Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
Malinkatý dvojitý zápisek. Neobsahuje prudce inteligentní postřehy. Obsahuje jednořádkový patch.
Tak zaprvé jsem si moc hezky početl a poposlouchal rozhovor s šéfem softwaru od sondy Phoenix (toho času bagrujícího v polárních oblastech Marsu). Zajímavé je to celé, zvláště pro lidi od embedded systémů a mission-critical věcí. Zaujalo mě, že se v JPL odklonili od Ady k Céčku ("it is not so scary").
Mám rád Gedit. Je elegantní, napsal jsem v něm už spoustu věcí. Teď dělám nějaké experimenty v Pythonu, na to se Eclipse a podobní mastodonti moc nehodí. Plugin pro Python funguje docela dobře, ale nutnost zakládat projekt a workspace mě odrazuje
.Ono totiž doplňování kódu je v dynamických jazycích obecně neřešitelné. Definice tříd nejsou dány staticky, ale mohou být měněny za běhu. A protože dělám hoch experimenty, na nějaké doplňování kódu (které tak krásně funguje v Javě) jsem rezignoval.
Jenže opisovat dlouhé identifikátory pořád dokola trochu pruda je. Rozhodl jsem se tedy, že zkusím nějaký plugin (ano, Gedit umí pluginy), který bude doplňovat slova, bez porozumění jazyka.
Příslušný plugin jsem našel zde, respektive zde. Stačí nakopírovat do ~/.gnome2/gedit/plugins
, povolit v nastavení a už to jede. Nejlepší je, že plugin je napsaný v Pythonu a je docela jednoduchý - lze ho tedy opravit k obrazu svému způsobem, o kterém se nějakému potrhlému konfiguráku ani nezdá. Čehož jsem hned využil: v originální verzi se slovo pro doplnění potvrzuje tabelátorem, já jsem si povolil ještě enter. Vizte patch:
--- completion.py-orig 2008-07-12 12:41:16.000000000 +0200 +++ completion.py 2008-07-10 11:20:26.000000000 +0200 @@ -243,7 +243,7 @@ return self._terminate_completion() if event.state & gtk.gdk.MOD1_MASK: return self._terminate_completion() - if (event.keyval == gtk.keysyms.Tab) and self._remains: + if (event.keyval in (gtk.keysyms.Tab, gtk.keysyms.Return)) and self._remains: return not self._complete_current() completion_window = self._completion_windows[window] if (event.keyval == gtk.keysyms.Up) and self._remains:
Tiskni
Sdílej:
Mít objekt - transparentní proxy je taky prasárna?Naprosto. V Javě je to jeden z oblíbených způsobů, jak implementovat AOP, a s klidem bych řekl, že ten nejhorší. Nevím teda, jak v Pythonu, ale v Javě se té transparence pořádně dosáhnout nedá, takže
this
není this
a vůbec samé pěkné věci.
this
a ta není "obalena" tou proxy mrchou?
A mimochodem, dokáží někdy zapšklí C++kaři pochopit, že nemají patent na rozum a že Javisté nejsou untermensch?
class Math(object): def cosmos_constant(self): return 1 def pow(self, x): return x*x*self.cosmos_constant() class Proxy(object): def __init__(self, target): self.target = target def __getattr__(self, name): print 'logging this call...' return getattr(self.target, name) m = Math() print m.pow(4) p = Proxy(m) print p.pow(5)A ty bys chtěl, aby se zalogovalo volání té kosmologické konstanty z pow()?
cosmos_constant()
se chová odlišně v závislosti na tom, kdo ji volá, což je v tomhle případě vcelku na dvě věci. Představ si, že bys tou proxy chtěl změnit vesmír (nastavit kosmologickou konstantu na 2). Proto jsem psal, že to je prasárna Představ si, že bys tou proxy chtěl změnit vesmír (nastavit kosmologickou konstantu na 2).Něco na tenhle způsob?
kyo@valinor:~> ghci GHCi, version 6.8.2: http://www.haskell.org/ghc/ :? for help Loading package base ... linking ... done. Prelude> let 2 + 2 = 5 in 2 + 2 5 Prelude>
Metoda cosmos_constant() se chová odlišně v závislosti na tom, kdo ji volá, což je v tomhle případě vcelku na dvě věci.Nechová se odlišně ta metoda, vždyť jsou to dvě různé metody, ne?
p.cosmos_constant()
a dostanu 2, očekávám, že volání p.pow(2)
vrátí 8. Vy ne? Math
máte napsán tak, že počítá se svou kosmologickou konstantou (proto třeba self
). Kdybyste chtěl, aby počítal s jeho (nějakého cizího objektu), musíte mu ten cizí objekt předat jako parametr. cosmos_constant()
buď nemáte nadefinovánu tak, že vrací svou kosmologickou konstantu, nebo ji tak nadefinovánu máte, a pak vytvořená proxy porušuje tento dohodnutý kontrakt. Proxy s tím ale nemá nic společného, kdybyste si ten dohodnutý kontrakt porušil už v implementaci třídy Math
, dopadnete stejně.
v Javě se té transparence pořádně dosáhnout nedá, takže this není this a vůbec samé pěkné věciJak to že ne?
this
je pořád reference na objekt, na kterém je volána aktuální metoda. To že okolo toho objektu je nějaká proxy nemůže ten objekt zajímat. Očekávám, že když v objektu zavolám na this
final metodu, provede se úplně to samé, jako bych kód té metody přímo vložil do svého kódu. Pokud tu metodu chci provést na stejném objektu, který referencuje ten, kdo moji metodu vyvolal, musí mi referenci na ten objekt předat. Zkuste si někdy něco napsat v JavaScriptu, abyste viděl, jak to vypadá, když si nikdy nemůžete být jist, co je this
. To že okolo toho objektu je nějaká proxy nemůže ten objekt zajímat.Proto tvrdím, že se nedá dosáhnout plné transparence. Výraz this není this berte proboha trochu s nadsázkou, já přece jenom dobře vím, jak taková proxy funguje