Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Malinkatý dvojitý zápisek. Neobsahuje prudce inteligentní postřehy. Obsahuje jednořádkový patch.
Tak zaprvé jsem si moc hezky početl a poposlouchal rozhovor s šéfem softwaru od sondy Phoenix (toho času bagrujícího v polárních oblastech Marsu). Zajímavé je to celé, zvláště pro lidi od embedded systémů a mission-critical věcí. Zaujalo mě, že se v JPL odklonili od Ady k Céčku ("it is not so scary").
Mám rád Gedit. Je elegantní, napsal jsem v něm už spoustu věcí. Teď dělám nějaké experimenty v Pythonu, na to se Eclipse a podobní mastodonti moc nehodí. Plugin pro Python funguje docela dobře, ale nutnost zakládat projekt a workspace mě odrazuje
.Ono totiž doplňování kódu je v dynamických jazycích obecně neřešitelné. Definice tříd nejsou dány staticky, ale mohou být měněny za běhu. A protože dělám hoch experimenty, na nějaké doplňování kódu (které tak krásně funguje v Javě) jsem rezignoval.
Jenže opisovat dlouhé identifikátory pořád dokola trochu pruda je. Rozhodl jsem se tedy, že zkusím nějaký plugin (ano, Gedit umí pluginy), který bude doplňovat slova, bez porozumění jazyka.
Příslušný plugin jsem našel zde, respektive zde. Stačí nakopírovat do ~/.gnome2/gedit/plugins, povolit v nastavení a už to jede. Nejlepší je, že plugin je napsaný v Pythonu a je docela jednoduchý - lze ho tedy opravit k obrazu svému způsobem, o kterém se nějakému potrhlému konfiguráku ani nezdá. Čehož jsem hned využil: v originální verzi se slovo pro doplnění potvrzuje tabelátorem, já jsem si povolil ještě enter. Vizte patch:
--- completion.py-orig 2008-07-12 12:41:16.000000000 +0200
+++ completion.py 2008-07-10 11:20:26.000000000 +0200
@@ -243,7 +243,7 @@
return self._terminate_completion()
if event.state & gtk.gdk.MOD1_MASK:
return self._terminate_completion()
- if (event.keyval == gtk.keysyms.Tab) and self._remains:
+ if (event.keyval in (gtk.keysyms.Tab, gtk.keysyms.Return)) and self._remains:
return not self._complete_current()
completion_window = self._completion_windows[window]
if (event.keyval == gtk.keysyms.Up) and self._remains:
Tiskni
Sdílej:
, a i do těch vesmírných sond, protože se jeho implementace vejde do několika kilobajtů, takže je takřka blbuvzdorná. Akorát na tu druhou věc jsem měl někde zajímavý odkaz a teď ho nemůžu nají. ;-/
Ale Python mám rád, protože v něm jdou jednoduše a elegantně věci, které jsou ve statických jazycích dost přes ruku. Ale všechno něco stojí.
Ale s tím mastodontem jsem to myslel jinak. Já dělám experimenty, převážně s PyPy, zkouším různé přepínače atd. Pydev bych použil, kdybych soustavně dělal na něčem větším a konvenčním, ráno bych to otevřel a večer zavřel.
Mít objekt - transparentní proxy je taky prasárna?Naprosto. V Javě je to jeden z oblíbených způsobů, jak implementovat AOP, a s klidem bych řekl, že ten nejhorší. Nevím teda, jak v Pythonu, ale v Javě se té transparence pořádně dosáhnout nedá, takže
this není this a vůbec samé pěkné věci.
Původní návrh CLOSu nic podobného neobsahoval, a není to ani součástí oficiální ANSI normy. Aspektové programování vlastně vzniklo jako specializace MOPu - což je rozšiřující API, které umožňuje přeprogramovat chování takřka celého CLOSu (třeba pořadí hledání metod v nadtřídách, to je jedna z těch pro programátoršké smrtelníky srozumitelnějších věcí). Ostatně AOP vymyslel Gregor Kiczales, který toho s Lispem, CLOSem a MOPem má hodně společného. (AOP pak není vlasně víc, než jedna konkrétní aplikace MOPu, který dneska podporují snad všechny implementace Common Lispu, tedy tam je to v podstatě "na úrovni virtuálního stroje" - no, tady spíš "na úrovni modelu jazyka".
