Nové PC

6.10.2012 09:10 | Přečteno: 1892× | Linux | poslední úprava: 6.10.2012 09:08

Ze zvědavosti jsem se podíval na paragon. Po trapně dlouhých výpočtech mi z hlavy vyskočily čtyři roky. Začala mnou zmítat paranoia, kdykoliv... kdykoliv může odejít. Zničeho nic by mohla přestat fungovat základní deska, disk či display. Musel jsem začít jednat. Uvažoval jsem, že bych si jej postavil sám, asi bych to i zvládl, ale byl jsem línej a nechtěl jsem nic komplikovat. Nakonec jsem si tedy vybral tento průměrný stroj s tím, že si jej osobně vyzvednu. Za dva dny jsem obdržel SMSku, že si pro něj můžu přijít. Neváhal jsem a dostavil se na pobočku. Uvnitř bylo asi šest lidí a za monitory seděli dva mladí pracovníci, kteří vyřizovali objednávky, reklamace atd. Nejdříve to docela odsýpalo, ale pak došlo k nějakému problému a oba pracovníci s jedním zákazníkem velice dlouho něco řešili. Začínal jsem být nervozní a naštvaný, dohromady jsem tam mohl čekat asi dvacet minut. Člověk by přece neměl být nervozní, když si jde koupit nový počítač, však se jedná o radostnou událost. Ale já se cítil jako někde u doktora. Posléze jsem se dočkal i já a mohl jsem usednout na židličku pro zákazníky. K protějším malým a pichlavým očím jsem prohodil, že zde mám objednávku. Požádal mne o jméno a bryskně jej dostal. Poté přinesl obrovskou krabici, takové rozměry jsem skutečně nečekal. Optal jsem se, zda je tam i napájecí kabel. Nevěděl, ale sdělil, že to není problém, že může krabici otevřít, a skočil si pro nůž. Kabel tam byl a krabici zase zalepil. Mně se ulevilo, poněvadž jsem předpokládal, že nebudou tak důslední a počítač bude bez kabelu. Požádal jsem o provázek, aby se mi krabice lépe nesla, bohužel žádný neměli a já byl docela v řiti. Potom se mě zeptal, zda chci Microsoft Office nebo Windows. Řekl jsem, že Office nepotřebuji, a zdůraznil jsem, že jsem chtěl počítač bez operačního systému. On na to, že to samozřejmě ví, ale že mi to jen nabízel. Reklamu na Office měli i na zdech pobočky a též jsem ji poté objevil na faktuře. Vysázel jsem peníze na stůl, vzal krabici a vyšel na ulici. Ubjímaje krabici jsem ušel několik desítek metrů. Pak mi došly síly a krabici jsem musel položit na chodník. Zavolal jsem otcovi, naštěstí byl doma, jinak bych si někde musel koupit provázek. Čekal jsem s krabicí na chodníku, lidé kolem mě chodili a koukali, ale jen letmo, v hlavním městě se na sebe totiž moc nedíváme.

Doma jsem krabici rozbalil, počítač zapojil a dostal se do první nesnáze. Přibalená myš a klávesnice byly obě ps/2, ale na základní desce byl jen jeden fialovozelený ps/2 konektor, tudíž jsem pravděpodobně potřeboval nějakou rozdvojku. V pátek jsem ji sháněl, ale nesehnal, takže si asi pořídím usb myš, mám jednu od notebooku, ale ta je krátká. Zapnul jsem počítač, byl hlučnější než můj téměř neslyšný notebook, a dostal jsem se do BIOSu a tam jsem docela čuměl. Grafický BIOS, v němž funguje myš, jsem ještě neviděl. Očekávám, že v dalším počítači, který si za několik let koupím, již budou v BIOSu Windows a Crysis. Opustil jsem BIOS a nechal počítač naběhnout. Přivítala mě hláška ve smyslu, že je k dispozici FreeDos, ale že czc doporučuje k plnému využití počítače nainstalovat Windows nebo jiný legální operační systém. Tak jsem se dal do instalace Debianu Squeeze, který jsem dříve používal na notebooku. Instalace proběhla v pořádku, ale dostal jsem se do druhé nesnáze. Maximální možné rozlišení v XFCE bylo jen 800 x 600. Hledal jsem na internetu různé návody na zprovoznění nvidia driverů, nějaké jsem také vyzkoušel, ale vždy nenaběhl X server. Šel jsem spát. Další den mě napadlo, že bych mohl vyzkoušet Xubuntu 12.04 LTS, vlastně už jsem ho chtěl otestovat dříve, a protože nejsem žádný troškař, stáhl jsem rovnou 64bitovou verzi. Po instalaci jsem měl maximální rozlišení 1024 x 768, zase trocha hledání a stáhl jsem si balíček nvidia-current (verze nvidia ovládačů 295.40) a již jsem měl normální rozlišení, takže jsem měl radost a jistotu, že je má karta v Linuxu podporována. Tudíž bych ji měl teoreticky zprovoznit i v Debianu. Ale musím říct, že mi na Xubuntu nic zásadního nevadí, XFCE jsem si upravil k obrazu svému, a možná na Xubuntu už zůstanu, a asi bych se ho ani nebál doporučovat linuxovým začátečníkům.

Skříň "chrání" proti otevření nálepka, při jejímž porušení ztratí počítač záruku. Uvažoval jsem, že bych si pořídil jiný, tišší zdroj a možná ještě udělal nějaké úpravy. Naštěstí komponenty do takového průměrného počítače jsou docela levné, takže ztráta záruky by zase nebyl příliš veliký problém.        

Komentáře

[Jakub Lucký]

Tu nálepku plácněte klidně na dveře, nemá totiž žádnou váhu...

