Minulý týden byl představen (YouTube) Rocky Linux from CIQ (RLC) aneb Rocky Linux s komerční podporou od společnosti CIQ. Cena podpory je 25 000 dolarů ročně bez ohledu na počet jader CPU, serverů nebo virtuálních počítačů.
Byla aktualizována časová osa podpory Manifest V2 v Chrome, tj. verze API rozšíření webových prohlížečů. V průběhu týdnů budou rozšíření Chrome používající tuto verzi deaktivována a uživatelům budou doporučeny alternativy používající Manifest V3. Uživatelé Chrome si mohou pomocí "chrome://extensions/" zjistit, kterých rozšíření se to týká. Například také uBlock Origin. Podporu Manifest V2 v Chrome bude možné dočasně prodloužit nastavením ExtensionManifestV2Availability.
Sada nástrojů Distrobox pro spouštění libovolných linuxových distribucí v terminálu pomocí kontejnerů byla vydána ve verzi 1.8.0.
Byly zpracovány a zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2024. Přistupovat k nim lze přímo z programu, kde jsou také odkazy na prezentace, nebo z YouTube.
Byla vydána nová verze 1.4 svobodného multiplatformního vektorového grafického editoru Inkscape. Podrobný přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání.
Softwarový KVM Input Leap (dříve Barrier) byl vydán ve verzi 3.0.0 (a následně pár opravných). Přidává podporu Waylandu a Qt6. Jde o první vydání od přesunu z projektu Barrier v roce 2021. Barrier vznikl jako fork Synergy, jehož verze 2 byla částečně proprietární a její bezplatná open-source verze měla umělá omezení.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2024, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení v Praze (FIT ČVUT). Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Elon Musk na akci We, Robot (YouTube, 𝕏) představil Robotaxi, Robovan a vylepšeného Tesla Bota (Optimus).
Internet Archive je offline (𝕏, Bluesky, Mastodon). Unikly údaje 31 milionů uživatelů. Probíhal / probíhá na něj DDoS útok.
Vývojáři Kubuntu se rozhodli, že od verze Edgy Eft budou všechny podadresáře v kořenovém adresáři "/" (/usr, /etc, /boot atd.) kromě /home a /media skryty. Tuto změnu pocítí všichni uživatelé Kubuntu Edgy Eft, neboť se toto vydání již příliš měnit nebude. Tyto adresáře budou přístupné přes příkazovou řádku nebo po ruční editaci souboru /.hidden .
Jak se k tomu stavíte Vy? Jaké argumenty vidíte pro a proti?
Tiskni Sdílej:
Bylo by užitečné volitelné skrývání souborů, které uživatel nemá právo číst (a tudíž jsou mu k ničemu).Jedná se ale o grafické prostředí, ne? Konqueror např. má defaultně skryté soubory (v /home) správně skryty. Pokud budou skryty ještě systémové soubory a zůstane na první pohled jen /home a /media, tak co ještě chcete skrývat?
Nemluvil jsem o skrytých souborech, ale o právech k souboru. Umí to tuším SAMBA.Ano, ale stále nechápu, co chcete skrývat? Kde ty soubory, které nemá uživatel právo číst, uvidíte (za předpokladu, že jsou viditelné pouze /home a /media)? Možná v síti, ale tam to můžete jako admin ošetřit tak, že se do patřičných adresářů nepovolaný uživatel ani nedostane...
za předpokladu, že jsou viditelné pouze /home a /media
Za tohoto předpokladu by takových míst moc nebylo. Ale našli by se (společné adresáře několika uživatelů (a skupin) atd). Ale tento předpoklad jsem do své úvahy nezahrnoval.
Ty co to umi si to zapnou, to je jasny, ale ten kdo to neumi imho prichazi o poznani zakladnich principu unixovych systemu.Uniká něco mně nebo vám? Jedná se evidentně o zobrazovaní adresářů v grafickém prostředí. Já osobně BFU lidem musím věčně vysvětlovat, že si toho nemají všímat (těch adresářů). Jakmile člověk projeví jen trošinku snahu o "poznání základních principů unixových systémů", skočí do nějakého terminálu a hle, může poznávat. Nechtěl jste doufám naznačit, že ty základní principy je nutno poznávat z grafického file manageru nebo otvíracích či ukládacích dialogů? (On to tak někdo dělá?!)
No např. takové /usr/share/doc/ by možná nebylo od věci nechat přístupné i přes grafický manager (a link dávat povinně na plochu pod názvem RTFM :)).Pravda je, že naprostá většina uživatelů není na manuály zvědavá. Potřeba vyvstane, až když něco nefunguje, jak má. Manuály v .../doc jsou snad úplně všechny ve formátu prostý text, který je čitelný v terminálu a psané nejsou zpravidla pro ten typ BFU, který by nedokázal upravit si soubor /.hidden tak, aby spatřil ty adresáře, které chce. Já osobně jsem nikdy z grafického file manageru do jiných adresářů než /home popř. /mnt (což nahradí /media) nevstupoval jinak než omylem - jednak většinou tam můžu se soubory něco dělat pouze jako root a jako root grafický manažer nespouštím (a mám dojem, že pokud se tak stane, nebudou žádné adresáře skryty).
Popravdě se mi to moc nelíbí. Podobná věc mně na Windows již pomalu přivádí k šílenství, protože vypnout to sice jde, ale když to dělám po desáté, trochu mně to štve a po třicáté+ mám z cesty do možností složky a odklikání těch tří checkboxů chuť mrsknout myší po monitoru, i když jsem jinak poměrně klidný člověk.Když to děláte podesáté, tak to děláte blbě. Máte si to vypnout centrálně pro všechny (ještě vědět jak, že ;).
Chápu, že obyčejného uživatele musí obsah např. /usr/lib/ trochu překvapit,Tam nemá BFU vůbec co dělat.
ale obyčejný uživatel by se tam měl dostat maximálně náhodou a mít rychle po ruce cestu do svého domovského adresáře, kde (např. na ploše) najde i ta připojená média. Myslím, že uživateli by se měl všude co nejvíce prezentovat home, ale neklást mu zbytečné překážky, pokud chce občas vyhlédnout za jeho hranice.A to je přesně to, co se chystá udělat tým Kubuntu. Žádná "zbytečná překážka" se totiž nekoná. Podle popisu stačí spustit terminál a můžete "vyhlížet za hranice". Případně, pokud chcete vyhlížet v grafice, nemůže vám dělat problém si vytoužené adresáře zviditelnit přes /.hidden (pokud ano, nemáte v nich co dělat).
Rekl bych, ze me nic neunika. K cemu tyhle trapnosti jsou? Jak muze cloveku ublizit, ze vidi adresare navic?A jak mu může ublížit, když je neuvidí?
Menit je ani soubory v nic prece nemuze, nema na to prava. Pokud je bude chtit zmenit, pujde do konzole kde je tak jako tak uvidi, takze o co se snazi?Přesně tak, akorát nevím, o co se snažíte, protože zatím přednášíte přesně jen argumenty PRO skrytí ;)
Stejna trapnost jako sudo (resp. jako jedina moznost jak se na roota v defaultu dostat, jinak nic proti sudo).Která je pro BFU naprosto logická a bezpečná. Už se tu o tom diskutovalo víckrát. Opět, nic pokročilejším uživatelům, kteří jsou na to zvyklí, nebrání si jedním povelem klasické konto root zřídit. Ovšem těžko říct, k čemu to je dobré pro někoho, kdo neprovádí nějaké experimenty, a proč by se měl BFU k systému přihlašovat rovnou jako root (k ničemu jinému přímo přístupné konto root asi těžko využije).
/usr/lib
nema FBU co delat" je naprosto zcestny. V linuxu prece mame jine nastroje, jak nekomu zabranit pristup do adresare (ze by prava?) a ne nejake trapne skryvani souboru. Pokud nepochyti tyhle zakladni prvky filozofie linuxu hned na zacatku, hure je bude chapat pozdeji. Clovek s moci (aka sudo) ale bez zakladnich znalosti je snad to nejhorsi. Konkretne jednoho takoveho jsme meli u nas na brigade a shodou okolnosti sedel u Ubuntu. Verte mi, jeste ted je nam z toho do smichu/breku.
To, ze je neuvidi zastinuje podstatne detaily linuxoveho sveta jako napr. existenci FHS.Pouze z grafického file manažeru ovšem. A jakmile je uživatel natolik zvídavý či vyspělý, že by mohl z těchto "podstatných detailů" (konkrétně zobrazených systémových adresářů) něco vytěžit, asi bude i natolik vyspělý, aby se dokázal pohybovat v terminálu. Přece nebudete tvrdit, že podstata "linuxového světa" spočívá ve funkčnosti grafického file manažeru či v tom, jestli se nějaké adresáře v běžném pracovním režimu zobrazují či nikoliv.
Argument typu "v /usr/lib
nema FBU co delat" je naprosto zcestny. V linuxu prece mame jine nastroje, jak nekomu zabranit pristup do adresare (ze by prava?) a ne nejake trapne skryvani souboru.
Je to prostě jen praktické opatření. Pokud v tom adresáři nemáte jako běžný přihlášený uživatel co dělat, není vůbec nutné, aby se pletl mezi vaše pracovní adresáře v grafických manažerech.
Pokud nepochyti tyhle zakladni prvky filozofie linuxu hned na zacatku, hure je bude chapat pozdeji.Např. dělení na "uživatele", který se nemá co hrabat v systému, a na "administrátora" (který má zase dávat co největší pozor, a proto raději pomalu s grafickými frontendy). Ano, souhlasím, ale přesně tímto směrem se Kubuntu vydalo.
Clovek s moci (aka sudo) ale bez zakladnich znalosti je snad to nejhorsi.Proto je ještě lepší člověk přihlášený do KDE jako root, aby se dostal tam, co jako běžný uživatel vidí, ale kde ho to nepustí nic provádět? O jakou základní znalost vás obohatí, když budete mít v grafickém manžeru namísto /home a /media v kořenovém adresáři všechny ty ostatní, o kterých stejně nevíte, k čemu a proč tam jsou? Abyste se je marně pokoušel proklikávat? Zatímco když tam nebudou, tak si třeba přečtete příručku, abyste věděl, kam se poděly a jak se k nim dostanete. Pořád mi tu nikdo není schopen napsat, co tak naléhavého v systémových souborech přímo z Konqueroru (nota bene jako běžný uživatel) provádí, že je potřebuje vidět.
