje nebo jim to umořuje výměnnou za práci ve státním.

[Dusan]

Neviem či to sem úplne patrí (niektorý sa určite potešia max tak pár percent). No ale keď tu sa to tak rieši tá sociológia štát a podobne tak asi hej.

Prečítajte si toto.

Podľa tohoto je tento pán učiteľ na VSE.

A podľa tohoto pán asi ukončil školu.

Takže je to nejaká provokácia?

[Honzito]

Jan Keller: Deset důvodů, proč nezavádět školné - pohled sociologa, VŠ učitele a člověka, který se školným a jeho dopady zabývá poměrně dlouho.

[VSi]

10. Zavedení školného prý umožní studentům zodpovědněji se rozhodnout, zda investici do vzdělání hodlají podniknout. Tento argument je snad nejvíce pokrytecký ze všech. Žijeme v postprůmyslové společnosti, která vyžaduje a i do budoucna bude vyžadovat vzdělání vyšší, než bylo obvyklé ve společnosti průmyslové ... Vzdělání bude prostě podmínkou stále více nutnou, avšak stále méně dostačující k zajištění alespoň trochu slušné životní úrovně. S příchodem společnosti vzdělání se výrazně zužuje možnost svobodně se rozhodnout, zda tuto poměrně rizikovou investici podniknout. ...

Tento pán tedy podporuje současnou devalvaci vysokoškolského vždělání? Zjednodušeně: nemohou mít téměř všichni vysokou školu, to už by nebyla vysoká škola, jak ji chápeme dnes. Já chápu VŠ vzdělání z definice takové, že ho nemůže dosáhnout většina populace. A to ne z důvodů finančních nebo administrativních, ale z důvodů schopností (ať už je to inteligence, cílevědomost, a další kvality bez kterých kvalitní VŠ nelze dostudovat).

Chápu toho pána tak, že většina společnosti má potenciál dosáhnout vysokoškolského vzdělání. To je podle mě nesmysl.

Další důvod, proč s tímhle nemůžu souhlasit je ten, že v současnosti velká část vysokoškolsky vzdělaných absolentů z různých pseudooborů má znalosti, které jim vůbec nijak nepomohou v profesním životě, resp. nezajistí jim lepší uplatnění než kvalitná středoškolské vzdělání. Tedy některým možná ano, bouhužel se tyto obory co se týče počtu přijímanch studentů a následných absolventů "neskutečně zvrhly" (slova jednoho docenta).

[xxxxxxxxxxx]

Víte, jak bych vám to řekl. Nepochopil jste jeho text...

[qiRzT]

Jak ho chápat jinak, než že říká, že v dnešní společnosti je potřeba, aby co nejvíc lidí mělo VŠ (bavíme se přeci o školném na VŠ, ne?) vzdělání?

[xxxxxxxxxxx]

10. Zavedení školného prý umožní studentům zodpovědněji se rozhodnout, zda investici do vzdělání hodlají podniknout. Tento argument je snad nejvíce pokrytecký ze všech. Žijeme v postprůmyslové společnosti, která vyžaduje a i do budoucna bude vyžadovat vzdělání vyšší, než bylo obvyklé ve společnosti průmyslové ... Vzdělání bude prostě podmínkou stále více nutnou, avšak stále méně dostačující k zajištění alespoň trochu slušné životní úrovně. S příchodem společnosti vzdělání se výrazně zužuje možnost svobodně se rozhodnout, zda tuto poměrně rizikovou investici podniknout. ...

Dle mého soudu, doufám že mě Keller nezabije, keller říká že žijeme a budeme žít v post průmyslové éře, kdy bude vysoký důraz kladen na vyspěleé technologie(v této oblasti budou zaměstnáni vysokoškoláci), kdežto dělnické profese půjdou dolů a to z duvodu neexistence výrobních závodů(ty se přesoufají směrem do číny, třebas). Takže bude v budoucnu tlak na lidi aby měli VŠ kuli získání zaměstnání, jenže pokud jich bude hodně tak bude klesat cenna jejich platů. Tím pádem potenciální uchazeči na VŠ pokud bude školné se budou sekra rozhodovat jestli půjdou studovat VŠ kdžy potom třebas nebudou mít stejně třebas dobrou práci... Keller tím pádem neřiká že má být hodně vysokoškoláků ale to že zpolatníte VŠ školství jich vyrobíte zřejmě stejně ale menší kvality protože tam budou studovat lidé kteří si to zaplatí.

[VSi]

Je klidně možné, že jsem ten článek nepochopil. Něco mi tu ale nesedí:

... Keller tím pádem neřiká že má být hodně vysokoškoláků ...

Dejme tomu, že hodně = víc než teď.

bude v budoucnu tlak na lidi aby měli VŠ kuli získání zaměstnání, jenže pokud jich bude hodně tak bude klesat cenna jejich platů

Tak: a jak se stane že jich bude hodně? Jedině tak, že budeme na ty vysoké školy brát a nechávat procházet víc lidí.

Dále bych byl rád, pokud by mi někdo vysvětlil ten pojem "post průmyslová éra". Ty píšeš, že bude kladen důraz na vyspělé technologie, tak to chápu taky. Jak se v této technologické společnosti uplatní absolventi humanitních oborů, kterých je čím dál tím víc. Můžeme jakkoliv podporovat technologické obory, ale když na ně přesuneš většinu těch, co jsou teď na netechnických oborech (úplně jiný charakter studia než technika), tak nebudou schopni zvládnout současné požadavky.

Každý na vysoké škole dnes mluví právě o tom, že "shora" přichází tlak na "vzdělanější společnost", který vede jen k tomu, že klesá kvalita škol. Když nebudou místa pro dělnické profese, tak většina těch lidí, co na těch místech dnes pracuje prostě nemá potenciál na to, aby měli vysokoškolské znalosti.

[qiRzT]

Jaktože zpoplatněné školství vyrobí stejné množství vysokoškoláků? Kde se vezme náhrada za ty, co se rozhodnou do té rizikové investice nejít? Školné (tedy alspoň tak, jak je nyní navrhované) není manipulační poplatek za vytisknutí diplomu, takže peníze nestačí (a pokud v nějakých případech ano, tak už většinou je jedno, jestli se platí školné nebo ne).

Krom toho to, že pro získání dobré práce je nutné mít VŠ diplom ukazuje spíš na pokles kvality školství než na cokoli jiného. Počet lidí s diplomem by neměl růst rychleji než počet inteligentních lidí. Jestli to tak je nebo není nevím, ale nezdá se mi pravděpodobné, že by se společnost mohla převážně skládat z nadprůměrně inteligentních lidí.

[VSi]

Stejnou funkci jako školné (tedy odevzdání poplatku za úspěšnou investici) by splnilo vyšší zdanění platů nejúspěšnějších vysokoškoláků a odvedení takto získaných peněz do příslušné rozpočtové kapitoly.

Aha, takže ty nejúspěšnější oceníme vyšším zdaněním. Aby se pak nestalo, že budou platit daně jinde než v ČR. To není nějaké pravicová teorie, to se v současnosti děje v podobě "daňově optimalizace" a offshore společností.

Některé argumenty v tom článku sedí, ovšem jiné jsou zas totální bláboly. Ať už ten pán je sociolog jaký chce a zabývá se školným jak dlouho chce.

[xxxxxxxxxxx]

Víte, mě stačí se podívat na dvě jména Vladimír Šetka vs. Jan Keller a hnedka vím kdo tu blábolí nesmysly... ))

[qiRzT]

Tenhle argument mi někoho hodně připomíná...

[xxxxxxxxxxx]

žvásty pane domácí, zase žvásty.

[qiRzT]

Žvásty? Jak může být vyjádření osobního pocitu žvást?

[xxxxxxxxxxx]

Tak koho vám připomíná? Proto jsem vám napsal že to jsou žvásty. Musíte napsat něco konkrétního aby se to dalo posuzovat jako nežvást.

[qiRzT]

PT

[xxxxxxxxxxx]

dej link na podobný text. At si počtu. dík.

[Acci]

Je mi jedno, kdo ho napsal, ale je to typický manipulativní článek a autor si často vymýšlí. Stačí jeden příklad:

Dočteme se v ní, že student, který zaplatí školné z ruky na počátku školního roku, dostává za tuto vstřícnost 20% slevu. Zato úvěry pro ty, kdo si na placení školného budou muset půjčit, mají být vysoce úročeny, dočteme se ve stejném dokumentu.

