Oficiálně byl vydán Android 16. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Byla vydána nová verze 14.3 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ upozorňuje, že na základě rozhodnutí federálního soudu ve Spojených státech budou veškeré konverzace uživatelů s ChatGPT uchovávány. Včetně těch smazaných.
Ač semestr ve škole právě končí, bastlíři ze studentského klubu Silicon Hill neodpočívají a opět se jako každý měsíc hlásí s pravidelným bastlířským setkáním Virtuální Bastlírna, kde si můžete s ostatními techniky popovídat jako u piva o novinkách, o elektronice, softwaru, vědě, technice obecně, ale také o bizarních tématech, která se za poslední měsíc na internetu vyskytla.
Z novinek za zmínku stojí Maker Faire, kde Pájeníčko předvedlo … více »Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Asi tak před měsícem prolítla linuxoidní částí internetu zpráva, že Linux během června posílil o 0.12 procentního bodu na 0.80% (dle marketshare.hitslink.com). To mě zaujalo, že by konečně rok linuxového desktopu? Opravdu si myslím, že současné distribuce mají na to pár procent ukousnout. Podpora hardware se zlepšila, přístup k uživatelům taky. Do toho Windows Vista, které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody.
Proto jsem se celkem nemohl dočkat konce července, abych se dozvěděl jak to s tím růstem doopravdy je. No, těch 0.12 byl výkyv, za červenec se podíl zvedl o 0.02 procentního bodu, tedy na 0.82%. Čísla jsou to mírně srandovní, ale nikoliv beznadějná. Už to, že červnový nárůst nebyl následován propadem, je pozitivní. A navíc, můžeme říct, že podíl Linuxu se za poslední měsíc zvedl o 2.5% a že za deset let budeme mít 16% (0.82 * (1.025**120)). (Poslední věta je pro pobavení, takhle extrapolovat, to je jako koukat na letadlo nad Prahou a představovat si, že za 30 minut narazí do Matterhornu.)
No zkrátka to vypadá tak, že lidi toužící po výjimečnosti k FreeBSD ještě pár let utíkat nemusí.
Tiskni
Sdílej:
Jestli je to stejně kvalitní linux, jak se dává v česku (no name distro bez ovladačů a po bootu vyžadující login - bez grafiky), tak je to medvědí služba.Heh, tady měl asi někdo ti čest s Acerem, že?
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody". Jak to, oh_my_god, souvisí s komerčností? Zdá se snad, že by např. Apple, Oracle, Red Hat nebo i další firmy nějak trpěly tím, že jsou komerční? Obávám se, že nikoli.No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický. Lidi to píšou v podstatě pro sebe a tak z toho leze produkt, o který někdo stojí. Nevýhodou je demokratická roztříštěnost, kdy se skvělé myšlenky rozpustí v záplavě průměrných. Komerční vývoj má tu výhodu, že pokud to někdo platí, může bouchat do stolu a nechat si to udělat jak chce. Když je to osvícený člověk, může vzniknout výjimečná věc, třeba relační databáze Oracle někdy v 80. letech nebo NeXT Step (předchůdce MasOXu). Problém je, když to vedení neustojí, spletou se. To se stalo v Moftu. První to psali v managed kódu (C#), pak to honem přepisovali do C++, výsledkem je produkt, co přišel pozdě, stál moc peněz a není nic moc. Neustáli to proto, že koule zpětné kompatibility co na noze vláčejí je už moc velká a Windows XP slušný systém postavený na WinNT jehož jádro bylo napsáno malým komerčním týmem schopných lidí. Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.
No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický.Ano, často to je kompost.
Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce. I ve své podstatě dobré projekty mohou trpět nezájmem. To nemá co dělat s vývojem.
Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce.Jasně, podle zásady "jeden kopáč vykope příkop za hodinu, 3600 kopáčů za sekundu". Freshmausi, kolik semestrů softwarového inženýrsví máš za sebou?-). Produktivita velkých týmů jde dolů jako blázen. Komplexnost vývoje roste s rozsahem exponenciálně atd. Oni centralizovaně windows nevyvíjí, tedy nemají jeden repozitář s kódem, mají strom repozitářů. To protože pokud ti programátor rozbije trunk v průměru jednou za dva roky, tak s jejich počty programátorů by Windows nikdy nezkompilovaly
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody".Ja tomu naopak rozumim az moc dobre. Co kdyby v nejakym uspesnym FOSS projektu bylo tolik kodu ktery slouzi jen zajmum vydavatele, nebo dokonce uzivatele umele omezuje ? Byl by vypiskan, forkovan, zapomenut. K cemu je uzivateli aktivace, podepisovani ovladacu, tiltbity a podobne volovinky ?