Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Tak jsem narazil na jednu stránku (subtextual.org) pojednávající o "novém" přístupu k programování. "Novým" je myšleno vizuální programování (neplést s klikáním formulářů v Delphi).
Autor tvrdí, že stávající způsob programování je složitý a pro lidi nevhodný, místo editace zdrojáku navrhuje tvorbu jakéhosi syntaktického stromu.
Na stránkách je motivační článek, "paper" a hlavně živé demo (natahuje se pomalu, ale funguje).
Myslím, že bohoatě stačí skouknout to demo. Ten strom se vytváří takovým kopírováním primitiv a je samozřejmě ekvivalentem toho, co popisujeme ve zdrojácích. Zajímavé je, že ty úpravy jsou atomické - každá úprava převádí jeden korektní strom na další, rovněž korektní. To je rozdíl oproti datlování po znacích, kdy většinu času zdroják gramatice neodpovídá.
Další zajímavá věc je, že při té editaci jsou rovnou vidět (mezi)výsledky výpočtu. Mezi časem editace a běhu není rozdíl. To vytváření programu připomíná práci v tabulkovém kalkulátoru, jen se složitějšími vazbami. Funkcionální programování v tabulkovém kalkulátoru.
Samozřemě to má své zásadní ale. V demu se programuje faktorial, tedy něco takového:
def fact(n) n == 0 ? 1 : n * fact(n-1) endpřípadně (pokud chceme zvýšit čitelnost zdrojáku do té míry, že se podobá angličtině):
def fact(n) if n == 0 then return 1 else return n * fact(n-1) end end
Tento primitivní příklad zabere autorovi několik minut a nepřijde mi to nějak extra jednoduché (a výsledný strom je poměrně košatý). Zkrátka schopnost abstraktního myšlení je potřebná u tohoto vizuálního programování úplně stejně jako u toho, co používáme.
Datlování zdrojáků se drží tak dlouho, protože je zatím pořád nejefektivnější, zkušeným jedincům v dobrém jazyce umožňuje vyjádřit myšlenky a algoritmy celkem kompaktně.
Tiskni
Sdílej:
I am also very Self-confident.
Radši přidám ještě odkaz na samotnou stránku, kde jsem přesně podle očekávání našel další videa:
http://www.smalltalk.org.br/movies/
Pavel Křivánek možná bude vědět víc.
. Označil bych to za takový "naklikaný funkcionální jazyk". Haskell jsem sice vcelku pochopil, ale tím to skončilo. A ještě ho klikat do nějakého stromečku... Ty teze, co shrnuje v závěru nejsou v principu špatné a jsem bez debat ochoten je přijmout, nicméně mi to celé připadá spíš jako další "akademická hříčka". Ale nechci soudit, dokud to nebudu moci podrobit důkladné analýze svých rukou na svém počítači
. Do té doby zůstanu u léty prověřeného datlování příkazů. Nakonec dobře okomentovaný imperativní zdroják s rozumně pojmenovanými proměnnými je mnohdy přehlednější než taková "funkcionální stromová struktura" jako na tom "videu".