Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
I když se to stydím říkat nahlas, pořídil jsem si k chovu tučňáků "nový" notebook - postarší ThinkPad od IBM, konkrétně model A22m (nejslabší procesor, 14" displej, 256 MB RAM, 10 GB disk).
Již delší dobu jsem vlastnil mimo jiné bílý iBook G3 od Apple a celkem dlouho jsem dospíval k názoru, že se ten mi opravdu nehodí. Nevypadal sice úplně nejhůře a výdrž na baterku (kolem 4 h) nebyla zrovna nedostatečná, stejně jako teoretická rychlost přístroje. Jenže jsem věčně zápolil s některými ehm, specifiky (nedovařená X11 apod.) i vrozenými omezeními Mac OS X a hlavně s jeho paměťovou nenažraností (a taky s paradoxním problémem - nemožností spustit na verzi 10.3 aspoň relativně použitelnou verzi OpenOffice nebo NeoOfficeJ - mě by to sice nevadilo, ale například studentské práce ke korektuře obvykle chodí "ve wordu"...). Nakonec se moje používání uvedeného přístroje omezilo na promítání přednášek a prezentací. Jenže chodit s iBookem do prostředí s křídou a vodou je asi přece jen škoda.
A tak byl nakonec nahrazen. Nikoli Asusem EEE (o kterém jsem dlouho - a vážně - uvažoval), ale výše zmíněným notebookem od IBM. Důvodem byla hlavně cena posledně jmenovaného a moje větší důvěra k odolnosti ThinkPadů (jeden má už léta moje sestra a u té jen tak něco nevydrží...). Rozměry a váha tedy nakonec musely ustoupit do pozadí.
Přístroj jsem zakoupil za symbolický peníz (zhruba za cenu VGA adaptéru k iBooku) z druhé (přesněji ze třetí) ruky. V důsledku toho dorazil bez některých doplňků (napájecí adaptér, CD mechanika), jinak však funkční a kompletní. Prázný Multibay slot jsem zaplnil záslepkou (šuplíkem na disk, ale toho času bez disku), záložní adaptér se naštěstí našel. Ovšem přístroj dorazil s nějakými druhohorními Windows, a proto bylo třeba instalovat Linux. Jenže jak? CD mechanika nikde, z USB to nestartuje ani omylem (nevím, co jsem dělal zle, ale ani startovací disketa pro DSL - a to ani ta s podporou USB - ho nedokázala přesvědit), do rozcházení TFTP serveru se mi nijak zvlášť nechtělo...
Naštěstí Debian stále poskytuje i startovací diskety (boot.img, root.img, tři diskety s moduly) s pomocí kterých lze spustit i instalaci přes síť. Síťovou kartu to IBM má, takže nakonec nebyl problém (a aspoň jsem měl důvod provést selekci domácí sbírky disket a slabé jedince vyřadit). Desetigigový disk není největší, a tak byl Debianu nabídnut k užívání celý.
Nainstaloval jsem takové ty běžné věci - překladače s odvšivovači a knihovnami, TeXlive, XFig a Gnuplot (ten OpenOffice se tam nějak vetřel sám...), prostředí GNOME (ani nevím jetli se mě někdo ptal, zda ho chci, ale stejně už jsem na něj skoro zvyklý). Přidal jsem i nějaké ty matematické věci (Mathomatic, Octave, Maxima), taky Tochnog a GMSH na vyzkoušení a ParaView (z www.paraview.org). No je to pracovní nástroj, tak ať to podle toho vypadá.
