CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
tak uz nam pomalu odchazeji, ti pionyri IT. My starsi , kteri jsme zacinali s Fortranem vzpominame s povdekem na tu dobu, kdy GOTO byla nejnormalnejsi vec na svete. A pak ta revoluce, ve Fortranu 77 uz byly struktury, ktere se mohly dokonce predavat.
Casto se s usmevem rika, ze drive bylo vsechno lepsi. U toho Fortranu mam ale pocit, ze to je tak. Ten jazyk nevedel nic o strukturovanem programovani, to se muselo udelat okolo. A tak je to spravne. Zrovna tak, jako se v C nepisi aplikacni programy, v C se pisi frameworky, za pomoci kterych se pote zhotovuji aplikace. A tak to bylo a je ve Fortranu. Sila toho jazyka spociva v mnozstvi vyzkousenych knihoven. Zrovna tak jako u Perlu. Jak rika pan Kasprzak - perl se pouziva kvuli CPANu.
To nejdulezitejsi nakonec. Pan Backus velice dobre chapal dusi vyvojaru kdyz rikal: vyvojari jsou radi vyvojari, protoze se mohou v tom aseptickem svete techniky vystrihat lidskych kontaktu, kterych se desi. Myslim ze mel pravdu.
Tiskni
Sdílej:
Navic, abicku se taky docela dari
To nejdulezitejsi nakonec. Pan Backus velice dobre chapal dusi vyvojaru kdyz rikal: vyvojari jsou radi vyvojari, protoze se mohou v tom aseptickem svete techniky vystrihat lidskych kontaktu, kterych se desi. Myslim ze mel pravdu.U vyvojaru programovacich jazyku ci ruznych knihoven je to mozna tak, protoze jejich vytvor se jen zridka dostane do kontaktu s koncovym uzivatelem, ale jinak (se vsi uctou k p. Bakusovi) vyvojar, ktery se vyhyba lidskym kontaktum, je vyvojar uplne k nicemu... Muze mit v hlave algoritmizacni superstroj, ale pokud neni schopen vnimat kontext, do ktereho bude aplikace zasazena, je mu to k nicemu.