Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Koncepční návrhy pro možnou podporu microformatu pro Firefox 3 si můžete prohlídnout na blogu Alexe Faaborga. Mezi zajímavé nápady patří využití sidebaru a ukládání historie. Sidebar by pro aktuální stránku mohl zobrazovat detekované kontakty, události a další informace a přímo k nim nabízet akce podle možností systému. Historie by mohla umožňovat vyhledávat v již navštívených stránkách např. lokality.
Tiskni
Sdílej:
XHTML zklamalo, je pro web nepoužitelné a nevhodné (hint: uživatel je tvrdě trestán i za drobné chyby v generátorech výstupního XHTMLTo bych mohl prijit a rict: Java zklamala a je nepouzitelna a nevhodna. I kdyz zapomenu jen pitomou zavorkou uzavrit blok, vyhodi mi to chybu!........
Mozna prave proto mam ted rad jazyky, ktere striktni jsou
JJ, pokud se mi na XML něco líbí, tak je to právě to, že striktně trvá na správné syntaxi.Ale to není záležitost XML. HTML taky „striktně trvá“ na správné syntaxi, pokud něco nedodržuje syntaxi HTML, není to HTML. Ale HTML parsery jsou zpravidla konstruovány tak, že přežvýkají všechno možné. Bylo by možné zkonstruovat takovým způsobem i XML parser. Jenže většina XML parserů vznikla v době, kdy byli všichni frustrovaní z toho, že drtivá většina „HTML“ dokumentů je na tom ve skutečnosti dost bídně s validitou. Takže celá debata ohledně HTML vs. XHTML vzhledem ke zpracování nevalidních dokumentů je poněkud mimo. Pro oba formáty mohou existovat parsery, které odmítnou nevalidní kód, i takové, které se pokusí jím prokousat. Jenže psát dneska do prohlížeče pro relativně nový formát nový parser, který by akceptoval i nevalidní kód, se nikomu nechce s docela logickým poukazem na to, že vytvořit validní XHTML kód není zas tak těžké, tak ať to tvůrci webových stránek laskavě dělají. A proti tomu zase jiní argumentují, že uživateli by se mělo něco zobrazit, i když je autor stránek nemehlo. Jenže nikdo ze zastánců tohohle přístupu zatím nenapsal tolerantní XML parser. A mimochodem, ono to s tou nutností validity XHTML také není tak horké, pokud vím, žádný internetový prohlížeč nevaliduje stránku proti DTD nebo XML schématu pro XHTML, všem stačí validní XML. Ono by nakonec vůbec nebylo naškodu, pokud by nějaký nikoli bezvýznamný „uživatel“ (X)HTML kódu (ať už browser nebo třeba internetový vyhledávač) začal upřednostňovat syntakticky validní (X)HTML. Proč mají pořád všichni doplácet na to, že někteří HTML kodéři nedělají svou práci pořádně?
ach taaaak :) To uz motas nekolik veci dohromady. Mime typ odeslany v HTTP hlavicce se tyka prenosu dokumentu ale nerika nic o tom jestli samotny dokument je nebo neni XML. U XHTML stranek se opravdu neposila mimetyp XML a to z pragmatickeho duvodu. Prohlizec IE s tim ma problem. Takze se posle hlavicka text/... ale samotny dokument je XHTML. Takze tady je problem pouze v tom, ze server neuvede presne mime typ jen proto, aby dokument byl dostupny.
RSS a ATOM feed nemaji s XHTML nic spolecneho.
Mime typ odeslany v HTTP hlavicce se tyka prenosu dokumentu ale nerika nic o tom jestli samotny dokument je nebo neni XML.Mime typ odesílaný v HTTP hlavičce určuje právě typ přenášeného dokumentu, má dokonce přednost před typem uvedeným v samotném dokumentu. Přenosu se týkají jiné hlavičky a ty se týkají použitého kódování – s mime typy to nemá nic společného.