[Ivorne]

Mohl by jste to trochu rozvést? Děkuji

[Jakub Lucký]

Je to podle výkladu občanského zákoníku, který výslovně o pečetích nemluví, ale mluví o omezování záruky obecně... Nevím, kdo je autorem výkladu, ale je to zaběhnutá záležitost kterou se řídí všechny vládní instituce

Konkrétní případ záruční pečeti řeší třeba Spotřebitel.cz

[Jakub Lucký]

A na Spotřebitel.cz ještě jednou konkrétněji

[marek_hb]

dneska bych už vybíral něco s USB 3, jinak podle mě ok

[Václav "Darm" Novák]

Není to BIOS, ale UEFI. BTW, grafický BIOS ovládaný myší měl známý na staré desce s Pentium Pro procesorem, takže to taky není nic nového pod sluncem :)

[Atrament]

Grafický BIOS ovládaný myší jsem měl ve své 486 už před dvaceti lety, to fakt není žádná novinka :)

[xkucf03]

486 byla před dvaceti lety dost velký luxus.

[lecgou2dmol]

to bíli všecki počýtače, aľe čtiřiosumšestka se virábjela jýž třy roki.

[Prcek]

Jo jo, na mojí 386 byl taky. Tady je screenshot.

[Bystroushaak]

To v té době bylo lepší než windows, ne?

[Prcek]

No chvíli to klikání člověka zabavilo . Ale už si nepamatuju, jak moc to bylo interaktivní, jestli šlo např. posouvat okna. Každopádně na svojí dobu to bylo celkem cool .

[Kvakor]

Okna posouvat nešlo, alespoň v těch verzích AMI BIOSu, se kterými jsem se setkal. Ale nejelo to v plnohodnotné grasfice, používala se "pseudografika", tj. textový režim a modifikace VGA fontu za chodu, včetně kurzoru myši (dá se to snadno poznat na okrajích oken). Dokonce to fungovalo i na Herculesu, ale jen s textovými rámečky a obyčejným kurzorem. Ješně mám někde schovanou funkční (tedy myslím, že je ještě funkcní) desku, která takový BIOS má.

[kotyz]

Starý desktopy od Compaqu s Pentiem měli něco podobnýho, takovej pokročilejší grafickej setup i s diagnostikou, ale to už bylo na nějaký servisní partition na disku a instalovalo se to z diskety, takže to musela bejt jen taková nadstavba, ale dost vymakaná. Jestli tam šly přesunovat okýnka už nevim, ale byly tam ikonky, tlačítka, progress bary a bylo to barevný a hladký, muselo to bejt aspoň v rozlišení 800x600. Ty AMI BIOSy ze 386 a 486 taky pamatuju, tam to bylo "grafický" ikdyž nebyl připojenej žádnej disk, takže to bylo fakt součástí toho BIOSu, ale šlo to vypnout a pak tam byl ten klasickej textovej.

[gtz]

To ty Compaqy tehdy měly hlavně proto, aby se tam nedalo instalovat jiné periférie, disky apod. Druhý disk jsi tam musel přidávat právě přes ten jejich disketový Bios. Ale vesměs to měly modely s EISOu.

[kotyz]

Příloha:

• compaq.jpg (487479 bytů)

No asi to moc nefungovalo, já sem si tam disk měnil za jinej a měl sem tam chvíli i dva a šlo to. Nevim jestli sem musel něco odklikávat v tom disketovym biosu nebo jestli sem ho na ten novej disk vůbec instaloval (fungovalo to i bez něj, jen se pak asi nedalo nic nastavit). Každopádně tam bylo pár hezkejch fíčur jako test paměti, grafiky, portů atd.

[kotyz]

Příloha:

• compaq_ale ted_uz_doopravdy.jpg (186851 bytů)

Tak tohle byl zrovna DELL, Compaq je na týhle fotce ^

[gtz]

Bylo to tuším někdy na přelomu roků 1996/1997 kdy bylo potřeba na doplnění disku nebo pamětí volat bios s diskety. Jak jsem psal většinou to byly modely se sběrnicí EISA. Dell to měl také, ale viděl jsem to jen u serverů s Pentiem-Pro.

[kotyz]

Ty moje EISA sběrnici neměly, asi novější modely...

[gtz]

No měl to náš počítač (nějako DESKPRO snad si pamatuji správně) u kterého byl instalován modem pro přístup k síti (tehdy to byla nějaká 14.4). Pak jsem se s tím setkal u nějakého serveru DELL s Pentium-Pro procesorem. Tehdy tam byly 2 disky (SCSI) pro NW4.11 a jeden EIDE pro ostatní data. Tehdy když jsem potřeboval doladit páskovku a dodat druhý disk jsem musel volat servis. Oni sice dodali nějaký Bios, ale hodně funkcí v Bisou nebyly vůbec nebo nebyly aktivní. No dojel borec, vložil disketu, dodal do konfiguráku disky a pásku a hotovo.

[kotyz]

Image tý diskety sem stahoval z webu hp (těm teď patří značka compaq pokud se nepletu), normálně to tam bylo mezi manuálama a driverama...

[gtz]

Dneska možná, ale tehdy nebyl vůbec skoro žádný net. Tedy se to nedalo odněkud stáhnout. Jako my jsme měli jednu mašinu s modemem, který fungoval jak kdy (síť byla přetížená) a prohlížeč tehdy nebyl vůbec nic moc. Tehdy žádný google jen altavista

[Ruža Becelin]

Ja to mam u HP LH Pro serveru - jmenovalo se to ECU - EISA Configuration Utility.

Prej "jen altavista" - zlaty casy, jenom vyhledavac, zadny blbosti navic.

[gtz]

Altavista tehdy našla vše, ale ta rychlost. No a ten NSA Mosaic taky nebyl zrovna žádný rychlík.