Konkretne jednoho takoveho jsme meli u nas na brigade a shodou okolnosti sedel u Ubuntu. Verte mi, jeste ted je nam z toho do smichu/breku.Uniká vám, že v každé distribuci se můžete přihlásit jako root, udělat "su" nebo to vaše obávané "sudo"? Úplně v každé. A pak tam sedí člověk s admin kontem a právy bez znalostí ;)
jsem tak trochu na rozpacich, co na to LSB?Coby, vždyť jde jen o optické opatření, adresáře samozřejmě nezmizí, pouze se nebudou uživateli ukazovat. Zrovna tak můžete mudrovat nad tím, co LSB na váš wallpaper nebo barevné schéma... Poskočte si :D
Hmm... nechová se podobně Gobo Linux?Ne, protože adresáře zůstanou tam, kde jsou. Jediná změna je, že je BFU z grafického manažeru neuvidí (pokud vysloveně nechce).
Ne. Argument? Zvrhlost.Samozřejmě. Obzvláště v Gentoo se lidi vyžívají v práci v systémových adresářích pomocí grafického file manageru. Proto je potřebují vidět (i když tam jako "user" nic dělat nemůžou).
/etc
, ale ouha, kde je /etc
?
Proboha co to je za argumenty? Ze nekdo nekde nema co delat. Pokud ma prava na ten adresar, tak tam evidentne ma co delat, i kdyz ne nutne moznost menit. Kdyz se budu chtit podivat, jak je neco zkonfigurovane, polezu prirozene doJá osobně lezu do /etc apod. z terminálu, nikdy ne z Konqueroru, takže vaše touhy nechápu. Ale obecně, pokud víte, že je někde něco zkonfigurováno a dokonce víte, kde, a hodláte se v tom konfiguráku vyznat, a chcete tam ještě mermomocí lézt přes grafiku - proč byste si to neuměl proboha jednoduše zapnout?/etc
, ale ouha, kde je/etc
?
C:\WINDOWS
, atp.
Matouci? Pro me by bylo matouci, ze vidim jen dva adresare, a to nerikam proto, ze ted vim ze je jich v / vic.Můžete prozradit, co jako přihlášený uživatel v těchto adresářích konkrétně pomocí grafického file manažeru děláte, že by vás to natolik zmátlo? Já tedy vůbec nic, proto mě to opravdu zajímá...
Matouci by pro me bylo neco konfigurovat (chytre pres sudo...) a nevidet, kde se ta konfigurace uklada.1) Buď konfigurujete přes sudo pro celý systém, a pak nejste obyčejný uživatel, kterému jsou adresáře skryty 2) Anebo konfigurujete svá osobní uživatelská nastavení, a ta se nacházejí v /home, který skrytý není. Dostat se k vašemu příkladu bude asi mimo realitu ;)
Takhle se akorat vychova banda klikacu, coz je IMHO skaza. Clovek by mel porozumet zakladum a principum, a pak si teprve usnadnovat praci klikanim. Opacna cesta je pro vetsinu prilis nepohodlna (muj nazor).A přitom je to přesně naopak. Pokud se do systémových adresářů dostanete pouze z terminálu, jakže to "vychovává klikače"? Klikače vychovává iluze, že v těch adresářích můžete (a máte co) dělat z grafického prostředí. To pak dopadá tak, že se lidi přihlásí jako root do KDE (když jim to systém dovolí, zlatý Gentoo ;), aby se mohli do těch systémových adresářů proklikat, protože když to zkouší jako běžní uživatelé, pořád jim to hází zamítnutý přístup.
A jak jinak by se BFU nekam podivalo? Prirozene ze pres graficke klikadlo... Konfigurace pro cely system? Ale jiste, od ceho mame gksu, kdesu a podobne zmetky? Je to tak jednoduche... Po zjisteni ze to takhle jde delat (a svete div se, v Ubuntu je to preferovana cesta) tezko nekoho nutit (obrazne) do prace s prikazovou radkou. Hmm, "klikace vychovava iluze, ze v tech adresarich muzete a mate co delat z grafickeho prostredi". Zase krapet mimo misu. Pokud jim v grafice zprijemnujete administraci prostrednictvim sudo (aka gksu...), ten dojem prirozene nabydou.Pořád jste nijak neosvětlil, jak bude vychovávat klikače, když budou systémové adresáře viditelné pouze z administrátorského konta nebo v terminálu. Všechny vaše argumenty, které tu tak nadšeně houfujete, tento přístup naopak podporují, nemůžu si pomoct ;)
chmod 0750
. Ne nejaka trapna hra na schovavanou. Argumenty jsem dal jasne, to ze je nepoberete je na Vas. Evidentne se Vam dane "zlepseni" libi, ale nemelo by to branit v soudnosti. Tak a koncim, zitra vstavam v pul pate do prace :)
To sice jo, ale pokud je tomu program přizpůsoben, tak je to pak stejně nepoužitelné jako ten uživatel.Konkrétně v tomto případu v čem? Co chcete jako běžný uživatel vytvářet z Konqueroru a ukládacích dialogů mimo /home a /media, že je pro vás skrytí ostatních adresářů "nepoužitelné"?
A ještě by mohl být v ubuntu script, který by nastavil systém do použitelné podoby pro řekněme schopnější uživatele, třeba s nějakým kvízem.Pokud je někdo opravdu "schopnější uživatel", takový skript buď nepotřebuje, anebo si ho dokáže napsat sám. K čemu BFU-kvíz pro schopnější uživatele? Když diskutované úpravy jsou beztak otázka maximálně několika málo minut úprav... pro ty opravdu "schopnější" tedy...
Mno už teďka musím po instataci aktivovat roota, od edgyho navíc editovat ten hiden. Pomalu je toho víc a víc.A prozraďte mi, co hodláte z Konqueroru v těchto adresářích dělat, že je potřebujete vidět? Ptám se, protože já je opravdu vidět nepotřebuji, občas musím kvůli tomu scrollovat, prostě jen zabírají místo. Když se do nich chci podívat, nastartuji terminál a mc, když něco číst či upravovat, VIM. Když konfigurovat systém, tak navíc ještě "su". Z Konqueroru spravuji svoje vlastní uživatelská data (tedy umístěná v /home a teď dejme tomu v /media, tedy připojených médiích).
Když se do nich chci podívat, nastartuji terminál a mc, když něco číst či upravovat, VIM. Když konfigurovat systém, tak navíc ještě "su".Našli jsme pudla. A teď si představ, že by ty složky nebyly vidět ani v mc... Je na to krásná odpověď: od čeho jsou přece příkazy pro vypisování obsahu adresářů?
Našli jsme pudla. A teď si představ, že by ty složky nebyly vidět ani v mc... Je na to krásná odpověď: od čeho jsou přece příkazy pro vypisování obsahu adresářů?Proč bych si to představoval? Jasně píšu, že je z grafického prostředí nikdy nepoužívám, a vývojáři Kubuntu přesně tuto dejme tomu mou situaci vystihli. Také jsem už dostkrát vysvětloval BFU lidem, co se dostali na comp s Linuxem, třeba ten můj, že si nemají těch adresářů vůbec všímat a musel jim hledat /home a /mnt, protože si nepamatovali, který že to je a snažili se proklikat postupně jeden po druhém. Ti lidi nechtěli nic jiného, než jen používat computer k psaní, surfování apod. Neexistuje jediný důvod, proč bych z nich měl vychovávat administrátory, a proto neexistuje jediný důvod, proč by museli kdy narazit na nějaký jiný adresář než jejich domovský a připojená média. Většina lidí zde trpí (opravdu) utkvělou představou, že uživatel musí být zároveň administrátor systému, protože tak se to v Linuxu zatím vyvinulo (a tak tak mimochodem nevědomky vychovává uživatele produkce Microsoftu) - ačkoliv jinak je všude plno řečí o tom, že uživatel není admin a kdesi cosi. Jakmile ale někdo udělá skutečně krok k oddělení uživatele a administrátora, hned je oheň na střeše (flame v diskusi).
Pokud ale zlacizujete uzivatelskou zakladnu, kdo bude vyvijet distribuci? Kde se budou rekrutovat novi administratori a vyvojari?Jste si vědom, že takhle se sýčkovalo snad od samých počátků Linuxu, kdykoliv se stal zase o krůček uživatelsky přívětivějším? Kdyby to fungovalo, jak naznačujete, tak by musel být Linux dávno mrtvý... Já se zeptám jinak, pro koho budou potřební ti noví administrátoři a vývojáři, když nebude víc BFU uživatelů Linuxu?
Pokud ale zlacizujete uzivatelskou zakladnu, kdo bude vyvijet distribuci? Kde se budou rekrutovat novi administratori a vyvojari?Pokud zlaicizujeme uživatelskou základnu (rozuměj: rozšíříme ji o velký počet laiků, stávající uživatelé vesměs zůstanou), stále budeme chtít tento systém používat. Pokud vím, tak všichni hlavní vývojáři Kubuntu (znám jich docela dost) Kubuntu sami používají. V rozhodnutích o nových vlastnostech se nemusí(me) řídit jen tím, co se nám osobně zdá užitečné, ale co se líbí našim přítelkyním, mladším sestrám apod. Takoví uživatelé jsou pro nás neméně důležití. Motto Kubuntu je "distribuce pro každého" a věřím, že se k takovému cíli přibližujeme. Pokud jde o nedostatek vývojářů: nebojte se, taková situace nenastane. Netuším přesně, kolik vývojářů Kubuntu je placených Canonicalem, ale rozhodně jich bude menšina. Několik takových nadšenců znám, tito lidé velice oceňují jednoduchost a nenáročnost Kubuntu. Ač jsem programátor pracující denně pod GNU/Linuxem, potěší mne, pokud nebudu muset složitě hledat ovladače na svůj televizní přijímač pro PC. Prostě ho zapojím do USB, spustím přehrávač videa a užívám si. Domnívám se, že profesionálů, kterým tato úroveň pohodlí ulehčuje práci a umožňuje se soustředit pouze na vývoj, je mnohem více. Proto si dovolím tvrdit, že zjednodušení systému přiláká nejen laiky, ale také pokročilé uživatele, kteří chtějí strávit méně času nastavováním systému a více času skutečnou prací.
