Jak jsem (taky) instaloval ArchLinux (2)

3.6.2005 03:08 | Přečteno: 4001× | politika | poslední úprava: 3.6.2005 03:10

Po havarii s Ubuntu tentokrat prekvapive nekonfliktni zacatek instalacni procedury.

Po nabootovani nabizi CD dodatecne rucni natazeni potrebnych modulu, rucni upravu site apod. - nastesti jsem se bez toho obesel. Instrukce na obrazovce jsou jasne, aspon pro nekoho, kdo jiz parkrat nejaky linux instaloval (a samozrejme, umi anglicky), takze je nasleduji a zadavam do prikazoveho radku /arch/setup.

Jasne a prehledne menu ukaze vsechny kroky jeden za druhym, pripravit harddisk, upravit mountpointy, vybrat balicky, nainstalovat balicky atd. Pod pripravou harddisku se v pripade, ze chcete upravit disky rucne (coz pri instalaci vedle jinych operacnich systemu urcite chcete), skryva primy vstup do neceho podobneho programu cfdisk, takze ani zacatecnik by nemel mit vyraznejsi problemy, zvlast kdyz bude nasledovat dokumentaci. Na tu jsem trochu povysene, trochu z lenosti spise rezignoval a zamanul si, ze dokud to pujde, vystacim s vlastnimi zkusenostmi a intuici.

Pozor jsem daval pri konfiguraci pripojnych bodu (mountpoints), hlavne abych si omylem nesmazal nejaky diskovy oddil. Tady by mohl byt ArchLinux ponekud nebezpecny nepozornym zacatecnikum: nabidne vsechny dostupne diskove oddily ve vlastnim oznaceni (napr. dev/5disc0/part6) a zepta se, kam chcete swap. Pak uz jen varuje, ze na zvolenem disku budou vsechna data prepsana a provede. Moznost data neprepisovat nenabizi, ani v pripade, ze se chcete pripojit na jiz hotovy oddil, ktery nejaka data obsahuje, nebo neni tato moznost na prvni (ani na druhy) pohled zrejma (v tom bylo Ubuntu lepsi).

Mam dojem, ze kdyz jsem zvolil odpoved NE (neprovadet prepsani dat), nebyl zvoleny ani prislusny mountpoint a bylo treba celou proceduru opakovat. Nemel jsem chut testovat to na nejakem oddilu s daty, i kdyz jsem zamyslel napr. spolecny oddil /boot pro vice distribuci. Radeji jsem zvolil standardni variantu, vse krome swapu na jeden oddil, pripojne body /home a /boot si presunu na prislusne oddily rucne pozdeji.

Pak je treba zvolit, zda instalovat z FTP ci CD. Nejdriv jsem zvedave zvolil FTP, abych videl. Instalator me upozornil, ze nemam konfigurovany net, ani natazeny modul sitove karty a nabidl natazeni automaticke. To take provedl, nasledovalo par otazek ke konfiguraci, nastesti mam DHCP, takze bylo brzy hotovo, bravo ArchLinux.

Podle doporuceni jsem vybral pouze BASE system (ostatne na CD ani vic nebylo), a ze zvedavosti ponechal volbu instalace z netu. Zacala... Bravo podruhe, neni treba zadnych konfiguracnich kouzel. Mam dojem, ze na ArchLinuxu se muze skvele demonstrovat, jak se inteligentne instaluje Linux.

Na dokonceni stahovani jsem ale necekal, nakonec uz jsem si jednou stahl CD, takze ukoncit a zpet do instalacni procedury, kde jsem tentokrat vybral jako zdroj CD. Za par (hodne malo) minut bylo hotovo. Jeste instalace jadra, taky automaticka, varovani, abych nainstaloval bootloader, nez si rebootuju (to zrovna :) a fajn, zrejme mam system.

Na case byly rucni upravy /etc/fstab (definice vlastnich mountpointu /boot a /home), kopirovani jadra do stareho /boot, uprava /boot/grub/menu.lst a v rc.conf nastavit eth0 na dhcp. Pri uprave bootovaciho prikazu v GRUB se mi povedla hezka bota, initrd se v ArchLinuxu jmenoval diag1.img a hadejte, co jsem nadatlil do GRUBu: jiste, diagl.img.

