Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Ve skole mame fajn predmet - programovani. A bereme uz ne tak fajn jazyk - VB.net. Jelikoz jedu doma na linuxu, dlouho jsem hledal neco co by bylo schopny nahradit VS.net. Neco co by umelo jak VB.net (kterej berem) tak i C# (kterej po me chce profesor, nebot programovat umim a jak rika - je pro me ztrata casu psat furt dokola ten samej kod). A nasel sem - X-Develop. Bohuzel to neni free vecicka, ale jenom 20ti denni trial verze, plna stoji $300. A to nemam :( A pritom ten soft vypada zajimave. Jenom ma problemy s uvozovkama, ale to se casem podda. Aspon doufam. Znate nekdo X-Developa? Jake s nim mate zkusenosti? Jaky na nej mate nazor?
Tiskni
Sdílej:
MSVS je podstatně míň náročné, než libovolné IDE pro Javu.
Já osobně jsem ho nikdy, ale opravdu nikdy za cca 18 let programování nepotřeboval a to i když jsem používal IDE, které to umožňují. To jen moje poznámka z praxe.Tak moje zkusenost z praxe je zcela opacna. Sice programuju jenom v jave ale refactoring a funkce refactoringu pouzivam dnes a denne. A nejedna se jenom o refactoring, jedna se o pristup k psani kodu. Pokud mi vyvojove prostredi automaticky nedoplnuje importy, automaticky doplnuje getry setry, na pozadani zabali kod konstrukci try catch s odchycenou spravnou vyjimkou a neumi ani automaticky precastovavat, atd.. (proste to co nabizi treba Idea nebo eclipse) tak pro me neni pritazlive. Proste ja jsem priliz zatizeny na psani kodu, ktere muze byt pri pouziti spravneho prostredi hodne efektivni. Docela by me zajimalo, jak je na tom VS z tohoto hlediska? (Nechci zakladat flame, je to jenom otazka. Odpoved si jenom prectu a nebudu reagovat. Slibuju
Visual Studio se nedá srovnávat s Eclipse. Visual Studio má vše v jednom a krásně integrované a navíc velmi flexibilní a upravovatelné.To me na eclipsu taky stve. Je to samy plugin a samotne vyvojove prostredi je trochu hole. Sice si muzu stahnout a nainstalovat to co potrebuju, ale musim to jak jouda hledat. S tou integraci bych souhlasil.
Řekl bych, že i pluginy do Visual Studia mají větší možnosti. Snad jen za sebe mohu říci, že jsem si do Visual Studia integroval editor vim, který mě vyhovuje, tohle by mě Eclipse vůbec neumožnil.Nevim, neznam VS ale integraci zminovaneho VIMu by Vam umoznil i Eclpise. Myslim ze ho dokonce i nekdo udelal.
Vždycky když dělám pod jiným IDE, ať ve Windows, nebo na Unixu, tak na Visual Studio vzpomínám.Mam presne stejne pocity ale naopak vzpominam spis na ty javovske IDE. Vetsinou na IDEU.
.
Já osobně od IDE očekávám jen tyto věci (v tomto pořadí důležitosti): doplňování a nabízení podle kontextu, rychlou navigaci (především skok do metody, na předka/potomka, hledání používání a podobně) a refactoring. Všechno ostatní jsou ptákovinky. Pravda, moje praxe je tak maximálně patnáctiletá a navíc Visual Studio jsem viděl jednou v životě (a to jsem v něm ještě jen kompiloval hotový projekt), takže nemám dostatečné vzdělání na srovnávání.Já osobně jsem ho nikdy, ale opravdu nikdy za cca 18 let programování nepotřeboval a to i když jsem používal IDE, které to umožňují. To jen moje poznámka z praxe.Tak moje zkusenost z praxe je zcela opacna. Sice programuju jenom v jave ale refactoring a funkce refactoringu pouzivam dnes a denne. A nejedna se jenom o refactoring, jedna se o pristup k psani kodu.
Vždycky když dělám pod jiným IDE, ať ve Windows, nebo na Unixu, tak na Visual Studio vzpomínám. Mam presne stejne pocity ale naopak vzpominam spis na ty javovske IDE. Vetsinou na IDEU.Jo, také používám Ideu. Eclipse mi nějak k srdci nepřirostlo. Dnes už má asi možnosti plně srovnatelné s Ideou a větší výběr pluginu, ale dost nepříjemné překvapení bylo že je pomalejší (od SWT bych logicky očekával pravý opak).
Docela by me zajimalo, jak je na tom VS z tohoto hlediska? (Nechci zakladat flame, je to jenom otazka. Odpoved si jenom prectu a nebudu reagovat. SlibujuAsi nejlepší bude napsat sem, co z C# resharperu http://www.jetbrains.com/resharper/ je nové a co už v VS.NET normálně je.
Takže každý máte své oblíbené IDE a pokud vyhovuje, tak kde je problém?
Až bude Javové IDE obsahovat několik programovacích jazyků včetně jejich kompilátorů a vývojových nástrojů.No pokud vim, tak eclipse ma ruzne pluginy pro programovani v jinych jazycich nez je java. Ale stejne si myslim, ze srovnani s vyvojovymi prostredky sitymi na miru konkretnimu jazyku se to asi neda srovnavat. Vsechno ma sva specifika. Nicmene jsem se chtel zeptat. Vy programujete ve vice jazycich ze potrebujete takove IDE? Ja jsem si oblibil javu a zatim mi ve vsem poslouzila k plne spokojenosti a nemel jsem duvod od ni utikat. A Eclipse, Idea nebo Netbeans obsahuji pro Javu vsechno to co jste popsal. Pokud bych zahrnul jeste tu podminku, ze bych chtel paralalne programovat treba v pythonu, perlu, nebo v cem jeste. Asi bych spis volil cestu vice nastroju nez jednoho IDE co umi vse.
Vím, že zastánci Javy argumentují tím, že v Javě se má dělat všechno. Já tento názor nesdílím.Tak jsem to rict nechtel. Nemyslim si ze by java mela byt vzdycky a vsude. Ja jsem spis narazel na tech vice jazyku ve kterych bezne programujete. Moje zkusenosti z praxe rikaji, ze vetsinou programatori programuji v jednom hlavim jazyku. Tak je to napriklad u me nebo i u mych kamaradu z rad programatoru. Jsou na pozici Java, C# nebo C programatoru a 99,99% programu pisou v jednom jazyku. (Neco jineho je, ze si clovek cas od casu musi napsat nejaky spousteci skript atd.. to sem nepocitam). Proste se mi nechtelo verit ze byste v praxi potreboval vice jazyku najednou ale kdyz to rikate, tak vam verim
)
Napadne mě jiná všetečná otázka: ty učebnice a ta skripta jsou k dispozici zdarma? Nebo škola automaticky předpokládá, že si je student buď koupí nebo oxeroxuje?1. To xeroxování je to stejné jako warez.
2. Ve školní knihovně snad bývá ke skriptům přístup zdarma, ve "velkých" knihovnách (NKP, MZK apod.) za fixní poplatek (v MZK 100 Kč/rok).
Až budu větší, zkusím nainstalovat bokem mimo balíčkovací systém druhé GNOME a Mono v co nejnovějších verzích
Jaká jsou pravidlo pro licenci x-developa? Co ji koupit ve více lidech?