OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Před nedávnem jsem Blance pořídil novější hardware a svému notebooku větší disk. Předtím na počítači nebyl nainstalován Linux vůbec a na notebooku jsem měl Debian unstable verzi, se kterou jsem byl nadmíru spokojen a fungovalo mi na něm poměrně dost věcí a byl jsem s ním spokojen, dokonce jsem neměl ani chutě se pouštět do LFS (který podle mého názoru upadá).
Na nový disk na notebooku jsem nainstaloval Kubuntu 6.10 (32bit) a musím přiznat, že se mi i celkem líbí, akorát jsem buď starý, nebo k práci na svém Kubuntu přistupuju jako k Debianu, tzn. že všechno snese. Zkrátka jsem v něm poměrně dost nejistý. Instalace mi nepřišla natolik triviální jak se píše skoro ve všech recenzích, ale to je asi způsobeno tím, že jsem měl přesně dané požadavky na rozdělení disku. Normální uživatel by jistě odklepal všechny volby a nedělal by si žádné starosti, já chvilkama tápal a experimentoval. Po instalaci na mě sice vybaflo anglické prostředí, ale po bližším seznámení se s programy pro správu balíčků a navyknutí si na sudo bylo vše v pořádku. Dokonce i OpenVPN a Javu jsem si nainstaloval, ačkoliv s OpenVPN jsem se celkem zapotil a tento měsíc vyšla Java 6, jen to Eclipse mi chybí.
Povzbuzen úspěchem na notebooku jsem zkusil nstalovat Kubuntu 6.10 (64bit) i na počítač, který zvládá AMD64 architekturu. Instalace v pohodě, měl jsem natrénováno. Horší to však bylo s Javou, ačkoliv i tu jsem nakonec nainstaloval. Citelně mi ale chybí Opera a s instalací Wine jsem si užil velké lapálie, resp. se mi tento software nepovedlo nainstalovat vůbec. Prolezl jsem kdejaké HOWTO a diskusní fóra a nic. V poslední verzi kompilace na AMD64 pro Ubuntu nějak nefunguje a zatím jsem nepřišel na to, jak to vyřešit. Na počítači mám vedle SATA2 disku i IDE řadič se dvěma IDE disky. Dojde-li ke změně jádra, GRUB se mi špatně nastaví. Ještě že vím jak s GRUBem zacházet, protože jeho konfigurace není žádná začátečnická záležitost. Tím ovšem nechci tvrdit, že konfigurovat a spravovat Linux by měl umět i začátečník. Naopak, začínám zastávat názor, že spravovat počítač je natolik složitá záležitost, kterou se normální člověk nemá šanci naučit a místo toho by měl raději obětovat nějaký ten peníz a někoho si na jeho správu a údržbu najmout. Vždyť Octavii nebo Fabii si taky normální člověk nespravuje sám doma v garáži, ale svěří ji do péče raději automechanikovi.
Zpátky ale k tématu. Rozhodl jsem se proto zkusit dát na počítač Debian pro 64bit a právě jej začal stahovat. Mám staženo 55% ze síťové instalace a už se nemůžu dočkat toho, až budu zkoušet nainstalovat Wine. Nebude-li nainstalováno Wine, nemůžu zkusit nainstalovat Diablo II (řádně zakoupeno, dokonce 2x. Dobrý software si svůj zisk zaslouží). A bez rozběhaného Diablo II by se mnou doma nemluvily ani dveře od koupelny, natož Blanka . Až bude Wine a Diablo II nainstalováno, zkusím sepsat nějaké české HOWTO.
Tiskni Sdílej:
Naopak, začínám zastávat názor, že spravovat počítač je natolik složitá záležitost, kterou se normální člověk nemá šanci naučit a místo toho by měl raději obětovat nějaký ten peníz a někoho si na jeho správu a údržbu najmout.Tak zlé to snad nebude, vždyť Microsoftu už zvoní hrana. Já počítače nenávidím a ještě bych měl někomu platit, že mi ho uvede do polopoužitelného stavu?
No mě se nepodařilo Wine na Kubuntu ani nainstalovat natož ho nějak konfigurovat. Při kompilaci mi to vyhodilo chybovou hlášku při slinkování s nějakou knihovnou a to jsem tam měl nainstalované všechny potřebné knihovny. Na diskusních fórech moc informací není a když ano, nejedná se o 64bit, anebo jsou zastaralé a na aktuální verze nepoužitelné. Poslední dobou jsem z používání Linuxu nějaký rozladěný a řešení podobných problémů mě unavuje. Asi jsem na to už starý a pohodlný, ale po 7mi letech zápasasů s různými distribucemi mě opouštějí síly, zvlášť když vidím, jak jsou snahy OSS programátorů relativně promrhávané.
Zkusím Debian a uvidím. Zatím se mi na něm podařilo rozchodit dost věcí. Když ani ten nepoběží ..., Blanka zůstane u Windows. Potom co na nich běží PostgreSQL a dokonce i OpenLDAP je to celkem použitelný systém, ať se to někomu líbí nebo ne.