[Ruža Becelin]

Ja si problemy s rychlosti nevybavuju, jeste minimalne kolem '98. Ale je fakt, ze kdyz pak prisel Google, tak byl mnohem rychlejsi...

NSCA Mosaic jsem nepouzival (btw NSA Mosaic je dost dobry preklep ), ja jsem mel az nejakou starsi verzi Meatscape

[gtz]

No chtěl jsem ten překlep opravit, ale všiml jsem si to až pak a to už opravit nejde. Ale jako překlep je to fakt dobrý No tehdy když jsem to zkoušel tak nic jiného než NSCA nebylo. Pak se objevila někdy první verze Netscapu, ale ta byla také hodně pomalá.

[pc2005]

Tenhle mód používaly i různé diskové nástroje typu Norton Utilities a pak tuším i dosshell .

[pc2005]

1994? To teda moc starý není, v tý době už prakticky bylo pentium . Osobně ale nevím na co ty grafický BIOSy byly dobrý, mnohem lepší by bylo využití přebytečnýho místa v ROM na víc funkcí.

[Pavel]

Tenhle grafický setup AMI BIOSu jsem měl na jedné desce taky Dobrá nostalgie...

[Radovan]

Já takový měl o pár let později (pořídil jsem 486DX4 se 100MHz repasovanou), W95 mi chcíply asi po třech měsících, ale ty jsem k životu nepotřeboval, NC to jistil. Pobavil jsem se, když jsem tenkrát při tom humbuku zkoumal, co se stane při Y2K

[xkucf03]

Ubjímaje krabici jsem ušel několik desítek metrů. Pak mi došly síly a krabici jsem musel položit na chodník. Zavolal jsem otcovi, naštěstí byl doma, jinak bych si někde musel koupit provázek.

Kdybys měl nůž, mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.

Potom se mě zeptal, zda chci Microsoft Office nebo Windows. … Přivítala mě hláška ve smyslu, že je k dispozici FreeDos, ale že czc doporučuje k plnému využití počítače nainstalovat Windows nebo jiný legální operační systém.

Těžko říct, jestli je v tomhle horší Alza nebo CZC. Nevíte někdo o nějakém GNU/Linux-přátelském obchodě s HW?

[w4rr10r]

TSBohemia?

[AMD Faunom]

mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.

Až tak jo? Kdoby to byl řekl, že si až takhle fikanej . Ale když s někym zamává bedýnka po pár metrech, tak to je bábovka a slečinka a dírečky mu stejně nepomůžou :)

[SPM]

No, někdy se to moc nedá :) Když jsem posledně kupoval case, tak jsem měl problém i s dírama. Case samotný vážil víc než průměrná sestava a krabice měla pomalu větší rozměr než rozpětí mých rukou Druhá sranda nastala ve chvíli, jak to narvat do auta, pač krabice byla i větší než rozměr mezi zadní sedačkou a střechou

[ovoce]

Přesně tak, jak to přesáhne určitej rozměr, tak se to nese hrozně blbě. Když si vzpomenu, jak jsem stěhoval po městě CRT monitory...

[cazfe]

Na to si pamatuju taky víc než dobře, jednou týdně jsem přenášel celý komp ke kamarádovy aby jsme mohli hrát po lan. I když jsme od sebe bydleli čtyři bloky tak to byl docela challange a v něděli zase zpátky ještě že už dnes máme ten internet.

[qw11]

Pekna zostava. Osobne som zistil ze ak clovek nehra hry staci intel grafika integrovana v procesore ktore ide v linuxe super. Na programy ako googleearth, stellarium je viac ako dostacujuca. Ako tu bolo spominane vyzadoval by som skor USB3.

[loki]

Ty zarucni nalepky jsou u nas bohuzel neplatne diky nasemu levicovemu obcanskemu zakoniku.

[Jakub Lucký]

Bohužel?

[w4rr10r]

Ty neznáš tohoto místního trolla?

[loki]

Vyrknout vlastni nazor je trollovani? Jestli ano, tak jsem tedy troll

[Jakub Lucký]

Tohle trolltéma mi asi uniklo

[loki]

Ano. Myslim, ze by prodejce i kupujici meli mit moznost stanovit si podminky prodeje. A obcansky zakonik jim tuto svobodu bere.

[w4rr10r]

Zákoník omezuje obchodníkovi svobodu ojebat zákazníka.

Jak to bylo s tím svobodným trhem s otroky?

[loki]

Heh. Tento argument je uz celkem ohrany. Lide by proste meli mit moznost pristoupit svobodne na dane podminky a zakon jim tuto svobodu bere. Kdyz mi nebudou vyhovovat podminky urciteho prodejce, koupim si vec jinde, kde mi podminky vyhovuji. Ja osobne nepristupuji na smlouvu, ktera mi nevyhovuje. Vy snad ano?

[w4rr10r]

Zni to docela vtipne, kdyz jsem prave tento tyden shanel novy pevny disk do notebooku. S velkym prekvapenim jsem zjistil, ze cena 320GB modelu je o ctvrtinu vyssi nez pred tremi lety. Oligopol zjevne zafungoval velmi dobre, kdyz dostal "diky" povodnim v Thajsku prilezitost.

Podobna situace je bezna v mnoha oblastech a ustupky musim delat temer denne. Dalsi hezkou ukazkou by bylo mobilni pripojeni k internetu.

[pc2005]

Vzhledem k tomu, že jedna lidská mysl není schopna obsáhnout všechny možné triky všech ostatních lidí (jinak by takový jedinec byl zřejmě nejmocnější na planetě a nebo z deprese mrtvý), tak je nenulová možnost, že by tobě někdo vnutil podmínku-smlouvu, která ti nevyhovuje, ale i tak na ní přistoupíš.

