Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
byvaly sef-informatik firmy Robotron (NDR) prohlasil, ze firma SAP vytvorila sve software na zaklade jeho disertace, kterou nyni nabidl firme SAP k odkoupeni. Samozrejme, ze komentare pametniku na obvyklych forech nedaly na sebe cekat, vcetne nadhernych vtipu z doby socialisticke informatiky. Protoze jsem radu z nich neznal, nasleduje kratky prehled
nejdrive snad pro mladsi ctenare kratke vysvetleni. Firma Robotron byla firma v NDR, ktera se zabyvala vyrobou harware a i software (takove vetsi Slusovice asi). Vesmes bylo vsechno opajcovane ze zapadu, hardware bylo ale takove bytelnejsi . Nyni ty historky.
Proc ma Breznev tak velky hrudnik?
Voperovali mu srdecni stimulator od Robotronu.
Tiskni
Sdílej:
Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!Žádný extra znalec němčiny nejsem, ale pomohl bych si inverzí: Robotron Technik, ziemlich groß zu kriegen! Tedy: Technika Robotron, dost velká pro válčení. Jedna tiskárna Robotron se mi tu ještě někde válí. Je tepelná (na klasický faxový papír) a stránku textu byla schopna vytisknout zhruba za minutu. Kdysi dávno (začátek 90. let) jsem ji docela úspěšně používal v kombinaci s počítačem Atari 800 XL, ovšem tisk v grafickém režimu byl velmi pomalý, stránka trvala běžně i 10 minut.
Nooo, nemá talent!
Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!
Jeden z významů "Nicht klein zu kriegen" je: "nejde zmenšit", ale hovorově "nicht klein zu kriegen" taky znamená: "nelze udolat" ve smyslu že daná osoba(věc) je houževnatá(bytelná).
Tech 10 minut se mne ale nejak moc nezda.Možná trochu přeháním, ale byla to celá věčnost
Mimo jine mela 2 rezimy tisku. V jednom z nich tiskla rychleji, trochu na ukor kvality.To už si nevzpomínám. Je to možné.
z této sbírky počítačových vtipů mám:
Otazka v diskusní skupině o unixu: Jaký je rozdíl mezi chattr a chmod? Odpověď počítačového šílence: man chattr > 1; man chmod > 2; diff -d 1 2
pip
(pro nepamětníky: CP/M obdoba cp
), takže jsem musel dávat extrémní pozor, abych nesmazal něco důležitého ze systémových disket.
Vzpomínám si, jak jsem měl jednou půjčený Robotron A5120. Poctivá kovářská práceJe skoro k neuvěření, že je tenhle stroj vzdálen sotva jednu lidskou generaci. Představte si podobný skok mezi dneškem a rokem 2032.
Nedovedu si moc představit, že vzniknou nějaké masově používané aplikace, které by potřebovali brutálně vyšší výkon než dnešní počítače."640K ought to be enough for anybody."
sbernice bude skoro na frekvenci cpu
Tak to jediné bych považoval za velmi nepravděpodobné. Dosavadní vývoj totiž směřuje přesně opačným směrem: původně měly vnitřní a vnější sběrnice stejnou frekvenci, teprve u 486DX2 se to rozdělilo (např. DX2-50 měla interně 50 MHz a externě 25 MHz) a od té doby poměr těch frekvencí stále roste. Zdá se mi nepravděpodobné, že by se trend z ničeho nic najednou obrátil (a víceméně ani nevidím důvod, proč by měl).
Řekl bych, že největší problém současného rozvoje výpočetní techniky je právě soustředění čistě na kvantitativní ukazatele - frekvence procesoru, MIPSy a MFLOPSy, velikost paměti, velikost a rychlost disku atd. Připadá mi, že se trochu vytratila snaha o kvalitativní rozvojJá bych řekl, že to není jen doménou výpočetní techniky. Snaha nahradit kvalitativní parametry kvantitou je patrná snad všude. Asi to bude tím, že člověk setrvačně podvědomě považuje kvalitu za neměnnou (navzdory každodenním zkušenostem i populárním teoretickým naukám) a vnímá proto její deklarované rozmnožení jako jev žádoucí. Na druhé straně pak není schopen skutečně využít a odpovídajícím způsobem zhodnotit ten kvalitativní skok v technologii, takže ho vlastně ani nepotřebuje. Ocenit kvalitu produktu (věci vůbec) dokáže jen živá tradice, tj. předávání úcty k neměnnému, které se taktéž předává z otce na syna... veskrze zpátečnický směr, který se ani v dobách všeobecného nadšeného halekání o konzervativismu vlastně vůbec nenosí. Mimo jiné protože konzervativismus taky dovoluje přístup ke zdrojům jen elitám vybraným podle ne vždy racionálního klíče (tj. ne vždy těm, kteří je dokážou taky využít). Hromada laciných šmejdů může ale posloužit jako odrazový můstek (nízký, ale přece jen) pro neprivilegované, ale schopné. Protože "dřív" bylo sice leccos "kvalitnější", ale o to toho bylo méně. Platí to o technice, vzdělání i potravinách...
Ona totiz i v podminkach realsocialisticke ekonomiky porad do jiste miry fungovala povestna nemecka dukladnost.Ve spoustě věcí ano - například optika značky Carl Zeiss Jena patřila ke špičce i z celosvětového měřítka. Ovšem třeba silnice tomu vůbec neodpovídaly, mnohde se jezdilo po otřesných deskových dálnicích (max. povolená rychlost 100 km/h byla až příliš vysoká