Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Pravda, tabelatory su humus. A odpoved na otazku "preco": zalezi od coding style. Bezny je napr styl, ze argumenty funkcie sa zarovnavaju pod otvaraciu zatvorku. Tam treba dorovnavat medzerami.
Pripad 1: tabsize=8, odsadenie o 20 = 2x tab 4x medzera
Pripad 2: tabsize=4, odsadenie o 20 = 5x tab
Vysledok? prenos z 1 do 2 = odsadenie o 12, z 2 do 1 = o 40
Co sa tyka 4, to je priemer medzi 0 a 8, tak asi preto
).
public void deleteUser (int Id) {
//tahle funkce se mi libi a to jsem ji jeste ani nenapsal
No flame please
. Jde mi napr. o tohle:
if xxx
{
xxx
}
else
{
xxx
}
nebo
if xxx
{
xxx
}
else
{
xxx
}
nebo
if xxx {
xxx
} else {
xxx
}
apod.
if (xxx)
{
xxx
} else {
xxx
}
http://en.wikipedia.org/wiki/Indent_style
echo a @include
if (xxx) {
xxx
} else {
xxx
}
if (xxx) {
xxx
}
else {
xxx
}
No není to hezčí
?
public void funkce( String s )
{
}
Cykly a podminky (a bloky try {} catch {} finally {}):
if ( true ) {
}
else {
}
for ( int i = 0 ; i < 1 ; i++ ) {
}
Chytnul jsem to v nejake knizce o objektovem programovani a myslim, ze se to jmenuje nejak na "E", ale nemam ji tady, takze ti nepovim :)
Na odsazeni pouzivam samozrejme tabulatory, protoze jsou nastavitelne, takze si to kazdy muze zobrazit, jak je zvykly .. 
Žádný standard neexistuje, pouze subjektivní názory. Já to ve všech jazycích dělám takto:
if (...)
{
}
else
{
}
function f(...)
{
}
class c
{
function c()
{
}
}
K odsazování používám zásadně mezery.
Nikomu svůj styl nevnucuji, ať si každý udělá svůj. Snad jen, že pořád nechápu, proč lidi preferují toto, podle mě je to daleko nepřehlednější, než výše. Ale asi je to z historických důvodů a pak si lidi zvyknou, ale možná, že jen něco nechápu:
if (...) {
}
else {
}
if (x == 1) {
y = 1;
} else {
y = 0;
}
ale je tam jedno úskalí: pokud se z důvodu úspornosti nepoužívají bloky tam, kde je jen jeden příkaz, snadno se stane něco takového, jako že z
if (x == 1)
do_something();
uděláte
if (x == 1)
do_something();
do_something_else();
Bohužel to někdy nemusí být tak očividné, třeba
if (x == 1)
if (y == 1)
do_something();
else
do_something_else();
if ((x ==1) && (y==1)) {
do_someting();
}else{
do_semeting_else();
}
pokud se z důvodu úspornosti nepoužívají bloky tam, kde je jen jeden příkazZ vlastni bolestne zkusenosti vim, ze setrit na nespravnem miste se nevyplaci... :)
jenze tak po pul roce prochazeni kodem ( cti kodenim ) sem zjistil ze se strasne tezko dohledavaji zacatky a konce bloku ( snadno se to prehledne ) tak sem to pak vsecko prepsal na ten prvni zpusob
mozna je to detinske ale o to prehlednejsi 
< /FLAME >
sem zjistil ze se strasne tezko dohledavaji zacatky a konce blokuKdyž budu odsazovat, tak se tomuhle problému vyhnu ne? V Pythonu nejsou závorky vůbec a čitelnost kódu to nijak neztěžuje, ba úplně naopak. Takže když člověk správně odsazuje, tak je jedno jestli ty závorky prdne na konec řádku nebo na samostatný řádek.
Uvidíme, až přijdu na nějaký rozumný způsob jak to odsazovat
k tomu ze je videt vic radku??? ja kdyz neco pisu tak pisu jen jeden radek,vy snad kodite na vice radcich na jednou
Ano, osobně dávám přednost tomu, abych viděl pokud možno celou funkci, kterou právě upravuji, pokud uvidím i něco navíc, tím lépe.
))
stačilo by:
http://www.svethardware.cz/art_doc-991A15A26E53556EC12571A9003B647C.html
kdyžtak mě pak kontaktujte na me emailové adrese
a co tak 20tka LCD 1680x1050 otocena o 90 stupnov ? zobrazenych 140 riadkov + emacsovske prkotinky
(průměrně, pochopitelně)
if (strasna_podmienka) {
oproti samostatnej zatvorke 
este ze vsetci pozname indent
if (...) {
}
else {
}
Jo, tak to jsem přesně já
).
/********** * blabla * **********/
/* * blabla * */A jednořádkové?
/* blabla */
// blabla
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free/* bla bla */ // blabla (odsazeno podle kontextu)
grep je argument
/******************************************* * Nadpis druhe urovne (funkce) */
Tiskni
Sdílej: