raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Section "Monitor" Identifier "Monitor0" VendorName "Monitor Vendor" ModelName "Monitor Model" HorizSync 30-83 VertRefresh 56-75 EndSectionZbytek xorg.conf zveřejním pro zájemce... Nebudu sem psát detaily, všechno je popsáno ve zmíněných návodech. Pro svojí grafickou kartu NVIDIA GeForce 7600 GS jsem musel nainstalovat ovladač. Použil jsem experimental NVIDIA open source driver (balík xf86-video-nouveau) a zatím to vypadá, že šlape dobře. Po konfiguraci xorg, grafiky a nainstalování gnome balíčků jsem netrpělivě zadal gdm, příkaz spouštějící přihlašovací dialog do GNOME, a systém mi zatuhnul, což mi nejprve způsobilo velkou bolest, ale brzy jsem zjistil, že GNOME potřebuje běžící HAL, FAM a také FUSE. Vše jsem spustil a podle návodu i zeditoval odpovídající konfigurační soubory, aby se to při startu spouštělo automaticky. Potom jsem znovu zkusil zadat gdm a zakvičel jsem radostí, protože se mi zobrazil GNOME přihlašovací dialog. Následovala instalace sudo a potom Opery s pomocí yaourtu. Menší problém byl se zvukem. Mám dvě zvukovky. Jednu integrovanou na základní desce a Soundblaster Live! v PCI slotu. Gnome mi na první pohled v pořádku nainstaloval ovladače za pomoci ALSA, ale pořád mi to nechtělo hrát, i když jsem šoupal páčkami v alsamixeru. Řekl jsem si, že možná se obě zvukovky spolu perou, i když jsem tu na desce v BIOSu zakázal. Zakázal jsem tedy ovladač té na desce v souboru rc.conf a znovu jsem zakvičel, protože zvuk už byl slyšet. V návodu k ALSA je popsáno, jak zakázat PC Speaker. Podobným způsobem jsem zakázal ovladač zvukové karty na základní desce. Pro přehrávání filmů jsem nainstaloval MPlayer + SMPlayer. Pro zobrazování titulků s českou diakritikou stačilo nastavit jiné kódování(cp1250). SMPlayer nabídnul i nějaké jiné fonty, což nejspíš umí udělat i samotný MPlayer, ale jeho manuálové stránky mě moc nebaví pročítat a ovládá se pouze z příkazové řádky. Sice vypadá cool spouštět filmy z příkazovky, ale časem by mě to pravděpodobně omrzelo. Proto SMPlayer, což je grafická nadstavba MPlayeru. Zbývá vyřešit spousta věcí. Flash, přístupová práva na ostatní disky a různé drobnosti jako třeba, že při přehrávání videa MPlayerem se mi zapíná spořič obrazovky apod. Takže teď mám funkční a už celkem použitelný Linux. Jsem zvědavý, za jak dlouho ho zničím
Tiskni
Sdílej:
Flash:
pacman -S flashplugin
A stačí restartovat prohlížeč. Funguje to na opeře, chromiu i firefoxu nasprosto v pořádku.
1. Další možnost navíc, to má být nevýhoda? Nic vám nebrání spravovat takový systém jen pomocí konfiguráků, stejně jako Ubuntu.
2. Zásahy GUI utilit do konfiguráků proti vůli uživatele se v těchto distribucích podařilo prakticky eliminovat.
Bohužel jsem narazil už pri instalaci, která si nějak nerozuměla s mým 26" displejem LG W2600H. Instalátor používal špatné hodnoty obnovovací frekvence monitoru HorizSync a VertRefresh a tak se mi najednou zobrazila "monitor out of range" hláška.Takže - pokud byl problém při instalaci a bylo potřeba nastavit správné HorizSync a VertRefresh ručně, řešením by bylo použít místo grafické ubuntí instalace klasický debianí textový instalátor. Nic jiného jsem se nepokoušel naznačit.
a ovládá se pouze z příkazové řádky. Sice vypadá cool spouštět filmy z příkazovky, ale časem by mě to pravděpodobně omrzelo.Já mám v KDE nastavený mplayer jako výchozí aplikaci pro otevírání video souborů, takže stačí poklepat myší na soubor a otevře se v mplayeru. Jenom si musíš zapamatovat pár klávesových zkratek pro ovládání (ale v podstatě stačí mezerník a F
), nebo by šel použít gmplayer (mplayer s GUI), ale to nemám vyzkoušené. Ty důležité volby si uložíš do ~/.mplayer/config, takže se použijí pokaždé (např. font, velikost a barva titulků, použitý výstup pro video a zvuk, atd...).
A to vypínání spořiče by mělo jít přes volbu -stop_xscreensaver (zase stačí přidat do toho configu).
gnome-mplayer!
Upozorňuji, že jsem linuxová lama.Nebud tak skromny, kdybys byl lama, tak bys nesestavil takovy popis, lama podle me nema napr. poneti o existenci xorg.conf, o procitani manualu a konfiguraci ani nemluvim.