Trvání na odstranění pojistek alespoň proti některým mindhackům, mě pak přijde jako sebeohrožující činnost :-/.

[Radovan]

Ano, lidé by měli mít možnost svobdně se prodat do otroctví, že? I když to vlastně už dávno funguje, jen pod jinými názvy...

Ale prozraď mi kde nakoupíš, když všichni prodejci budou mít podmínky stejné, a nenajdeš žádného co by ti vyhovoval?

[Petr Tomášek]

Kdyz mi nebudou vyhovovat podminky urciteho prodejce, koupim si vec jinde, kde mi podminky vyhovuji.

A co když si to jinde nekoupíš, protože všichni prodejci budou zaháčkovaný od Micro$itu?

[cazfe]

Jako každá společnost i ta naše má svoje pravidla kterými se musí všichni řídit, takže smlouvu sice může každý napsat jak se mu hodí nesmí však být v rozporu s občanským / obchodním zákoníkem. Pokud dáte možnost každému svobodu utvářet smlouvy bez jakékoliv regulace, povede to akorát k tomu že trh ovládne pár monopolů a ztratí tím pádem úplně všichni, tedy vyjma fanoušků neoliberální ekonomiky a voličů strany svobodných občanů. Konec konců i ta firma může svobodně rozhodnout že na tomto trhu podnikat nebude, protože jí vadí zdejší zákony.

[Scarabeus IV]

Z principu ma pravdu, kdyz tam tu nalepku davaji tak by meli mit moznost to vynucovat. Zajimave je ze nikdo nebreci ze laptopy maji zalepene srouby s uvrtanyma hlavickama a telefony/tablety jsou vlastne jeden slepenej bazmek do ktereho se nejde dostat.

Celkem rozumnej model by treba bylo, koupis sestavu s nalepkou nemuzes dovnitr, ale muzes si priplatit 500kc a dostanes to bez nalepky a bez zaruky dokonale funkcnosti jako celku. Coz je trebas to co hp/dell deklaruji kdyz na to tu nalepku soupnou (nevim jake prima veci s tim zarucuje czc tho).

[w4rr10r]

Počkat, nemělo by to být naopak? Tedy že bych odřekl záruku a tím pádem bych dostal zboží levněji, protože by s tím prodejce neměl další náklady.

Různé nálepky a plomby jsou jenom zástupný důvod, jak mít možnost zákazníkovi odmítnout reklamaci (typicky kvůli nějaké malichernosti, která s podstatou důvodu reklamace vůbec nesouvisí).

Úvaha "dávají nálepku, proto by měli mít možnost její použití vynucovat" je zcela zcestná. Použitím nálepky se snaží obejít zákon, obelhat zákazníka.

Zákon ve smyslu, že reklamace se týká pouze pouze závady, nikoli zboží jako celku, je jedna (z mála) věcí, které tady dávají smysl. Předchází se tím mj. absurditám jako odmítnutí reklamace počítače, protože uživatel si nainstaloval GNU/Linux, nebo neuznaná reklamace nefunkční klávesnice z toho důvodu, že uživatel si na klávesy nalepil nálepky.

[loki]

A co nechat obema stranam svobodu smluvniho jednani? Nebylo by to nejlepsi?

[w4rr10r]

Nebylo, protoze praxe ukazuje, ze to vede akorat k jednostranne vyhodnym smlouvam. Ukazkou budiz cesti mobilni operatori nebo chovani nekterych obchodu v USA (mam zkusenost napr. s preprodejci dilu k elektronice, kteri inzeruji neco zcela jineho, nez cloveku prodaji, vedome lzou, ale neexistuje na ne zadna paka... proste zlodeji jako cesti autobazaristi).

[xkucf03]

Ta páka spočívá v tom, že u nich lidi přestanou nakupovat – a co pak takovému obchodníkovi zbude? Když si to lidi nechají líbít, tak jim to tak asi vyhovuje…

Řešení vidím ve vzorových smlouvách a podmínkách – ty vypracuje nějaká nezávislá organizace a obchod pak řekne: používáme smlouvy podle XYZ, a lidi budou vědět, že tomu můžou věřit a že v tom nejsou žádné záludnosti. Podobně, jako to funguje u softwarových licencí – taky nemusíš tu GNU GPL číst znova a znova, kdykoli instaluješ nějaký software, ale už víš, co od ní čekat že ten software můžeš v pohodě používat (což např. u nějakých EULA licencí nevíš, protože tam mohl každý výrobce podstrčit pokaždé jinou sviňárnu). Zároveň to zachovává svobodu a volnost a není zakázané si dohodnout individuální podmínky, pokud to oběma stranám vyhovuje.

[AMD Faunom]

že u nich lidi přestanou nakupovat – a co pak takovému obchodníkovi zbude?

Tady byl dán jasný příklad s mobilními operátory. Když se potají nebo nějak domluví, že budou ochcávat a ojebávat tak lidi nikam jinam nepújdou, protože nikdo jiný není. Teoreticky tyhle tlachy o svobodě zní celkem hezky a vznešeně, ale skutečnost je jiná.

[xkucf03]

Tak bude stagnovat celý jejich obor – není to tak dávno, co mobily nebyly vůbec a žít se s tím dalo. Dneska máš všude možně wifi, lidi pracují často u počítačů, takže mají e-mail nebo IM, VoIP prakticky pořád k dispozici… mobily nejsou až tak nenahraditelné.

[w4rr10r]

Bez mobilu se nedostanu do internetoveho bankovnictvi nebo nezaplatim kartou pres internet. Bez mobilu si neobjednam nic v mnoha internetovych obchodech a kuryr mi pravdepodobne nic nedoruci. Bez mobilu se k tem e-mailum mimo mesto/domov nedostanu. Mam dal pokracovat?