Nemusí se zavádět žádný user/poweruser mód správce souborů, pokud si k tomu počítači na chvíli sedne někdo, kdo ví, proč se chce podívat jinam, nemusí nic přenastavovat a přitom využije správce souborů, který mu vyhovuje (ano i takoví šílenci se najdou). Měl jsem takový dojem, že takto fungují správci souborů jak v KDE tak v Gnome.Ano, vždyť se o nic jiného nejedná. Je to úplně stejné jako to, že jsou nyní defaultně v Konqueroru neviditelné "skryté" soubory. Tak budou holt defaultně skryté i systémové adresáře... opravdu tragédie. A pokud budete chtít vidět, tak si je, stejně jako nyní skryté soubory, zapnete. Opravdu nechápu, proč proti tomu takové povstání (proč není stejné hnutí za defaultní zobrazování skrytých souborů v manažeru a dialozích KDE? vždyť jde o totéž!).
Tragédie žádná. Pouze zbytečnost otravující nutností zapnout.Nahrazující ovšem momentální nedostatek otravující nemožností vypnout. Což se jeví jako pokrok. Při úvahách o otravnosti úpravy nějakého defaultního nastavení se asi musí vycházet z potřeb těch neznalých, tedy nutné funkce zapnout a v prvním okamžiku zbytečný nadstandard vypnout. Ten, kdo je v obraze, si už pozapíná a povypíná co chce. Zde je to navíc podle všeho maximálně jednoduché.
Řešící problém, který se dá řešit lépe a bez této záležitosti.Leccos by se dalo řešit jinak. Nakonec musí ale někdo přijít a aspoň nějaké řešení zrealizovat. Pokud vymyslíte (a zrealizujete) něco lepšího, máte velkou naději, že se to ujme.
A zatímco skryté soubory jsou skryté proto, aby nepřekážely uživateli tam, kde se má opravdu pohybovat (a popravdě řečeno, možná bych je také radši nahradil něčím jako $HOME/etc/), toto schovává přístup k souborům, které nikomu překážet nemusejí.Ale překážet mohou, tudíž je možnost nenechat je zobrazovat objektivně vylepšením. A fakt taky je, že dokud nevíte, co v těch souborech hledat, tak je k ničemu nepotřebujete. To je důvod, proč default je vypnuto (stejně jako skryté soubory).
A pár lidí se tu holt vyjádřilo, že jim připadá nesmyslná (třeba proto, že si jí zkusili jinde).To se sice vyjádřili, ale jejich argumenty jsou spíše nepřesvědčivé. Tím spíše, že jde o rozšíření možností oproti statu quo, nikoliv o jejich ořezání. Jediný argument, který se mi daří vydestilovat z té spousty řečí, je, že jsou na to takto zvyklí, a je každá změna od ďábla ;)
Vy máte strašně malou představivost a velice rád přehlížíte argumenty druhých.Za to vy při vymýšlení nesmyslných argumentů oplýváte představivostí příliš bujnout :D
1) Otravuje to zkušenější uživatele. Jak jsem již napsal výše, na Windows mně tato vlastnost neuvěřitelně štve. Musím ji minimálně pro sebe zapínat na každém počítači, ke kterému přijdu. Často pouze jednou chvíli něco upravuji/zjišťuji pro někoho jiného a v takové chvíli prostě nemám náladu to měnit.Tento argument je neplatný. Zkušenější uživatel, jak sám píšete, si dokáže pomoci i tak. A není sebemenší důvod, proč by se mělo výchozí nastavení přizpůsobovat namísto běžnému uživateli nějakému rádoby administrátorovi, který přijde k nějakému počítači a "často pouze jednou za chvíli něco upravuje a nemá náladu něco měnit".
2) Ostiňuje běžného uživatele od několika adresářů, kde má zcela korektně co dělat i v případě, že není administrátor. Nejhorší to je podle mého názoru u /usr/share/doc, nicméně další jsou třeba na mém počítači /usr/shar/backgrounds, /usr/share/openclipart, /usr/share/ospics, /usr/share/pixmaps, /usr/share/wallpapers, /var/log, /etc. U většiny těchto adresářů je naprosto v pořádku, pokud do nich leze i normální až mírně pokročilý kancelářský uživatel.Tento argument je také neplatný. Za prvé, běžný uživatel se do /usr/share/doc spontánně přes klikání v grafickém file manažeru také nedostane (pakliže v jeho distribuci vůbec takový adresář existuje*) - dostane se tam pouze tehdy, když už o takovém adresáři ví a něco v něm hledá. To platí o všech ostatních. -------------- * Já například ve své distribuci /usr/share/backgrounds ani ../openclipart vůbec nemám, takže tam určitě na mém počítači nikdo nepoleze... A za druhé, už sám předpoklad vědomého "lezení do adresářů" jiných než s daty uživatele, počítá prostě s úkony administrátora systému, viz vyvrácení vašeho prvního "argumentu".
Do toho /etc např. proto, že si chce něco upravit ve svém .Xresources a chce se podívat, jak je to udělané někde jinde, takových inspirujících souborů je tam celkem spousta a některé jsou dokonce i méně obskurní, než ten, který jsem zvolil.Jste si opravdu jist, že běžný uživatel Firefoxu a OpenOffice (moje dvanáctiletá setřenice, moje matka, přítelkyně, sekretářka, úředník...) si běžně chce upravovat něco "ve svém .Xresources a chce se podívat, jak je to udělané někde jinde" a hrozně trpí, že nemůže prolézat "spoustu inspirujících souborů"? Proberte se :D
3) Zakrývá principy. Píšete, že až bude pokročilejší, může si ty adresáře snadno zapnout. Jenom příliš nedodáváte mechanismus, proč by si člověk zapínal něco, o čehož existenci vůbec netuší. Tímto to zvyšuje bariéru pro vstup mezi pokročilejší uživatele.Tento argument pouze opakuje ty výše již vyvrácené. BFU už z definice není kandidát pro vstup mezi pokročilejší uživatele, stejně jako není běžný řidič auta automaticky kandidát pro vstup mezi automechaniky. BFU je člověk, který počítač a systém používá ke své běžné práci, nikoliv k tomu, aby se naučil býti administrátorem. Změť nicneříkajících adresářů nejsou žádné principy, to je prostě jen halda smetí. Stejně tak není principem čínštiny hromada knížek v čínštině, když jste se nezačal z učebnice učit je číst. Takže jsou vám (běžnému člověku, který se čínsky učit nehodlá) tyto knížky v čínštině v knihovně nahouby a pouze překážejí. Jistě, můžete se domnívat, že člověk, který nemá čínské knížky předem ve své knihovně tak, aby o ně každý den nezakopával, když si tam ukládá ty svoje, které číst umí a které používá, by se náhodou mohl čínsky začít učit chtít, jen kvůli tomu, že tam o ty knížky zakopává. Proto byste doporučil úplně všem, aby si do své knihovny obstarali řadu knížek v čínštině, co víc, aby se knihovny už s těmito knížkami přímo dodávali, protože, co kdyby... Je to přece zločin, zakrývat neexistencí čínských knížek principy čínštiny. To je váš argument dovedený ad absurdum, a vůbec není přitažený za vlasy.
No a proti současnému stavu, kdy uživatel s danými adresáři nepřijde vůbec do styku pokud se mezi ně aktivně nepustí, vůbec nic nepřináší. Ještě jste nenapsal jediný argument pro to, aby se to zavedlo kromě toho, že uživatele by mohlo zmást, pokud se dostane náhodou mimo svůj domovský adesář. Ale to on přece nemusí. A pokud ano, vy mu tu možnost stěžujete.1) Evidentně se to již zavedlo. 2) Ze zkušenosti s BFU vím, že se uživatel dostane mimo svůj domovský adresář docela často - např. když chce z nějakého programu ukládat přímo na DVD-RAM, na jiný oddíl disku apod. Pak se dostane nejprve z /home do kořenového adresáře a musí si vybírat ten správný mezi /bin /boot /etc /lib ... 3) Mně osobně skutečnost popsaná v bodu 2) vadí, ale v současném stavu nemám možnost, jak se těchto pro mě v grafických nástrojích naprosto zbytečně zobrazovaných adresářů jednoduše zbavit. Tuto možnost navíc oproti současnému stavu přináší toto opatření, proto ho vítám. Opět tedy, ani jeden váš argument není platný. Proto není třeba brát na ně ohled.
Jste si opravdu jist, že běžný uživatel Firefoxu a OpenOffice (moje dvanáctiletá setřenice, moje matka, přítelkyně, sekretářka, úředník...) si běžně chce upravovat něco "ve svém .Xresources ...Nečekal jsem, že někdy dám xkeshovi za pravdu (), ale v tomto případě jsem rád, že alespoň někdo pochopil, pro koho to nastavení může být užitečné. Většina uživatelů má problém s ukládáním souborů a ne s editací
.Xresources
Jediné, co se mi vadí je to, že existuje pouze jedno nastavení pro všechny, což porušuje unixové zvyklosti. Mělo by být možné si to nastavit na ~/.hidden
BTW: nevím co se většina lidí tak rozčiluje. Nepamatuju si, kdy naposledy jsem potřeboval něco systémového editovat jinak, než z konzole (na které se /.hidden
neaplikuje, protože to je pouze hack na uživatelské úrovni).
/home
a /media
potřebuje třeba moje máma pro činnosti, které dělá na počítači? K čemu jí je vidět /bin
, nebo /var
, když ona do konce života bude číst web, nebo emaily, psát v office a nikdy nebude nic nastavovat a znalost nějakého /etc
jí je naprosto k ničemu?
Argument, že v / nemá co pohledávat neberu, když se tam může omylem prokliknout sama (což se párkrát stalo) a například dialog pro výběr adresáře prostě ten (pro ni) bordel kolem stejně zobrazuje.
BTW: když už bych se chtěl inspirovat Xresources
, tak si ho ve vimu normálně otevřu a inspiruju se. V tom mi /.hidden
vůbec nepřekáží
ad 1) To že se něco zvedlo není argument pro to, že je to tak správně.To sice ne, ale odpadají spekulace, co by kdyby se zavedlo, protože když už to zavedené je, tak platí už jen sbírání zkušeností s tím, co je. Namísto pochybných úvah se tedy přesvědčíme v praxi.
ad 2) Proč by proboha měl kvůli ukládání na DVD-RAM nebo jiný oddíl disku opouštět svůj domovský adresář.Opustit ho nemusí, ale může a také se to podle mých zkušeností často stává. A protože souhlasím s vámi, že nemá, proč by ho opouštěl, tak není ani důvod k tomu, proč by měl kromě svého domovského adresáře a /media tuto možnost ve výchozím nastavení mít. Děkuji za podporu mého argumentu ;)
Tenhle nesmysl stále nechápu. Navíc to co tu tak vehementně obhajujete mu způsobem, který popisujete, na jiný oddíl disku zabrání ukládat úplně. Takže to bude skutečně pokrok.To je poměrně prosté, jiný oddíl disku, kam je třeba ukládat data, se připojí (nalinkuje) do adresáře /media (na rozdíl od oddílů disku, které se sice administrátor občas může chtít připojit do /mnt, např. systémové oddíly jiných na harddisku nainstalovaných distribucí, ale kde nemá běžný uživatel co pohledávat a proto procházet /mnt ke své práci nepotřebuje). Ostatně takto to již v KDE funguje (položka Zařízení v ukládacím dialogu např.), pouze zůstává defaultně a nevypnutelně možnost proklikat se do vyšší úrovně z /home k systémovým adresářům, kam nepoučený uživatel jednak nic v naprosté většině ukládat nemůže a ani by neměl. Jde tedy o nedotaženost a nekoncepčnost v ovládání, kterou opatření z Kubuntu řeší. Tím se Linux, konkrétně KDE, zase o krok vzdaluje polotovaru, kterému z historických důvodů defaultně koukají vnitřnosti (potřebné pouze pro administrátory), směrem k systému, který zcela jasně odděluje uživatelskou a administrátorskou úroveň přístupu. Nelíbí se to pouze těm, kteří propagují systém, kdy je uživatel zároveň nutně administrátorem, protože na to jsou zvyklí. Neberou ale na vědomí, že tuto možnost stále mají, a chtějí ji doslova cpát všem, i těm, kteří o ni nestojí.
ad 3) Vyvráceno v ad 2 takže opět ani jeden váš argument není platný.Zbožné přání? ;)
To je poměrně prosté, jiný oddíl disku, kam je třeba ukládat data, se připojí (nalinkuje) do adresáře /media Aha. A četl jste ten FHS někdy? Doporučuji.Ne, a ani ho jako běžný uživatel číst nehodlám, protože mi vůbec k ničemu není. Stejně tak nehodlám studovat dílenskou příručku k autu, protože mi jako běžnému řidiči k ničemu není. Výše uvedený způsob se už ostatně (např. v ArchLinuxu) běžně používá. Mám také dojem, že se stává standardem. A docela si taky vzpomínám na zhrozené výkřiky, když se /media objevilo poprvé. A také, že logický vývoj a pokrok nezastavily. Stejně jako ho nezastaví v tomto případě ;)
Výše uvedený způsob se už ostatně (např. v ArchLinuxu) běžně používá
Ale porad je tam /mnt
, ktery napr. ja pouzivam, i kdyz jsem v grafice. Takze co? To ze odmitate cist nejaky dokument vysvetlujici pozadi skutecnosti je Vase vec, ale dopredu Vas to neposune. Ale Vy ani zajem nemate, takze je to marne.
takže opět ani jeden váš argument není platný. Kde jsem to jen ...?Úplně jste vynechal jste ten podstatný o údajném skrývání principů Linuxu skrytím systémových adresářů (ten s nutností čínských knih v knihovně na očích člověku, co se učit čínsky nehodlá - i když by jistě čistě teoreticky jednou chtít mohl).
Váš argument kulhá od začátku. On tam (v té knihovně) totiž ty knížky už má. Takže žádné absurdní shánění a pořizování, protože by se mohl chtít učit čínsky.Ale já nepíšu nic o "shánění a pořizování" - já píšu o tom, proč je musí mít pořád na očích jen proto, že by teoreticky někdy mohl chtít někdy nahlédnout.
Pouze si tu oddělenou část knihovny z mého pohledu neméně absurdně potáhne černým sametem. A pak se bude drbat na hlavě, až bude hledat ty bilingvní výtisky, které v té čínské části zůstaly.Prostě stále odmítáte dělení na "uživatele" a "administrátora". Já váš osobní postoj chápu, ale proč chcete defaultně všem uživatelům cpát do zorného pole vnitřnosti systému, který nechtějí ani studovat ani upravovat, ale pouze používat? To se rovná prodeji beden počítačů bez krytu všem (protože co kdyby si chtěli někdy něco jednou vyměnit, tak přece musí vědět, jak to tam uvnitř vypadá a museli pak složitě odšroubovat kryt). Proč myslíte, že se prodávají zakryté? Tato debata se stává už poměrně fádní, neboť základní otázku, totiž dělení uživatele a administrátora nejste schopen zodpovědět - ještě jednou zopakuji: Stále mlčky předpokládáte, že uživatel by měl být zároveň administrátorem, ať chce či nechce, a z tohoto pohledu argumentujete. Proč by to tak mělo být a proč se tedy "Linux" odjakživa chlubí právě striktním oddělením těchto dvou funkcí, to si necháváte pro sebe. Pokud nechcete na tuto otázku odpovídat, myslím, že opakovat donekonečna hypotetické pseudoargumenty (někdo by mohl někdy chtít...) cenu už nemá.
Kde proboha berete ten nesmysl, že odmítám oddělení uživatele a administrátora? Něco takového jsem nikdy neřekl, tudíž je poněkud bezpředmětné, abyuch zodpovídal na tu otázku odpovídal.Ano, neřekl, prostě se k tomu vůbec nevyjadřujete, ačkoliv o to přesně jde.
Ale připadá mi, že vložení clipartu, změna ikony nebo pozadí je věc, kterou by mohl dělat i někdo jiný než administrátor docela běžně. Dokonce i tu dokumentaci k programu, který používá by si třeba mohl běžný uživatel přečíst.1) Nějaký důvod, proč by tyto osobní uživatelské soubory (pokud je vůbec nutné je ručně vybírat přes file manažer) měly být umístěny někde jinde než v /home? Systémové ikony a pozadí lze pohodlně měnit v nástrojích k tomu určených, např. přes Ovládací centrum KDE, v OpenOffice lze přidávat grafiku přes menu Galerie... Nevybavuji si, kde bych musel jakožto uživatel hrabat něco ručně v jiných adresářích než /home nebo připojených médiích. 2) Dokumentaci k programu, který používá, by měl uživatel GUI programu nalézt především z nápovědy tohoto programu, a ne lovit svépomocí z nějakých (v každé distribuci jiných) adresářů přes file manažer. Co poradíte uživateli ArchLinuxu, když /usr/share/doc vůbec nemá?
Ano, můžete to (úpravou příslušných programů) zařídit i když je schováte. Ale to nejprve musíte vědět, že tam takové věci mohou být a ne stále dokola papouškovat, že mimo home a media není nic, co by mohlo uživatele zajímat.Uživatele, který nechce být zároveň administrátorem, nemusí mimo /home a /media skutečně nic zajímat, a proto je úplně zbytečné, aby na tyto adresáře narážel (byť omylem). Pokud ho to zajímá, je jednoduchý postup, jak se k nim dostat. Samozřejmě nejdřív předpokládá ten zájem vyvolaný něčím jiným než tím, že laický uživatel náhodou někam zabloudí, což mi tedy připadá jako opravdu za vlasy přitažená, byť pravda romantická představa ;) Defaultní zbrazování těchto adresářů pro běžné uživatele je zbytečný relikt a spíše než o promyšlený koncept jde o nedodělek. Tím, že se tohoto reliktu KDE zbaví, postoupí o krůček blíže ke skutečně kvalitnímu desktopovému prostředí.
ad 1) O jakých uživatelských souborech to zase mluvíte? Já mluvím o clipartech nainstalovaných pro celý systém např z balíku Opencliparts.Tak buď si je nainstalujete jako uživatel a tudíž budou v adresáři /home, anebo jako administrátor a od toho je nastavení Paths v příslušných programech. Stejně tak jako administrátor můžete povolit zobrazovaní těchto extra adresářů, přejete-li si, stejně tak jako power user si je můžete nechat zobrazit přes menu Pohled.
A ano, některé programy mají pro tyto adresáře zkratku (opět pouze pro některé z nich), ale jiné vám prostě nabídnou klasický dialog pro otevření souboru. Kterým sjedete do / a ...A budete hledat, kde náhodou mohou být uloženy hledané soubory? V /lib? V /usr/share? V /opt? Kam byste poradil takovému laickému uživateli nejdřív zabrousit? Aby začal prohledávat všechny adresáře, co vidí? A odkud chcete vědět, že to v jeho distribuci vůbec existuje? Ale prosím, když to náhodou nevíte a tušíte, že by to tam někde mohlo být, tak si zapnete příslušný pohled a hledáte nazdařbůh. Když víte, kde to přibližně může být, tak to třeba zapíšete stejně jako v příkazové řádce a za pomoci TAB se tam velice rychle dostanete (skrýt výpis adresářů neznamená, že budou skryty podadresáře a soubory, pokud se do toho skrytého adresáře nějakou cestou dostanete, je to jen optické opatření).
ale zakrytím existence takovýchto (a opakuji pro běžného uživatele normálně použitelných) souborů.Řekněte mi jediný důvod, proč by měl běžný uživatel nazdařbůh pátrat přes file manager nebo otvírací dialog v adresářích jako /usr/share/wallpapers (opět, já např. nic takového nemám) a jak se o tom dozví, že má hledat právě tam a ne třeba v /lib. Nezapomeňte přitom, že se bavíme o BFU, který neví ani to, že existuje něco jako skryté soubory a skryté adresáře a nedokáže si je zobrazit. Který neví, jaký je rozdíl mezi /etc a /usr/share. Myslím, že je možné debatu ukončit, protože i slepý musí vidět, v jaké argumentační poloze se pohybujete. Kdo nějaké zkušenosti s běžnými uživateli má, ten ví svoje. Kdokoliv si tady v této diskusi si představuje sebe jako běžného uživatele a odvozuje od toho ideální nastavení, je vedle. Tím spíše, považuje-li poměrně dlouhou praxí a studiem získané návyky administrátora za kvalitní kritérium pro posouzení potřeb běžného uživatele.
5) Teď mi ještě došlo, že v níže popsané implementaci neexistuje možnost, jak to přinutit chovat rozumně. Takže mám možnost to pro sebe vypnoutPokud to tak je, jak píšete (nehodlám teď kvůli tomu instalovat nové Kubuntu), tak to ale není důvod vše šmahem odmítnout, ale důvod k tomu, implementovat toto opatření tak, aby se dalo přinutit chovat se rozumně. S tímto přístupem (zavádět jen a pouze to, co už je naprosto dokonalé) by asi Linux vůbec jako operační systém neexistoval. Neměl byste Wine, teď by začal objevovat první MPlayer a vůbec všehny programy označované 0.x.x, tedy z nějakého důvodu neuznané za ostrou verzi (protože se někde chovají "nerozumně"). Povíme si to za rok, za dva, až to bude každému (především novému) připadat naprosto přirozené, stejně jako dnes připadá přirozené skrývání "skrytých" souborů.
A co furt jenom v konqueroru? Týká se to celého KDE, napoví už název patche "kdelibs_file_cc.diff"A čeho třeba?
A lidi už s tím mají problémy.Looks like edgy is hiding directories from the user in file choosers and certain applications. I like the idea and it works great in gnome but not amarok. I want to add directories in /mnt but all I can see is /home and /media. Tento problém spočívá v tom, že se dosud kvůli zkamenělé tradici nachází v /mnt to, co by mělo být z povahy věci v /media. Proč by mělo cokoliv, co potřebuje člověk v "multimediálním" přehrávači (buď CD, DVD nebo oddíl disku s hudbou, videem), být adresáři /mnt? Když už to většinou člověk ani ručně nepřipojuje ani neodpojuje? Jako vždy bude nutná přechodná doba, stejně jako u každé novinky, vzpomenu jen na bolesti přechodu z DEVFS na UDEV apod. (a stejně jako u každé novinky proti pokroku marně bojují sevřené šiky konzervativců :P)
Pokud jste cetl navrh a duvody pro zavedeni udev, tezko by jste mohl tyto dva prechody srovnavat.Zkuste vnímat zápis v kontextu diskuse, reaguji na to, že se v přechodné době objeví problémy, způsobené tím, že starší konfigurace počítá stále se starým řešením - to se děje zkrátka stále. Vůbec nejde o tyto konkrétní věci.
Zatimco v pripade udevu slo o nutnost nahrady za devfs, u /mnt v. /media jde o nejakou divnou modu.Naopak, je to uživatelsky podstatně komfortnější. Jaký smysl má používat jako uživatel tvrdošíjně jen adresář /mnt na osobním PC? Když si ho stejně mohu nalinkovat na cokoliv se mi zachce? Třeba na /media (kde ví každý BFU i z popisu, co tam najde)?
Zkamenela tradice je to, cim linux prevysuje konkurenci: jasna pravidla, maximalni mozna flexibilita. Vazne, nepredlozil jste jediny rozumny duvod, proc se tohoto zastavat.No vidíte: maximální možná flexibilita. A tím jste si zároveň dodal ten "jediný rozumný důvod". A tak ještě jednou natvrdo: Nyní nemá uživatel KDE jednoduchou možnost (pokud vůbec nějakou), jak se pro něj zbytečného zobrazování systémových adresářů v grafickém prostředí zbavit. Díky opatření Kubuntu ho mít bude, přičemž zůstane zachována možnost nechat si je pohodlně zobrazit. Důvod pro toto opatření je tedy zvýšení komfortu, nová funkce a tím další přiblížení se maximální flexibilitě za současného zachování jasných pravidel, čímž Linux tak převyšuje svou konkurenci ;)
Třeba každé KDE aplikace, která má open/save dialog. Třeba Kate. Je zločin chtít si v Kate prohlédnout něco /etc?Pokud také trpíte představou, že běžný uživatel má být zároveň administrátorem systému, jak to praktikuje např. Microsoft, pak jistě ne. Já si to ale nemyslím, a proto nemá uživatel aplikací žádný důvod k prohlížení něčeho v /etc. Pokud však zastáváte názor, že administrátorem má být člověk aspoň základně poučený, pak mi vysvětlete, proč máte dojem, že by si takový poučený administrátor nedokázal prohlédnout v Kate něco v /etc, pokud bude mít tu potřebu (tj. že by si to nedokázal tak nakonfigurovat)?
Já si to ale nemyslím, a proto nemá uživatel aplikací žádný důvod k prohlížení něčeho v /etc.Tohle jsem trestuhodně přehlédnul, protože jinak bych na tento nesmysl reagoval dříve. Používám spoustu počítačů, kde nejsem root, a možnost podívat se do /etc je občas docela dost užitečná.
Tohle jsem trestuhodně přehlédnul, protože jinak bych na tento nesmysl reagoval dříve. Používám spoustu počítačů, kde nejsem root, a možnost podívat se do /etc je občas docela dost užitečná.Dokonce tam ani nemůžete spustit terminál, že... Ano, na takovém compu to bude opravdu užitečné. To ale nic nemění na tom, že se běžný uživatel bez administrátorských práv nemá v systému co hrabat. Vy vytváříte obrázek totálně neschopného uživatele rádobyadmina, který si nedokáže pomoci (viz níže dovysvětlení autora blogu, kde všude se i jako prostý ale poučený uživatel k těmto adresářům stejně dostanete), ale přesto touží po zkoumání konfiguračních souborů, a proto je musí mít defaultně přístupné z grafického prostředí, aby tam tak překáželi všem ostatním uživatelům, kteří si buď pomoci dokážou anebo po tom netouží. A překážejí například tím, že zabírají spoustu místa a v menších dialozích je třeba k adresáři /home scrollovat.
Paneboze, vy jste omezenec. Co ma prohlizeni spolecneho s administraci?A co má prohlížení systémových souborů společného s uživatelem aplikací? Nic. S administrací to má společného to, že se díváte na místa, kde máte právo zasahovat pouze jako administrátor. Ostatně, pokud po tom toužíte, i jako běžný uživatel si zkrátka to zobrazování skrytých adresářů zapnete, tak kde je problém? Můžete si jako běžný uživatel teď tyto nepotřebné adresáře jednoduše vypnout (nenechat zobrazovat)? Nemůžete. Takže jde jednoznačně o vylepšení funkčnosti a přidání další opce tak, aby si mohl každý nastavit systém tak, jak mu vyhovuje. Nevím, proč nechcete dát uživateli právo určité pro něj nepotřebné adresáře nevidět, když je vidět nechce.
Jak s tim souvisi grafika?Protože ty adresáře nebudou vidět pouze v grafickém prostředí (pokud si je extra nezapnete, např. přes menu "Ukázat skryté soubory (a adresáře)". Pokud s tím nemá grafika (GUI) co společného, tak se není o čem bavit.
Ja taky k administraci pouzivam gnome-terminal a vi, co se jako deje? A ze nekdo jiny pouziva Konqueror a gedit? Jeho vec. Ale proboha nekde si prectete, co to znamena administrovat system.Ano, neděje se vůbec nic. Proto nechápu, proč tak vyskakujete všichni ti, kteří editujete a prohlížíte soubory v Konqueroru (a můžete si to tak zapnout i nadále) a nechcete dát možnost jiným, kteří dávají přednost jinému postupu, pro ně nezajímavé adresáře jednoduše schovat.
S administrací to má společného to, že se díváte na místa, kde máte právo zasahovat pouze jako administrátor.
Tohle je hloupost, to snad uznate. Jak uz jsem Vam kolikrat rekl, pokud nekdo nema mit pravo k zobrazeni obsahu adresare, odeberte mu ho (nebo neumite s chmod
?) Za druhe, divani nema nic spolecneho se zasahovanim do neceho. Zaver je jasny: tohle opatreni nikomu nezprehledni system. At si pro me za me v Kubuntu delaji co chteji. I kdyz me tyto a podobne budouci kroky pravdepodobne odradi od pouziti (K)Ubuntu na terminal serveru, jak jsem chtel.
Druha vec: pokud ten system instalujete skutecne pro sebe, stanete se chte-nechte jakymsi adminem. A ted mate dve moznosti: pouzivat pseudograficka klikadla (casto jeste spatne prelozena, idealni pro BFU), kde jednou narazite, nebo pekne od piky pochopit, co jsou konfiguracni soubory, jaka je struktura linuxoveho FS atd. atd. Ktera cesta je podle Vas pro uzivatele/domaciho admina lepsi? BTW, stale pletete dohromady administraci s necim jinym. Podle Vas je administrace prohlizeni souboru v /etc
a obsahu adresare /usr/lib
. To je smutne, doufam ze nikde admina nedelate.
Dokonce tam ani nemůžete spustit terminál, že... Ano, na takovém compu to bude opravdu užitečné. To ale nic nemění na tom, že se běžný uživatel bez administrátorských práv nemá v systému co hrabat.Vidím, že jsem měl citovat celý odstaveček:
Pokud také trpíte představou, že běžný uživatel má být zároveň administrátorem systému, jak to praktikuje např. Microsoft, pak jistě ne. Já si to ale nemyslím, a proto nemá uživatel aplikací žádný důvod k prohlížení něčeho v /etc.sem vložte můj předchozí komentář (bez té citace prosím) Nikde tam nezpatřuji zmínku o tom, že by z konzole mohl. No nic.
To ale nic nemění na tom, že se běžný uživatel bez administrátorských práv nemá v systému co hrabat.Hrabat? Proč by se nemohl podívat, jak je co nakonfigurované, pokud to neohrozí bezpečnost systému? I prohnilá windows mu to občas dovolí...
To ale nic nemění na tom, že se běžný uživatel bez administrátorských práv nemá v systému co hrabat.Ale když to jde v konzoli (např. v mc, kt. používáš)...
A ani tady Vám tomu nic nebrání :o)Já to vím, dokonce jsem se koukal i na ten patch, takže snad mám jistou představu, co dělá Ale pan xkesh mluví obecně a přístup "běžnému uživateli" (nerootovi?) tvrdošíjně odpírá. Viz komentář o kousek výše.
