Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Sháněl jsem nějaký GUI nástroj pro spouštění počítačů přes Wake-on-LAN a pro Linux jsem nic nenašel (čímž nevylučuju, že něco existuje).
Napsal jsem proto vlastní program (jako obvykle pro Qt 4). Sám najde odchozí rozhraní*, detekuje MAC z IP adresy a ukazuje, zda daný stroj odpovídá na ARP požadavky zelenou/červenou "diodkou". Podrobnosti na projektové stránce. Kód je narychlo zplácaný - ještě ho nějak pročistím.
*) Na to využívá /sbin/ip, zatím jsem byl líný tuto konkrétní věc řešit bez spuštění podprocesu.
Tiskni
Sdílej:
$ su # wake homeStrasne tezky. hrozne moc. fakt narocny. moje maminka bezne probouzi pocitace a ta by tohle nenapsala.
omgwtflol...
Sháněl jsem nějaký GUI nástroj pro spouštění počítačů přes Wake-on-LAN a pro Linux jsem nic nenašel (čímž nevylučuju, že něco existuje).Uzivatelia openSUSE maju k dispozicii YaST2 wol
GUI wake-on-LAN psaný v Javě, tedy univerzální pro libovolnou platformu, pro kterou existuje JVM.
Existuje vůbec nějaký systém jak dát echo pakovačům velkých dister o takovýchto malých, ale užitečných projektech?
Existuje vůbec nějaký systém jak dát echo pakovačům velkých dister o takovýchto malých, ale užitečných projektech?O hromadné cestě nevím, cesta pro každou distribuci je bugzilla..
O hromadné cestě nevím, cesta pro každou distribuci je bugzilla..To jsem si myslel. Snad se toho jednotného balíkovacího systému dožiju.
Já doufám, že se takového jednotného systému, který by jen brzdil vývoj nikdy nedožiju.Inu, to by mě docela zajímalo. Rozveď prosím.
Je to jednoduché. Každá větší distribuce dělá ve svém balíčkovacím systému nějaké úpravy.A ještě větší bordel než v tom vůbec je,
A to jak v balíčkovacím systému tak v samotných balíčcích.Proč proboha kvůli nějakým featurám instalovat jiné distro? Proč musí mít každé distro na nastavení jedné věci jiný způsob? Proč…
Ve chvíli, kdy bychom chtěli tento systém sjednotit tak nutně musíme odstranit tyto diferenceCož je ještě větší plus než samotný jednotný balíčkovací systém.
a každá změna by se musela tlačit přímo do nějakého upstream cross-distribučního repositářeCo to je?
čímž by celý koncept několika distribucí ztratil smysl a mohli bychom mít jednu univerzální distribuci.Řekl bych, že v současné době je to čím se distribuce odlišují je jen jiný software(a teda ještě ten jiný způsob nastavování). Co by bylo špatné na tom mít třeba Gentoo(a jeho CLI utility na nastavování defaultně nainstalované) a přitom v repositářích dostupné GUI klikadla třeba z Ubuntu?