Pokud telefon mit nebudu, sice nepodporim oligopol, ale znacne si zkomplikuju zivot. Jenom proto, ze doslo k selhani trhu a nezakrocili ti "hnusni socialisticti byrokrati".

[anonymator]

K zlyhaniu trhu nedošlo. Došlo k zlyhaniu hnusných socialistických byrokratov, ktorý ten mobilný kartel legislatívne zastrešujú.

To je tak akurát pre modrých komsomolcov, že môžu pindať na byrokraciu, pre červených komsomolcov, že môžu pindať na trhu a pritom sú jední aj druhí ešte viac mimo, ako svojho času p. Marx.

[w4rr10r]

A příčinu poklesu kvality jídla vidíš v čem? Tam se regulace naopak docela uvolnila.

[xkucf03]

To bude nejspíš nedostatečnou zkušeností lidí – řada z nich ještě nepřišla na to, že krmit se tím odpadem z hypermarketů a některých „restaurací“ je z dlouhodobého hlediska nevýhodné. Ale až na to přijdou, tak se situace změní.

[anonymator]

Zas si nerobme ilúzie, že by podaktorí mohli nabrať nejaké skúsenosti, keď veľa z nich kupuje veci, ktoré majú jasne deklarovaný odpadový obsah (slušne povedané).

A nezabúdajme na motiváciu producentov šmejdiť svoje výrobky. Aj to sa stáva a pokiaľ budú ľudia ľudmi, stávať sa to bude (tam tie skúsenosti ľuďom pomôžu len sčasti, pretože prečúrať sa dá každý systém kontroly).

[loki]

To neni selhani trhu. Bez auta je zivot take znacne nepohodlny, ma snad stat kvuli tomu centralne ridit ceny novych vozidel? A takovych prikladu by se mohlo najit velke mnozstvi. Kdyz se vam dane podminky nelibi, mobil nepouzivejte. Imho nejsou mobilni sluzby drahe a porovnani se zapadni evropou je sice hezke, ale u nas jsou ponekud jine podminky. Mame statni zdravotnictvi, skolstvi, atd. a vy byste chtel jeste statniho mobilniho operatora. omg

[w4rr10r]

> Mame statni zdravotnictvi, skolstvi, atd. a vy byste chtel jeste statniho mobilniho operatora. omg

Takže ano, jsi troll.

[loki]

Ty jsi prvni prevedl debatu jinam na mobily a tak dale. Tak jsme trollove oba

[xkucf03]

Mobil mají dneska i nejchudší vrstvy obyvatel v ČR (nepočítám bezdomovce, i když i ti ho asi často budou mít). On je totiž rozdíl mezi „mít mobil, kdybych ho náhodou potřeboval“ a „provolat měsíčně stovky nebo tisíce korun a dělat si z toho těžkou hlavu“. Ten první přístup ti na internetové bankovnictví bohatě stačí, na příjem SMSky od kurýra taky, dokonce i na to, abys někomu napsal, že přijdeš o deset minut později. A jsou to jen drobné, desetikoruny za měsíc. Tedy nic, čím by se měl člověk stresovat.

Operátoři si musí vybrat, jestli a) budou mít vysoké ceny a lidi budou používat mobily jen pro nouzové situace a ve všech ostatních případech použijí něco levnějšího (a mnohdy příjemnějšího), jako je e-mail, IM, VoIP atd. Nebo b) nasadí nižší ceny a vydělají na tom, že lidi začnou mobil používat i v situacích, kdy to není nezbytně nutné. Ale i kdyby ty ceny byly tak vysoké, že by lidi mobily používali jen pro přivolání záchranky nebo ve výjimečných případech, tak je to stejně celkem užitečná služba.

Osobně je mi to celkem jedno – telefonuji nerad, pošlu nějaké ty SMSky a jinak mám většinou k dispozici počítač a Internet. A když náhodou ten mobil potřebuji (jednou jsem využil dokonce i mobilní připojení na Internet!), tak mne ty „vysoké ceny“ fakt srdce nedrásají.

[w4rr10r]

Jde v první řadě o princip. Když pominu ten princip, tak jde taky o to, jestli si mám koupit předražený tarif za tři stovky měsíčně (na západě vyjde ta samá služba na čtvrtinu), který by mi zjednodušil život, nebo se bez něj zkusit obejít. Tři stovky, to je dobrý oběd!

[xkucf03]

Já například nemám tarif žádný a dobíjení kreditu mě vyjde ani ne na stovku měsíčně. A nepřijde mi, že by byl můj život nějak složitější ve srovnání s tím, kdybych provolal/prosmskoval víc peněz.

[w4rr10r]

I já provolám přibližně stovku měsíčně nebo méně, ale jde mi o ten mobilní přístup k internetu, protože poměrně často bývám daleko mimo dosah WiFi a přitom potřebuju řešit věci po e-mailu, kontrolovat několik webů,...

[xkucf03]

Jenže kdyby to bylo levné, tak přes to budou lidi stahovat HD porno a infrastruktura nebude stíhat.

[gtz]

Jenže venku to mají levné a lidi stahujou cokoliv a infrastruktura stíhá.

[gtz]

Vedle v rakousku jsou neomezená data za pár euro. To stejné se týká volání. U nás je to celé jaksi předražené.

[Fluttershy, yay!]

Copak v Rakousku, ale i ti čoboli to mají podstatně levnější! ;_;

[gtz]

Internet v předplacených kartách není u nás zrovna moc levným. A myslím, že se to zatím nezmění. U tarifů se dá vhodnou kombinací docílit snížení ceny na úsnosnou míru. No já platím měsíčně od VF kolem 362 a v tom je 50 min + 150 sms + data na měsíc jako bonus.

