Hra Factorio dorazila na Printables. Hned teď si můžete stáhnout 65 různých modelů a nechat celou mimozemskou planetu oživnout na svém stole.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 18.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Prezident USA Donald Trump během svého projevu na valném shromáždění OSN 22. září 2026 prohlásil, že umělá inteligence 'bude dále oficiálně nazývána superinteligencí', zkráceně SI. Svůj návrh zdůvodnil takto: 'Použití slova artificial činí inteligenci falešnou. Ona falešná není, ve skutečnosti je úžasná'. Zároveň ve svém proslovu prohlásil, že Spojené státy kategoricky odmítají jakékoliv pokusy o vytvoření 'globalistického
… více »Čínská technologická firma Xiaomi představila novou verzi 2.6 svého modelu MiMo, váhy modelů MiMo‑V2.6‑Pro‑RL a MiMo‑V2.6‑Flash‑RL jsou dostupné na HuggingFace pod licencí MIT. Výkonnější varianta Pro má přes bilion parametrů, z toho 42 miliard aktivních, úspornější Flash 309 miliard parametrů, z nichž se při generování aktivuje přibližně 15 miliard. Oba modely mají délku kontextového okna milion tokenů. Tyto MoE modely zvládají
… více »Proběhl Snapdragon Summit 2026. Společnost Qualcomm se mimo jiné pochlubila během Linuxu na čipech Snapdragon X2. Zatím pouze v ranní verzi vhodné pro vývojáře linuxových distribucí a přispěvatele do jádra Linux.
Byla vydána nová verze 2.0 klienta F-Droid určeného pro instalaci bezplatných a otevřených mobilních aplikací do Androidu ze softwarového repozitáře F-Droid (Wikipedie). Jedná se o alternativu k Google Play.
Debian Inference Portal nabízí vývojářům Debianu bezplatný přístup ke službám AI/LLM. Sponzorem je společnost Scaleway.
Robert Ressl nalezl ve WordPressu kritickou zranitelnost CVE-2026-87902 s CVSS 9.2. Útočníkům umožňuje neoprávněný přístup k souborům a vzdálené spuštění kódu (RCE). Opravena je ve verzích 7.1.2, 7.0.6, 6.9.9…
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2026 představuje své novinky. Vypíchnout lze lehké brýle s funkci VR Meta VR Glasses. Do prodeje půjdou na jaře 2027 za cenu 1299,99 dolarů.
Google Chrome 154 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 154.0.8037.57 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 108 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Jestli je to stejně kvalitní linux, jak se dává v česku (no name distro bez ovladačů a po bootu vyžadující login - bez grafiky), tak je to medvědí služba.Heh, tady měl asi někdo ti čest s Acerem, že?
. Kdyby tam dali plnou instalaci linuxu a po bootu by se před uživatelem otevřela plocha se známými app na ploše, možná by to alespoň vyzkoušel. Takhle řekne linux sucks, přeformátuje to na NTFS a první co udělá je, že vypne aktualizace.
Ale Linpus jsem nahradil Ubuntu. Dokonce funguje i suspend a wifi. Instalace trvala asi hodinu včetně rozjetí ndiswrapperu. Proč tam vlastně nedají Ubuntu?
Nicméně pochybuju, že by z toho "Linux" mohl vytěžit hodně procent koláče, protože to, že není zájem o Visty, neznamená, že není zájem o Windows.
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody". Jak to, oh_my_god, souvisí s komerčností? Zdá se snad, že by např. Apple, Oracle, Red Hat nebo i další firmy nějak trpěly tím, že jsou komerční? Obávám se, že nikoli.
Jestli Visty něčím trpí, je fakt, že většině uživatelů nestojí za námahu se vůbec zajímat o instalaci. Podívejte se na Apple. Ten kdyby řekl, že v příští verzi OS X změní jeden pixel na tapetě, tak uživatelé začnou masturbovat jak diví a po vydání nového OS X mohutně ejakulují do diskuzních fór... TAKHLE se dělá byznys.
Kdežto reklama na Windows vyvolala spíš posměch...
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody". Jak to, oh_my_god, souvisí s komerčností? Zdá se snad, že by např. Apple, Oracle, Red Hat nebo i další firmy nějak trpěly tím, že jsou komerční? Obávám se, že nikoli.No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický. Lidi to píšou v podstatě pro sebe a tak z toho leze produkt, o který někdo stojí. Nevýhodou je demokratická roztříštěnost, kdy se skvělé myšlenky rozpustí v záplavě průměrných. Komerční vývoj má tu výhodu, že pokud to někdo platí, může bouchat do stolu a nechat si to udělat jak chce. Když je to osvícený člověk, může vzniknout výjimečná věc, třeba relační databáze Oracle někdy v 80. letech nebo NeXT Step (předchůdce MasOXu). Problém je, když to vedení neustojí, spletou se. To se stalo v Moftu. První to psali v managed kódu (C#), pak to honem přepisovali do C++, výsledkem je produkt, co přišel pozdě, stál moc peněz a není nic moc. Neustáli to proto, že koule zpětné kompatibility co na noze vláčejí je už moc velká a Windows XP slušný systém postavený na WinNT jehož jádro bylo napsáno malým komerčním týmem schopných lidí. Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.
No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický.Ano, často to je kompost.
Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce. I ve své podstatě dobré projekty mohou trpět nezájmem. To nemá co dělat s vývojem.
Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce.Jasně, podle zásady "jeden kopáč vykope příkop za hodinu, 3600 kopáčů za sekundu". Freshmausi, kolik semestrů softwarového inženýrsví máš za sebou?-). Produktivita velkých týmů jde dolů jako blázen. Komplexnost vývoje roste s rozsahem exponenciálně atd. Oni centralizovaně windows nevyvíjí, tedy nemají jeden repozitář s kódem, mají strom repozitářů. To protože pokud ti programátor rozbije trunk v průměru jednou za dva roky, tak s jejich počty programátorů by Windows nikdy nezkompilovaly
. Nevýhodou samozřejmě je, že změny v odlehlých listech se zintegrují třebas až za půl roku. To musí být peklo
Osobně si myslím, že vývoj ala linuxové distribuce, kde je výsledný produkt seskládán z různých nezávisle vyvíjených programů má něco do sebe.
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody".Ja tomu naopak rozumim az moc dobre. Co kdyby v nejakym uspesnym FOSS projektu bylo tolik kodu ktery slouzi jen zajmum vydavatele, nebo dokonce uzivatele umele omezuje ? Byl by vypiskan, forkovan, zapomenut. K cemu je uzivateli aktivace, podepisovani ovladacu, tiltbity a podobne volovinky ?
Tiskni
Sdílej: