Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.
Apple představil iPhone Pocket pro stylové přenášení iPhonu. iPhone Pocket vzešel ze spolupráce značky ISSEY MIYAKE a Applu a jeho tělo tvoří jednolitý 3D úplet, který uschová všechny modely iPhonu. iPhone Pocket s krátkým popruhem se prodává za 149,95 dolarů (USA) a s dlouhým popruhem za 229,95 dolarů (USA).
Byla vydána nová stabilní verze 7.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 142. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.7 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Svého času byla značně mediálně populární, ale možná už všichni nevědí, že stále neochvějně pokračuje. Týden co týden, bezmála patnáct let. "Nekonečný" rozhlasový seriál, přímo sága, "Tlučhořovi aneb Byli jsme a budem" v podání Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. Nedávno se objevilo na webových stránkách pořadu oznámení, že v Českém rozhlase seriál končí.
Naštěstí s optimistickým dodatkem, že slibované "nekonečný seriál" nejsou sliby plané, protože tvůrci hodlají na nějaké jiné platformě pokračovat. Naštěstí, protože bych si dovolil označit tento počin za druhý geniální pokus (po Švejkovi) zmapovat odvrácenou ale navýsost reálnou stranu češství.
Nevím, jak dalece je rodinka Tlučhořů u zdejšího publika oblíbená. Tipuji, že tento seriál ocení hlavně dospělí, protože nejde jen o typický situační humor - toho je tam vlastně pramálo. Kromě kameňáků se celý seriál skládá ze spousty narážek, citací a reakcí na politiku, dějiny, společnost, lidskou povahu, byznys... prostě skoro celou českou postkomunistickou realitu. A humor se skládá z velké části z toho, co výroky postav evokují v posluchačích. Kvůli tomu bych dokonce řekl, že rozlišovací schopnost posluchačů začíná dnes ve věku kolem 30 let - totiž u těch, kteří si ještě jakž takž pamatují předlistopadovou dobu.
Za patnáct let (zatím 761 týdnů a tedy stejně tolik dílů) má seriál samozřejmě své vrcholy i nížiny, jsou díly skvělé, díly se skvělými momenty, i díly spíše odpočinkové. Celek je ovšem geniální. Nejen díky celé plejádě a komplexitě postav předváděných pouze dvěma herci.
Kdo jsou Tlučhořovi? Pro ty, kdo je ještě neznají: Páťa, vždycky Páťa (O. Kaiser) - typicky český taťka, za totáče vyrábějící dělové hlavně, aktivní milicionář a donašeč, po převratu propuštěn a rozpuštěn, toho času bez stálé práce, ale zato s tajnou nadějí, že se vše zase zvrtne do spořádaných poměrů, kdy se nebude muset stydět za své tetování o podpoře Košického vládního programu...
Jeho žena, Božena (J. Lábus), typicky česká mamina, pracuje (a krade - líp než vaří, jak poznamenal Mirko Hýl, viz dále) ve školní jídelně jako kuchařka. Vůdčí postava rodiny, jak jinak. Také vzpomíná se slzou v oku na staré časy, ale na rozdíl od Páti idealisty a naivky je více pragmatička: hlavně, aby se dařilo dobře rodině, režim nerežim.
Jejich dětí, Patrik a Růžena (obě O. Kaiser) - kluk se jako introvertní puberťák se svědomím uchytí později jako policajt, ovšem na konci seriálu mu teď hrozí vyhazov, protože nechápe, jak prospěšná a nutná je korupce (kromě toho má žábry... to by bylo na dlouho). Děvče je prostitutka v režii nějaké rusko či ukrajinskojazyčné mafie... taková typicky česká rodinka zkrátka.
A last not least - duch a démon rodiny, poněkud ne už nejmladší intelektuál "básník" Mirko Hýl (Lábus). V prvním dílu zazvonil u údajných příbuzných, jen na skok, že mu za chvíli jede rychlík do Paříže, a už zůstal natrvalo. Jeho básně provázely rovněž všechny režimy, zato se vyjadřuje, jako by znal všechny básníky z první republiky osobně. Nejchytřejší a nejprohnanější postava.
Postav a postaviček je v tomhle nekonečném seriálu "o některých druhých z nás" samozřejmě spousta. Pokud ještě Rodinku neznáte anebo jste už pozapomněli, vřele doporučuji. Nejenom jako zábavu, ale jako sondu do (s)prosté české duše.
Dosud kompletních 761 dílů (cca 15 minut každý, tj. celkem přes 190 hodin) je v MP3 formátu k poslechu na výše zmíněných stránkách Českého rozhlasu 2 Praha.
Tiskni
Sdílej:
K patnáctýmu výročí...
Naopak myslím, že by byla výstřední v jakékoli zemi.
Rodinka je to určitě neobyčejně zajímavá, ale za typicky českou bych ji tedy neoznačilMožná není "typicky" to pravé slovo, že by byla typická ve smyslu "průměrná", to není. Spíš bych řekl, že je to taková quintessence českých člověků koncentrovaná do jedné rodiny. Najdete tam skoro všecko pohromadě to, čím se náš národ nemůže chlubit. A není to jen "obecně lidské", ale dovolím si tvrdit, že taky specificky české, přesněji, české v rytmu devadesátých let minulého století (zatím jsme ten postsocialistický syndrom nepřekonali, to až ta příští generace). A ehm, mně to teda moc výstřední nepřipadá. Když pominu extrémy, tak dílčí projevy kolem sebe pozoruji pořád (včetně sebe), v každém z nás je trochu "Tlučhořů" a nejsou to ty záviděníhodné kousky. Tak asi takhle
Ale návštěva samotného Kaisera v rodince ("Taťko! Máme tu, tuhle celebritu! A vy že prej pane Kaiser pěkně vyvádíteA co teprve když se Páťa začne vyptávat Mirka na čuňačinky u toho "Krajzlera"