Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Tak jsem narazil na jednu stránku (subtextual.org) pojednávající o "novém" přístupu k programování. "Novým" je myšleno vizuální programování (neplést s klikáním formulářů v Delphi).
Autor tvrdí, že stávající způsob programování je složitý a pro lidi nevhodný, místo editace zdrojáku navrhuje tvorbu jakéhosi syntaktického stromu.
Na stránkách je motivační článek, "paper" a hlavně živé demo (natahuje se pomalu, ale funguje).
Myslím, že bohoatě stačí skouknout to demo. Ten strom se vytváří takovým kopírováním primitiv a je samozřejmě ekvivalentem toho, co popisujeme ve zdrojácích. Zajímavé je, že ty úpravy jsou atomické - každá úprava převádí jeden korektní strom na další, rovněž korektní. To je rozdíl oproti datlování po znacích, kdy většinu času zdroják gramatice neodpovídá.
Další zajímavá věc je, že při té editaci jsou rovnou vidět (mezi)výsledky výpočtu. Mezi časem editace a běhu není rozdíl. To vytváření programu připomíná práci v tabulkovém kalkulátoru, jen se složitějšími vazbami. Funkcionální programování v tabulkovém kalkulátoru.
Samozřemě to má své zásadní ale. V demu se programuje faktorial, tedy něco takového:
def fact(n) n == 0 ? 1 : n * fact(n-1) endpřípadně (pokud chceme zvýšit čitelnost zdrojáku do té míry, že se podobá angličtině):
def fact(n) if n == 0 then return 1 else return n * fact(n-1) end end
Tento primitivní příklad zabere autorovi několik minut a nepřijde mi to nějak extra jednoduché (a výsledný strom je poměrně košatý). Zkrátka schopnost abstraktního myšlení je potřebná u tohoto vizuálního programování úplně stejně jako u toho, co používáme.
Datlování zdrojáků se drží tak dlouho, protože je zatím pořád nejefektivnější, zkušeným jedincům v dobrém jazyce umožňuje vyjádřit myšlenky a algoritmy celkem kompaktně.
Tiskni
Sdílej:
I am also very Self-confident.
Radši přidám ještě odkaz na samotnou stránku, kde jsem přesně podle očekávání našel další videa:
http://www.smalltalk.org.br/movies/
Pavel Křivánek možná bude vědět víc.
. Označil bych to za takový "naklikaný funkcionální jazyk". Haskell jsem sice vcelku pochopil, ale tím to skončilo. A ještě ho klikat do nějakého stromečku... Ty teze, co shrnuje v závěru nejsou v principu špatné a jsem bez debat ochoten je přijmout, nicméně mi to celé připadá spíš jako další "akademická hříčka". Ale nechci soudit, dokud to nebudu moci podrobit důkladné analýze svých rukou na svém počítači
. Do té doby zůstanu u léty prověřeného datlování příkazů. Nakonec dobře okomentovaný imperativní zdroják s rozumně pojmenovanými proměnnými je mnohdy přehlednější než taková "funkcionální stromová struktura" jako na tom "videu".