V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Tak jsem narazil na jednu stránku (subtextual.org) pojednávající o "novém" přístupu k programování. "Novým" je myšleno vizuální programování (neplést s klikáním formulářů v Delphi).
Autor tvrdí, že stávající způsob programování je složitý a pro lidi nevhodný, místo editace zdrojáku navrhuje tvorbu jakéhosi syntaktického stromu.
Na stránkách je motivační článek, "paper" a hlavně živé demo (natahuje se pomalu, ale funguje).
Myslím, že bohoatě stačí skouknout to demo. Ten strom se vytváří takovým kopírováním primitiv a je samozřejmě ekvivalentem toho, co popisujeme ve zdrojácích. Zajímavé je, že ty úpravy jsou atomické - každá úprava převádí jeden korektní strom na další, rovněž korektní. To je rozdíl oproti datlování po znacích, kdy většinu času zdroják gramatice neodpovídá.
Další zajímavá věc je, že při té editaci jsou rovnou vidět (mezi)výsledky výpočtu. Mezi časem editace a běhu není rozdíl. To vytváření programu připomíná práci v tabulkovém kalkulátoru, jen se složitějšími vazbami. Funkcionální programování v tabulkovém kalkulátoru.
Samozřemě to má své zásadní ale. V demu se programuje faktorial, tedy něco takového:
def fact(n) n == 0 ? 1 : n * fact(n-1) endpřípadně (pokud chceme zvýšit čitelnost zdrojáku do té míry, že se podobá angličtině):
def fact(n) if n == 0 then return 1 else return n * fact(n-1) end end
Tento primitivní příklad zabere autorovi několik minut a nepřijde mi to nějak extra jednoduché (a výsledný strom je poměrně košatý). Zkrátka schopnost abstraktního myšlení je potřebná u tohoto vizuálního programování úplně stejně jako u toho, co používáme.
Datlování zdrojáků se drží tak dlouho, protože je zatím pořád nejefektivnější, zkušeným jedincům v dobrém jazyce umožňuje vyjádřit myšlenky a algoritmy celkem kompaktně.
Tiskni
Sdílej:
I am also very Self-confident.
Radši přidám ještě odkaz na samotnou stránku, kde jsem přesně podle očekávání našel další videa:
http://www.smalltalk.org.br/movies/
Pavel Křivánek možná bude vědět víc.
. Označil bych to za takový "naklikaný funkcionální jazyk". Haskell jsem sice vcelku pochopil, ale tím to skončilo. A ještě ho klikat do nějakého stromečku... Ty teze, co shrnuje v závěru nejsou v principu špatné a jsem bez debat ochoten je přijmout, nicméně mi to celé připadá spíš jako další "akademická hříčka". Ale nechci soudit, dokud to nebudu moci podrobit důkladné analýze svých rukou na svém počítači
. Do té doby zůstanu u léty prověřeného datlování příkazů. Nakonec dobře okomentovaný imperativní zdroják s rozumně pojmenovanými proměnnými je mnohdy přehlednější než taková "funkcionální stromová struktura" jako na tom "videu".