[Fluttershy, yay!]

Než Vodafone zrušil ten studentský (ne)tarif za 90 korun, moc jsem si nestěžoval. Ale tím zrušením právě na apríla mě dost nasrali.

[gtz]

Nejlevnější je myslím stále ten jejich studentský tarif s daty. To myslím stojí kolem 300,-

[Fluttershy, yay!]

Což je o dvě stovky víc, než jsem musel platit předtím. Nasrat.

[Jakub Lucký]

A co myslíš, že stane, pokud se zruší povinná záruka, rozbije se ti tvůj jediný počítač a žádný prodejce nebude dávat záruku?

Řekneš si: ty jo, prodejci jsou šmejdi, že tak si ho nekoupím vůbec...

O tom dost pochybuju... A stejně tak pochybuju o nějaké velké změně cen v takovémto případě...

[xkucf03]

Je to vlastně jen statistika – určité procento výrobků jsou šmejdy a rozbijí si. Protože nemůžeš vědět, jestli na tebe ten vadný kus vyjde nebo ne, tak je tu záruka – ta ale znamená, že jsou všechny výrobky dražší (aby výrobce/obchodník byl schopný zaplatit ty reklamace). Když nebude záruka, klesnou výrobcům náklady a zboží bude levnější – v součtu na tom budou obě strany stejně, akorát jako jednotlivec-zákazník hraješ ruskou ruletu, jestli na tebe náhodou nevyjde ten vadný kus (ale zákazníci jako celek jsou na tom v součtu stejně). Mohlo by vzniknout nějaké pojištění – všichni zákazníci by přispívali část z ceny a pojišťovna by těm, co měli smůlu zaplatila nový výrobek. Ale pravděpodobnější je, že výrobci budou záruku nabízet dobrovolně*, protože se jim to vyplatí – finančně je to vyjde nastejno, ale bude to pro ně konkurenční výhoda, protože zákazníka zbaví rizika a budou vypadat důvěryhodněji.

BTW: co třeba takové objednávání z různých asijských internetových obchodů? Moc si tam nedovedu představit reklamaci (i když by to asi nějak šlo), je to trochu sázka do loterie. Přesto tam dost lidí nakupuje – dejme tomu, že si objednáš deset věcí během pár let, dvě z toho budou šmejdy, ale tobě to nevadí, protože když to podtrhneš a sečteš, je to pořád výhodnější, než nakupovat z nějaké země EU. Má snad stát těmto lidem zakázat nakupování ze zahraničí, aby je ochránil?** Bruselantům by se to asi líbilo…

*) stejně jako teď někteří dobrovolně nabízejí tříletou, pětiletou, nebo třeba i doživotní záruku – a stejně jako někteří prodejci nabízejí možnost vrácení zboží do 14 dnů, i když jim to zákon nenařizuje

**) ochránil před kým? Před jimi samými, aby se nemohli špatně rozhodnout?

[Fluttershy, yay!]

Když nebude záruka, klesnou výrobcům náklady a zboží bude levnější

To je teorie. V praxi výrobci dojí Evropu, protože Evropa to snese (a Češi tím tuplem). A když nedojí výrobce, prodejce si rád namastí kapsu, zvlášť u nás. Zpět do reality. Ta vypadá tak, že pokud nejde o velmi kvalitní zboží od solidního výrobce/prodejce, kterému fakt záleží na zákaznících (takových prodejců je drtivá menšina), je cílem zákazníka co nejvíce oškubat (viz ty nálepky, které používá třeba Gigacomputer).

BTW: co třeba takové objednávání z různých asijských internetových obchodů? Moc si tam nedovedu představit reklamaci (i když by to asi nějak šlo), je to trochu sázka do loterie. Přesto tam dost lidí nakupuje – dejme tomu, že si objednáš deset věcí během pár let, dvě z toho budou šmejdy, ale tobě to nevadí, protože když to podtrhneš a sečteš, je to pořád výhodnější, než nakupovat z nějaké země EU. Má snad stát těmto lidem zakázat nakupování ze zahraničí, aby je ochránil?

Omezuje se to především kvůli vlastnímu trhu/daním/... O zákazníka ani tak nejde.

Zpravidla nakupuju u spolehlivých prodejců. Třeba qtan nemá s RMA problém. Nakupuju tam ale hlavně proto, že mají širší nabídku (která stojí v ČR za pikaču) — být evropský distributor, vezmu to od něj, protože je to jednodušší a rychlejší, byť třeba o fous dražší.

Je ale dobré uvědomit si ty výhody jsou zpravidla na něčí úkor. Ať už je to zákazník, distributor, výrobce, nebo devítileté čínské ručičky.

[Jakub Lucký]

Tak si něco pseudotržně spočítáme:

• Náklady na výrobu jednoho NB: 20 tisíc
• Marže: 5 tisíc
• Rozbitnost (v dvouleté záruce): 10%
• Průměrné náklady na opravu: 7 tisíc

Prodám dejme tomu 1000 NB

• Zisk z prodeje: 5 milionů (5000*1000)
• Náklady na záruční opravy: 700 tisíc (7000*100)

Celkový zisk 4,3 milionu, 10% opravených NB

Pokud se zruší záruka, nemusím se tolik starat o kvalitu, možná se mi dokonce vyplatí ji nemít...

