Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
byvaly sef-informatik firmy Robotron (NDR) prohlasil, ze firma SAP vytvorila sve software na zaklade jeho disertace, kterou nyni nabidl firme SAP k odkoupeni. Samozrejme, ze komentare pametniku na obvyklych forech nedaly na sebe cekat, vcetne nadhernych vtipu z doby socialisticke informatiky. Protoze jsem radu z nich neznal, nasleduje kratky prehled
nejdrive snad pro mladsi ctenare kratke vysvetleni. Firma Robotron byla firma v NDR, ktera se zabyvala vyrobou harware a i software (takove vetsi Slusovice asi). Vesmes bylo vsechno opajcovane ze zapadu, hardware bylo ale takove bytelnejsi . Nyni ty historky.
Proc ma Breznev tak velky hrudnik?
Voperovali mu srdecni stimulator od Robotronu.
Tiskni
Sdílej:
Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!Žádný extra znalec němčiny nejsem, ale pomohl bych si inverzí: Robotron Technik, ziemlich groß zu kriegen! Tedy: Technika Robotron, dost velká pro válčení. Jedna tiskárna Robotron se mi tu ještě někde válí. Je tepelná (na klasický faxový papír) a stránku textu byla schopna vytisknout zhruba za minutu. Kdysi dávno (začátek 90. let) jsem ji docela úspěšně používal v kombinaci s počítačem Atari 800 XL, ovšem tisk v grafickém režimu byl velmi pomalý, stránka trvala běžně i 10 minut.
Nooo, nemá talent!
Robotron Technik, nicht klein zu kriegen!
Jeden z významů "Nicht klein zu kriegen" je: "nejde zmenšit", ale hovorově "nicht klein zu kriegen" taky znamená: "nelze udolat" ve smyslu že daná osoba(věc) je houževnatá(bytelná).
Tech 10 minut se mne ale nejak moc nezda.Možná trochu přeháním, ale byla to celá věčnost
Mimo jine mela 2 rezimy tisku. V jednom z nich tiskla rychleji, trochu na ukor kvality.To už si nevzpomínám. Je to možné.
z této sbírky počítačových vtipů mám:
Otazka v diskusní skupině o unixu: Jaký je rozdíl mezi chattr a chmod? Odpověď počítačového šílence: man chattr > 1; man chmod > 2; diff -d 1 2
pip
(pro nepamětníky: CP/M obdoba cp
), takže jsem musel dávat extrémní pozor, abych nesmazal něco důležitého ze systémových disket.
Vzpomínám si, jak jsem měl jednou půjčený Robotron A5120. Poctivá kovářská práceJe skoro k neuvěření, že je tenhle stroj vzdálen sotva jednu lidskou generaci. Představte si podobný skok mezi dneškem a rokem 2032.
Nedovedu si moc představit, že vzniknou nějaké masově používané aplikace, které by potřebovali brutálně vyšší výkon než dnešní počítače."640K ought to be enough for anybody."
sbernice bude skoro na frekvenci cpu
Tak to jediné bych považoval za velmi nepravděpodobné. Dosavadní vývoj totiž směřuje přesně opačným směrem: původně měly vnitřní a vnější sběrnice stejnou frekvenci, teprve u 486DX2 se to rozdělilo (např. DX2-50 měla interně 50 MHz a externě 25 MHz) a od té doby poměr těch frekvencí stále roste. Zdá se mi nepravděpodobné, že by se trend z ničeho nic najednou obrátil (a víceméně ani nevidím důvod, proč by měl).
Řekl bych, že největší problém současného rozvoje výpočetní techniky je právě soustředění čistě na kvantitativní ukazatele - frekvence procesoru, MIPSy a MFLOPSy, velikost paměti, velikost a rychlost disku atd. Připadá mi, že se trochu vytratila snaha o kvalitativní rozvojJá bych řekl, že to není jen doménou výpočetní techniky. Snaha nahradit kvalitativní parametry kvantitou je patrná snad všude. Asi to bude tím, že člověk setrvačně podvědomě považuje kvalitu za neměnnou (navzdory každodenním zkušenostem i populárním teoretickým naukám) a vnímá proto její deklarované rozmnožení jako jev žádoucí. Na druhé straně pak není schopen skutečně využít a odpovídajícím způsobem zhodnotit ten kvalitativní skok v technologii, takže ho vlastně ani nepotřebuje. Ocenit kvalitu produktu (věci vůbec) dokáže jen živá tradice, tj. předávání úcty k neměnnému, které se taktéž předává z otce na syna... veskrze zpátečnický směr, který se ani v dobách všeobecného nadšeného halekání o konzervativismu vlastně vůbec nenosí. Mimo jiné protože konzervativismus taky dovoluje přístup ke zdrojům jen elitám vybraným podle ne vždy racionálního klíče (tj. ne vždy těm, kteří je dokážou taky využít). Hromada laciných šmejdů může ale posloužit jako odrazový můstek (nízký, ale přece jen) pro neprivilegované, ale schopné. Protože "dřív" bylo sice leccos "kvalitnější", ale o to toho bylo méně. Platí to o technice, vzdělání i potravinách...
Ona totiz i v podminkach realsocialisticke ekonomiky porad do jiste miry fungovala povestna nemecka dukladnost.Ve spoustě věcí ano - například optika značky Carl Zeiss Jena patřila ke špičce i z celosvětového měřítka. Ovšem třeba silnice tomu vůbec neodpovídaly, mnohde se jezdilo po otřesných deskových dálnicích (max. povolená rychlost 100 km/h byla až příliš vysoká