ukradlo SAP software od Robotronu z byvale NDR?

27.10.2007 22:32 | Přečteno: 2120× | os

byvaly sef-informatik firmy Robotron (NDR) prohlasil, ze firma SAP vytvorila sve software na zaklade jeho disertace, kterou nyni nabidl firme SAP k odkoupeni. Samozrejme, ze komentare pametniku na obvyklych forech nedaly na sebe cekat, vcetne nadhernych vtipu z doby socialisticke informatiky. Protoze jsem radu z nich neznal, nasleduje kratky prehled

nejdrive snad pro mladsi ctenare kratke vysvetleni. Firma Robotron byla firma v NDR, ktera se zabyvala vyrobou harware a i software (takove vetsi Slusovice asi). Vesmes bylo vsechno opajcovane ze zapadu, hardware bylo ale takove bytelnejsi . Nyni ty historky.

Proc ma Breznev tak velky hrudnik?
Voperovali mu srdecni stimulator od Robotronu.

v NDR byl vyroben prvni mikroprocesor, kde bylo mozno provadet opravy zevnitr.

Reklama: Robotron software - nase reseni, vase problemy

Nyni neco co nevim jak prelozit, ale pro znalce nemciny patrne ten nejvetsi hit: Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!

Samozrejme, ze problematika software se netykala jen vychodniho bloku, i na zapade zaplakalo dost firem po zakoupeni software. Jako smutny dodatek k reklame z 80 tech let:
Vy mate penize my mame zkusenosti
A po zakoupeni sotware je to obracene.

Jestlize si nekdo vzpomina na podobne vtipky, tak sem s nimi. Mozna pro ne udela abc zvlastni rubriku. Dnes jsou vtipy trochu jineho razu, (jako napr. MCSE: Minesweeper Consultant, Solitaire Expert), ale i to potesi.

P.S. Pro pametniky socialismu otazka: proc mluvil Husak, Breznev do 5 mikrofonu?        

Komentáře

[Marián André]

Niečo k tým súčasným - skutočný význam kurzov a certifikátov v Cisco Network Academy:

• CCIE - Cannot Configure Internet Explorer
• CCNA - Cannot Configure Network at All

[Luk]

Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!

Žádný extra znalec němčiny nejsem, ale pomohl bych si inverzí: Robotron Technik, ziemlich groß zu kriegen! Tedy: Technika Robotron, dost velká pro válčení.

Jedna tiskárna Robotron se mi tu ještě někde válí. Je tepelná (na klasický faxový papír) a stránku textu byla schopna vytisknout zhruba za minutu. Kdysi dávno (začátek 90. let) jsem ji docela úspěšně používal v kombinaci s počítačem Atari 800 XL, ovšem tisk v grafickém režimu byl velmi pomalý, stránka trvala běžně i 10 minut.

[Kyosuke]

Arrrgh, tohle je jako tvrdit, že sloveso od "válka" je "válet".

[Luk]

A ne snad? Jinak jsem se radši podíval do slovníku, a je to tak - der Krieg = válka, kriegen = válčit. Nevidím v tom problém (možná ten význam měl být jiný, ale němčinu mám prostě spojenou s válčením, nemůžu si pomoct ).

[Lu-Tze]

Já bych za to = někdy sekal ruce kriegen a zvláštní pozornost věnovat tomu "veralt."

Die Tomaten kriegen Sie als Zugabe.

Jo zelenina, ta někdy umí překvapit

[Luk]

Jaký vhodnější operátor než = by se měl použít? Něco jako ≈, nebo spíš operátor podmnožiny?

[Lu-Tze]

Ani operátor bych tomu teda v tomhle kontextu neříkal Asi bych použil predikátový symbol "je" V jeho přirozené realizaci má velmi vhodné vlastnosti

[Michal Kubeček]

Mezi něž patří zejména nejednoznačnost významu... :-)

[kolemjdoucí]

Němci mají válku v krvi.

[Luk]

No, možná ani ne válku, ale smysl pro (vojenský) řád. Když jsem četl tohle, vzpomněl jsem si na film Báječní muži na létajících strojích

[jarda]

Z věty "není nic co by se německý důstojník nenaučil z příručky" časem vzniklo oblíbené RTFM .

