Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Nazdar. Chtel bych se naucit delat databaze v MySQL. Neporadite nejake dobre knizky nebo webove stranky (jo google znam a zkousel jsem, ale nic svetoborneho jsem nenasel) na toto tema? Anglictiny se nebojim.
Hlavne bych se chtel naucit ty databaze navrhovat (zivotni cyklus, datovy model apod.) a "myslet" v MySQL. Nemusi to byt nejaky informacni system nebo neco podobne sloziteho. Janom nejaky zakladni model, vysvetleni principu a logiky navrhu. Prikazy uz si vyhledam, ale co jsem se koukal, tak podle me nejdulezitejsi cast - kvalitni navrh databaze, ty knizky co jsem videl jenom zlehka nastini anebo uplne vypusti.
Pripadne by se hodilo propojeni s PHP, ale to uz me tak nepali.
Diky.
Tiskni
Sdílej:
To je jako bych řekl, že neexistuje návod na programovaní, protože je každý program jiný.
http://www.htdp.org
http://mitpress.mit.edu/sicp/full-text/book/book.html
Ještě obecnější a ještě užitečnější...
), Delphi bych se asi neřadil, PHP už vůbec ne
.
Teďka mě asi zasypete seznamem OOP jazyků, co?
No, pokud mu to nema kdo primo ukazat (metoda pokus omyl je neaplikovatelna), tak mu nic jineho nez prirucka nezbyva. A nebo to vzdat.
Ja jsem Vas pochopil. Otazkou je, jestli jste vy pochopil me.
Ještě doporučuju se podívat na něco jiného, třeba PostgreSQL, ať o sobě můžeš tvrdit, že databázím rozumíš
*), ale síla MySQL je v tom, že je rychlá, jednoduchá a má spoustu vestavěných funkcí. A i když se snaží implementovat spoustu vlastností "velkých" databází (nechápu proč), nikdy nebude mít tuhle pozici, takže všechny tutoriály atd. budou MySQL pořád brát jako malou rychlou databázy, která umí jenom tabulky. Na tom není nic špatného, takové databáze jsou potřeba, spousta internetových projaktů nic jiného nepotřebuje. Pokud chceš naopak právě rychlou malou databázy, nechceš se zatěžovat nějakými složenými SELECTy, GROUPováním atd., nauč se MySQL a a "velké" SQL databáze tě nemusí zajímat. Samozřejmě je možné znát i obojí, ale přechod mezi MySQL a "velkou" SQL databází znamená i změnu přemýšlení o databázích.
*) V každé diskuzi o MySQL, kde se zmíní, že MySQL je něco jiného než "velké" databáze, se najde někdo, kdo přinese podobné zvěsti. Sice jsou pravdivé, ale to nic nemění na zaměření MySQL. Tom čemu já tady říkám "velké" databáze je zase nahony vzdáleno ještě větším databázím typu Oracle.
Doufám, že se mi podařilo dostatečně objasnit, že proti MySQL nic nemám, nepohrdám jí, a že se komentáře s obsahem "ale tohle už MySQL má" protentokrát konat nebudou