U XHTML stranek se opravdu neposila mimetyp XML a to z pragmatickeho duvodu. Prohlizec IE s tim ma problem. Takze se posle hlavicka text/... ale samotny dokument je XHTML.Ten důvod je nesmyslný, nejjednodušší je poslat XHTML prohlížeči, který deklaruje, že umí XHTML, a poslat HTML prohlížeči, který deklaruje, že umí HTML (ale neumí XHTML). Hlavičku
Accept neodesílají prohlížeče jen tak pro nic za nic.
Takze tady je problem pouze v tom, ze server neuvede presne mime typ jen proto, aby dokument byl dostupny.To není „pouze“ problém, to je závažný problém – protože buď se prohlížeči pošle XHTML ale prohlížeč jej zpracovává jako HTML (a pak nemá valný smysl to jako XHTML používat), nebo se spoléhá na to, že prohlížeč bude ignorovat mime-typ, který mu oznámil server, a rozhodne se dle vlastního uvážení (jako to s oblibou dělá MSIE). Např. Gecko když dostane dokument, který je formálně XHTML, ale dostane jej s hlavičkou
text/html, zpracovává jej HTML parserem a liší se např. i DOM takové stránky od DOMu stránky poslané s application/xml+xhtml.
nevim jestli si rozumime. To co chci rict je ze, hlavicka uvedena pri prenosu dokumentu nezmeni dokument jako takovy. Muze ovlivnit jak s nim klient zachazi, ale pokud dokument je validni XHTML tak s nim lze stale pracovat jako s XML bez ohledu na mime hlavicku.
Ta stránka tam je spíš jen aby to nehlásilo chybu 404 než se konečně dostanu k tomu udělat tam něco normálního. Měl jsme v plánu to předělat při přechodu na Jetty 6, ale ukecal jste mě, už je to opravené
Na Webu se dnes žádné XML nepoužíváAle používá, jenom o tom nevíte.
je to pouze HTML se syntaktickými chybami (lomítky na konci prázdných elementů)Syntaktickou chybou není lomítko, ale > za tím lomítkem, např.
<br/ je validní zápis.
ale podle specifikací parser/user agent nemusí na každé z nich rovnou chcípnout a znepřístupnit tak celý dokumentSpecifikace popisuje pouze chování v případě neznámých elementů nebo atributů – a v takovém případě neskončí ani prohlížeč používající XHTML, protože prohlížeče XHTML nevalidují proti XML schématu ani proti DTD. Že si prohlížeč nějak vyloží i chybějící koncové uvozovky okolo atributů nebo dokonce chybějící > nemá ve specifikaci žádnou oporu. Navíc každý prohlížeč se s tím vyrovná jinak, takže ve výsledku je to stejně mínus pro autora takové stránky – jenom se takový problém hůř hledá.
Myslím, že software by se ve většině případů měl chovat podle "be liberal what you accept, be strict in what you send".Ale zase se to nesmí přehánět. Současný stav, kdy prohlížeč, který dostane data s hlavičkou
text/html vždy něco zobrazí a nikdy nezobrazí chybovou hlášku je myslím dost přehnaný.
Na Webu se dnes žádné XML nepoužívá, je to pouze HTML se syntaktickými chybami (lomítky na konci prázdných elementů), které funguje právě díky volnosti HTML parserů. Aneb rozdíl text/html vs. application/xml+xhtml.U všech svých aktuálních webu, pokud prohlížeč posílá v HTTP hlavičce ACCEPT application/xhtml+xml, pošlu mu stránku s tímto MIME typem, v opačném případě s MIME typem text/html. Je to podle vás dostatečně v duchu XHTML?
<java:class name="Foo"> <java:method name="Main" returnType="void" static="true" ...
Ale inak, samozrejme sa tým dá zapísať všetko, veď je to strom (Aiya, Alda
). Podobne sa dá všetko zapísať v LISPe.
Pravda, u MSIE se nesmí moc divočit, HTML v jiném než defaultním jmenném prostoru nebo s jiným prefixem než HTML nebude rozumět, a kvůli přepínání módu kompatibility je lepší mu stejně posílat HTML. Ale MSIE umí jmenné prostory i v HTML.
Microformat je cesta do pekel, byť dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Proč bylo vymyšleno XHTML a jmenné prostory v XML?
Tak ho proste ignoruj :)