[Rezza]

Ono jim to sice dvakrat nevyslo, ale treti pokus si urcite nenechaji ujit!

[brk]

Nostalgie, ale bylo to stejné. Jen s XE.

[Martin Tůma]

Nooo, nemá talent!

Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!

Jeden z významů "Nicht klein zu kriegen" je: "nejde zmenšit", ale hovorově "nicht klein zu kriegen" taky znamená: "nelze udolat" ve smyslu že daná osoba(věc) je houževnatá(bytelná).

[springer]

ano o to jde, Nemec pouzije tuto vetu 100% ve vyznamu houzevnaty, bytelny a nikdy ne ve vyznamu neco zmensovat. Proto se rodily Nemec, znaly snahy Robotronu marne miniaturizovat sve vyrobky, vali po zemi, neb genialneji nelze tuto marnou snahu v jedne vete popsat.

[Milan Hejpetr]

Ano, tak tu tiskarnu (Robotron K6304) take dosud vlastnim a stale perfektne funguje. Ta moje ma RS232 rozhrani (modul s rozhranim byl vymenny). Pochopitelne ji poustim pouze z nostalgie.
Tech 10 minut se mne ale nejak moc nezda. Mimo jine mela 2 rezimy tisku. V jednom z nich tiskla rychleji, trochu na ukor kvality.

[Luk]

Tech 10 minut se mne ale nejak moc nezda.

Možná trochu přeháním, ale byla to celá věčnost

Mimo jine mela 2 rezimy tisku. V jednom z nich tiskla rychleji, trochu na ukor kvality.

To už si nevzpomínám. Je to možné.

[xkesh]

Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!

V kontextu socialistického zásobování by bylo možná (slabším) ekvivalentem:

Robotron - ten nedostanete!

[springer]

!!! to je proste supr !!! Kdybych vedel, kde muzu dat body, udelal bych to!

[Leoš Literák]

Ale abc uz takovou sekci ma: zabava

[mrzout]

z této sbírky počítačových vtipů mám:

Otazka v diskusní skupině o unixu: 

Jaký je rozdíl mezi chattr a chmod? 

Odpověď počítačového šílence: 

man chattr > 1; man chmod > 2; diff -d 1 2

[Michal Kubeček]

Vzpomínám si, jak jsem měl jednou půjčený Robotron A5120. Poctivá kovářská práce (tamten měl ale monitor zvlášť a měl navíc jednu osmipalcovou mechaniku), běhala na tom CP/M a docela jsem si s tím vyhrál. Jen ta potvora vždycky při prvním pokusu o zapnutí vyhodila jistič. Musel jsem ho dojít nahodit a na druhý pokus už se počítač zapnul. Fungoval na tom dokonce i překladač Pascalu, který mi připadal jako nějaký předchůdce borlandího Turbo Pascalu. Jediný zásadnější problém byl, že se mi nepodařilo přimět ke spolupráci pip (pro nepamětníky: CP/M obdoba cp), takže jsem musel dávat extrémní pozor, abych nesmazal něco důležitého ze systémových disket.

[xkesh]

Vzpomínám si, jak jsem měl jednou půjčený Robotron A5120. Poctivá kovářská práce

Je skoro k neuvěření, že je tenhle stroj vzdálen sotva jednu lidskou generaci. Představte si podobný skok mezi dneškem a rokem 2032.

[Michal Kubeček]

Na druhou stranu bych ale řekl, že kvalitativní skok mezi výpočetní technikou let 1957 a 1982 byl výraznější než mezi 1982 a 2007.

[springer]

kvalitativni skok mezi 1982 - 2007 je podle me negativni. Pracoval v jsem 1986-88 na projektu, kde se pouzival VAX780 s vms. Vsechno to co je dnes 'moderni' uz tam bylo a dalo se to pouzivat naprosto intuitivne. (ten znamy priklad >edit pocitac:adresar:soubor[jeho verze]). Nemluve o uptime a o tom, jak se stehoval cluster bez toho, aniz by se prerusil provoz. Bill - dekujeme ...

[Michal Kubeček]

Řekl bych, že tenhle pohled je malinko zkreslený tím, že když dnes řekneme "počítač", drtivá většina si představí PC a drtivá většina té drtívé většiny PC s Windows. Ty enterprise systémy takové věci umějí i dnes, jen s nimi málokdo přijde do styku.