1. V Bílé knize není o žádných 20 % nikde řeč.
2. O vysokém úroku taktéž.

[Sinuhet]

Mate pravdu, ze primo v Bile kniza cisla nejsou, ale obe veci tam jsou uvedeny. Takze muzete cekat jak snizene skolneho pri platbe na drevo, tak uroky ktere nebudou "prilis nizke nebo dokonce nulove" (aby studenti byli motivovani splacet a s pujcenymi penezi nespekulovali (!)), ale "realne". Cisla pan Mateju trousi po prednaskach a v rozhovorech, vizte treba zde:

Tým profesora Matějů má už poměrně konkrétní představu o tom, jak by měl systém vypadat: "Student by měl mít právo si vybrat možnost přímé úhrady (přímé školné) nebo úhrady formou odvodu z budoucího příjmu splácené kontingenčním způsobem. Za nejvhodnější považuji variantu odvodu procentuálně stanovenou částkou z příjmu (okolo 7 %) do doby splacení neúročeného závazku." Přitom studenti, kteří by zvolili "odloženou" variantu, by platili víc než přímí plátci - například o 25 nebo 50%.

[kralyk z abclinuxu]

o těch 50% víc mi přijde kapku hodně...

[Acci]

Správně, je tam napsáno, že výše úroků musí být kompromisem, ne že mají být vysoké. A ty uváděná čísla o slevě už nejsou jeho citace, takže těžko říct, jestli je uváděl nebo si je vymysleli novináři.

[Sinuhet]

Vite, me ani neprekvapuje, ze o tematu nic nevite. Ty cisla pan Mateju hlasa dlouhodobe, zde mate sest let stary rozhovor, kde rika totez.

Kde se pise o kompromisu? V Bile knize je jasne receno, ze uroky by nemely byt "prilis nizke ci nulove" (tedy popreni toho, co jste si vysnil na svem blogu) a ze by mely byt "realne". Samozrejme pro lidi jako vy se sehraje komedie o tvrdem vyjednavani, nacez se urok stanovi na 7,5 % a bude to prodavano jako socialni opatreni a tezky zasah do trhu, protoze komercni studentsky uver je od 9 %. Velky uspech predpovidam heslu "naparime velky uroky chudejm, aby bohati nepodvadeli", to je tak kolosalni picovina, ze se to konservativcum bude libit. V dalsi fazi hodla pan Mateju zvednout strop na 20 000 Kc a nasledne zrusit stropy uplne, ale o tom taky urcite vite.

[Acci]

Je tam napsáno „třeba“ a také, že to tak nemusí vůbec být.

K otázce výše úročení se v Bílé knize se píše:

Vhodným stanovením parametrů splátek ZSP je třeba nastavit rovnováhu mezi dostatečnou motivací k rychlému splácení a přiměřeným splátkovým zatížením.

Já osobně výši úroku tipuji na něco lehce přes 5 %.

[Sinuhet]

Citovana veta se netyka uroceni, ale splaceni, tzn. kolik procent budete z hrube mzdy odvadet jako splatku, atd. Uroky resi odstavce 125 a 126.

125. Reálné úročení finančních závazků by mělo být důležitým motivačním instrumentem k včasnému splácení. V případě příliš nízkého nebo dokonce nulového reálného úročení by se nejen snížila motivace k včasnému splácení, ale otevřel by se prostor pro nežádoucí finanční arbitráž. Při ní by si půjčku na živobytí brali i studenti, kteří ji fakticky nepotřebují, a peníze by ukládali do dobře úročených komerčních aktiv. Je třeba mít na paměti, že parciálně žádoucí podpora formou dotací úroků může být ve svém celkovém důsledku velice nákladná, omezující disponibilní objem půjček pro nejpotřebnější žadatele. Úročení závazku by mělo být pozastaveno za jasně definovaných situací, jako jsou dlouhodobá nemoc, invalidita, mateřská dovolená, za určitých podmínek i rodičovská dovolená apod.

126. Reálná míra úročení půjček by měla pokrývat náklady dluhové služby, administrativní náklady systému půjček a ztráty způsobené neúplným výběrem splátek, případně udělenými úlevami. Poslední položku je třeba chápat jako sdílení nákladů rizika výnosů investic do vzdělání. Tyto náklady je možné diverzifikovat nejen mezi absolventy, ale i mezi daňovými poplatníky formou pravidelného příspěvku státního rozpočtu. Splátky zpožděné části školného je možno úročit nižší sazbou, o které mohou rozhodovat samotné školy v okamžiku stanovení školného (jako cenový nástroj konkurence).

[Acci]

Máš pravdu, omlouvám se, špatně jsem danou pasáž pochopil.