Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy 𝕏 miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí (AI) Grok na žádost uživatelů na síti 𝕏 generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.
Bratislava OpenCamp pokračuje vo svojej tradícii a fanúšikovia otvorených technológií sa môžu tešiť na 4. ročník, ktorý sa uskutoční 25. 4. 2026 na FIIT STU v Bratislave. V súčasnosti prebieha prihlasovanie prednášok a workshopov – ak máte nápad, projekt, myšlienku, o ktoré sa chcete podeliť s komunitou, OpenCamp je správne miesto pre vás.
Asi tak před měsícem prolítla linuxoidní částí internetu zpráva, že Linux během června posílil o 0.12 procentního bodu na 0.80% (dle marketshare.hitslink.com). To mě zaujalo, že by konečně rok linuxového desktopu? Opravdu si myslím, že současné distribuce mají na to pár procent ukousnout. Podpora hardware se zlepšila, přístup k uživatelům taky. Do toho Windows Vista, které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody.
Proto jsem se celkem nemohl dočkat konce července, abych se dozvěděl jak to s tím růstem doopravdy je. No, těch 0.12 byl výkyv, za červenec se podíl zvedl o 0.02 procentního bodu, tedy na 0.82%. Čísla jsou to mírně srandovní, ale nikoliv beznadějná. Už to, že červnový nárůst nebyl následován propadem, je pozitivní. A navíc, můžeme říct, že podíl Linuxu se za poslední měsíc zvedl o 2.5% a že za deset let budeme mít 16% (0.82 * (1.025**120)). (Poslední věta je pro pobavení, takhle extrapolovat, to je jako koukat na letadlo nad Prahou a představovat si, že za 30 minut narazí do Matterhornu.)
No zkrátka to vypadá tak, že lidi toužící po výjimečnosti k FreeBSD ještě pár let utíkat nemusí.
Tiskni
Sdílej:
Jestli je to stejně kvalitní linux, jak se dává v česku (no name distro bez ovladačů a po bootu vyžadující login - bez grafiky), tak je to medvědí služba.Heh, tady měl asi někdo ti čest s Acerem, že?
. Kdyby tam dali plnou instalaci linuxu a po bootu by se před uživatelem otevřela plocha se známými app na ploše, možná by to alespoň vyzkoušel. Takhle řekne linux sucks, přeformátuje to na NTFS a první co udělá je, že vypne aktualizace.
Ale Linpus jsem nahradil Ubuntu. Dokonce funguje i suspend a wifi. Instalace trvala asi hodinu včetně rozjetí ndiswrapperu. Proč tam vlastně nedají Ubuntu?
Nicméně pochybuju, že by z toho "Linux" mohl vytěžit hodně procent koláče, protože to, že není zájem o Visty, neznamená, že není zájem o Windows.
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody". Jak to, oh_my_god, souvisí s komerčností? Zdá se snad, že by např. Apple, Oracle, Red Hat nebo i další firmy nějak trpěly tím, že jsou komerční? Obávám se, že nikoli.
Jestli Visty něčím trpí, je fakt, že většině uživatelů nestojí za námahu se vůbec zajímat o instalaci. Podívejte se na Apple. Ten kdyby řekl, že v příští verzi OS X změní jeden pixel na tapetě, tak uživatelé začnou masturbovat jak diví a po vydání nového OS X mohutně ejakulují do diskuzních fór... TAKHLE se dělá byznys.
Kdežto reklama na Windows vyvolala spíš posměch...
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody". Jak to, oh_my_god, souvisí s komerčností? Zdá se snad, že by např. Apple, Oracle, Red Hat nebo i další firmy nějak trpěly tím, že jsou komerční? Obávám se, že nikoli.No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický. Lidi to píšou v podstatě pro sebe a tak z toho leze produkt, o který někdo stojí. Nevýhodou je demokratická roztříštěnost, kdy se skvělé myšlenky rozpustí v záplavě průměrných. Komerční vývoj má tu výhodu, že pokud to někdo platí, může bouchat do stolu a nechat si to udělat jak chce. Když je to osvícený člověk, může vzniknout výjimečná věc, třeba relační databáze Oracle někdy v 80. letech nebo NeXT Step (předchůdce MasOXu). Problém je, když to vedení neustojí, spletou se. To se stalo v Moftu. První to psali v managed kódu (C#), pak to honem přepisovali do C++, výsledkem je produkt, co přišel pozdě, stál moc peněz a není nic moc. Neustáli to proto, že koule zpětné kompatibility co na noze vláčejí je už moc velká a Windows XP slušný systém postavený na WinNT jehož jádro bylo napsáno malým komerčním týmem schopných lidí. Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.
No to bylo myšleno tak, že vývoj OSS je takový organický.Ano, často to je kompost.
Windows jsou už moc velké, narazili na limity centralizovaného vývoje.Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce. I ve své podstatě dobré projekty mohou trpět nezájmem. To nemá co dělat s vývojem.
Myslím, že poslední věc, co MS trápí, je počet (schopných) vývojářů. Centralizovaný vývoj s tím nemá co dělat. Nehledě na to, i "komunitní" programy jsou většinou psány jedním hlavním týmem, který dělá 95 % práce.Jasně, podle zásady "jeden kopáč vykope příkop za hodinu, 3600 kopáčů za sekundu". Freshmausi, kolik semestrů softwarového inženýrsví máš za sebou?-). Produktivita velkých týmů jde dolů jako blázen. Komplexnost vývoje roste s rozsahem exponenciálně atd. Oni centralizovaně windows nevyvíjí, tedy nemají jeden repozitář s kódem, mají strom repozitářů. To protože pokud ti programátor rozbije trunk v průměru jednou za dva roky, tak s jejich počty programátorů by Windows nikdy nezkompilovaly
. Nevýhodou samozřejmě je, že změny v odlehlých listech se zintegrují třebas až za půl roku. To musí být peklo
Osobně si myslím, že vývoj ala linuxové distribuce, kde je výsledný produkt seskládán z různých nezávisle vyvíjených programů má něco do sebe.
A jinak nerozumím výrazu "které ukázaly spíš nevýhody komerčního vývoje než výhody".Ja tomu naopak rozumim az moc dobre. Co kdyby v nejakym uspesnym FOSS projektu bylo tolik kodu ktery slouzi jen zajmum vydavatele, nebo dokonce uzivatele umele omezuje ? Byl by vypiskan, forkovan, zapomenut. K cemu je uzivateli aktivace, podepisovani ovladacu, tiltbity a podobne volovinky ?