Dosti málo mě oslovila nabídka klávesových map. Nevím proč, ale při psaní anglicky předpokládám přítomnost "qwerty" rozložení, zatímco při tvorbě českých textů píši zásdně na "qwertz" a cokoli jiného mě vyvádí z rovnováhy. Tak mi vnucování české "qwerty" klávesnice docela vadí. Problém lze naštěstí řešit lehčí úpravou příslušné části /etc/X11/xorg.conf (změněné jsou jen poslední dva řádky):
Section "InputDevice" Identifier "Generic Keyboard" Driver "kbd" Option "CoreKeyboard" Option "XkbRules" "xorg" Option "XkbModel" "pc104" Option "XkbLayout" "us,cz" Option " XkbOptions" "grp:shift_toggle, grp_led:scroll, compose:ralt, ctrl:nocaps" EndSection
Mám tam tedy jako výchozí prostředí GNOME. Nemám proti němu zásadních výhrad, nepadá (ani celé ani po částech), v podstatě umí skoro vše co chci a dokonce se dá i používat (a je podstatně hezčí a příjemnější než KDE nebo XFCE). Ale přece jen se mi zdálo, že zabírá nějak moc paměti a asi ani nepřispívá k rychlosti a hbitosti přístroje,
I zkusil jsem FVWM (za výchozí nastavení v Debianu by se ovšem mělo upalovat). Použil jsem můj tradiční .fvwm2rc (viz obrázek v profilu - vzhledem k jeho vnitřnímu stavu si jej ovšem netroufám přiložit), upravil zvolené fonty (ještě budu muset zkusit najít a použít nějaký font pro kódování UTF-8 na titulky oken, snad to FVWM přežije). Vzhled je samozřejmě značně tradicionalistický a možná neatraktivní, ale mě se líbí.
Bonusem byl bezplatný upgrade procesoru a paměti minimálně na dvojnásobek - aspoň tak to vypadá podle odezvy systému a množství obsazené paměti. A samozřejmě to funguje asi tak, jak si představuji (klávesové zkratky, pohodlné posouvání myšošipky kurzorovými klávesami a tak dále). Čeština v Xtermu a GVimu funguje, v OpenOffice ostatně taky. Tak co víc si přát?
Některé věci jsem zatím úplně nevyřešil - k připojování a odpojování USB disků používám hmount (ono to stejně moc nebolí, protože přístroj má celý jeden port USB 1.1 a žádný hub mu kupovat rozhodně nebudu). Možná by nebylo špatné mít nějakou oznamovací oblast jako v GNOME (kvůli aktualizacím a jiným hezkým ikonkám) a případně grafické klikátko pro výběr WiFi sítí (zatím tam však nemám WiFi kartu, takže to taky není úplně kritické). Ale dál mě jiné problémy nenapadají.
Ve FVWM pochopitelně na ploše nemůžu mít ikony. Což je výhoda, protože si tam nemůžu "dočasně" odkládat soubory a musím je rovnou skládat do patřičných adresářů. Takže se nenásilně předchází chaosu a obrazovka počítače nevypadá stejně zoufale jako můj pracovní stůl...
Notebook je občas potřeba uspávat. To fungovalo u iBooku moc pěkně (rychle a spolehlivě a navíc se podom dal i probudit), u "velkého" Dellu M60 nakonec taky (pomaleji, ale od letošní jarní verze Ubuntu aspoň spolehlivě), ale u sestřina IBM (A21p) se mi to nikdy moc nedařilo. Takže jsem z toho měl trochu (no trochu - spíš tak nějak hodně) obavy. Uspání do paměti zatím není nic moc. Uspat se dá, ale probouzí se asi tak ochotně jako Šípkovic Růženka při deficitu princů. Uspání na disk "acpitool -S" funguje (zatím bez dalšího nastavování) o poznání lépe, protože přístroj se uspí a někdy i vypne (občas zůstane viset se svítící obrazovkou a je třeba mu pomoct vypínačem), ale zatím se vždycky správně probudil (kupodivu). Snad jen zvuk pak nejde (předpokládám, že pomůže nastavení nějakého toho zavádění modulů po probuzení, což jsem ještě nezkoušel).
Výdrž notebooku na baterku je až skoro půl hodiny, což mi na přenášení po budově zatím bohatě stačí (pod původním systémem to prý bylo stejné - baterka je už prostě sešlá věkem).
