raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tento zápisek byl redakcí smazán.
Tiskni
Sdílej:
čistě estetická záležitost - místo hnědé byla použitá červená barvaAhá. No, třeba se jen kuchařka při krájení řízla do prstu...
Z piatich pracovných dní boli jeden deň hranolky, jeden deň pizza a jeden deň špagety.Dal bych si
Ale zdravé to asi opravdu nebude.
Takže nevěřte jídelníčkům.
Tak zrovna koprovku mám rád, a zrovna (pokud byla s knedlíky) tu tam dělali relativně dobře. Játra mám taky rád, i když ve škole byla všelijaká. Zvláštní je, že je vařili tak často, přičemž podle mě není dobré jíst tak často vnitřnosti (zejména velkých a dlouho žijících zvířat).
V jistém okamžiku jsme zjstili, že během obědové pauzy je lepší zakoupit lahváče, rohlíky a klobásu a jít se rozvalit na Petřín.
Jinak mě v jídelně ani tak nevadila kvalita jídla (většinou), ale to, že jsem stejně musel jít z jídelny ještě do sámošky pro něco dalšího k snědku a pití (protože ten čaj v jídelně, no humus).
Stejně to teď vidím i v menze. Prostě trocha masa a kopec rejže. Ne že by byl problém v kvalitě přílohy, ale nahrazovat množství přílohy množství masa? Si raději zajdu do bufáče. Třeba v číně, toho masa tam moc není, ale alespoň má člověk k té rejži dost omáčky.
Jinak, v menze (Technická) jsem si teď dal nějaké tabákové kuře (tak nějak se to fakt jmenovalo!), což byla kuřecí čtvrtka, kuřecí stehno a rýže. Asi za pětatřicet korun.
A osobně bych si zrovna dal víc rýže a míň masa.
ostatní jídla byla rozdaná půl hodiny po otevření menzy, nebo si je různé VIP osobnosti ze seznamu personálu rozebraly ještě dřív, než se dostaly k okýnkuStejné to bylo v menze (tedy spíš výdejně) na Karláku (bývalá dílna na dvoře areálu). Speciálně když byl řízek, byl do 5 minut pryč - zbývající cca 2 hodiny už se vydávalo jen to druhé jídlo.
Jinak souhlasím s tím, že naše gymplácká jídelna byla vcelku přijatelné kvality, a dokonce když člověk udělal vtěrku slušňáka, tak dostal větší porci, akorát teda musel počítat, že navíc dostane "zbytkový matroš", teda třeba patky knedlíků, a maso navíc nedostal, ale omáčky mu trochu přilili.
Jinak menzy v okolí matfyzu trpí podobným nedostatkem, jako u vás u FELu, přijatelná kvalita, ale množství tak ke druhé svačině.
. Je to taková symbióza - ti, co nemají oběd se nají a ti, co jim poskytnou nádobí aby si mohli "přidat" ho nemusí špinavé odnášet. Sice to není moc hygienické, ale myslím si, že to není nic proti tomu, co se děje v kuchyni za rohem, kam není z okýnka vidět.

Školní jídelna dost hnus. Maso typu šláška s kůžičkou,již zmíněná UHO a polévky? Rafinovaný mučící nástroj,dozorčí dbající na to aby každý měl plný talíř a všechno snědl. Na internátě jsme na obědy chodili do normální závodky takže to šlo.Snídaně a večeře byly veselejší,nebylo žádným tajemstvím že kuchařka ukradne všechen kvalitnější materiál.Však to na ní taky bylo vidět.Běžný zápasník sumo by asi v panice prchnul,když řeknu že nemohla projít dveřma tak mi věřte.Opravdu ani trochu nepřeháním.Vajíčka asi nevymažu z paměti nikdy.Míchaná měla asi takovou konzistenci jako obvykle mívá polévka a barvu asi jako pozadí tohohle okna co do něj píšu. Vařená byla přímo křehká a žloutek měl barvu německého tanku.Na vojně to kupodivu šlo.V Olomouci snesitelné bez výraznějších abstrakcí,pak v Hradci Králové dost slušné.Možná to bylo zčásti tím že ze stejné kuchyně se stravoval i pozemní letecký personál.Vyjímkou bylo období kdy se opravovala kotelna a tak párou vyhřívané kotle v kuchyni nevařily.Dotáhly se polní kuchyně a vařilo se venku.Jenže nějaký trulant přišel na to že topení naftou je neekonomické a tak se kotle překompilovaly na provoz na tuhá paliva. Bohužel polní kuchyň na odpadní dřevo moc nefunguje,ten krátký komínek málo táhne a tak bylo jídlo většinou nedovařené.Těstoviny to vařilo tak že ty dole v kotli byly na lepidlo a ty nahoře křupaly.
Já jsem byl v dětském věku pěkně žravý, ale některé klenoty školních jídelen jsem nemohl (vystřídal jsem několik škol a jídelen, některé lepší, některé fakt hnusné). Řekl bych, že v té době patřila k nejobávanějším jídlům koprovka, křenová a rajská (vše se stejným tvrdým šlachovitým hovězím; koprovka a křenovka obvykle šedé, rajská vodová). Ironií je, že všechna tahle jídla se dají udělat i velice dobrá, jak jsem se později přesvědčil, ale asi nejsou vhodná k hromadnému vyvařování.