[Lu-Tze]

Dost pochybuju, že takový skok nastane. Nedovedu si moc představit, že vzniknou nějaké masově používané aplikace, které by potřebovali brutálně vyšší výkon než dnešní počítače.

[xkesh]

Nedovedu si moc představit, že vzniknou nějaké masově používané aplikace, které by potřebovali brutálně vyšší výkon než dnešní počítače.

"640K ought to be enough for anybody."

[Lu-Tze]

Možná. Ale posledních deset let dělám na počítači v podstatě to samé. Nikdo za tu dobu nevymyslel nic převratného, aspoň jsem si teda nevšiml

Budoucnost vidím spíš ve zmenšování a mobilitě, jako že počítač, před jakým teď sedím, si budeme nosit s sebou jako teď nosíme mobil.

Docela by mě zajímalo, jaké teoretické limity mají ty telefonní dráty, přes které dneska frčí ADSL. Jestli se dá očekávat nějaké velké zrychlování aniž by se musela tahat třeba optika.

[Petr]

No tak podle mne pocitej s tim, ze jednou ti bude ze zdi ta optika koukat. Alespon podle toho jak dneska bezi vystavba/rekonstrukce u nas a ve svete. Potom pocitej s tim, ze lidska lenost nezna mezi, to znamena ze se vse bude resit silou - software totiz bude jeste mene odladeny a x86 bude muset byt jeste vykonejsi. Podle toho jak se rozrusta java, asi nic jineho zbyde. Krasnym prikladem je napr. LN klient pro linux, ale nasli by se jiste dalsi. Osobne dalsi vyvoj v kratkem horizontu typuju na nahradu klasickych disku SSD (klasicke budou v NAS/SAN), ramka bude jeste nekolikrate rychlejsi, cpu bude 1024 jadrove, sbernice bude skoro na frekvenci cpu s siri minimalne 128 bitu a v kazdem PC bude 10GE ethernet RJ45/SFP. A proc to vsechno ? Protoze neustala obmena HW prece krasne generuje HDP ....

[Michal Kubeček]

sbernice bude skoro na frekvenci cpu

Tak to jediné bych považoval za velmi nepravděpodobné. Dosavadní vývoj totiž směřuje přesně opačným směrem: původně měly vnitřní a vnější sběrnice stejnou frekvenci, teprve u 486DX2 se to rozdělilo (např. DX2-50 měla interně 50 MHz a externě 25 MHz) a od té doby poměr těch frekvencí stále roste. Zdá se mi nepravděpodobné, že by se trend z ničeho nic najednou obrátil (a víceméně ani nevidím důvod, proč by měl).

[Kyosuke]

Já myslím, že za patnáct let bude mezi procesorem a hlavní pamětí asi tak podobný vztah, jako je dnes mezi procesorem a pevným diskem. Už dnes je operační paměť jen "swapem pro cache", ale zatímco vyhnat frekvenci jádra v monolitickém obvodu na desetiásobek se jistě povede, mikrovlnná vedení po plošných spojích jsou poněkud drahá.

[Michal Kubeček]

No jo, vzpomínám si, jak jsem si kdysi dávno kupoval brouky a dával je do desky, abych zvýšil výkon pomocí cache. Pak se u 486 objevila cache v procesoru a té "venku" se začalo říkat L2 cache. Později se L2 cache odstěhovala do procesoru, takže jen čekám, kdy se na deskách začne objevovat L3 cache (na jiných architekturách už se používá). V budoucnu se třeba dočkáme i L6 nebo L7 cache…

[Petr]

Už dnes je operační paměť jen "swapem pro cache",

Je to tak. Velikost L2 cache pomalu odpovida velikosti operacni pameti prvnich 386tek :)

[Michal Kubeček]

Už docela rychle. 386 celkem běžně mívaly 2 MB paměti; 4 MB byly sice obvyklejší, ale zdaleka ne samozřejmostí, 8 MB už byl luxus - já je měl až v době, kdy už normou byla 486.