)
Nechápu, jak to ti Lispaři dělají. Teda chápu, tak nějak vzdáleně… ale asi nikdy se nad tou neuvěřitelnou přizpůsobivostí a jednoduchostí nepřestanu podivovat. A taky to pěkně ničí moje už tak ubohé programátorské sebevědomí
this a ta není "obalena" tou proxy mrchou?
A mimochodem, dokáží někdy zapšklí C++kaři pochopit, že nemají patent na rozum a že Javisté nejsou untermensch?
class Math(object):
def cosmos_constant(self):
return 1
def pow(self, x):
return x*x*self.cosmos_constant()
class Proxy(object):
def __init__(self, target):
self.target = target
def __getattr__(self, name):
print 'logging this call...'
return getattr(self.target, name)
m = Math()
print m.pow(4)
p = Proxy(m)
print p.pow(5)
A ty bys chtěl, aby se zalogovalo volání té kosmologické konstanty z pow()?
Metoda cosmos_constant() se chová odlišně v závislosti na tom, kdo ji volá, což je v tomhle případě vcelku na dvě věci. Představ si, že bys tou proxy chtěl změnit vesmír (nastavit kosmologickou konstantu na 2). Proto jsem psal, že to je prasárna
Na druhou stranu, v některých případech takový zástupný objekt může dobře postačit (třeba takové hrubé trasování, jako ve tvojí ukázce), to uznávám.
Představ si, že bys tou proxy chtěl změnit vesmír (nastavit kosmologickou konstantu na 2).Něco na tenhle způsob?
kyo@valinor:~> ghci GHCi, version 6.8.2: http://www.haskell.org/ghc/ :? for help Loading package base ... linking ... done. Prelude> let 2 + 2 = 5 in 2 + 2 5 Prelude>
Metoda cosmos_constant() se chová odlišně v závislosti na tom, kdo ji volá, což je v tomhle případě vcelku na dvě věci.Nechová se odlišně ta metoda, vždyť jsou to dvě různé metody, ne?
p.cosmos_constant() a dostanu 2, očekávám, že volání p.pow(2) vrátí 8. Vy ne?
Math máte napsán tak, že počítá se svou kosmologickou konstantou (proto třeba self). Kdybyste chtěl, aby počítal s jeho (nějakého cizího objektu), musíte mu ten cizí objekt předat jako parametr. cosmos_constant() buď nemáte nadefinovánu tak, že vrací svou kosmologickou konstantu, nebo ji tak nadefinovánu máte, a pak vytvořená proxy porušuje tento dohodnutý kontrakt. Proxy s tím ale nemá nic společného, kdybyste si ten dohodnutý kontrakt porušil už v implementaci třídy Math, dopadnete stejně.
v Javě se té transparence pořádně dosáhnout nedá, takže this není this a vůbec samé pěkné věciJak to že ne?
this je pořád reference na objekt, na kterém je volána aktuální metoda. To že okolo toho objektu je nějaká proxy nemůže ten objekt zajímat. Očekávám, že když v objektu zavolám na this final metodu, provede se úplně to samé, jako bych kód té metody přímo vložil do svého kódu. Pokud tu metodu chci provést na stejném objektu, který referencuje ten, kdo moji metodu vyvolal, musí mi referenci na ten objekt předat. Zkuste si někdy něco napsat v JavaScriptu, abyste viděl, jak to vypadá, když si nikdy nemůžete být jist, co je this.
To že okolo toho objektu je nějaká proxy nemůže ten objekt zajímat.Proto tvrdím, že se nedá dosáhnout plné transparence. Výraz this není this berte proboha trochu s nadsázkou, já přece jenom dobře vím, jak taková proxy funguje