Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Tiskni
Sdílej:
Ubjímaje krabici jsem ušel několik desítek metrů. Pak mi došly síly a krabici jsem musel položit na chodník. Zavolal jsem otcovi, naštěstí byl doma, jinak bych si někde musel koupit provázek.Kdybys měl nůž, mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.
Potom se mě zeptal, zda chci Microsoft Office nebo Windows. … Přivítala mě hláška ve smyslu, že je k dispozici FreeDos, ale že czc doporučuje k plnému využití počítače nainstalovat Windows nebo jiný legální operační systém.Těžko říct, jestli je v tomhle horší Alza nebo CZC. Nevíte někdo o nějakém GNU/Linux-přátelském obchodě s HW?
mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.Až tak jo? Kdoby to byl řekl, že si až takhle fikanej
Kdyz mi nebudou vyhovovat podminky urciteho prodejce, koupim si vec jinde, kde mi podminky vyhovuji.
A co když si to jinde nekoupíš, protože všichni prodejci budou zaháčkovaný od Micro$itu?
že u nich lidi přestanou nakupovat – a co pak takovému obchodníkovi zbude?Tady byl dán jasný příklad s mobilními operátory. Když se potají nebo nějak domluví, že budou ochcávat a ojebávat tak lidi nikam jinam nepújdou, protože nikdo jiný není. Teoreticky tyhle tlachy o svobodě zní celkem hezky a vznešeně, ale skutečnost je jiná.
Když nebude záruka, klesnou výrobcům náklady a zboží bude levnější
To je teorie. V praxi výrobci dojí Evropu, protože Evropa to snese (a Češi tím tuplem). A když nedojí výrobce, prodejce si rád namastí kapsu, zvlášť u nás. Zpět do reality. Ta vypadá tak, že pokud nejde o velmi kvalitní zboží od solidního výrobce/prodejce, kterému fakt záleží na zákaznících (takových prodejců je drtivá menšina), je cílem zákazníka co nejvíce oškubat (viz ty nálepky, které používá třeba Gigacomputer).
BTW: co třeba takové objednávání z různých asijských internetových obchodů? Moc si tam nedovedu představit reklamaci (i když by to asi nějak šlo), je to trochu sázka do loterie. Přesto tam dost lidí nakupuje – dejme tomu, že si objednáš deset věcí během pár let, dvě z toho budou šmejdy, ale tobě to nevadí, protože když to podtrhneš a sečteš, je to pořád výhodnější, než nakupovat z nějaké země EU. Má snad stát těmto lidem zakázat nakupování ze zahraničí, aby je ochránil?
Omezuje se to především kvůli vlastnímu trhu/daním/... O zákazníka ani tak nejde.
Zpravidla nakupuju u spolehlivých prodejců. Třeba qtan nemá s RMA problém. Nakupuju tam ale hlavně proto, že mají širší nabídku (která stojí v ČR za pikaču) — být evropský distributor, vezmu to od něj, protože je to jednodušší a rychlejší, byť třeba o fous dražší.
Je ale dobré uvědomit si ty výhody jsou zpravidla na něčí úkor. Ať už je to zákazník, distributor, výrobce, nebo devítileté čínské ručičky.
Tak si představ, že zákon nebude nařizovat záruku. Firma A záruku zruší. Firma B si ji nechá. Lidi budou kupovat od B.
Nebo lidi budou nakupovat od A, protože je to přece levnější a oni záruku nepotřebují. Po selhání výrobek vyhodí a koupí si nový. Vzroste zátěž životního prostředí. Úplně stejně pravděpodobné jako tvá hypotéza.
Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto.
Což není (nebo by nemělo být) legální.
Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.
Přičemž ignoruješ fakt, že zákon specifikuje, na co se záruka vztahuje. Jeden z důsledků pozitivních pro zákazníka je neplatnost nálepek "odstraněním zaniká záruka", které jsou akorát nástrojem k ojebávání. Samozřejmě, firma se také může chovat slušně a řídit se heslem "náš zákazník, náš pán", ale zkušenost ukazuje, že toto se týká jen minima firem.
Což není (nebo by nemělo být) legální.Když je nelegální dohodnout se na vyšší ceně, tak by přece úplně stejně mělo být nelegální dohodnout se na zhoršení kvality (neposkytnutí záruky).
Můžeš říct, že se dohodnou a záruky zruší A i B, aby ojebali zákazníka. Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto. Co z toho plyne? Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.Když nebude zákonná záruka a A i B se domluví, tak mohou zvýšit cenu AND přidat kurvítko s poločasem rozpadu 1 měsíc. Ve variantě se zákonnou zárukou by na takovém modelu nejspíš zkrachovali.
A co nechat obema stranam svobodu smluvniho jednani? Nebylo by to nejlepsi?Nemyslím si, viz „ohraný“ argument ohledně otroctví. Doporučuju začít přečtením třeba Kupce benátského.
... v hlavním městě se na sebe totiž moc nedíváme.
na kolik by vyšla v ČR srovnatelná skládačkaA na kolik by vyšla v Německu?