• Náklady na výrobu trochu ošuleného stejného NB: 17 tisíc
• Marže: může zůstat stejného, slevníme to, když nemají tu záruku
• Rozbitnost ošuleného: 20%

Prodá se stejná tisícovka. Předpokládejme, že 75% má pojištění, které jim zakoupí stejný (nebo nový model) NB znovu:

• Marže z prodeje: 5 milionů
• Marže z prodeje modelů uhrazených pojištěním: 750 000(150*5000)

Celkový zisk: 4.3 milionu. Cena pro zákazníka: podobná, možná lehce nižší uvážíme-li, že dnešní prodloužení záruky na třetí rok stojí třeba 1500,-, tak dva roky mohou stát dejme tomu 2500

Vychází to pro obchodníka lépe i pokud by slevnil ještě více, třeba ještě tisícovku z marže...

TL;DR Absence záruky (a třeba převod záruky na pojišťovnu) povede ekonomicky výrobce k tomu, aby snižovali kvalitu a zvyšovali tak obrat prodávaného zboží...

[xkucf03]

Když se snažíš něco modelovat, tak je potřeba to počítat „za jinak stejných okolností“ – jinak se ti ten model rozpadne. Tzn. stejná (neošizená) kvalita. Pokud do modelu zahrneš i sníženou kvalitu, už se mění i poptávka a je to vlastně jiné zboží.

Dejme tomu, že se zruší povinná záruka. Jeden výrobce bude nabízet zboží se zárukou (i když už nemusí) za původní cenu. Jiný nabídne stejné zboží bez záruky za nižší cenu (protože mu klesly náklady). A třetí nabídne zboží horší kvality a taky bez záruky. A máme tu tři různé trhy, tři různé nabídky a poptávky. Nebo čtyři: někdo třeba zachová cenu i záruku, ale sníží kvalitu (díky tomu má nižší náklady a z té úspory pokryje větší počet reklamací a ještě na tom vydělá).

Ty pojišťovny jsou trochu utopie, protože takový systém je příliš složitý (i když v nějakém stabilním prostředí s renomovanými výrobci fungovat může), ale v zásadě je potřeba vidět to, že zbavit zákazníka rizika (poskytnout mu záruku) znamená konkurenční výhodu – a proto to ta firma bude dělat (stejně jako se teď poskytují prodloužené záruky).

[Fluttershy, yay!]

Ne. To se snažíš to akorát dostatečně odtrhnout od reality a rozmazat, abys mohl prohlásit, že státní regulace je špatná a basta.

Přitom se dá na příkladech ukázat, že často (1) extra záruka od výrobce slouží k vyvážení nižší kvality zboží (dlouhou dobu laptopy Dell, sluchátka Koss jsou další docela dobrý příklad), (2) malé firmy obsluhující malý trh budou s vyšší pravděpodobností pečovat o zákazníka bez ohledu na další záležitosti (Kinesis, CST, některé firmy na trhu se zvukovou technikou), (3) trend mezi velkými firmami je cíl zákazníka co nejvíc oškubat (Alza a její "pojištění", servisy nahrazující v laptopech vadné díly za méně vadné díly, chování prodejců a oligopolu samotného po záplavách v Thajsku). Na základě toho lze získat jakousi představu o nejhorším a průměrném případě (nejlepší je irelevantní) — a podle toho se zařídit. Samozřejmě, pokud je cílem poskytnout korporacím co největší volnost, vzhůru do rušení veškerých regulací. Jen mám pocit, že stát by tu měl být z přesně opačného důvodu.

[xkucf03]

Tak si představ, že zákon nebude nařizovat záruku. Firma A záruku zruší. Firma B si ji nechá. Lidi budou kupovat od B.* Můžeš říct, že se dohodnou a záruky zruší A i B, aby ojebali zákazníka. Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto. Co z toho plyne? Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.

*) po chvíli obnoví záruku i A, aby nepřišla o zákazníky – nebo naopak najde takovou cílovou skupinu, která o záruku nestojí a chce co nejnižší ceny – a všichni budou spokojení.

[Fluttershy, yay!]

Tak si představ, že zákon nebude nařizovat záruku. Firma A záruku zruší. Firma B si ji nechá. Lidi budou kupovat od B.

Nebo lidi budou nakupovat od A, protože je to přece levnější a oni záruku nepotřebují. Po selhání výrobek vyhodí a koupí si nový. Vzroste zátěž životního prostředí. Úplně stejně pravděpodobné jako tvá hypotéza.

Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto.

Což není (nebo by nemělo být) legální.

Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.

Přičemž ignoruješ fakt, že zákon specifikuje, na co se záruka vztahuje. Jeden z důsledků pozitivních pro zákazníka je neplatnost nálepek "odstraněním zaniká záruka", které jsou akorát nástrojem k ojebávání. Samozřejmě, firma se také může chovat slušně a řídit se heslem "náš zákazník, náš pán", ale zkušenost ukazuje, že toto se týká jen minima firem.

[xkucf03]

Což není (nebo by nemělo být) legální.

Když je nelegální dohodnout se na vyšší ceně, tak by přece úplně stejně mělo být nelegální dohodnout se na zhoršení kvality (neposkytnutí záruky).

[Jakub Lucký]

Pokud je dohoda výrobců nevyhnutelná, tak pak existuje *pol (něco jako oligopol nebo monopol), před kterým je tím spíš nutné spotřebitele alespoň trochu chránit...

A to jsem liberálně zaměřen...

[pc2005]

Můžeš říct, že se dohodnou a záruky zruší A i B, aby ojebali zákazníka. Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto. Co z toho plyne? Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.

Když nebude zákonná záruka a A i B se domluví, tak mohou zvýšit cenu AND přidat kurvítko s poločasem rozpadu 1 měsíc. Ve variantě se zákonnou zárukou by na takovém modelu nejspíš zkrachovali.

[pavlix]

A co nechat obema stranam svobodu smluvniho jednani? Nebylo by to nejlepsi?

