V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Jestli je to stejně kvalitní linux, jak se dává v česku (no name distro bez ovladačů a po bootu vyžadující login - bez grafiky), tak je to medvědí služba.Heh, tady měl asi někdo ti čest s Acerem, že?
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody". Jak to, oh_my_god, souvisí s komerčností? Zdá se snad, že by např. Apple, Oracle, Red Hat nebo i další firmy nějak trpěly tím, že jsou komerční? Obávám se, že nikoli.No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický. Lidi to píšou v podstatě pro sebe a tak z toho leze produkt, o který někdo stojí. Nevýhodou je demokratická roztříštěnost, kdy se skvělé myšlenky rozpustí v záplavě průměrných. Komerční vývoj má tu výhodu, že pokud to někdo platí, může bouchat do stolu a nechat si to udělat jak chce. Když je to osvícený člověk, může vzniknout výjimečná věc, třeba relační databáze Oracle někdy v 80. letech nebo NeXT Step (předchůdce MasOXu). Problém je, když to vedení neustojí, spletou se. To se stalo v Moftu. První to psali v managed kódu (C#), pak to honem přepisovali do C++, výsledkem je produkt, co přišel pozdě, stál moc peněz a není nic moc. Neustáli to proto, že koule zpětné kompatibility co na noze vláčejí je už moc velká a Windows XP slušný systém postavený na WinNT jehož jádro bylo napsáno malým komerčním týmem schopných lidí. Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.
No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický.Ano, často to je kompost.
Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce. I ve své podstatě dobré projekty mohou trpět nezájmem. To nemá co dělat s vývojem.
Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce.Jasně, podle zásady "jeden kopáč vykope příkop za hodinu, 3600 kopáčů za sekundu". Freshmausi, kolik semestrů softwarového inženýrsví máš za sebou?-). Produktivita velkých týmů jde dolů jako blázen. Komplexnost vývoje roste s rozsahem exponenciálně atd. Oni centralizovaně windows nevyvíjí, tedy nemají jeden repozitář s kódem, mají strom repozitářů. To protože pokud ti programátor rozbije trunk v průměru jednou za dva roky, tak s jejich počty programátorů by Windows nikdy nezkompilovaly
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody".Ja tomu naopak rozumim az moc dobre. Co kdyby v nejakym uspesnym FOSS projektu bylo tolik kodu ktery slouzi jen zajmum vydavatele, nebo dokonce uzivatele umele omezuje ? Byl by vypiskan, forkovan, zapomenut. K cemu je uzivateli aktivace, podepisovani ovladacu, tiltbity a podobne volovinky ?
Tiskni
Sdílej: