Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Tak jsem narazil na jednu stránku (subtextual.org) pojednávající o "novém" přístupu k programování. "Novým" je myšleno vizuální programování (neplést s klikáním formulářů v Delphi).
Autor tvrdí, že stávající způsob programování je složitý a pro lidi nevhodný, místo editace zdrojáku navrhuje tvorbu jakéhosi syntaktického stromu.
Na stránkách je motivační článek, "paper" a hlavně živé demo (natahuje se pomalu, ale funguje).
Myslím, že bohoatě stačí skouknout to demo. Ten strom se vytváří takovým kopírováním primitiv a je samozřejmě ekvivalentem toho, co popisujeme ve zdrojácích. Zajímavé je, že ty úpravy jsou atomické - každá úprava převádí jeden korektní strom na další, rovněž korektní. To je rozdíl oproti datlování po znacích, kdy většinu času zdroják gramatice neodpovídá.
Další zajímavá věc je, že při té editaci jsou rovnou vidět (mezi)výsledky výpočtu. Mezi časem editace a běhu není rozdíl. To vytváření programu připomíná práci v tabulkovém kalkulátoru, jen se složitějšími vazbami. Funkcionální programování v tabulkovém kalkulátoru.
Samozřemě to má své zásadní ale. V demu se programuje faktorial, tedy něco takového:
def fact(n) n == 0 ? 1 : n * fact(n-1) endpřípadně (pokud chceme zvýšit čitelnost zdrojáku do té míry, že se podobá angličtině):
def fact(n) if n == 0 then return 1 else return n * fact(n-1) end end
Tento primitivní příklad zabere autorovi několik minut a nepřijde mi to nějak extra jednoduché (a výsledný strom je poměrně košatý). Zkrátka schopnost abstraktního myšlení je potřebná u tohoto vizuálního programování úplně stejně jako u toho, co používáme.
Datlování zdrojáků se drží tak dlouho, protože je zatím pořád nejefektivnější, zkušeným jedincům v dobrém jazyce umožňuje vyjádřit myšlenky a algoritmy celkem kompaktně.
Tiskni
Sdílej:
I am also very Self-confident.
Radši přidám ještě odkaz na samotnou stránku, kde jsem přesně podle očekávání našel další videa:
http://www.smalltalk.org.br/movies/
Pavel Křivánek možná bude vědět víc.
. Označil bych to za takový "naklikaný funkcionální jazyk". Haskell jsem sice vcelku pochopil, ale tím to skončilo. A ještě ho klikat do nějakého stromečku... Ty teze, co shrnuje v závěru nejsou v principu špatné a jsem bez debat ochoten je přijmout, nicméně mi to celé připadá spíš jako další "akademická hříčka". Ale nechci soudit, dokud to nebudu moci podrobit důkladné analýze svých rukou na svém počítači
. Do té doby zůstanu u léty prověřeného datlování příkazů. Nakonec dobře okomentovaný imperativní zdroják s rozumně pojmenovanými proměnnými je mnohdy přehlednější než taková "funkcionální stromová struktura" jako na tom "videu".