Ale pan xkesh mluví obecně a přístup "běžnému uživateli" (nerootovi?) tvrdošíjně odpírá. Viz komentář o kousek výše.Váš omyl. Já mu ho neodpírám, naopak, já bych mu rád dal tu svobodu, nemuset se pro něj zbytečnými adresáři probírat (tedy je vidět), pokud nechce. Vy naopak zuřivě argumentuje, že je chtít vidět prostě musí, děj se co děj... Uživatel, který pouze pracuje s aplikacemi (typicky např. textový editor, web browser, e-mail klient), prostě do systémových adresářů nemusí a tudíž jsou pro něj zbytečné a zavádějící. Pokud se uživatel stává administrátorem systému, tj. sám si instaluje, sám si konfiguruje, tak si také velice snadno pro něj zajímavé adresáře (i v rámci uživatelského konta) nechá zobrazit. To je celá věda.
Já nemám rád ten přístup, kdy se předpokládá, že uživatel je blbec.NO vidíte, tak proč mu cpát defaultně nějaké adresáře, které většinou nepotřebuje, jako by byl nějaký blbec a neuměl si jejich zobrazení v případě potřeby zapnout. To je přesně ono.
Protože zatímco když se o existenci těch souborů nedoví, těžko ho bude napadat, že by si měl jejich zobrazení zapnout,Pokud se o existenci těchto souborů nedozví, např. z návodů na řešení problémů nebo ze základní dokumentace distribuce, tak sláva, nebude je ani potřebovat. Stejně jako je to se skrytými soubory a adresáři již nyní v /home. Samozřejmě, ještě je tu možnost budoucího admina-samouka, k tomu ovšem poněkud retardovaného, který se odhodlá systém poznávat náhodným klikáním na náhodně se ukazující adresáře a jejich podrobným prolézáním. Takovému by jejich skrytí skutečně mohlo uškodit, to ano. Více takových! :D Normálně vyvinutí lidé ovšem buď na možnost zobrazit skryté soubory a adresáře brzy narazí sami anebo si to někde přečtou.
tak pokud je uvidí, může je ignorovat až do doby, kdy je na něco potřebovat bude.To je ovšem argument :DDD
Tak to abyste už začal přepisovat všelijaká HOWTONebudu nic přepisovat. Opět motáte administrativní úkony do kompetence obyčejného uživatele aplikací. Ještě jednou: Buď jste, za prvé, uživatel BFU a do žádného systémového adresáře prostě nepotřebujete. Vůbec netušíte, že něco jako /usr/share/doc vůbec existuje (a stejně neumíte dobře anglicky), a kdybyste tušil, tak nemáte vůbec chuť se vývojáři psanou dokumentací jednotlivých programů zabývat. Nebo taky máte (od někoho) nainstalovaný a nastavený ArchLinux k běžnému používání a něco jako /usr/share/doc vůbec nemáte. Nebo... těchto možností je nespočet. Anebo, za druhé, jste uživatel poweruser nebo sám-svým-adminem (což je zdejší osazenstvo, protože výše popsaný BFU se o vnitřnosti systému, ani o to, zda pracuje v Linuxu nebo ve Windows apod., nezajímá, tak co by dělal na tomto portálu), a potom si potřebné a) dokážete zjistit b) dokážete lehce upravit k obrazu svému
Označovat člověka, který poznává věci jiným způsobem než vy (nebo než vy považujete za správné) je poněkud. Ehmm. Retardované.¨ Za retardovaného (= zpožděného ve vývoji) si dovolím označit člověka, který přijde k systému a chce se stát jaksi podvědomě jeho administrátorem, a přitom a) je nad jeho intelektuální schopnosti zapnout přes menu Pohled zviditelnění skrytých souborů a adresářů b) je nad jeho schopnosti upravit si (případně smazat nebo přejmenovat příslušný konfigurační soubor) c) především je nad jeho schopnosti informovat se o možnostech administrace systému v základní příručce své distribuce Takového člověka tu vytváříte vy (a jiní) a jemu na míru se snažíte argumentovat proti výše zmíněnému opatření. Upřímně, řečeno, rád bych takového člověka viděl, protože jsem takového ještě nepotkal. Považuji ho tedy za účelovou (k argumentu) virtuální realitu. Protože kohokoliv zkušenějšího, tedy nikoho zde diskutujícícho, se tento problém vůbec netýká. Pakliže se někdy nepokusí nastavit k pohodlnému užívání Linux s KDE nějakému BFU (viz výše) a nemusí rozpačitě odpovídat na dotazy, k čemu jsou tam /bin, /sbin a podobné zbytečnosti.
Budu neodbytný a přimlouval bych se přidat k těm dvěma ještě nějaký ten odkaz na dokumentaci. Nevím, jak to má KDE s man a info stránkama v nápovědě (v Gnome je po dlouhém exodu znovu pustili do yelpu), ale domnívám se, že čím víc odkazů na dokumentaci, tím líp. Já si nakonec ten návod k prače také přečetl.Bleskurychle můžete zobrazit tyto "neviditelné" adresáře podobně jako skryté soubory, tedy Pohled->Ukázat skryté soubory . A budete tam, kde jste teď. Přidávat odkaz na dokumentaci by se tedy mělo dělat obecně ve všech distribucích, s tím nemají skryté adresáře vlastně co dělat, protože nikdo nepoučený dokumentaci v /usr/share/doc apod. náhodným klikáním nebude - už proto ne, že těch podobně nazvaných adresářů (např. share) je více v několika úrovních. Když už jsme u toho, mnohem horší problém než přístup k dokumentaci v /usr/share/doc je absence většiny dokumentace v samotném KDE, kde přístup sice jednoduchý je, ale obsah často chybí (anebo je stejně anglicky). Tam totiž uživatel KDE, o kterém tu celou dobu diskutujeme, zamíří ze všeho nejdříve.
proto není potřeba nic skrývat a celá tahle diskuze je o ničem.Přesto to v Kubuntu 6.10. skryto bude, proto je tato diskuse opravdu o ničem. Ale aspoň je to poučná přehlídka slabých argumentů proti něčemu, co je evidentně dobře promyšleno jako logický krok k lepší funkčnosti KDE a co bude realizováno. Dle mého skromného odhadu budou ostatní distribuce, dokonce snad KDE default toto nastavení následovat, protože se zkrátka osvědčí. Těm, co tu nyní hudrují, to stejně může být jedno, protože jsou svou úrovní úplně někde jinde než tápající prvouživatel s vykulenýma očima... (a proto se do něj nedokážou dost vžít). :D
Mohu se zeptat co Vás vede k tomu že tím se stane KDE funkčnější?Nyní nelze zobrazování systémových adresářů pro běžného uživatele nijak jednoduše vypnout, přibyde tedy tato funkce, která nyní dostupná není.
Tomu argumentu nerozumím při vší snaze.Bude přehlednější pro toho kdo pouze klikne na ikonku a browsí a kdo jako root tedy nikdy nepracuje ba řekněme ani neví jak se to dělá a nemá potřebu to dělat.obrá ten ovšem do těchto míst nepoleze,nemá proč a neví proč. Ba pokud má ikonku Domov tak mozna mu stací ona a o struktuře neví nic.Správně, vždyť si sám odpovídáte. Čemu na tom nerozumíte?
DPak je 99 procent lidí kteří zjistí že nějaká drobnost kapku nefunguje a neběží detail jako sít a bombardují fora dotazy ted sem instaloval nejde to a to-odpoved vlez tam a tam a edituj to a to.Takze pro koho je to přínos?Těchto vašich 99% lidí tedy supluje administrátora systému, nikoliv běžného uživatele. Jako uživatel stejně nikde nic v systému editovat ani instalovat nemůže, proto nic vidět nemusí, ale jako administrátor se všude pohodlně dostane. Takže přínos je to pro ty, kteří nejsou a nechtějí být administrátory.
Ano 99procent uzivatelu je nuceno administratora suplovat,dalsi varianta je sehnat si admina.Zcela jiste takova prirozena a jednoducha.Ano. Pokud tomu nerozumím a ani nehodlám číst manuály, potřebuji někoho, kdo mi to nainstaluje a nastaví. Pokud tomu rozumět chci a přečtu si manuály, stávám se tím administrátorem, o kterém se tu nikdo nebaví, protože jde o nastavení pro běžného uživatele.
Jaksi nechcete videt ze rada distribuci trpi radou pomerne vaznych chyb.To za a.Za b ne kazdy dovoluji si spis rict skoro nikdo mimo specificke prostredi proste po ruce nikoho se znalosti linuxu nema.Na ABClinuxu kacirska myslenka ale je to fakt.A co má být? Tím, že budete zobrazovat ve výchozím nastavení pro běžného uživatele nepotřebné adresáře, nějak chyb ubyde? Přibyde lidí se znalostí Linuxu?
A ted ctu prvni vasi vetu-pribude funkce ktera umoznuje zobrazovani systemovych adresaru vypnout.Tak to jo ja myslel ze to bude opacne,ze to bude vyple a uzivatel si to pripadne zapne.Nebo se ohyba smysl a význam funkce.Protože tato funkce je určena hlavně laickým uživatelům, je přirozeně aktivována defaultně. Až bude uživatel mít potřebu a hlavně znalosti, jak ji případně zapnout/vypnout, už není tím uživatelem, pro něhož je primárně určena. Proto je defaultně zobrazování vypnuto. Vy byste chtěl např. po své matce nebo desetileté sestře, aby se nejdřív seznámila se strukturou linuxových adresářů, ujistila se, že je k ničemu nepotřebuje, zjistila si, kde se jejich zobrazování vypíná a pak si je vypnula? Proč tato zbytečná procedura? Efektivita práce a logika nahrává spíše tomu, abyste musel vynaložit úsilí k tomu, abyste se dostal, kam zrovna potřebujete, než vynakládat úsilí na to, abyste se zbavil toho, co vůbec nepotřebujete.
Ale je to celkem jedno ,jak pisete,kazdy mimo par jedincu kteri maji nekoho po ruce si bude muset hodne rychle tuto futurku zneprovoznit.Nikoliv. Těch několik málo jedinců, kteří mají potřebu prolézat systémové adresáře z grafického prostředí a uživatelského účtu, si to velice snadno "zneprovozní" (jedním kliknutím) anebo doladí (úpravou konfiguračního souboru).