Timto protestuji proti tomu, aby se v neznamych souborech se zkratkovitymi jmeny vyskytovaly znaky "l-1". Protest mi asi nebude nic platny, takze priste budu davat lepsi pozor. Nastesti GRUB i v pripade chyby umoznuje editaci prikazu rovnou v menu, takze oprava (nekolikera, nez jsem prisel na tu spravnou kombinaci, nebot jsem tusil, ze pujde o preklep) a hura, system startuje! Do prikazove radky zatim, pochopitelne. Cestou nenatahl nejaky modul, ale cert to vem, prijde na radu pozdeji.

pokracovani priste

       

Komentáře

[Martin]

Jenom BASE system je na mini CD (cca 250MB), plne CD obsahuje i x-ka, aplikace. V soucasne dobe, kdo ma net (aspon 128), tak at si to radsi nainstaluje z netu. Balicky v repository jsou uz o neco dale, nez ty na CD 0.7. Verze CD 0.8 je teprve v priprave.
Tenhle system fakt doporucuji vsem, kdo uz vyrostli z MDK nebo Fed (RH). Svuj system musite trochu znat. Balicky jsou optimalizovane pro i686. Repository neni tak narvana jako treba Cooker u MDK, ale je dost in a daji se udelat vlastni balicky zkompilovanim ze zdroju. Vse velml jednoduse a bez velkych stahovacek (popisy balicku maji pro vetev current a extra neco pres 100K). A hlavne vse prehledne (etc v Archu ma cca 1/5 velikost nez moje puvodni v MDK. Rozhodne doporucuji vyzkouset (Live CD neni).

[tezkatlipoka]

live cd samozrejme je, jmenuje se Archie. Ja z toho mam trosku vitr, jeste jsem neprisel na to proc nemam rc0.d az rc6.d, a jak to mam obejit.

[TomCat]

Reseni je stejne jednoduche jako obligatni - RTFM Ale abych nebyl zase TAK velka sfine, nakopnu te: Arch nepouziva SysV Init, ale modifikovany BSD styl (podobne jako Slackware, ale jednodussi)... Takze v /etc/rc.d najdes jednotlive skripty ke sluzbam a daemonum a spousteci skripty jsou /etc/rc.sysinit|single|multi|local|shutdown a konfigurace je v /etc/conf.d pro daemony a v /etc/rc.conf pro spousteni... Nicmene opakuju, precti si dokumentaci, jinak budes mit nemaly problem...

[Georgo10]

Taky jsem se trašně polekal, když mi to chtělo mazat disk. Fuj, strašně jsem se lekl protože sze starého systému jsem si zachoval /home a i když nevím proč, chtěl jsem ho mít namountovaný při instalaci. Jednoduše jsem tedy vybral všechny ostatní partitinos a v druhé konzoli připojil ručně /home.

A ještě něco, povedlo se mi špatně nainstalovat GRUB, a chtěl jsem se do svého systému dostat pomocí BASE CD Archu (ze kterého jsem instaloval celý arch) ale bez úspěchu,p rotože / mám v xfs a CD jej prostě nenastaví jako root. Musel jsem si pak vyhrát manuálním načítání modulů a chrootováním a pak spustit /arch/setup a hned jít do nabídky bootloader :)

[TomCat]

To je nejaka ptakovina..... Staci nabootovat z instalacniho CD (pokud vim, kernel na nem umi ext3, ReiserFS i XFS), na boot prompt napsat:

arch (nebo arch-noscsi) root=/dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root) ro noinitrd

a po nabootovani a opraveni /boot/grub/menu.lst jenom spustit

install-grub /dev/discs/disc0/disc (=MBR prvniho disku) /dev/discs/disc0/part1 (nebo kde mas root...)

It's all folks

[Sodalite]

Taky mi řval, že se nepodařilo natáhnout nějaký modul, týkalo se nějakých věcí, které v počítači nemám, tak jsem ten modul šoupl do blacklistu (hotplug) a mám pokoj.

[Petr]

Muj prvni Linux byl RedHat 7.0 koupeny v knihkupectvi. Pak RH 7.2, 7.3, MDK 9.0,9.1,9.2,10.0,10.1, 2005LE. Posledni verze MDK me dostala. Startovala silene dlouho, nez se neco spustil, mohl jsem si udelat kafe. Na ABC Linuxu jsem si precetl recenzi na ArchLinux. Libila se mi, zkusil jsem si jej pokusne nainstalovat na prazdny HDD. Instalalce byla rychla, sice jsem trosku potize s pacmanem ale na IRC ArchLinuxu mi poradili. Pak cista instalalce misto MDK. Sice chvilku trvalo nez jsem nastavil natahovani modulu do jadra, spusteni sluzeb, Xka ale stalo to za to. System funguje, je podstatne rychlejsi nez MDK a nedela si co chce. Programy jsou v aktualnich verzich (KDE 3.4.1 atd.). Proste parada!!