[Michal Kubeček]

Řekl bych, že největší problém současného rozvoje výpočetní techniky je právě soustředění čistě na kvantitativní ukazatele - frekvence procesoru, MIPSy a MFLOPSy, velikost paměti, velikost a rychlost disku atd. Připadá mi, že se trochu vytratila snaha o kvalitativní rozvoj, hlavně když si vzpomenu na vize z osmdesátých let o tom, jak budou vypadat počítače v roce 2000. Někde jsem také viděl pěkné shrnutí předpovědí Billa Gatese ohledně nástupu ovládání hlasem.

[xkesh]

Řekl bych, že největší problém současného rozvoje výpočetní techniky je právě soustředění čistě na kvantitativní ukazatele - frekvence procesoru, MIPSy a MFLOPSy, velikost paměti, velikost a rychlost disku atd. Připadá mi, že se trochu vytratila snaha o kvalitativní rozvoj

Já bych řekl, že to není jen doménou výpočetní techniky. Snaha nahradit kvalitativní parametry kvantitou je patrná snad všude. Asi to bude tím, že člověk setrvačně podvědomě považuje kvalitu za neměnnou (navzdory každodenním zkušenostem i populárním teoretickým naukám) a vnímá proto její deklarované rozmnožení jako jev žádoucí.

Na druhé straně pak není schopen skutečně využít a odpovídajícím způsobem zhodnotit ten kvalitativní skok v technologii, takže ho vlastně ani nepotřebuje. Ocenit kvalitu produktu (věci vůbec) dokáže jen živá tradice, tj. předávání úcty k neměnnému, které se taktéž předává z otce na syna... veskrze zpátečnický směr, který se ani v dobách všeobecného nadšeného halekání o konzervativismu vlastně vůbec nenosí.

Mimo jiné protože konzervativismus taky dovoluje přístup ke zdrojům jen elitám vybraným podle ne vždy racionálního klíče (tj. ne vždy těm, kteří je dokážou taky využít). Hromada laciných šmejdů může ale posloužit jako odrazový můstek (nízký, ale přece jen) pro neprivilegované, ale schopné. Protože "dřív" bylo sice leccos "kvalitnější", ale o to toho bylo méně. Platí to o technice, vzdělání i potravinách...

[thingie]

Potřebovaly.

Podle mě je zase výkon dnešních počítačů stále v podstatě hodně slabý.

[Kyosuke]

Vždyť k PIPu byly zdrojáky, ne? Určitě to šlo nějak vydebugovat. Ještě mám někde Richtovu knížku... (Kdepak, ani ta nostalgie už není, co bývala... )

[Michal Kubeček]

Jenže já k tomu jako jediný vývojový nástroj dostal ten StarPascal (nebo jak přesně se jmenoval). No a strejda Google tehdy (1990 nebo 1991) taky nefungoval tak dobře jako dnes… :-)

[mess]

Tou poslední větou jsi mi připoměl mého spolužáka, ten nosí na tričku nápis "Ani ty deprese už nejsou, co bývaly..." .

[jozka]

A krute pradive je taky "Uz ani ta budoucnost neni co bejvala"...

[rastos]

"Ani tá nostalgia už nie je to čo to bývalo..."

[Michal Kubeček]

…a kruh se nám uzavřel. :-)

[jozka]

Dame dalsi kolecko?

[Filip Jirsák]

Už ani ta kolečka nejsou, co bývala

[Milan Hejpetr]

Dovolil bych si prohlasit, ze produkty Robotronu nebyly na tu dobu zase tak spatne. Oprava CPU zevnitr jim tenkrat opravdu nehrozila. Ona totiz i v podminkach realsocialisticke ekonomiky porad do jiste miry fungovala povestna nemecka dukladnost.
Svuj uplne prvni realne fungujici program jsem ne nahodou napsal prave na stroji zn. Robotron

[Luk]

Ona totiz i v podminkach realsocialisticke ekonomiky porad do jiste miry fungovala povestna nemecka dukladnost.

Ve spoustě věcí ano - například optika značky Carl Zeiss Jena patřila ke špičce i z celosvětového měřítka. Ovšem třeba silnice tomu vůbec neodpovídaly, mnohde se jezdilo po otřesných deskových dálnicích (max. povolená rychlost 100 km/h byla až příliš vysoká ) a spousta silnic byla štěrkových.

[jozka]

Jo, vychodonemecke dalnice... U Drazdan dlazebni kostky jeste po Hitlerovi. Jeste, ze jsme tenkrat jeli Arem