Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Znáte ten příběh? Dva kamarádi procházejí džunglí. Když v tom narazí na tygra. Vypadá rozzuřeně, ale neútočí, ví, že mu oběť neuteče. V tom jeden sundá svůj baťoh a vytáhne z něj sprinterské tretry, které si začne nazouvat. „Neblázní, ty chceš utéct tygrovi?“ zeptá se udiveně druhý. „Tygrovi? Ne, možná stačí, když uteču tobě.“
Reaguji na bezcenné screenshoty od Pléši a na sérii vyvolaných reakcí. Mám opensource rád a používám ho. Nejsem jako můj kamarád, který používá Windows, ale všem doporučuje Solaris
. Jsem programátor a tak (na rozdíl od 99% uživatelů) pro mě má význam dostupnost zdrojáků pod rozumnou licencí. Ale taky vím, že pro spousty spousty uživatelů nemá opensource cenu. Chtějí majoritní systém, chtějí hrát hry. A taky jsou ochotni za to zaplatit (nebo taky nezaplatit). Proč ne, jejich starost.
Dost se ale zapomíná na to, jak mocný vliv má open source na komerční programy. Dostává mě, jak zastánci komerčních aplikací argumentují jejich nízkou cenou. Myslím, že cena softwaru za poslední roky klesla. Je to můj subjektivní pocit, žádný výzkum jsem nedělal. Jistý si ale jsem, že je mnohem víc všelijakých "express" verzí. Dával před pěti lety Oracle zdarma databázový server omezený jen HW a velikostí databáze?
Kdysi jsem chtěl napsat filesystem driver pro Windows NT. Bohužel jsem zjistil, že příslušná dokumentace je jen za prachy. Nevím jestli se konkrétně v tomto situace změnila, nicméně je jasné, že MS chce vytřískat peníze naprosto na všem (prostě zdravá komerční firma, žádný ďábel). Dával by MS verzi Visual Studia zadarmo, kdyby k tomu nebyl donucen?
Opensource představuje pro komerční firmy brutální konkurenci. Především cenovou, ale často i kvalitativní. Jsem přesvědčen, že v Redmondu trnou hrůzou z (ne)adopce Windows Vista. Protože pro řadu uživatelů může být stravitelnější přehledné prostředí GNOME než (na můj vkus) poněkud zmatené prostředí Vist.
Taky se děsí, co uživatelé řeknou na nové Office a jejich revolučně přepracované GUI. Přestože jistě dělali pořádné testy, není jisté, jestli tato revoluce uspěje. Možná je to krok správným směrem, ale stejně to některé uživatele vyděsí a přivede k OpenOffice.
Opensource nemusí být nutně lepší. Stačí když je dostatečně dobrý - z toho obrovského tlaku těžíme všichni.
PS: Stavím tu komerční vs opensource. Vím, že se to nevylučuje, ale ruku na srdce - největší lákadlo FOSS je, že platit nemusíte.
Tiskni
Sdílej:
... ale pro mě není lákadlem u Open Source to, že za něj nemusím platit...Pletieš si pojmy z dojmami. OpenSource vôbec neznamená, že nemusíš platiť. Viem o aplikáciách (aktívne ich používam a spravujem), ktoré sú OpenSource a pritom stoja tisíce dolárov.
tinyldap .. and it already outperforms openldap by a factor of almost 10 for index generation and simple queries. Time and again I am amazed at how bad the successful software packages out there are. Apache is easily outperformed by fnord, MySQL isn't even a real database, PHP is so slow that Zend actually made a business model out of selling performance enhancing hacks for it... The only widely used free software projects that actually perform well in their market are GNU grep and the Linux kernel (and the latter is an evil bloat monster). Sometimes the state of the free software is quite depressing.