Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
nekde jsem cetl srovnani rychlosti prace sekretarky na pocitaci starem 20 let a na uplne novem. Pri normalni cinnosti byla prace rychlejsi na starem pocitadle nez na novem pocitaci. HW je daleko lepsi, ale SW je daleko narocnejsi.
Zrovna používání jednotné šablony mi přijde jako zcela logické a dobré. Rozhodně to nepatří k "blbostem". Vybral sis špatné střelivo.
pamatuju doby, kdy dosáhnout desetiny toho v sekvenčním čtení byl technický zázrakTo už je ale hodně dávno. V té době byl ale také výkon procesorů a velikost i rychlost operačních pamětí někde úplně jinde, ten rozdíl je víceřádový než u těch disků. Teď je prostě ten disk výrazným úzkým hrdlem. Tedy nechci, aby to vyznělo, že nejsou i jiné příčiny pomalosti. Mnozí vývojáři, opojení nárůstem dostupného výkonu a prostoru, dost hrubě plýtvají. Ovšem rozdíl v rychlosti při práci s daty tahanými přímo s disku nebo s daty z cache je propastný. Proto je také dočasným řešením chytré přednačítání, které využije volné paměti k tomu, aby se do ní připravila data, která budou pravděpodobně brzy potřeba.
Mozna neni ani tak primo v KDE ale v QT. QT4 je tak brutalne pomalejsi nez QT3 az to je zarazejici. A to ve vsech smerech od rychlosti vykresleni po latenci eventu. Testoval jsem to.
Testoval jsem to.Jak? Zveřejnil jsi někde testovací program a výsledky?
a navíc lze vypnout optimalizace, které jádro dělá kvůli zvětšení propustnosti při práci s diskemtoto ma celkom zaujima, ake su to tie optimalizacie?
Radi pozadavky tak, aby se co nejmene hybalo hlavickou takze kdyz se behem cteni velkeho souboru vyskytne pozadavek na precteni maleho bloku jineho souboru, ktery lezi "daleleko" tak dojde ke zpozdeni. Je jen otazkou zvoleneho IO scheduleru (anticipatory, deadline, cfq) jak velky pruser nastane, ale bude to neco mezi "velky" a "obrovsky". I deadline ma tu limitni hodnotu tak iracionalne vysoko a i ve vyprsele front se snazi radit, ze tim interaktivita brutalne trpi na ukor celkove propustnosti.
Rychlost disku je vždy problém bootu, prvního načtení aplikace, atd. Pokud spustíte jednu KDE aplikaci, ta si většinou načte hodně KDE knihoven, a zbytek už by měl frčet, ale nefrčí. Problém KDE je opravdu Qt4, o kterém se původně psalo, jak to bude bombasticy rychlé, nenáročné, bude potřebovat míň paměti než Qt3, atd. Jenže ani jeden bod bohužel není pravda. Já mám CoreQuad s 8GB ram, a KDE mi běží, ale není to opravdu nic převratného. Převratné nejsou ani Gtk aplikace (vidím je se vykreslovat).
A teď mi někteří ortodox fans určitě řeknou, že to mám rozbité
Ale zkus raster engine nebo OpenGL.
Mimochodem, já mám zase na druhou stranu „rozbité“ wxWidgets. Hlavně při přepínání tabů (u jakéhokoli wx programu, který je používá), které trvá ca 1s. Takže na tom zas tak o moc líp nejsem
Raster engine právě používám, s opengl nebo native je to už úplná hrůza:(
V roce 1996 jsem si koupil počítač s Win 95, 1,2 GB, 16 RAM paměti, AMD K5 100 Mhz procesor. Běžel mi na tom internet, Office 95 a bylo to velmi svižné. Co to udělalo práce, dopisy, tabulky ..i scanner jsme u toho měl. 
Běžel mi na tom internet...
Ech.
ale este tak kolem 1998 to bylo celkem pouzitelny, na ty blbosti ktery sme na tom hledali a delali 
Nepochopil. Ani jeden. Ale nic si z toho Davide nedelej, oni si na tech pocitacich asi pousteli nejake sve soukrome internety, urcite tim nemysleli, ze by pohanely cely Internet s velkym I.
Take se mi to nelibi. Uz to ale tak zdomacnelo, ze to je jako bojovat s vetrnymi mlyny.
na to musis od lesa, pac ono se to da pochopit dvema zpusobama
a nic nevazi!
vlezlo dírou po zdroji
Mě tedy zajímá, proč "máš ty KDE", když ti nevyhovují. Můžeš si někde v bazaru koupit počítač z dob vlády krále Klacka a koukat se na porno (ve formátu GIF) na něm. Nebo nevím, co na počítači děláš, ale každopádně by to mělo jít i na starších strojích, když jsou podle tebe srovnatelné s těmi dnešními, na kterých to jde.
Ano.
Padla tady správná otázka: "Proč používáš KDE, pokud ti nevyhovují?", Přesně tím jsem se řídil, když jsem si vybíral desktop. Začal jsem u KDE, vyzkoušel Gnome, pak FVWM, Window Maker, Ratpoison, WMII, kdovíco ještě. Nakonec jsem skončil u IceWM - zjistil jsem, že mi vyhovuje.
Každý by si pár správců oken (resp. prostředí) měl vyzkoušet a pak si vybrat.
Tiskni
Sdílej: