Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Tak jsem se rozhodl na svého miláčka (thinkpad T40) dát OpenSUSE 10.1. Měl jsem k tomu víc důvodů. Chtěl jsem vyzkoušet tuhle distribuci, protože se o ní v poslední době hodně mluví - a to docela v dobrém. Pak jsem taky chtěl jednodušše XGL - myslel jsem, že to by OpenSUSE mělo lehce splnit. Taky jsem chtěl, aby mi systém skvěle pracoval s notebookem - bez nějakého patchování. A poslední věcí bylo, že jsem chtěl mít rychle funkční systém, na kterém by mi fungovala wifi.
Takže jsem stáhl CD. Měl jsem takovou ideu, že stáhnu první CD, nainstaluju základ a pak to všechno dotáhnu přes tu wifinu. Tak to prostě nevyšlo, základní systém s GNOME potřeboval 4 CD a z posledních dvou to bylo méně než 20 MiB. Tak jsem teda stáhl a vypáli zbylá tři CD. Instalátor mi přišel docela povedenej, určitě by to dokázala nainstalovat skoro každý.
Po instalaci mě čekalo překvapení. Pustil jsem YAST2 a chtěl doinstalovat nějaký software. Vybral jsem XMMS a zaškrtl jsem všechny nalezený balíky. Chtělo to po mě 4CD. Dohromady to bylo asi 20MiB. "Proč proboha?" zařval jsem a YAST vypnul.
Ve škole máme Eduroam - wifi síť. Chtěl jsem se připojit k variantě simple, která je nezabezpečená, tudíž se nic nemusí nastavovat. Jenže to pořád nějak nešlo. Zuřivě jsem na tu zatracenou ikonu začal klikat a proklikávat různý další barevný nabídky a najednou jsem byl připojen. No jupí.
Na druhou stranu bych zde asi nastavil i přístup k té zabezpečené wifině, což je ve windows nad moje síly.
XGL samozřejmě nebylo, tak jsem ho chtěl doinstalovat z netu. Ale ouha. YAST tam měl nastavenou cestu jenom k CDčkům. "Proč proboha?" řekl jsem si znovu a na stránkách SUSE si našel jaké repozitáře si tam mám nastavit. Asi půlka jich nešla. Tak jsem si zahrál takový ty motorky a vypnul PC. Na takovouhle distribuci prostě nemám nervy.
Zítra jedu domů. Vezmu CD arch linuxu, nainstaluju base systém, přes LAN dotáhnu zbytek a vše si nakonfiguruju k obrazu svému. TO KLIKÁNÍ JE O NERVY A NIKDY MI NEUŠETŘILO ČAS, KTERÝ JSEM MYSLEL, ŽE MI UŠETŘÍ.
Tiskni
Sdílej:
Z podobných distribucí (Fedora, Mandriva) jsem zvyklý na to, že při instalaci nějakého základu nevyužiju všechna CD. Net install CD jsem samozřejmě viděl, ale nepředpokládal jsem, že by tam bezproblémově chodila wifi - bez nějakého složitého nastavování (google by mi bez připojení těžko poradil). Nejde o to, že mi nestačilo jedno CD. Jde o to, že z posledních dvou to chtělo zhruba 15MiB.
Arch linux si klidně vyzkoušej. Pro mě je to distribuce, u které vím, kde je který konfigurák.
Chtěl jsem ho vyzkoušet, ale zas tak moc ne. Net inst CD jsem nestahoval z důvodu wifi.Nevím, jestli jste se jen domníval nebo někde dočetl, že ten základní obraz pro instalaci z netu wifi nepodporuje, nechce se mi to teď zkoumat, ale vzhledem k tomu, že jde o asi 64 MB, je spíše pravděpodobné, že ano. Každopádně nervy jste v tomto případě ztrácel jen kvůli sobě. Jmenovaná distribuce Linuxu se chovala přesně tak, jak jste si to přál neboli jak jste si to nastavil: instalujete z CD a divíte se, že chce instalátor pokračovat z CD (já bych se zase divil, kdyby chtěl při vybrané instalaci z CD pokračovat z netu). Chcete jen základní systém, ale přibalíte si GNOME (což tedy rozhodně základní systém není, jak upozorňuje i instalátor). To mi připomíná spíš sakrování, že auto jelo zatraceně pozpátku, když jste zařadil zpátečku (i když jste mínil jet dopředu), a tak jste raději přesedlal zpět na distribuci, která má jedničku tam, kde jste zvyklý, a proto se podle vás chová tak, jak má.
a wifina jde krasne nastavit v konsoli
Podle pořadí na distrowatch není ten Arch nějaká velká hvězdaA co vypovídá hodnocení "hvězda" (stejně jako pořadí návštěvnosti na distrowatch) o distribuci jako takové? Pendrek :P
Možná jsou prostě příznivci Archu viditelnější než příznivci jiných distribucíchJe to podobné jako třeba s ODS. Když člověk sleduje naše média, včetně těch veřejnoprávních, nabyde nutně dojmu, že žijeme v modré republice, kde se tato jedině správná a slušná strana, kterou podporují všichni slušní lidé a slušní žurnalisté, se brání náporu extremistických mafiánských struktur a jejich přisluhovačů a že těch "slušných modrých" je díkybohu naprostá převaha. Pak ty šoky, když zjistí, že je to jen virtuální realita. V poslední anketě zdejších čtenářů získal Arch tuším něco přes dvě procenta hlasů a i když byla špatně zadaná, je z ní evidentní, že Arch je jasně menšinová záležitost. Holt jsou jeho příznivci a uživatelé jen mediálně aktivnější, ať už z jakýchkoliv důvodů ;) PS. jsou to ti lepší? :P
1) To, že se dá něco nastavit klikáním, neznamená, že to nejde nastavit ručně
2) Pokud vám nevyhovuje instalace softwaru pomocí Yastu, můžete používat apt nebo yum 
3) To, že si neumíte sehnat dostatek informací před instalací jiné distribuce, je vaše chyba a né toho distra.
Je to napinavejsi nez BSG
Ja mam suse10.1 a 10.2. Instalovane jsou oboje z DVD takze s instalaci jsem problem nemel... Kde vsak doposud mam problemy jsou Grafika a wifi.. Tyhle zakladni veci bych chtel rozchodit. Pak tu mam problem jeste s ceteckou karet a Webcam.
U 10.1 mi stacilo si precist navod jak nainstalovat grafiku a ted uz bezi u 10.2 to neslo, nebyla tam nejaka podpora.. ovsem 21.2 vysel pro ATI ovladac a tak se tedko tesim ze to opet zkusim. U Wifi to je horsi. Nevim presne jak se to v linuxu nastavuje a k tomu mam jeste podezreni, ze muj chipset Ralink neni jaksi jeste dostatecne podporovan, takze to asi nakonec stejne nevyjde. Kazdopadne se snazim at tu ci onu distribuci pochopit tim, ze si o ni zjistuju informace jak to s ni je. At uz v instalovani nebo jen pouzivani ci nastavovani.
Clovek nemuze vedet vsechno a to ze zapoji televizi bez manualu k dvd rekorderu jeste neznamena, ze dokaze nastavit o dost slozitejsi vec jako je Linux OS, kde nastavovanim ci upravovanim ziskavame nekonecne moznosti, ktere vedou k uspechu a nebo neuspechu.
TO je muj nazor.
--BE GOOD--