MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Tiskni
Sdílej:
Ubjímaje krabici jsem ušel několik desítek metrů. Pak mi došly síly a krabici jsem musel položit na chodník. Zavolal jsem otcovi, naštěstí byl doma, jinak bych si někde musel koupit provázek.Kdybys měl nůž, mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.
Potom se mě zeptal, zda chci Microsoft Office nebo Windows. … Přivítala mě hláška ve smyslu, že je k dispozici FreeDos, ale že czc doporučuje k plnému využití počítače nainstalovat Windows nebo jiný legální operační systém.Těžko říct, jestli je v tomhle horší Alza nebo CZC. Nevíte někdo o nějakém GNU/Linux-přátelském obchodě s HW?
mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.Až tak jo? Kdoby to byl řekl, že si až takhle fikanej
Kdyz mi nebudou vyhovovat podminky urciteho prodejce, koupim si vec jinde, kde mi podminky vyhovuji.
A co když si to jinde nekoupíš, protože všichni prodejci budou zaháčkovaný od Micro$itu?
že u nich lidi přestanou nakupovat – a co pak takovému obchodníkovi zbude?Tady byl dán jasný příklad s mobilními operátory. Když se potají nebo nějak domluví, že budou ochcávat a ojebávat tak lidi nikam jinam nepújdou, protože nikdo jiný není. Teoreticky tyhle tlachy o svobodě zní celkem hezky a vznešeně, ale skutečnost je jiná.
Když nebude záruka, klesnou výrobcům náklady a zboží bude levnější
To je teorie. V praxi výrobci dojí Evropu, protože Evropa to snese (a Češi tím tuplem). A když nedojí výrobce, prodejce si rád namastí kapsu, zvlášť u nás. Zpět do reality. Ta vypadá tak, že pokud nejde o velmi kvalitní zboží od solidního výrobce/prodejce, kterému fakt záleží na zákaznících (takových prodejců je drtivá menšina), je cílem zákazníka co nejvíce oškubat (viz ty nálepky, které používá třeba Gigacomputer).
BTW: co třeba takové objednávání z různých asijských internetových obchodů? Moc si tam nedovedu představit reklamaci (i když by to asi nějak šlo), je to trochu sázka do loterie. Přesto tam dost lidí nakupuje – dejme tomu, že si objednáš deset věcí během pár let, dvě z toho budou šmejdy, ale tobě to nevadí, protože když to podtrhneš a sečteš, je to pořád výhodnější, než nakupovat z nějaké země EU. Má snad stát těmto lidem zakázat nakupování ze zahraničí, aby je ochránil?
Omezuje se to především kvůli vlastnímu trhu/daním/... O zákazníka ani tak nejde.
Zpravidla nakupuju u spolehlivých prodejců. Třeba qtan nemá s RMA problém. Nakupuju tam ale hlavně proto, že mají širší nabídku (která stojí v ČR za pikaču) — být evropský distributor, vezmu to od něj, protože je to jednodušší a rychlejší, byť třeba o fous dražší.
Je ale dobré uvědomit si ty výhody jsou zpravidla na něčí úkor. Ať už je to zákazník, distributor, výrobce, nebo devítileté čínské ručičky.
Tak si představ, že zákon nebude nařizovat záruku. Firma A záruku zruší. Firma B si ji nechá. Lidi budou kupovat od B.
Nebo lidi budou nakupovat od A, protože je to přece levnější a oni záruku nepotřebují. Po selhání výrobek vyhodí a koupí si nový. Vzroste zátěž životního prostředí. Úplně stejně pravděpodobné jako tvá hypotéza.
Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto.
Což není (nebo by nemělo být) legální.
Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.
Přičemž ignoruješ fakt, že zákon specifikuje, na co se záruka vztahuje. Jeden z důsledků pozitivních pro zákazníka je neplatnost nálepek "odstraněním zaniká záruka", které jsou akorát nástrojem k ojebávání. Samozřejmě, firma se také může chovat slušně a řídit se heslem "náš zákazník, náš pán", ale zkušenost ukazuje, že toto se týká jen minima firem.
Což není (nebo by nemělo být) legální.Když je nelegální dohodnout se na vyšší ceně, tak by přece úplně stejně mělo být nelegální dohodnout se na zhoršení kvality (neposkytnutí záruky).
Můžeš říct, že se dohodnou a záruky zruší A i B, aby ojebali zákazníka. Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto. Co z toho plyne? Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.Když nebude zákonná záruka a A i B se domluví, tak mohou zvýšit cenu AND přidat kurvítko s poločasem rozpadu 1 měsíc. Ve variantě se zákonnou zárukou by na takovém modelu nejspíš zkrachovali.
A co nechat obema stranam svobodu smluvniho jednani? Nebylo by to nejlepsi?Nemyslím si, viz „ohraný“ argument ohledně otroctví. Doporučuju začít přečtením třeba Kupce benátského.
... v hlavním městě se na sebe totiž moc nedíváme.
na kolik by vyšla v ČR srovnatelná skládačkaA na kolik by vyšla v Německu?