Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »
Ve skole mame fajn predmet - programovani. A bereme uz ne tak fajn jazyk - VB.net. Jelikoz jedu doma na linuxu, dlouho jsem hledal neco co by bylo schopny nahradit VS.net. Neco co by umelo jak VB.net (kterej berem) tak i C# (kterej po me chce profesor, nebot programovat umim a jak rika - je pro me ztrata casu psat furt dokola ten samej kod). A nasel sem - X-Develop. Bohuzel to neni free vecicka, ale jenom 20ti denni trial verze, plna stoji $300. A to nemam :( A pritom ten soft vypada zajimave. Jenom ma problemy s uvozovkama, ale to se casem podda. Aspon doufam. Znate nekdo X-Developa? Jake s nim mate zkusenosti? Jaky na nej mate nazor?
Tiskni
Sdílej:
MSVS je podstatně míň náročné, než libovolné IDE pro Javu.
Já osobně jsem ho nikdy, ale opravdu nikdy za cca 18 let programování nepotřeboval a to i když jsem používal IDE, které to umožňují. To jen moje poznámka z praxe.Tak moje zkusenost z praxe je zcela opacna. Sice programuju jenom v jave ale refactoring a funkce refactoringu pouzivam dnes a denne. A nejedna se jenom o refactoring, jedna se o pristup k psani kodu. Pokud mi vyvojove prostredi automaticky nedoplnuje importy, automaticky doplnuje getry setry, na pozadani zabali kod konstrukci try catch s odchycenou spravnou vyjimkou a neumi ani automaticky precastovavat, atd.. (proste to co nabizi treba Idea nebo eclipse) tak pro me neni pritazlive. Proste ja jsem priliz zatizeny na psani kodu, ktere muze byt pri pouziti spravneho prostredi hodne efektivni. Docela by me zajimalo, jak je na tom VS z tohoto hlediska? (Nechci zakladat flame, je to jenom otazka. Odpoved si jenom prectu a nebudu reagovat. Slibuju
Visual Studio se nedá srovnávat s Eclipse. Visual Studio má vše v jednom a krásně integrované a navíc velmi flexibilní a upravovatelné.To me na eclipsu taky stve. Je to samy plugin a samotne vyvojove prostredi je trochu hole. Sice si muzu stahnout a nainstalovat to co potrebuju, ale musim to jak jouda hledat. S tou integraci bych souhlasil.
Řekl bych, že i pluginy do Visual Studia mají větší možnosti. Snad jen za sebe mohu říci, že jsem si do Visual Studia integroval editor vim, který mě vyhovuje, tohle by mě Eclipse vůbec neumožnil.Nevim, neznam VS ale integraci zminovaneho VIMu by Vam umoznil i Eclpise. Myslim ze ho dokonce i nekdo udelal.
Vždycky když dělám pod jiným IDE, ať ve Windows, nebo na Unixu, tak na Visual Studio vzpomínám.Mam presne stejne pocity ale naopak vzpominam spis na ty javovske IDE. Vetsinou na IDEU.
.
Já osobně od IDE očekávám jen tyto věci (v tomto pořadí důležitosti): doplňování a nabízení podle kontextu, rychlou navigaci (především skok do metody, na předka/potomka, hledání používání a podobně) a refactoring. Všechno ostatní jsou ptákovinky. Pravda, moje praxe je tak maximálně patnáctiletá a navíc Visual Studio jsem viděl jednou v životě (a to jsem v něm ještě jen kompiloval hotový projekt), takže nemám dostatečné vzdělání na srovnávání.Já osobně jsem ho nikdy, ale opravdu nikdy za cca 18 let programování nepotřeboval a to i když jsem používal IDE, které to umožňují. To jen moje poznámka z praxe.Tak moje zkusenost z praxe je zcela opacna. Sice programuju jenom v jave ale refactoring a funkce refactoringu pouzivam dnes a denne. A nejedna se jenom o refactoring, jedna se o pristup k psani kodu.
Vždycky když dělám pod jiným IDE, ať ve Windows, nebo na Unixu, tak na Visual Studio vzpomínám. Mam presne stejne pocity ale naopak vzpominam spis na ty javovske IDE. Vetsinou na IDEU.Jo, také používám Ideu. Eclipse mi nějak k srdci nepřirostlo. Dnes už má asi možnosti plně srovnatelné s Ideou a větší výběr pluginu, ale dost nepříjemné překvapení bylo že je pomalejší (od SWT bych logicky očekával pravý opak).
Docela by me zajimalo, jak je na tom VS z tohoto hlediska? (Nechci zakladat flame, je to jenom otazka. Odpoved si jenom prectu a nebudu reagovat. SlibujuAsi nejlepší bude napsat sem, co z C# resharperu http://www.jetbrains.com/resharper/ je nové a co už v VS.NET normálně je.
Takže každý máte své oblíbené IDE a pokud vyhovuje, tak kde je problém?
Až bude Javové IDE obsahovat několik programovacích jazyků včetně jejich kompilátorů a vývojových nástrojů.No pokud vim, tak eclipse ma ruzne pluginy pro programovani v jinych jazycich nez je java. Ale stejne si myslim, ze srovnani s vyvojovymi prostredky sitymi na miru konkretnimu jazyku se to asi neda srovnavat. Vsechno ma sva specifika. Nicmene jsem se chtel zeptat. Vy programujete ve vice jazycich ze potrebujete takove IDE? Ja jsem si oblibil javu a zatim mi ve vsem poslouzila k plne spokojenosti a nemel jsem duvod od ni utikat. A Eclipse, Idea nebo Netbeans obsahuji pro Javu vsechno to co jste popsal. Pokud bych zahrnul jeste tu podminku, ze bych chtel paralalne programovat treba v pythonu, perlu, nebo v cem jeste. Asi bych spis volil cestu vice nastroju nez jednoho IDE co umi vse.
Vím, že zastánci Javy argumentují tím, že v Javě se má dělat všechno. Já tento názor nesdílím.Tak jsem to rict nechtel. Nemyslim si ze by java mela byt vzdycky a vsude. Ja jsem spis narazel na tech vice jazyku ve kterych bezne programujete. Moje zkusenosti z praxe rikaji, ze vetsinou programatori programuji v jednom hlavim jazyku. Tak je to napriklad u me nebo i u mych kamaradu z rad programatoru. Jsou na pozici Java, C# nebo C programatoru a 99,99% programu pisou v jednom jazyku. (Neco jineho je, ze si clovek cas od casu musi napsat nejaky spousteci skript atd.. to sem nepocitam). Proste se mi nechtelo verit ze byste v praxi potreboval vice jazyku najednou ale kdyz to rikate, tak vam verim
)
Napadne mě jiná všetečná otázka: ty učebnice a ta skripta jsou k dispozici zdarma? Nebo škola automaticky předpokládá, že si je student buď koupí nebo oxeroxuje?1. To xeroxování je to stejné jako warez.
2. Ve školní knihovně snad bývá ke skriptům přístup zdarma, ve "velkých" knihovnách (NKP, MZK apod.) za fixní poplatek (v MZK 100 Kč/rok).
Až budu větší, zkusím nainstalovat bokem mimo balíčkovací systém druhé GNOME a Mono v co nejnovějších verzích
Jaká jsou pravidlo pro licenci x-developa? Co ji koupit ve více lidech?