Nemyslím si, viz „ohraný“ argument ohledně otroctví. Doporučuju začít přečtením třeba Kupce benátského.

[Petr Tomášek]

Nechápu, proč by tam vůbec nějaká nálepka měla být, tj. proč by prodejce měl jakkoliv omezovat kupujícího, co si se sestavou může (se zachováním záruky) dělat, pokud prokazatelně takovéto chování nevede k poškození výrobku...

[cazfe]

Pokud si rozebereš notebook do posledního šroubku a pak ho zase složíš, záruku tím neztrácíš a je jedno kolik samolepek tam kdo nalepí.

[Patrik Uhrak]

... v hlavním městě se na sebe totiž moc nedíváme.  

[pc2005]

Schválně jestli by se to změnilo, pokud by vytáhl nůž .... (a začal do tý krabice vrtat uchopovací díry).

P.S. Původně jsem to nechtěl psát, protože by to mohlo podvědomě asociovat vztah, že nošení (a používání na veřejnosti) nože je něco divného. Ale nedalo mi to .

P.P.S. "P.S." to zřejmě neutralizuje .

[jnd]

Tak třeba v Británii by sis nemohl dovolit ani dírečku do krabice, za nůž běžné velikosti na veřejnosti tě seberou.

[Prcek]

Myslím si, že jestli chceš měnit zdroj a nějak se v tom vrtat, že jsi měl rovnou koupit komponenty a postavit si počítač sám. Takhle to jsou vyhozený peníze, když pak půlku překopeš.

Ale zase na druhou stranu vím, jak je těžký se zorientovat v aktuální nabídce, pokud nesleduješ dění v týhle oblasti.

Můj první počítač jsem stavil v roce 2001 a s postupnými upgrady jsem s ním vydržel skoro 10 let. Když jsem si před dvěma lety konečně mohl dovolit nový, tak jsem zjistil že se v tom dnešním hardware vlastně moc nevyznám. Musel jsem si všechno částečně znovu nastudovat (Intel vs. AMD, jaký jsou aktuální patice, nVidia vs. ATI, atd.). Přesto mě pár věcí potrápilo (např. nutnost zapojení obou přídavných napájení grafické karty aby se vůbec rozjel počítač, nebo montáž chladiče).

[sad]

Měl jsem v plánu vyměnit zdroj a větrák na procesoru, protože se mi to PC zdálo trochu hlučnější. Ale teď už to mírné hučení vůbec nevnímám, asi jsem byl jen rozmazlenej z toho tichého notebooku. PC jsem si chtěl sám postavit asi někdy před rokem. Procházel jsem komponenty, našel i docela dobré návody, ale pak z toho nějak sešlo.

[2012]

To bych v zivote neudelal, koupit si celou sestavu...

[Fluttershy, yay!]

Já jo. Jednu dobu jsem používal herní sestavu od firmy Packard Bell (dělali docela slušné sestavy dávno předtím, než se dali na levné laptopy) — byla docela dobrá a hlavně koupená v Německu stála polovinu toho, na kolik by vyšla v ČR srovnatelná skládačka + toho času licence na MS Windows (kvůli hrám).

[xkucf03]

na kolik by vyšla v ČR srovnatelná skládačka

A na kolik by vyšla v Německu?

[Fluttershy, yay!]

To bylo za daných okolností celkem irelevantní, protože by se musela platit doprava a byla by s tím práce, zatímco takhle stačilo říct známému, aby přivezl jednu krabici.

Ale stává se i to, že jinak předražený alienware je v akci levnější než ekvivalentní skládačka.

[xkucf03]

Já taky. Resp. pokud bych kupoval třeba sto počítačů někam do firmy, tak se s tím skládat nebudu. Ale pokud jde o osobní desktop, tak ten si chci vždy sám sestavit ze součástek

[2012]

Presne, moje rec. Hlavne neni nadto si ten procesor opatlat pastou sam...

[SPM]

To si se spoustou kupovaných chladičů dneska už neužiješ... maximálně si jde tím omatlat prsty, jako to dokážu já :)

[j AM]

Já bych si hlavně nekupoval nový komp jenom proto že ten současný mám čtyři roky a mohl by se rozbít....

[sad]

Ani v případě noteboku?

[Josef Kufner]

V čem je rozdíl?

[sad]

Mají kratší životnost?

[David Jaša]

Ne. Důležitý není čas, ale známky stárnutí/opotřebení, kterých už je dost na to, aby bylo levnější koupit nový HW. Čtyři roky jsou tak akorát u denně přenášeného laptopu, jakékoliv méně mechanicky náročné nasazení znamená, že laptop fyzicky přežije svou morální životnost.

[Fluttershy, yay!]

Na pět let staré T40 mi odešel grafický čip a na stejně starém Dellu D400 pozvolna odcházelo podsvícení displeje. Ani jedné mašině jinak každodenní transport nevadil a zásadní byly až ty (dobře známé) závady. Od té doby jsem žádný laptop neměl dost dlouho/starý na to, abych mohl něco podobného vyzkoumat. Ale doufám, že X200T mi vydrží aspoň do roku 2015.

[pavlix]

Už hodně dlouho jsem nekoupil počítač, který by byl výrazně méně než čtyři roky starý v době koupě :).

[j AM]

To je snad to samý ne? Nový bych kupoval kdyby: - starý přestal fungovat - nestačil by výkon - prostě bych chtěl nový protože chci nový

[sad]

Já jsem nechtěl čekat, až notebook odejde, protože abych nepřišel o data, musel bych z něj složitě vyndávat HDD, a notebook bych ani nemohl prodat, což teď ještě můžu.

[Josef Kufner]

Proto, abys nepřišel o data máš samozřejmě kompletní každodenní zálohu, ne?

[pavlix]

Život ho naučí.