Objavil som Linux s malym o velkym S

14.10.2007 23:50 | Přečteno: 1548× | 3

...ano spravne: openSUSE. Vdaka blogu Ilfirin-a som sa rozhodol vymenit ubuntu 7.10 za openSUSE 10.3 64b. Nevkladal som do toho velke nadeje, napriek celkom dobrym odozvam samotneho autora blogu a Petra Tomesa (ktory prestupil na opensuse tusim tiez z Ubuntu a s ktorym som mal mensie slovne potycky tu na abicku v minulosti - snad sa to uz do buducna zlepsi ). Takze podme dalej.

Stiahol som si 64b CD s KDE. Instalacia sa trosku natiahla (casovo) kedze som nepriezierne dal stahova updaty pocas instalacie. Po instalacii ma privital desktop KDE s vyraznymi upravami na ktore som nebol zvyknuty z Kubuntu/Archu/Slacku/Debianu. Celkom sa mi Suse KDE menu zapacilo. Ale podme k najdolezitjsiemu: Na prvy krat mi fungoval vsetok moj mobilny HW (predny vystup na sluchadla, WIFI (po instalacii ndiswrappera), citacka kariet - proste vsekto co k praci a zabave, bez zhanania modulov/zdrojakov a ja neviem coho este, potrebujem).

A taktiez ako uz v spominanom blogu spominal Peter funguje na prvy pokus aj flash, java, realplayer bez akychkolvek "pokrocilych" nastaveni a "dirty hacks". Ano, na toto som zvyknuty nebol. Toz tolko z mojich prvych pocitov po instalacii, hadam mi funkcna openSuse ostane co najdlhsie...

       

Komentáře

[Dent]

Taky jsem měl takovýto "záchvat" a nainstaloval opensuse... vydržel jsem na něm 3 dny a pak se vrátil zpátky k debianu. Proti opensuse jsem nic neměl, systém je to líbivý, ale zase jsem se vrátil zpět. Kdyby se mě někdo zeptal proč, ani bych nedokázal odpovědět. Nic mi nechybělo ani na jednom ze systémů (žádné z proslulých trablí jako pomalý Yast jsem nezažil, nevím kde to lidé berou :)), asi je to prostě o zvyku :))

btw. To KDE menu ve style opensuse byla jediná věc, která mi opravdu nesedla. Stačilo pár kliků a bylo zpátky staré dobré KDE menu... Stejně ale v 90% používám Alt+F2...

[Pietro]

Ja v opensuse tiez pouzivam klasicke KDE menu. Ale inak sa da prepinat dvomi klimi, najprv pravy na chameleona alebo K a potom lavy na "Switch to SUSE/KDE Menu Style".

Dost som si zvykol na to, ze SUSE ma mierne upravene KDE (napriklad kontextove menu v Konquerore ma polozky "kopirovat do" a "presunut do"), to mi potom v inych distrach dost chyba.

[Raduz]

Hmm...tak zrovna "Copy to" a "Move to" man v kontextovem menu Konqueroru na Debianu taky.

[Creckx]

To je plugin z nějakýho KDE balíku.

[Pietro]

Tusil som, ze to tak mozno bude. Ale napr. v Mandrive som to nevedel najst.

[Rezza]

Aspon co jsem cetl, tak ma byt default v KDE 4 :)

[kavol]

btw. To KDE menu ve style opensuse byla jediná věc, která mi opravdu nesedla. Stačilo pár kliků a bylo zpátky staré dobré KDE menu... Stejně ale v 90% používám Alt+F2...

a tenhle bastl bude default v KDE 4, bez náhrady (protože je to prý jediná implementace menu, která bude pro KDE4 hotová, přeportovat Kmenu se nikomu nechce, TastyMenu atd. podle vývojářů KDE asi spí nebo co ...)

hurá

[Dent]

Tak budu používat Alt+F2 ve 100% případů :) KDE se dá moc hezky ovládat jenom klávesnicí, už jsem si na to zvykl... A alternativy tu taky nejsou jen tak a mě nedělá problém používat i jiná dektopová prostředí, než KDE :)) Možnost volby tu naštěstí bude vždy...

[Ilfirin]

A co máš ty za strojek?

[Michal Fecko]

http://www.abclinuxu.cz/hardware/sestavy/notebooky/acer/acer-extensa-5210

[Ilfirin]

Tak to bych taky mohl udělat zápis do wiki co :-/ (a ty jej již můžeš upravit)

[ajikdpoe]

nic v zlom ale *suse bude pre mna vzdy = novel, ano ten co podpisal zmluvu s diablom, takze mozu mat cokolvek, ale nie na mojom stroji

[Martin]

Doufám tedy, že nepoužíváš žádný software, který Novell sponzoruje, když už tímhle stupidním způsobem zavrhuješ i openSUSE.

[anicka]

takze mozu mat cokolvek, ale nie na mojom stroji

V tom pripade doufam, ze pouzivas jadro zkompilovane uplne bez USB, ACPI, spousty ovladacu k wifi... A taky nemas Alsu, mas-li x86_64, chybeji i OpenOffice.org, nepouzivas ceskou lokalizaci od GNOME... no a to jsem doted mluvila jen o tech opravdu velkych projektech :-P

[Ilfirin]

Jinak Ani díky. Takhle nějak jsem si to (10.3) představoval.

[ajikdpoe]

Nemam problem so ziadnym gpl/bsd/mit/cokolvek softverom, ale jak je to "v krabici" s nalepkou suse alebo novel, tak to nemusim. Jasne ze prispievaju, ale nie su jediny. Uvedom si ze zijeme v slobodnom svete kde tym, co pouzivame, vyjadrujeme aj svoj nazor. Ide o to ze ked niekto povie ake je suse super, je dobre mu pripomenut "co za to". Tou zmluvou novel nasral minimalne polovicu linuxoveho sveta a ked uz by ta zmluva nikdy nijak nebola pouzita, uz len pre to nasratie to microsoftu stalo za to. Tym staviam novel do jednej rady s microsoftom.

[anicka]

Jasne ze prispievaju, ale nie su jediny.

Jedini sice nejsou, ale presto nebyt SUSE a Novellu, mozna bys ten svuj Linux na desktopu vubec nechtel pouzivat. Protoze krome Novellu uz na Linuxu delaji neco poradneho jenom Red Hati.

Nevim. IMHO, kdyz nekdo nenavidi Novell tak jako Vy, mel by se mu vyhybat doopravdy, jinak je pokrytec

[Lu-Tze]

Jedini sice nejsou, ale presto nebyt SUSE a Novellu, mozna bys ten svuj Linux na desktopu vubec nechtel pouzivat.

A nebo by ho taky mohlo chtít třeba používat desetkrát víc lidí než dneska. Možná, kdyby.

Protoze krome Novellu uz na Linuxu delaji neco poradneho jenom Red Hati.

Když to říká zaměstnanec společnosti SUSE LINUX, tak to nějak nemá ten glanc.

[Ilfirin]

Když to říká zaměstnanec společnosti SUSE LINUX, tak to nějak nemá ten glanc.

Nebo možná právě i naopak ví, o čem mluví

[Lu-Tze]

Nebo naopak neví a kdyby pracovala třeba v Mandrivě, tak by zase to viděla jinak a říkala něco jiného. Člověk zevnitř přece nemůže být nezaujatý. Vidí stejně dobře jako to, co dělají oni, i to, co dělají jiní?

[anicka]

Nebo naopak neví a kdyby pracovala třeba v Mandrivě, tak by zase to viděla jinak a říkala něco jiného.

Fajn, co podstatneho dela Mandriva? Vim o Frozen Bubble, tam jim nijak neupiram ohromne zasluhy

[Lu-Tze]

Nevím, to je jedno, ale např. se podílí nějakým způsobem na Scilabu a NEPOMUKu.

[anicka]

A nebo by ho taky mohlo chtít třeba používat desetkrát víc lidí než dneska. Možná, kdyby.

A proc vlastne?

Když to říká zaměstnanec společnosti SUSE LINUX, tak to nějak nemá ten glanc.

No, nevim. Myslim, ze mame docela prehled o tom, co vsechno si musime udelat sami, protoze to za nas nikdo jiny neudela. Spoustu veci delame beznadejne spatne... s prominutim zasirame distribuci Monem, nasi odbornici na pouzitelnost museji byt naprosti blazni... a vubec. Ale porad jeste taky delame spoustu hodne dobrych veci.

Nedokazu odhadnout, jestli toho dela vic Novell nebo Red Hat, to by bylo hodne obtizne. Ale ze plati to "a pak dlouho nic" (aspon pokud jde o firmy, spoustu pozoruhodne prace na balicich delaji Debiani a obdivuju taky bezpecnostni tym Gentoo, zejmena Tavisa) vim celkem s jistotou.

Kazdopadne, spoluprace s open source komunitou vyzaduje urcity prehled a ja myslim, ze ho mam - takze cekam protiargumenty namisto podpasovek typu "ale ty pracujes v SUSE"

(A jeste k predchozimu prispevku, malem bych zapomnela... lidi ze SUSE taky delaji podstatnou cast gcc (a krome nich uz takrka jen Red Hat) - takze kdo nenavidi Novell, udela nejlepe, bude-li si kompilovat balicky trebas tim kramem od Intelu )

[Lu-Tze]

A nebo by ho taky mohlo chtít třeba používat desetkrát víc lidí než dneska. Možná, kdyby.

A proc vlastne?

Tak třeba by byla jen jedna dominantní distribuce, kterou by všichni používali. Pak by vše bylo samozřejmě jednodušší pro producenty softwaru stejně jako to mají jednoduché s windows - v jednu chvíli musí podporovat nejvýše dvě verze windows. Víc softwaru, víc uživatelů. Nebo třeba proto, že lidi nejsou ti pokrytci a nechcou používat ten kód od Novellu a kdyby tam nebyl, tak by po linuxu skočili

[Michal Kubeček]

Na to není potřeba mít jen jednu distribuci (se všemi negativními důsledky). Na to stačí, aby distribuce v dostatečné míře dodržovaly FHS (a pokud možno i LSB) a aby se jimi řídili i producenti software. Proč je asi míra respektování FHS nejvyšší právě u těch distribucí, které mají nejvyšší ambice proniknout i do komerční sféry?

[Lu-Tze]

Teoreticky. Ale praxe ukazuje, že softwaráři napíšou, že jejich dílko funguje v distribuci y verze ksí a distribuci x verze chí. V lepším případě dodají něco jako "For any other 32-bit or 64-bit Linux distribution not explicitly listed above, R2007b requires the distribution to be built using Kernel 2.4.x or 2.6.x and glibc (glibc6) 2.3.4 or higher.", čemuž tuctový člověk bude těžko rozumět.

Jinak já samozřejmě nebrojím proti tomu, aby bylo víc distribucí (to bych nechtěl), ale zároveň si myslím, že by zastoupení linuxu v případě dominance jedné distribuce mohlo být vyšší.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> Proč je asi míra respektování FHS nejvyšší právě u těch distribucí, které mají nejvyšší ambice proniknout i do komerční sféry?

Neni to tim, ze oni jsou ti, kdo nejvic mluvi do FHS a LSB a tedy mohou ho specifikovat tak, aby jim vyhovovalo?

[Michal Kubeček]

Jestli tím myslíte, že to pro ně znamená málo změn, tak taková představa neodpovídá realitě.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Proč je asi míra respektování FHS nejvyšší právě u těch distribucí, které mají nejvyšší ambice proniknout i do komerční sféry?

Mas nejake konkretni priklady nerespektovani FHS u ostatnich distribuci krome toho sporu o lib32/lib64?

Jinak co se tyce toho sporu o lib32/lib64, tak v nem FHS je take dost nejasna. Pokud distribuce ma 64-bitove zakladni nastroje nezbytne pro boot, pak tady FHS jasne rika, ze /lib by melo obsahovat 64-bitove knihovny. Oproti tomu v dodatku FHS jasne rika, ze /lib v Linuxu na AMD64 by melo obsahovat 32-bitove knihovny. Navic tady zas rika, ze dodatek by nikdy nemel kolidovat se zakladni specifikaci a z toho bych soudil, ze v pripade sporu zakladni specifikace ma prednost, na druhou stranu v tom dodatku je to zase receno konkretneji.

[Michal Kubeček]

Když jsem měl někdy na jaře po delší době v ruce Slackware, na pár případů jsem tam narazil. Ale teď už ho nainstalovaný nemám a z hlavy si to nepamatuji.

[Jan Drábek]

Taky jsem dostal záchvat a nainstaloval... funguje hezky, jen bych musel ladit acpi protože na mém TP R61i nefungovali... Návrat ke kubuntu 7.10...

[Ilfirin]

Zvláštní. Já mám právě opačnou zkušenost (ASUS). Zřejmě to bude záležet na kus od kusu stroje.

[Michal Karas]

Nikomu nepadají aplikace? Konkrétně Firefox (bez flashblocku klidně i několikrát během pár minut, flashblock pomáhá, ale i tak občas spadl), GQView, GIMP, Gkrellm, X-ka. Nevím proč se mi to chovalo tak nestabilně. Ostatní distribuce (starší Fedora, Frugalware) se na tom počítači chovaly stabilně (až na MPlayer).

[Ilfirin]

Asi mám kliku. Běžel mi celý víkend v kuse. Z toho jsem ho občasně používal k přehrávání filmů a internetu a ani jeden pád.

[Michal Karas]

Spíš já smůlu.

[Ilfirin]

To jo. Jaký hardware máš? (abych věděl, čeho se mám bát, když to někde uvidím :-/ )

[Michal Karas]

Nic nestandardního. Nějakou desku od Asusu, Athlon XP 1800+, 512 MiB RAM a jeden z nejstarších Radeonů (7000, myslím). Ale jak říkám, nikdy jsem na tom stroji problémy se stabilitou neměl.

[Ilfirin]

No, mám jeden počítač s deskou od Asusu M2NPV-VM tak to na ní schválně testnu.

[Michal Kubeček]

Na Asus A8V-DX s Radeonem 8500 nemám problém. Dokonce jsem zjistil, že funguje i suspend to RAM.

[Ilfirin]

Jo to pro mě bylo taky překvapení večera. Z předchozích dister mi to nefungovalo nikde, tak když notebook zhasnul, ani jsem nedoufal. Bouchnul jsem do mezerníku. Ventilátor prudce fouknul a hle, počítač opět žije. Jsem jásal jak malé děcko

[Michal Kubeček]

Což o to, u notebooku bych to celkem i očekával. Ale u stolního počítače to bylo docela milé překvapení. Nejdřív sice s2ram protestoval, že mašinka není na whitelistu (celkem pochopitelně, když jsou všechny identifikátory nastaveny na "To be filled by OEM"), ale hned první rada na stránce projektu (s2ram -f -a 1) fungovala.

[Petr Tomeš]

Deset dní intenzivního provozu, různé psí kusy a zatěžování možným i nmožným, ani jeden pád ani nic jiného neobvyklého se mi nepřihodilo. To však nemůžu říci o jiných distribucích, které v těchto dnech vycházejí. :(

[Lu-Tze]

Já bych řek, že dost lidí je háklivejch na negativní reklamu. Propaguj to, co je podle tebe dobré a neotírej se o to, co je podle tebe špatné, zvlášť když v minulosti...

[Petr Tomeš]

Otírání? O co? Nic jsem nejmenoval. A co v minulosti? Mně zajímá to, co můžu dobře používat teď, a ne to, co při druhém spuštění systému nedokáže ani nastartovat. Můžete se vztekat, nemusí se vám to líbit, ale tak to prostě bylo. Jste háklivý, protože chcete. Psát si můžu a budu co chci, i pokud si myslím, že to není dobré, a nikdo mi to nebude zakazovat a vy už vůbec ne.