Nebavim se o lidech kteri konfiguruji pomoci terminalu.Těm to pochopitelně vadí z důvodů tradicionalistických a podobných v podstatě fakt nepodstatných důvodů.Přesně tak.
Rozdíl je ale v tom, že se na ty skryté položky dá snadno dostat.Tak v tomto rozdíl opravdu není.
Tuhle vlastnost řešení postavené na .hidden souboru nemá a mít nemůže.Toto řešení má dokonce tu vlastnost, že si věci znalí mohou věc nastavit úplně k obrazu svému (tedy povolit zobrazovaní extra adresářů), mají-li tu potřebu.
Nejlepší by mi přišlo nesnažit se dosáhnout univerzálního řešení, ale ponechat každé desktopové prostředí ať si to řeší nezávisle. V konqueroru bych přidal čudlík na skrývání a odkrytí souborů, to samé ve fileselectoru a bylo by.Vždyť to tak přesně je.
Tyto adresáře budou přístupné přes příkazovou řádku nebo po ruční editaci souboru /.hidden .Nic o dalším čudlu pro Konqueror atp. tam nevidím Takže pokud vyjdu z tohohle, tak se na ně z mého pohledu snadno dostat nedá. Nemohu jednoduše přepnout mezi režimem zobrazení všech souborů a zjednodušeným pohledem. Nemohu z Konqueroru přidat další soubor mezi skryté nebo naopak nějaký odkrýt. A to tomu obrovsky ubírá na síle, protože nějaká ruční editace je asi jenom pro ty znalé uživatele, je nepohodlná (gui věc nastavuju v texťáku?) a navíc se změny neaplikují hned. Takovouhle fíčuru bych totiž jinak využil i já, opravdu při běžné práci nepotřebuju vidět všechny soubory a adresáře v mém domovském adresáři (třeba adresář se zálohami atd.). Ale někdy jo, takže je nutné mít možnost si nechat dočasně zobrazit vše, což tohle řešení, jak jsem ho pochopil, neumí.
Já jsem teda četl jenom tenhle zápisek, ale autor píše:here you goTyto adresáře budou přístupné přes příkazovou řádku nebo po ruční editaci souboru /.hidden .Nic o dalším čudlu pro Konqueror atp. tam nevidím
Mimochodem by mě zajímalo kolik odpůrců tohoto skrývání ve skutečnosti používá KUbuntu...
Adresáře jako /etc /var by měly být běžnému uživateli znepřístupněny tak jako takTak to znepřístupnění je hloupost. Jeden příklad za všechny: odkud má glibc načítat resolv.conf (+související), když ne z /etc?
/home
a /media
.
s normalni praci uzivatele, mezi kterou patri i cteni souboru mimoTohle je jedna z věcí, které mne samého velice zajímají. Tento argument samozřejmě byl i při prvotní diskusi vývojářů brán v potaz, pokud vím. Jedna z otázek, v jejichž zodpovězení jsem v této diskusi doufal, je práve tato (dovolím si použít slova vývojáře Kubuntu Brandona Holtsclawa) :/home
a/media
.
" Give me a few use cases, infact start with 1 for a users getting at something not in /home or /media ... I keep asking that and no one can answer it, it seems they are just "used" to the old way. "Může tedy někdo z aktivnějších odpůrců této změny popsat (pokud možno uceleně) denní činnost normálního uživatele (pozor - běžného, ne "power user"), při které potřebuje tuto novou vlastnost zakázanou (tedy nejspíše projít kořenový adresář správcem souborů Konqueror) ? Čím více (odlišných), tím lépe. Pokud na tuto potíž půjde narazit i v Kubuntu (nejen v jiných distribucích), ještě lépe. Děkuji.
Rekneme, ze pocitac s Kubuntu sdili vice uzivatelu (typicky rodinka). Chteji mit nejaky sdileny adresar, do ktereho si mohou davat soubory, ktere maji byt pristupne vsem. Kam takovy adresar umistit? Typicky to byva neco jako /pub
nebo /share
s pravy 01777
. Umisteni do /home
nektereho z useru je hloupost, umisteni do /media
zase odporuje filozofii xkeshe o smyslu tohoto adresare. To je jedna vec, ktera me napada. Ta s kazdodenni praci bezneho uzivatele souvisi.
Druha vec je napr. /tmp
. Ne malo programu uklada sve vysledky automaticky do tohoto adresare. Samozrejme, zmena je mozna v konfiguraci (jak jinak klikaci) daneho programu, ale pokud tam BFU uvidi /tmp
jako default, rekne si asi "co to sakra je /tmp
?", protoze on prece zadny /tmp
nikdy nikde nevidel. A je zmateny, tedy opak toho, cemu opatreni ma zabranit.
Treti vec nasledujici: proc vlastne uzivatel instaluje na pocitac linux? V dnesni dobe je docela tezke (vlastni zkusenost) sehnat PC ci laptop bez licence Windows. Pokud uz tedy linux nainstaluje, musi k tomu mit duvod. Kdyby uzival jen postu a OO, bylo by mu jedno kde to je, Windows a linux se v tomto nelisi. A kdyz uz ho pouzije, urcite chce poznat jak funguje, alespon neco malicko se naucit. To ale bohuzel nejde, pokud se nedostane napr. do /etc
, aby zjistil, jak vypada konfiguracni soubor, jaka je struktura linuxoveho FS jako takoveho.
Celkem běžně se přehrabuju v /usr/share/pixmaps, icons, doc,… hlavně když si upravuju menu, nebo prostě hledám nějaký obrázek (žádná administrace, jen konfigurace desktopu, případně tvorba něčeho).Přesto se netýká běžného uživatele. Když jste schopen si upravovat menu, jste bezpochyby schopen zapnout si zobrazovaní adresářů.
/tmp je velice užitečný když vypaluju CD nebo DVD. /home mám na desktopu na síti, kdežto /tmp je lokální disk.Opět se netýká běžného uživatele. Popisujete nastavení, která musí provést administrátor, který může zároveň upravit pro uživatele potřebná zviditelnění.
/usr/games si je fajn prohlídnout, když si chci zahrát nějakou hru. Né všechny hry jsou v menu.Proč by mělo BFU napadnout, že má nějaké hry hledat zrovna v /usr? Proč ne v /bin, v /lib nebo v /opt? BFU používá programy, které má pohodlně přístupné. Přes menu nebo dokonce pouze přes ikonky na desktopu.
/srv obsahuje data, která jsou zveřejněna přes ftp nebo www. Mám tam i svn repositáře. Zdá se, že to hloupoučký uživatel nepotřebuje, ale je to asi nejjednodušší způsob, jak někomu předat soubor, pokud mám veřejnou ip.Vy si děláte srandu, že ;)
/mnt používám pro mountování síťových disků a dalších pevných disků. To uživatel tedy používá stejně často jako /media.Není důvod, proč by oddíly disků a adresáře, kam musí BFU přistupovat (protože tam něco odkládá nebo načítá) nemohly být zároveň přístupné přes /media. Ruční mountování oddílů síťovách disků apod. opět není práce pro BFU. Uvažujte o tom, že BFU vlastně nemusí nikdy
/etc moc zajímavé není, ale je tam uložena defaultní konfigurace mnoha programů, takže bych to až tak úplně nezavrhoval. Zrovna tohle je část systému, kterou bych opravdu neshovával, protože jakmile bude uživatel jen trošku zvědavý, tak je to dobrý začátek na cestě za poznáním.Ach jo. Proč myslíte, že takový "jen trošku zvědavý uživatel" nebude schopen si tyto adresáře zviditelnit anebo si dokonce před tím, než se tam bude chtít podívat, něco si o Linuxu přečte? Opět argument, co kdyby náhodou se tam někdo třeba podívat chtěl... a zase z pozice "power-usera", dokonce budoucího admina. A zase totálně neschopného, protože nenajde ani menu Pohled > Zobrazit skryté adresáře/soubory.
/dev je kapitola sama pro sebe. Kdejaký program má v nastavení kolonku na zařízení s jakým má pracovat, např. přehrávač CD nebo vypalovací program. Sice tam není obvykle potřeba chodit, ale cítil bych se zmaten, když odkazuju program na něco, co nikde nevidím.BFU si žádné programy nenastavuje. Už vůbec sám od sebe neví, co je to /dev, ani co je to "zařízení". BFU klikne na "přehrát CD" a když to nepřehrává, tak končí. Ať se mu zobrazuje co chce kde chce. Děkuji za pozornost.
Zbývá mi /bin, /sbin, /boot, /lib, /proc, /root a /sys, které hloupoučký uživatel asi opravdu nepotřebuje. Ale to je jen polovina toho co tam je. Opravdu má smysl to schovávat? Nehledě na to, že postupem času zjistí, že v /proc se najde pár zajímavých informací, třeba podrobné info o baterce, které většinou programy neukazují.Zajímalo by mě, proč ignorujete (záměrně?) základní požadavek tazatele "denní činnost normálního uživatele (pozor - běžného, ne "power user")" a odpovídáte z pozice administrátora, dokonce "síťového". Bohužel jsou tak vaše příklady jeden jako druhý bezcenné, protože ani jeden z nich se nedá na BFU aplikovat. Je mi líto. Citát z vývojářova blogu tedy nadále platí beze změny.
Rekneme, ze pocitac s Kubuntu sdili vice uzivatelu (typicky rodinka). Chteji mit nejaky sdileny adresar, do ktereho si mohou davat soubory, ktere maji byt pristupne vsem. Kam takovy adresar umistit? Typicky to byva neco jako1) Tak to se velice pletete. Neexistuje důvod, proč by takový adresář nemohl být v /media. Žádná moje "filosofie" tohoto adresáře neexistuje, kromě toho, že tam můžete připojit cokoliv, co uznáte za vhodné. 2) Pokud nějaký administrátor nastavuje sdílený adresář, může zároveň s vysvětlováním jeho polohy a účelu jednotlivým uživatelům nastavit pro celý systém najednou v konfiguračním souboru, aby se všem uživatelům v grafickém prostředí zobrazoval. Jelikož takový adresář v žádné distribuci standardně poskytován není, lze klidně předpokládat, že tvůrce tohoto adresáře bude schopen kromě patřičných práv nastavit i jeho "zviditelnění". V tom případě může být adresář skutečně kdekoliv. Takže to máme jeden (a) neobvyklý případ, nesplňující podmínku, že se nemá týkat administrátora nebo power-usera, ale "běžného uživatele", a k tomu (b) velice elegantně řešitelný./pub
nebo/share
s pravy01777
. Umisteni do/home
nektereho z useru je hloupost, umisteni do/media
zase odporuje filozofii xkeshe o smyslu tohoto adresare.
