Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
neni to fake?Kdyby to byl fake, tak si dám spíš práci s tím, aby to vypadalo stejně.
preco na v tom druhom okne je uplne iny napis?Protože je to generický about dialog, jehož vzhled závisí na použitém runtimu - obsah dialogu se bere z "manifestu" Info.plist.
Robíš na tom kvôli nejakej konkrétnej aplikácií?
Robíš na tom kvôli nejakej konkrétnej aplikácií?Ani ne. První cíl je funkční "The Unpacker", to je (open source) aplikace na OS X dosti populární, pak jednodušší proprietární aplikace. Rád bych ale viděl i funkční CoreAudio a NSOpenGL.
Držím všechny drápy, vypadá to moc hezky a doufám, že to bude dobře pokračovat 
Potíž je v tom, že screenshoty jsou to první co budoucí uživatelé uvidí a i když to třeba nevypadá až tak zle, vedle screenshotu z Maca to zlé je a nezanechá to moc dobrý první dojem, což může dost uživatelů odradit už na začátku.A to je jen dobře. Takhle se nechají odradit především BFU z řad uživatelů Ubuntu a díky tomu budu dostávat méně debilních mailů "it doesn't work" a "help me compile". Kdybych na tom vydělával, tak tadyto řeším. Jelikož z toho nic nemám, tak si dělám co chci a v jakém pořadí chci.
Btw, jak moc obtížné by bylo použít Qt nebo Gtk? Resp. jak moc tlustá vrstva lepidla by byla potřeba?Imho by to obtizne nebylo "vubec". Avsak casove narocne enorme - musela by se prepsat kupa rutin z GNUstepu, ktere neco kresli. Krome toho by diky rozdilnemu navrhu nebyl vysledek takovy, jako by si clovek predstavoval, protoze by se nesmelo zmenit GNUstep API, ktere do znacne miry definuje prave i vzhled. Nejsnazsi je imho presne to, co uvedl Doli - tedy dodelat/rozsirit podporu skinovatelnosti.
Fotka je vždy jakoby za mlžným oparem, podexponovaná tak o 1,5 EV (to bývá různé), nevýrazná, "tupá". Trochu pomůže podstrčení barevného profilu *.icm ukradeného z tempu originálního ViewNX2, ale ani pak to není ono (finta ze stránek ufraw). Navíc i šum je o něco vyšší, oproti originálu. A ani Adobe nemá pořádný přístup ke specifikaci, jeho výstup je sice o něco sytější (třeba onen Lightroom), ale znovu podexponovaný. Prostě Nikon nikomu jen tak neprozradí, jak to vlastně s RAW dělá
<troll_feeding>Ale prd. Podělaný obskurní proprietární formáty. Si třikrát rozmyslím, než podobným sračkám svěřím svoje výtvory.</troll_feeding>


Tiskni
Sdílej: