Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Dneska si povíme jeden příběh. Hlavní hrdina bude třeba... třeba Tom.
Tom si jednou koupil notebook a protože nemá dost vlastní invence, tak si vybere stejný jako má jeho kamarád, říkejme mu třeba Cx. Cx se o svůj stroj staral (a stará), občas ho otře, ale hlavně, snaží se, aby tam všechno fungovalo. Takže Cxův stroj suspenduje a speedstepuje. Od speedstepu se odvíjí jedna vlastnost notebooku a to je jeho teplota. Protože Tomův stroj nespeedstepuje, a protože Tom je línej, že si tam ten novej bios F.08 nedá, aby to fungovalo, tak Tomův stroj dává občas i 80°C. Jenže, Cxův stroj tyhle teploty nemá, ani když jede naplno a tedy na maximální freqenci a napětí (maximálně 60°C). Je to zajímavý jev, ale má svůj důvod. Vysoká teplota sebou přináší dva problémy, které u desktopu nikdy nenastanou a nebo jsou bez problému řešitelné.
První z těchto problémů je prach. Díky dlouhodobému běhu větráčku na maximální otáčky se do notebooku dostane ohromné množství prachu, které utkví v žebrech chladiče přes který pak už nemůže tak pěkně proudit vzduch. To způsobuje, že Tomův notebook topí na 80°C a Cxův na stejnou zátěž na 60°C. Druhým problémem, který se v případě Toma tak neprojevuje je teplota baterky. Notebooky jsou protažený měděnejma nebo hliníkovejma chladičema. Ono se to hřeje všechno a tak je nutný to dostat ven z každýho rohu. To samosebou zvětšuje teplotu baterky. I když se to nemusí zdát, tak zvětšení o nějakých 5-10-15°C vede ke zkrácený životnosti o měsíce. Posledním problémem, který se v dnešní době neprojevuje už vůbec viditelně je ten, že elektronika, která je permanentně ohřívána na nějaký tvrdší teploty má menší životnost, než ta kterou chladíme. Bavíme se ovšem o rozdílu 10 a 15 let ne-li víc a za tu dobu si každý prořídí něco nového :)
Nebuďte proto líní jako Tom a starejte se o své notebooky. Rozdělat notebook je mnohem složitější než rozdělat desktop, takže to chceme dělat co nejméně. A třeba to ušetří i nějaký ty finance. Tom si totiž ani teď, když ví, že má problém s teplotu nepůjde stáhnout nový bios a nevyčistí si chladič, takže jednou může notebook udělat vuala (baterka stopro).
Tiskni
Sdílej:
Mně to přijde pěkný, sice takovej příběh mi nesedí, takovéhle okaté porovnání, ale budiž.
Co bys od tý Epie chtěl? Mam ji na "serveru", pasivní chlazení má, jedná se o
$ cat /proc/cpuinfo processor : 0 vendor_id : CentaurHauls cpu family : 6 model : 10 model name : VIA Esther processor 1000MHz stepping : 9 cpu MHz : 997.586 cache size : 128 KB fdiv_bug : no hlt_bug : no f00f_bug : no coma_bug : no fpu : yes fpu_exception : yes cpuid level : 1 wp : yes flags : fpu vme de pse tsc msr pae mce sep mtrr pge cmov pat clflush acpi mmx fxsr sse sse2 tm pni est tm2 rng rng_en ace ace_en ace2 ace2_en phe phe_en pmm pmm_en bogomips : 1997.48 clflush size : 64pouštim na tom apache, ssh, časem přibudou další služby. Desktopový použití ... když jsem nabootoval slaxe z usb, tak mi přišel slušně svižnej. Pro web, víc jsem nezkoušel.