Druha vec je napr.Zatím se všichni v diskusi shodují v tom, že BFU nemusí nikam ze svého /home vylézat. Proč si myslíte, že bude hledat nějaký adresář /tmp (ostatně, rád bych nějaký příklad z těch "ne mála programů", spolu s vysvětlením, jak BFU takový program používá)? Já, ač nejsem až tolik BFU, protože o existenci adresářů vím a uměl bych si to najít, žádný takový program nepoužívám a nikdy jsem nepoužíval. Kromě toho je to docela hloupé, protože o soubory v /tmp může člověk velice snadno přijít. Někdo tu doporučoval přečíst si FHS, tak si ho přečtěte i vy: "The /tmp directory must be made available for programs that require temporary files. Programs must not assumethat any files or directories in /tmp are preserved between invocations of the program. BEGIN RATIONALE Although data stored in /tmp may be deleted in a site-specific manner, it is recommended that files and directories located in /tmp be deleted whenever the system is booted. FHS added this recommendation on the basis of historical precedent and common practice, but did not make it a requirement because system administration is not within the scope of this standard." To byl druhý naprosto za vlasy přitažený příklad, navíc nekonkrétní - neuvedl jste ani jeden program./tmp
. Ne malo programu uklada sve vysledky automaticky do tohoto adresare. Samozrejme, zmena je mozna v konfiguraci (jak jinak klikaci) daneho programu, ale pokud tam BFU uvidi/tmp
jako default, rekne si asi "co to sakra je/tmp
?", protoze on prece zadny/tmp
nikdy nikde nevidel. A je zmateny, tedy opak toho, cemu opatreni ma zabranit.
Treti vec nasledujici: proc vlastne uzivatel instaluje na pocitac linux?Vy asi neumíte číst: "Může tedy někdo z aktivnějších odpůrců této změny popsat (pokud možno uceleně) denní činnost normálního uživatele (pozor - běžného, ne "power user")" Žádný z "běžných uživatelů" v mém okolí nikdy nic neinstaloval a ani instalovat nebude. Ani na počítač s Linuxem, ani na počítač s Windows. Protože žádný běžný uživatel nemá administrátorská práva. Proč nejsou pro takového "BFU-instalátora" problémem nyní skryté soubory, ale adresáře by byly, to taky ještě nikdo nevysvětlil. Ani vy ne. Třetí bezpředmětný příklad, a sbohem a šáteček.
/tmp
uklada vysledky. A to je pravda. Priton nikdo nerika, ze ten adresar nebude premazan pri bootu (resp. muze byt premazan). Navic existuji systemy, nevim jestli jsi o nich slysel, ktere se bootuji tak jednou za ctvrt roku. Konkretne ve skole mame pracovni stanici na ktere bezi simulacni programy (Amber, NMAD, ...) ktere defaultne ukladaji mezivysledky do /tmp
, stejne tak vizualizacni nastroje (napr. VMD) uklada renderovane obrazky a video do /tmp
. To jen abys nerekl, ze kecal z hladu. Porad dokola tu demagogicky opakujes, ze uzivatel nema v nejakych adresaich co delat. Ja ti rikam, ze pokud tam nema co delat, res to na urovni pristupovych prav. Pokud prava ma, evidentne tam _ma_ co delat. Proc je pak skryvat? Je to hloupe, neucelne a, naproti puvodnimu ucelu, matouci. Co se tyce /media
, rikal si, ze je logicke tam hledat pripojenou CD-ROM, DVD apod. nebot preci jde o media. A sdileny adresar? To je podle tebe medium? Neplacej uz tady a bez delat nejakou rozumnou praci misto obhajovani zcestneho vymyslu
Konkretne ve skole mame pracovni stanici na ktere bezi simulacni programy (Amber, NMAD, ...) ktere defaultne ukladaji mezivysledky doAno, krásné ukázky BFUnésních programů, jen co je pravda . A já hlupák si do teď myslel, že to této kategorie patří spíše prohlížeč, emailový klient, office, im program a nějaký přehrávač a prohlížeč dokumentů. Jak se říká mi o voze .../tmp
, stejne tak vizualizacni nastroje (napr. VMD) uklada renderovane obrazky a video do/tmp
.
A v čem je problém? VRekneme, ze pocitac s Kubuntu sdili vice uzivatelu (typicky rodinka). Chteji mit nejaky sdileny adresar, do ktereho si mohou davat soubory
/.hidden
jsou uvedeny adresáře, které se zobrazovat nemají! Takže adresář se vytvoří, nastaví se práva a voila, adresář je i vidět.
Navíc, uživatel skutečně vidí pouze adresáře, které _skutečně_ potřebuje a ne ty, které si nějaký geek myslí, že by mohl někdy potřebovat.
Pokud si potřebuju prohlédnout /usr/share/pixmaps
, tak zadám v Konqueroru /usr
a do zbytku se doklikám stejně, jako před tím. Nebo napíšu celou cestu, stejně tak, jak to dělám teď.
Opět opakuju. Nevím, jak dlouho ta změna v edgy je, ale za ten cca měsíc, co je intenzivně používám, jsem si toho nevšiml. Proč? Stejně většinou používám.
Treti vec nasledujici: proc vlastne uzivatel instaluje na pocitac linux? ... Pokud uz tedy linux nainstaluje, musi k tomu mit duvod. Kdyby uzival jen postu a OO, bylo by mu jedno kde to je, Windows a linux se v tomto nelisi.Ano, teď jsi se dostal k tomu, co xkesh říká celou tu dobu. Máme 1PC a dejme tomu 2 uživatele. Tebe, jako pokročilého uživatele a dejme tomu tvojí přítelkyni, která jen čte poštu a serfuje. Zkus mi říct, při jaké situaci se tvoje přítelkyně (ne ty, ona) dostane do stavu, že _potřebuje adresář
/tmp
, nebo /srv
?
Zajímají mě konkrétní názvy programů, u kterých je to nezbytné a které ona používá. Mě bohužel žádná taková situace u běžně používaných aplikací nenapadá.
.hidden
jsem nevedel, myslel jsem si opak (i kdyz asi nelogicky z nazvu souboru), tedy ze obsahuje jmena zobrazovanych adresaru. Pokud navic jde v Konqueroru zadal cestu ke skrytemu adresari, tak pak uz mi to cele prijde jako jedna obrovska traparna. Rekneme ze mam pritelkyni bednu :) Potom muze pouzivat stejne programy jako ja, viz. prispevek vyse.
.mplayer
je skrytý ze stejného důvodu, aby uživatele při zobrazení nemátly výpisy konfigurace. Nebo ty snad máš standardně nastavené zobrazování i skrytých souborů, aby jsi se v grafice mohl doklikat na konfiguraci mplayeru?
/.hidden
je pouze vizuální skrytí těch adresářů, které jsou z pohledu BFU nadbytečné. Nic víc, nic míň. Nesupluje to práva. Je to jenom hack pro grafická rozhraní a z konzole to ani nepoznáš.
ls
, takze nevim :) Nejde mi ani tak o to, ze ty soubory nejsou videt, jde mi o argumenty pro, ktere nekteri (rekl bych vyhradne xkesh) pouziva: tedy ze user nema v danych adresarich co pohledavat, ze prohlizeni napr. /etc
je l33t administrace a ze zobrazeni tech souboru je matouci. To je naprosta kravina, s kterou se proste nesmirim.
ls
nezobrazuje náhledy souborů úplně optimálně, takže občas po nějakém tom grafickém udělátku sáhnu.
Mimochodem já jsem nikdy nepochopil, proč jsou skryté soubory rozlišovány tak divně - pomocí názvu. Přijde mi to stejně zvláští jako třeba role přípon při rozlišování spustitelnosti souboru v MS Windows.
/etc
je l33t administrace a ze zobrazeni tech souboru je matouci. To je naprosta kravina, s kterou se proste nesmirim.
Dám raději příklad. Začínající správce se dočte o tom, že má editovat soubor ~/.mplayer/config
. Podle toho, co tu říkáš, by měl být ten adresář standardně viditelný, protože jinak bude chudák uživatel zmatený, že se k němu v grafice nedokliká.
Já (a xkesh) naopak tvrdím, že zobrazování adresáře .mplayer
je pro většinu uživatelů matoucí a naprosto zbytečné. Ten člověk, který ho bude chtít navštívit se na postup doptá a ostatní o něm vůbec vědět nemusí (proč taky?). Všichni, kteří používají mnou nakonfigurovaný Linux o /tmp
, .mplayer
, nebo /usr/share
v životě neslyšeli (a většina pravděpodobně ani neuslyší) a přitom jim to nikterak nebrání v používání počítače.
No a /.hidden
je principiálně to stejné, protože se ve výchozím výpisu zobrazí datové adresáře a zbytek (konfigurace, knihovny, logy) je skrytý. Ovšem kdo chce, může si je zobrazit, jen k tomu musí vyvinout větší úsilí. Například použít ls -a
, nastavit si správce souborů, anebo v menu Pohled kliknout na položku. Skutečně v tom nevidím rozdíl (nemluvím o způsobu implementace).
Nikdy jsem na prohlizeni souboru nepouzil nic jineho nez ls
, takze nevim :) Nejde mi ani tak o to, ze ty soubory nejsou videt
a ani to nebolelo :D
… jde mi o argumenty pro, ktere nekteri (rekl bych vyhradne xkesh) pouziva: tedy ze user nema v danych adresarich co pohledavat, ze prohlizeni napr. /etc
je l33t administrace a ze zobrazeni tech souboru je matouci. To je naprosta kravina, s kterou se proste nesmirim.
Jojo. Jak jsem už psal, tak i obyčejný uživatel má co dělat v mnoha z těch adresářů. Konfigurace v $HOME se schovává kvůli tomu, že ty soubory nejsou moc často potřeba a vzhledem k jejich množství doslova překážejí. Kdežto v / je toho vcelku málo, takže není důvod to schovávat.
btw, zkoušeli jste někdy dát do zajímavých adresářů soubor .directory obsahující:[Desktop Entry] icon=folder_green