Experimentálně mám ověřeno, že ThinkPady se mi nejlépe drží v rukou a nejlépe (ze všech notebooků) se mi na nich píše. Zdůvodnit to nedovedu, ale prostě to tak je. Ani iBook ani velký Dell (a ostatně ani stařičký stroj Toshiba 110CT) neumím uchopit tak, aby se mi na něm pohodlně psalo. Vždycky buď nedrží nebo přečnívá nebo jsou nepohodlně umístěné klávesy, touchpad nebo tlačítka trackpointu (o kvalitě klávesnice nemluvě). A ThinkPad A22m je prostě ThinkPad: drží se dobře, obrazovka je velká tak akorát (14"), rozlišení 1024x768 sice není nic extra, ale je na tu velikost displeje naprosto přiměřené (navíc přesně odpovídá našim dataprojektorům, což je pro mě nemalá výhoda).
Trackpoint a tlačítka se taky dají používat (to jsem si zatím netroufal tvrdit ani u té Toshiby). Na XFig je sice pořád myš lepší, ale tohle je aspoň relativně použitelné (na ničem jiném mi to bez myši nikdy nešlo). A přístroj není zbytečně těžký a ani si nejhraje na přímotop.
Nevím, jak by se na to dívala dnešní mládež, ale mě se ten notebook zdá být docela dost (ne-li až moc) výkonný a použitelný.
Tiskni
Sdílej:
Co si urobil s tym G3? :)No výhodně prodal - a myslím, že do dobrých rukou.
Skoda :) Mal by som zaujem..Byl tu na abclinuxu.cz dost dlouho v bazaru...
Inak neslo na ten G3 nainstalovat Linux, ked uz si tak velmi trval na X-och?Šlo, a nechodil nijak pomalu. Akorát se mi nepodařilo rozchodit externí VGA výstup (pod Mac OS fungoval), což mi celkem vadilo, když to potřebuji používat při promítání prezentací. Taky trochu zlobilo zobrazování v OpenGL (ale jen pokud se používala hw akcelerace, bez ní je to OK). Ale hlavně iBook s Linuxem nemá proti ThinkPadu s Linuxem žádnou ergonomickou výhodu a provedení hw je dle mého názoru lepší u toho IBM (iBook má asi lepší výdrž na baterku, ale to mi moc nepomůže). A s PowerPC procesorem si můžu hrát i na desktopu (mám ještě iMac).
Experimentálně mám ověřeno, že ThinkPady se mi nejlépe drží v rukou a nejlépe (ze všech notebooků) se mi na nich píše. Zdůvodnit to nedovedu, ale prostě to tak je.Plně souhlasím, klávesnice je nejlepší ze všech, co jsem měl čest psát (DELL, MSI, ASUS, Acer,HP)
Pomalej a starej? Co mam rikat ja s tou Compaq Armadou - Pentium 166 MHz, 80 MB RAM, 2 GB HDDNo já netvrdím, že je to pomalé a staré - ale dost lidí v okolí mi ten názor vnucuje. Tak jsem to hodil do titulku.
Ta Armada má docela slušné parametry, řekl bych. Pořád mám doma ještě Toshibu s 24 MB RAM a Pentiem 100 MHz - byla by dobrá, kdyby do ní šla přidat paměť (Mozillu tam nemám, ale na výpočty bych trochu víc paměti přece jen potřeboval) a hlavně měla větší displej (cca 10" 800x600 - to mi postupně přestalo stačit, halvně tedy na práci) a nevážila tolik (zdá se mi být odporně těžká, až zcela jistě nemá přes kg). Síťovku do PCMCIA jsem neopatrnou manipulací zničil a do nové se mi ninvestovat nechtělo (s ohledem na výše uvedené další nedostatky)
No jinak tohle píšu na stolním stroji s 250 MHz (ovšem 768 MB RAM) a taky si nestěžuji
Jinak Compaq Armada je i na prihlasovaci a odhlasovaci strance Servis24 cesky sporky 