Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »V současnosti má linux na desktopu tak 1% podíl a to možná ještě přeháním. Jak by to s linuxem vypadalo, kdyby měl 50% podíl?
Co taková základní věc jako jsou mirrory? Dneska je většina mirrorů vyhrazený prostor na serveru nějaké univerzity apod. Protože je nás jenom pár, je linuxový traffic zanedbatelný nebo přinejmenším snesitelný. Až se zestonásobí budou ještě tyto instituce ochotny linux dotovat? Možná v případě úplně nekomerčních projektů (Debian) ano, ale co třeba free verze Mandrivy/Fedora/SUSE? Neřeknou si spíš "stejně jako nedáváme prostor Microsoftu, nebudeme dávat prostor distrům, které si mohou zaplatit vlastní servery?".
Navíc je potřeba počítat s tím, že v případě významnějšího rozšíření linuxu pro něj bude daleko více aplikací. Samozřejmě ale budou vznikat další linuxová distra, takže nelze čekat, že tvůrci aplikací budou vytvářet balíčky pro všechny. Současné repozitáře se buďto řádově nafouknou (tj. další nároky na výše uvedené servery) nebo bude muset přijít jiné řešení - standardizace balíčků? Vytváření balíčků-wrapperů, při jejichž instalaci se program stáhne z www autora a ošetří dle potřeby distribuce - podobně jako microsoftí fonty dnes?
Dočkáme se distribuce updatů přes bittorrent nebo celé distribuce na torrentu založené - torrentlinuxu?
Nebo jenom plkám a v době, kdy bude míl linux podíl na desktopu 50 % budou pidlibajty diskového prosturu a potřebný bandwidth za korunu?
Tiskni
Sdílej:
Jak se k nim proboha dostaly? A jak se šmarjápano dostaly ty legální k těm zbývajícím?
Nevím, odkud se ten odpor
líhne a hlavně proč...
o těch lidech vím, že nejsou lenoši - tvrdě pracují a studují, mají další aktivity, tam zábrany nemají. Ale jak jde o Linux ...Vy sam napisete takovouhle vetu a jeste stale to nechapete? Prave proto, ze tvrde pracuji, studuji a maji dalsi aktivity -- prave proto (plnym pravem) pouzivaji to, co jim vyhovuje, co jim poskytuje prostor pro praci a zabavu a zaroven nechava cas na ty dalsi aktivity... Rika se tomu "zebricek priorit".
Naopak obdivuji tvůj zápal a nadšení pro svobodný software a jeho propagaci. Což ovšem neznamená, že se mi líbí všechno (nebo vůbec něco
) z GtTF.com. Prostě tě respektuju, ale v řadě věcí s tebou nesouhlasím.
A špatně se mi dělá z těch, co kydají hnůj na ty, co se nemohou bránit (a je jedno, zda jde o jednotlivce či početnou skupinu lidí ("tupou masu")).
aspon ja to tak uz leta praktikuju a manualy sem se moc mit rad nenaucil
)
V současnosti má linux na desktopu tak 1% podíl a to možná ještě přeháním.kde se bere tento odhad?
Linux na desktopu asi prilis velke zastoupeni mit nikdy nebude, je to ten vecny boj s vetrnymi mlyny, jednak na Windows se decka skoli uz od zakladnich skol (tech par vyjimek, kde je Linux nema cenu ani zminovat), vsude na uradech jsou Windows + Microsoft aplikace diky cemuz ani statni sprava nijak vyrazne nebude prechazet na podstatne levnejsi reseni (trochu paradox kdyz je to za nase dane). Navic tady mame ty "skvele" hry, ktere pro Linux nijak moc nejsou, vsechno co vychazi je primarne pro Windows a jen obcas jde neco i pro Linux. To si myslim, ze je dulezite pro vetsinu beznych uzivatelu. Presvedcovat nekoho agresivne o duvodu zmeny nema smysl, stejne tak postrada smysl diskuse s pubescentem (co je to proboha za vyraz) ohledne alternativnich programu v Linuxu. On ma svuj warez, ktery nepouziva, ale ma jej a to je to hlavni.
sem to vzal asi zase spatnym smerem, ale clovek se na moment zamysli a hned pise, to nedela nikdy dobrotu :) Podle me je Linux (osobne pouzivam Mandrivu) o volbe a ne o nejake svobode a otevrenosti. Proste pouzivam co chci a co mi vyhovuje, to je hlavni rozdil oproti Windows :))