Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Balíček s příkazem sudo byl vydán ve verzi 1.9.17p1. Řešeny jsou zranitelnosti CVE-2025-32462 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby host) a CVE-2025-32463 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby chroot).
Do služeb Seznam.cz se lze nově přihlásit pomocí služby MojeID [𝕏].
Bezpečnostní výzkumníci zveřejnili informace o osmi zranitelnostech, které postihují více než 700 modelů tiskáren, skenerů a štítkovačů značky Brother. Bezpečnostní upozornění vydali také další výrobci jako Fujifilm, Ricoh, Konica Minolta a Toshiba. Nejzávažnější zranitelnost CVE-2024-51978 umožňuje útočníkovi vzdáleně a bez přihlášení získat administrátorská oprávnění prostřednictvím výchozího hesla, které lze odvodit ze
… více »Společnost Oracle vlastní ochrannou známku JAVASCRIPT. Komunita kolem programovacího jazyka JavaScript zastoupena společností Deno Land vede právní bitvu za její osvobození, viz petice a otevřený dopis na javascript.tm. Do 7. srpna se k nim má vyjádřit Oracle (USPTO TTAB).
Byl představen samostatný rádiový modul Raspberry Pi Radio Module 2 s Wi-Fi a Bluetooth.
Certifikační autorita Let’s Encrypt ukončila k 4. červnu zasílání e-mailových oznámení o vypršení platnosti certifikátů. Pokud e-maily potřebujete, Let’s Encrypt doporučuje některou z monitorovacích služeb.
Přemýšlíte, jak začít prázdniny? Už v úterý 1. července se bude konat Virtuální Bastlírna, tedy online setkání bastlířů, techniků, vědců i akademiků, kde se ve volné diskuzi probírají novinky ze světa techniky, ale i jiných zajímavých témat.
Za poslední měsíc jsme byli svědky plamenů několika raket. Zatímco malá raketa od Hondy se úspěšně vznesla a opět přistála, raketa od SpaceX se rozhodla letět všemi směry najednou. Díkybohu méně … více »Asi tak před měsícem prolítla linuxoidní částí internetu zpráva, že Linux během června posílil o 0.12 procentního bodu na 0.80% (dle marketshare.hitslink.com). To mě zaujalo, že by konečně rok linuxového desktopu? Opravdu si myslím, že současné distribuce mají na to pár procent ukousnout. Podpora hardware se zlepšila, přístup k uživatelům taky. Do toho Windows Vista, které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody.
Proto jsem se celkem nemohl dočkat konce července, abych se dozvěděl jak to s tím růstem doopravdy je. No, těch 0.12 byl výkyv, za červenec se podíl zvedl o 0.02 procentního bodu, tedy na 0.82%. Čísla jsou to mírně srandovní, ale nikoliv beznadějná. Už to, že červnový nárůst nebyl následován propadem, je pozitivní. A navíc, můžeme říct, že podíl Linuxu se za poslední měsíc zvedl o 2.5% a že za deset let budeme mít 16% (0.82 * (1.025**120)). (Poslední věta je pro pobavení, takhle extrapolovat, to je jako koukat na letadlo nad Prahou a představovat si, že za 30 minut narazí do Matterhornu.)
No zkrátka to vypadá tak, že lidi toužící po výjimečnosti k FreeBSD ještě pár let utíkat nemusí.
Tiskni
Sdílej:
Jestli je to stejně kvalitní linux, jak se dává v česku (no name distro bez ovladačů a po bootu vyžadující login - bez grafiky), tak je to medvědí služba.Heh, tady měl asi někdo ti čest s Acerem, že?
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody". Jak to, oh_my_god, souvisí s komerčností? Zdá se snad, že by např. Apple, Oracle, Red Hat nebo i další firmy nějak trpěly tím, že jsou komerční? Obávám se, že nikoli.No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický. Lidi to píšou v podstatě pro sebe a tak z toho leze produkt, o který někdo stojí. Nevýhodou je demokratická roztříštěnost, kdy se skvělé myšlenky rozpustí v záplavě průměrných. Komerční vývoj má tu výhodu, že pokud to někdo platí, může bouchat do stolu a nechat si to udělat jak chce. Když je to osvícený člověk, může vzniknout výjimečná věc, třeba relační databáze Oracle někdy v 80. letech nebo NeXT Step (předchůdce MasOXu). Problém je, když to vedení neustojí, spletou se. To se stalo v Moftu. První to psali v managed kódu (C#), pak to honem přepisovali do C++, výsledkem je produkt, co přišel pozdě, stál moc peněz a není nic moc. Neustáli to proto, že koule zpětné kompatibility co na noze vláčejí je už moc velká a Windows XP slušný systém postavený na WinNT jehož jádro bylo napsáno malým komerčním týmem schopných lidí. Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.
No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický.Ano, často to je kompost.
Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce. I ve své podstatě dobré projekty mohou trpět nezájmem. To nemá co dělat s vývojem.
Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce.Jasně, podle zásady "jeden kopáč vykope příkop za hodinu, 3600 kopáčů za sekundu". Freshmausi, kolik semestrů softwarového inženýrsví máš za sebou?-). Produktivita velkých týmů jde dolů jako blázen. Komplexnost vývoje roste s rozsahem exponenciálně atd. Oni centralizovaně windows nevyvíjí, tedy nemají jeden repozitář s kódem, mají strom repozitářů. To protože pokud ti programátor rozbije trunk v průměru jednou za dva roky, tak s jejich počty programátorů by Windows nikdy nezkompilovaly
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody".Ja tomu naopak rozumim az moc dobre. Co kdyby v nejakym uspesnym FOSS projektu bylo tolik kodu ktery slouzi jen zajmum vydavatele, nebo dokonce uzivatele umele omezuje ? Byl by vypiskan, forkovan, zapomenut. K cemu je uzivateli aktivace, podepisovani ovladacu, tiltbity a podobne volovinky ?