Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Znáte ten příběh? Dva kamarádi procházejí džunglí. Když v tom narazí na tygra. Vypadá rozzuřeně, ale neútočí, ví, že mu oběť neuteče. V tom jeden sundá svůj baťoh a vytáhne z něj sprinterské tretry, které si začne nazouvat. „Neblázní, ty chceš utéct tygrovi?“ zeptá se udiveně druhý. „Tygrovi? Ne, možná stačí, když uteču tobě.“
Reaguji na bezcenné screenshoty od Pléši a na sérii vyvolaných reakcí. Mám opensource rád a používám ho. Nejsem jako můj kamarád, který používá Windows, ale všem doporučuje Solaris . Jsem programátor a tak (na rozdíl od 99% uživatelů) pro mě má význam dostupnost zdrojáků pod rozumnou licencí. Ale taky vím, že pro spousty spousty uživatelů nemá opensource cenu. Chtějí majoritní systém, chtějí hrát hry. A taky jsou ochotni za to zaplatit (nebo taky nezaplatit). Proč ne, jejich starost.
Dost se ale zapomíná na to, jak mocný vliv má open source na komerční programy. Dostává mě, jak zastánci komerčních aplikací argumentují jejich nízkou cenou. Myslím, že cena softwaru za poslední roky klesla. Je to můj subjektivní pocit, žádný výzkum jsem nedělal. Jistý si ale jsem, že je mnohem víc všelijakých "express" verzí. Dával před pěti lety Oracle zdarma databázový server omezený jen HW a velikostí databáze?
Kdysi jsem chtěl napsat filesystem driver pro Windows NT. Bohužel jsem zjistil, že příslušná dokumentace je jen za prachy. Nevím jestli se konkrétně v tomto situace změnila, nicméně je jasné, že MS chce vytřískat peníze naprosto na všem (prostě zdravá komerční firma, žádný ďábel). Dával by MS verzi Visual Studia zadarmo, kdyby k tomu nebyl donucen?
Opensource představuje pro komerční firmy brutální konkurenci. Především cenovou, ale často i kvalitativní. Jsem přesvědčen, že v Redmondu trnou hrůzou z (ne)adopce Windows Vista. Protože pro řadu uživatelů může být stravitelnější přehledné prostředí GNOME než (na můj vkus) poněkud zmatené prostředí Vist.
Taky se děsí, co uživatelé řeknou na nové Office a jejich revolučně přepracované GUI. Přestože jistě dělali pořádné testy, není jisté, jestli tato revoluce uspěje. Možná je to krok správným směrem, ale stejně to některé uživatele vyděsí a přivede k OpenOffice.
Opensource nemusí být nutně lepší. Stačí když je dostatečně dobrý - z toho obrovského tlaku těžíme všichni.
PS: Stavím tu komerční vs opensource. Vím, že se to nevylučuje, ale ruku na srdce - největší lákadlo FOSS je, že platit nemusíte.
Tiskni
Sdílej:
... ale pro mě není lákadlem u Open Source to, že za něj nemusím platit...Pletieš si pojmy z dojmami. OpenSource vôbec neznamená, že nemusíš platiť. Viem o aplikáciách (aktívne ich používam a spravujem), ktoré sú OpenSource a pritom stoja tisíce dolárov.
tinyldap .. and it already outperforms openldap by a factor of almost 10 for index generation and simple queries. Time and again I am amazed at how bad the successful software packages out there are. Apache is easily outperformed by fnord, MySQL isn't even a real database, PHP is so slow that Zend actually made a business model out of selling performance enhancing hacks for it... The only widely used free software projects that actually perform well in their market are GNU grep and the Linux kernel (and the latter is an evil bloat monster). Sometimes the state of the free software is quite depressing.