Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
V současnosti má linux na desktopu tak 1% podíl a to možná ještě přeháním. Jak by to s linuxem vypadalo, kdyby měl 50% podíl?
Co taková základní věc jako jsou mirrory? Dneska je většina mirrorů vyhrazený prostor na serveru nějaké univerzity apod. Protože je nás jenom pár, je linuxový traffic zanedbatelný nebo přinejmenším snesitelný. Až se zestonásobí budou ještě tyto instituce ochotny linux dotovat? Možná v případě úplně nekomerčních projektů (Debian) ano, ale co třeba free verze Mandrivy/Fedora/SUSE? Neřeknou si spíš "stejně jako nedáváme prostor Microsoftu, nebudeme dávat prostor distrům, které si mohou zaplatit vlastní servery?".
Navíc je potřeba počítat s tím, že v případě významnějšího rozšíření linuxu pro něj bude daleko více aplikací. Samozřejmě ale budou vznikat další linuxová distra, takže nelze čekat, že tvůrci aplikací budou vytvářet balíčky pro všechny. Současné repozitáře se buďto řádově nafouknou (tj. další nároky na výše uvedené servery) nebo bude muset přijít jiné řešení - standardizace balíčků? Vytváření balíčků-wrapperů, při jejichž instalaci se program stáhne z www autora a ošetří dle potřeby distribuce - podobně jako microsoftí fonty dnes?
Dočkáme se distribuce updatů přes bittorrent nebo celé distribuce na torrentu založené - torrentlinuxu?
Nebo jenom plkám a v době, kdy bude míl linux podíl na desktopu 50 % budou pidlibajty diskového prosturu a potřebný bandwidth za korunu?
Tiskni
Sdílej:
o těch lidech vím, že nejsou lenoši - tvrdě pracují a studují, mají další aktivity, tam zábrany nemají. Ale jak jde o Linux ...Vy sam napisete takovouhle vetu a jeste stale to nechapete? Prave proto, ze tvrde pracuji, studuji a maji dalsi aktivity -- prave proto (plnym pravem) pouzivaji to, co jim vyhovuje, co jim poskytuje prostor pro praci a zabavu a zaroven nechava cas na ty dalsi aktivity... Rika se tomu "zebricek priorit".
aspon ja to tak uz leta praktikuju a manualy sem se moc mit rad nenaucil
V současnosti má linux na desktopu tak 1% podíl a to možná ještě přeháním.kde se bere tento odhad?
Linux na desktopu asi prilis velke zastoupeni mit nikdy nebude, je to ten vecny boj s vetrnymi mlyny, jednak na Windows se decka skoli uz od zakladnich skol (tech par vyjimek, kde je Linux nema cenu ani zminovat), vsude na uradech jsou Windows + Microsoft aplikace diky cemuz ani statni sprava nijak vyrazne nebude prechazet na podstatne levnejsi reseni (trochu paradox kdyz je to za nase dane). Navic tady mame ty "skvele" hry, ktere pro Linux nijak moc nejsou, vsechno co vychazi je primarne pro Windows a jen obcas jde neco i pro Linux. To si myslim, ze je dulezite pro vetsinu beznych uzivatelu. Presvedcovat nekoho agresivne o duvodu zmeny nema smysl, stejne tak postrada smysl diskuse s pubescentem (co je to proboha za vyraz) ohledne alternativnich programu v Linuxu. On ma svuj warez, ktery nepouziva, ale ma jej a to je to hlavni.
sem to vzal asi zase spatnym smerem, ale clovek se na moment zamysli a hned pise, to nedela nikdy dobrotu :) Podle me je Linux (osobne pouzivam Mandrivu) o volbe a ne o nejake svobode a otevrenosti. Proste pouzivam co chci a co mi vyhovuje, to je hlavni rozdil oproti Windows :))