Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Text vykopírovaný přímo z anglické wikipedie:
The standard Windows and Mac OS X key bindings are:
Ctrl+c to copy data onto the clipboard
Ctrl+x to cut data to the clipboard
Ctrl+v to paste data from the clipboard
Alternative key bindings derived from the IBM Common User Access are:
Ctrl+Ins is copy
⇧ Shift+Del is cut
⇧ Shift+Ins is paste
the advantage of the alternative keys is that the fingers can stay close to the arrow and selection keys when you are editing a large body of text
Se schránkou jsem se poprvé setkal v Turbo Pascalu 6. Monitor zvládal 16barev a já trávil první hodiny a dny před tou kouzelně modrou plochou. jj ...
Tiskni
Sdílej:
Jsem na tom podobně. Prostřední tlačítko myší a z klávesnice vim-like, pokd to jde. Jen se mi nelíbí, že prostřední tlačítko myši nefunguje všude a je to takové nejisté občas, když nevím, co mám označené.
Nebo mám označený text a chci ho dát vyhledávat, ale někdo chytrý předvyplnil vyhledávací boxík textem „Search Here!“, který musím první označit a smazat. No a teď jsem ztratil původně označený text. Řešení je do toho boxíku vykreslit tlačítko, které jedním kliknutím smaže celý obsah, jenže takové tlačítko není všude.
Jen se mi nelíbí, že prostřední tlačítko myši nefunguje všudePříkladem takových aplikací jsou OO nebo gedit, kde to funguje tak divně (vložit lze jen text krátce po vybrání) a já z toho rostu. Je to bug nebo feature?
No a teď jsem ztratil původně označený text. Řešení je do toho boxíku vykreslit tlačítko, které jedním kliknutím smaže celý obsah, jenže takové tlačítko není všude.Nebo používat správce schránky s historií.
Tak o Ctrl+Ins teda slyším poprvé.. ale je to docela zajímavý, asi to zkusím začít používat.
Kdysi jsem raději používal Ins a Del, teď už radši C, X, V, protože Ins a Del už spousta programů a prostředí nezná.+1, velmi rád bych zahlasoval "Používám výhradně (Ctrl+Ins)", ale prostě nemůžu, protože některé zkriplené aplikace na to nereagují, já nevim, kterej exot to vymyslel, že se musí všechno do puntíku zkopírovat z Woken, kde vládne Ctrl+písmeno
Ctrl+C/V
a ačkoliv znám i význam X
, tak místo toho používám Shift+Delete
a Shift+Insert
, ačkoliv bych Ctrl+X
byl schopen použít jednou rukou a asi i rychleji. Sám nevím proč. Měnit to už ale nebudu. Taky mě to sere. Konkrétně v KDE4 Kate...
U neformátovaného textu to tak může fungovat, třeba u obrázků těžko.Tak zrovna Clipman z Xfce umí i ty obrázky (a možná i něco dalšího).
Vždycky jsem měl za to, že vim je o tom jak efektivně pracovat aniž by člověk musel sundat ruce z klávesnice.Jenže on to Martin (nebo i někdo další) nepsal z náboženského popudu, ale z praktického. Takže, jestliže pokud jde efektivně pracovat s vimem z klávesnice, a ještě efektivněji v kombinaci s myší, proč nevybrat tu možnost s občasným sáhnutím na myš.
>... a jeÅ¡tÄ› efektivnÄ›ji v kombinaci s myšà tomu prece sam neveris...Jistěže ano. Mimochodem, nemáš nějaký rozbitý systém, nejspíš něco předpotopního, co si neporadí s UTF-8.
to je fakt neuveritelny nektery lidi tady. Nejenom ze neznaji zakladni pravidla slusnyho chovani (diakritika se nepouziva pokud nemam justotu ze ju druha strana zobrazi spravne), ale jeste budou poucovat... :(:D :D :D
Nějak mi nejde do hlavy, jak někdo může zmiňovat v jedné větě "označit myší" a vim...Nemůžu si pomoct, ale já v Martinově příspěvku vidím věty dvě.
the advantage of the alternative keys is that the fingers can stay close to the arrow and selection keys when you are editing a large body of textto je sice hezky, ale sipky jsou prilis daleko od pismenek na to, aby se daly pohodlne pouzivat...
Ctrl+C
, Ctrl+X
a Shift+Ins
(a ještě divnější je, že kolegům radím Ctrl+V