Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Svého času byla značně mediálně populární, ale možná už všichni nevědí, že stále neochvějně pokračuje. Týden co týden, bezmála patnáct let. "Nekonečný" rozhlasový seriál, přímo sága, "Tlučhořovi aneb Byli jsme a budem" v podání Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. Nedávno se objevilo na webových stránkách pořadu oznámení, že v Českém rozhlase seriál končí.
Naštěstí s optimistickým dodatkem, že slibované "nekonečný seriál" nejsou sliby plané, protože tvůrci hodlají na nějaké jiné platformě pokračovat. Naštěstí, protože bych si dovolil označit tento počin za druhý geniální pokus (po Švejkovi) zmapovat odvrácenou ale navýsost reálnou stranu češství.
Nevím, jak dalece je rodinka Tlučhořů u zdejšího publika oblíbená. Tipuji, že tento seriál ocení hlavně dospělí, protože nejde jen o typický situační humor - toho je tam vlastně pramálo. Kromě kameňáků se celý seriál skládá ze spousty narážek, citací a reakcí na politiku, dějiny, společnost, lidskou povahu, byznys... prostě skoro celou českou postkomunistickou realitu. A humor se skládá z velké části z toho, co výroky postav evokují v posluchačích. Kvůli tomu bych dokonce řekl, že rozlišovací schopnost posluchačů začíná dnes ve věku kolem 30 let - totiž u těch, kteří si ještě jakž takž pamatují předlistopadovou dobu.
Za patnáct let (zatím 761 týdnů a tedy stejně tolik dílů) má seriál samozřejmě své vrcholy i nížiny, jsou díly skvělé, díly se skvělými momenty, i díly spíše odpočinkové. Celek je ovšem geniální. Nejen díky celé plejádě a komplexitě postav předváděných pouze dvěma herci.
Kdo jsou Tlučhořovi? Pro ty, kdo je ještě neznají: Páťa, vždycky Páťa (O. Kaiser) - typicky český taťka, za totáče vyrábějící dělové hlavně, aktivní milicionář a donašeč, po převratu propuštěn a rozpuštěn, toho času bez stálé práce, ale zato s tajnou nadějí, že se vše zase zvrtne do spořádaných poměrů, kdy se nebude muset stydět za své tetování o podpoře Košického vládního programu...
Jeho žena, Božena (J. Lábus), typicky česká mamina, pracuje (a krade - líp než vaří, jak poznamenal Mirko Hýl, viz dále) ve školní jídelně jako kuchařka. Vůdčí postava rodiny, jak jinak. Také vzpomíná se slzou v oku na staré časy, ale na rozdíl od Páti idealisty a naivky je více pragmatička: hlavně, aby se dařilo dobře rodině, režim nerežim.
Jejich dětí, Patrik a Růžena (obě O. Kaiser) - kluk se jako introvertní puberťák se svědomím uchytí později jako policajt, ovšem na konci seriálu mu teď hrozí vyhazov, protože nechápe, jak prospěšná a nutná je korupce (kromě toho má žábry... to by bylo na dlouho). Děvče je prostitutka v režii nějaké rusko či ukrajinskojazyčné mafie... taková typicky česká rodinka zkrátka.
A last not least - duch a démon rodiny, poněkud ne už nejmladší intelektuál "básník" Mirko Hýl (Lábus). V prvním dílu zazvonil u údajných příbuzných, jen na skok, že mu za chvíli jede rychlík do Paříže, a už zůstal natrvalo. Jeho básně provázely rovněž všechny režimy, zato se vyjadřuje, jako by znal všechny básníky z první republiky osobně. Nejchytřejší a nejprohnanější postava.
Postav a postaviček je v tomhle nekonečném seriálu "o některých druhých z nás" samozřejmě spousta. Pokud ještě Rodinku neznáte anebo jste už pozapomněli, vřele doporučuji. Nejenom jako zábavu, ale jako sondu do (s)prosté české duše.
Dosud kompletních 761 dílů (cca 15 minut každý, tj. celkem přes 190 hodin) je v MP3 formátu k poslechu na výše zmíněných stránkách Českého rozhlasu 2 Praha.
Tiskni
Sdílej:
K patnáctýmu výročí...
Naopak myslím, že by byla výstřední v jakékoli zemi.
Rodinka je to určitě neobyčejně zajímavá, ale za typicky českou bych ji tedy neoznačilMožná není "typicky" to pravé slovo, že by byla typická ve smyslu "průměrná", to není. Spíš bych řekl, že je to taková quintessence českých člověků koncentrovaná do jedné rodiny. Najdete tam skoro všecko pohromadě to, čím se náš národ nemůže chlubit. A není to jen "obecně lidské", ale dovolím si tvrdit, že taky specificky české, přesněji, české v rytmu devadesátých let minulého století (zatím jsme ten postsocialistický syndrom nepřekonali, to až ta příští generace). A ehm, mně to teda moc výstřední nepřipadá. Když pominu extrémy, tak dílčí projevy kolem sebe pozoruji pořád (včetně sebe), v každém z nás je trochu "Tlučhořů" a nejsou to ty záviděníhodné kousky. Tak asi takhle
Ale návštěva samotného Kaisera v rodince ("Taťko! Máme tu, tuhle celebritu! A vy že prej pane Kaiser pěkně vyvádíteA co teprve když se Páťa začne vyptávat Mirka na čuňačinky u toho "Krajzlera"