Copak to musím opakovat neustále, jak pro blbce? GNU/Linux je narozdíl od MS Windows Free Software (česky Svobodný Software). Tzn. že se může vyvíjet stylem tržiště, zdrojové kódy (texty) jsou volně dostupné. Každý si tedy (pokud umí aspoň trochu programovat) může GNU/Linux poupravit... Prostě nezapomínejte, že MS Windows je jenom černá skříňka (black box), neboli proprietární software, do které de facto vidí jenom Microsoft.
graficke aplikace jsou zabugovane padajici kramy
A není to náhodou tím, že používáš zabugované proprietární (uzavřené) ovladače grafické karty? Já myslím, že to bude tím.
I GNU/Linux (to je správný název) může být komerční. A vůbec to není ke škodě, ba naopak. Firmy vyvíjející komerční distribuce platí vývojáře, jejichž zdrojový kód se může (a často to tak je) objevit i ve "volných distribucích".
Jdi si vopruzovat někam jinam.
Vyháňame trolov. Ľudia s iným názorom svoj názor prezentujú za a) slušne, za b) podporený argumentami. Ty si nespravil ani jedno, tak sa nečuduj 
Pokud umíš aspoň trochu programovat, tak si GNU/Linux sám zkompiluješ, udržuješ a taky "opravuješ". To je díky dostupnosti zdrojových kódů. Můžeš ho de facto libovolně "přiohnout".
Zatímco MS Windows buď Windowsak radši komplet přeinstaluje (když se něco posere), nebo ho dá do "autorizovaného servisu". Zkušený "Linuxak" si většinu věcí spraví sám bez reinstalace systému!
Jsou k dispozici zdrojové kódy, můžeš (je tady možnost) tedy libovolně Linux upravovat, studovat apod. To že jí využije jenom málo "Linuxáků" je věc jiná. Ale ta možnost tady prostě je. (Předtím jsem se nepřesně vyjádřil.)
Nikoliv. To jsi tvrdil ty a o svém bratru:
Brat chcel pripojiť svoj netbook s XP k mojej telke Samsung a nedokázal ani za toho najvyššieho nastaviť fullHD rozlíšenie.Jak jsem psal, nemám TV a tedy nemám konkrétní řešení.
V možnostiach nastavenia rozlíšenia obrazu nie je položka s rozlíšením 1920×1080. Viete kde je konfiguračný súbor kde by som to manuálne nastavil?
Já si dřív (pro noname monitory) upravoval INF soubory, abych tam dostal požadované parametry. Základem je prostě mít pro daný monitor (předpodkládám, že TV připojená (DVI, HDMI) k PC je totéž co monitor) ovladače (on to je ve skutečnosti přávě ten INF a soubor s barevným profilem).
Alebo kde nájdem konfiguračný súbor pre firewall? Alebo zapnúť a vypnúť je všetka možnosť ktorú to má? (myslená verzia XP).
Kde je jeho konfigurační soubor nevím, ale umí toho víc než jen "zapnout a vypnout". Sice to není nic moc, ale lze tam nastavit protokol port a akci, případně program a akci (aplikační fw).
Jenže v Linuxu si tedy můžeš zaplatit "někoho" (programátora), který danou úpravu/opravu udělá. Úpravy jsou tedy možné i za cenu, že si zaplatím nějakého programátora.
Ale co když si chci "přiohnout" zrovna MS Windows? Kdo danou změnu/úpravu provede, když téměř nikdo krom Microsoftu nemá přístup ke zdrojovým kódům MS Windows? To bych musel fakt být jejich "suprovej zákazník", aby mi udělali změnu ve Windows na zakázku. Určitě by si to nechali pěkně zaplatit!
Teďs mi to teda nandal! Resp. jsi mě dostal!

Pokud to bude cokoliv v mých silách, vždycky rád pomužu (kolem linuxu, javu neumim, velký gui projekty už vubec).
ale, k čemu to?
. Jen ten rok 1999 se mi nelíbí. Pokračuje ten projekt?
vám půlka věcí nechodí
Můžeš bejt konkrétnější? Co konkrétně nechodí? Mně na mém Archlinuxu všechno běží perfektně.
Takže ty už dva roky Linux nepoužíváš a troufáš si říct, že půlka věcí v něm nechodí! Pro tvoji informovanost teď zrovna surfuju v Shiretoko (Firefoxu) verze 3.5.7... OpenOffice nemám sice nainstalovanej, ale schválně to někdy zkusím.
poslušně odkliká všechno
Aby se neuklikala.
V GNU/Linuxu prostě klidně v nějakém grafickém programu zvaném správce balíčků zaškrtnu, jaký software chci nainstalovat a je to! Závislosti si to vyřeší samo, co víc bych si přál?
a aby jí chodily a nemusela nic - opravdu vůbec nic - konfigurovat
Tohle splňuje např. Ubuntu.
Na jednom případu generalizovat je blbost-nesmysl.
Opakuji znovu - mne nezajímá, co MOHU a nebo SMÍM.
Tak si asi masochista, co se nechá dobrovolně omezovat a ještě se ti to líbí. A vubec, pro windows je mimořádnost cokoliv, co nějak souvisí s použitim počítače (pokud si člověk nevystačí s mspaintem a notepadem).
Tady si bohužel nemají všechny prohlížeče co vyčítat.