[Lu-Tze]

Nikomu nic nezakazuju a nemluvil jsem jen o tomhle komentáři. Jestli si ty můžeš psát, co chceš, tak já nejspíš taky, takže ta poslední věta se zdá být poněkud zbytečná.

[Petr Tomeš]

Jistě, tak tady laskavě nenakazujte, co má kdo dělat a co psát a hleďte si svého. Žádnou negativní reklamu a otírání nedělám, prostě konstatuji vlastní zkušenosti a fakta. To, že to něco jde bezproblémů a něco jiného skoro vůbec, není vůbec můj problém.

[Lu-Tze]

Nikomu nic nenakazuju

[Michal Fecko]

Ma 10.3ka openSUSE 64b jadro s CFS? Ak nie tak kedy mozno CFS ocakavat?

[Petr Tomeš]

OpenSUSE 10.3 podobně jako snad úplně všechny ostatní distribuce používá řadu linuxového jádra 2.6.22, protože novější 2.6.23 (obsahující CFS) vyšla teprve před několika dny a nestihla by se dostatečně odladit. Novější řadu jádra s podporou CFS lze přirozeně a logicky čekat v dalším vydání. Mezi prvními bude mít podporu zřejmě Fedora 8, jejíž vydání je plánováno na listopad, možná ji o pár dní předstihne Archlinux (ale ne přímo vydání, bude muset být aktualizován)... :)

[Petr Tomeš]

->...používá řadu linuxového jádra 2.6.22 nebo starší bez podpory CFS

[michich]

Fedora má CFS už v sedmičce, v několika posledních updatech kernelu.

[Petr Tomeš]

Aha, díky za doplnění a upřesnění. Jak jsem zjistil, asi to půjde do openSUSE dodat.

[laco]

Tato recenze distribuci nijak moc nechválí...

http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1506

[Michal Kubeček]

Tahle "recenze" je ale neuvěřitelně odfláknutá. Skoro v každém odstavci je buď nějaká vyslovená nepravda nebo aspoň zásadní nepřesnost.

[Petr Tomeš]

Přesně tak. Řada poznámek je zcela absurdních a vyloženě trapných, evidentně psaná za účelem nalezením hole na psa, který má být zmlácen, resp. házením špíny za každou cenu. Ani jedna pozitivní poznámka. Prostě nic než neseriozní práce.

Instalace je celkem dlouhá, na zkoušeném počítači cca 40 min, což je mnohem déle než u ostatních distribucí (Mandriva, Ubuntu, Fedora).

Na mém počítači trvala necelou půlhodinu, jen asi o pět minut déle než Ubuntu 7.10 RC, které ale instalovalo méně softwaru a nešlo tam moc věcí nastavit/změnit.

Trochu mi dělalo problém menu KDE ve style Suse Linux Enterprise Desktop (SLED), tj. k nalezení konkrétního programu např. GIMPu je třeba proklikat několik úrovní menu, což není zrovna přehledné, nebo program najít dle jména, na což zas by stačila klidně konzole.

1. Proto tam ta nabídka je, že se postupně na hlavní kartě zobrazí nejčastěji používané aplikace uživatele a nemusí se tedy spouštět jinak (příkazem, z plochy, z panelu...) 2. Ne pokaždé se program jmenuje úplně stejně jako příkaz, kterým se spouští, takže vyhledávání najde i to, co by příkazem spustit nešlo (a nebo pokud uživatel příkaz ani název programu nezná).

Pro nastavení všeho možného i pro správu balíčků je tu YAST2, který ale vypadá zcela jinak v prostředích KDE a GNOME.

A je důvod, aby vypadal stejně? Každé prostředí má jiný návrh a přístup k uživateli, mít totéž by bylo újmou pro uživatele jednoho nebo druhého prostředí. Takto mohou používat to ušité na míru jejich prostředí, a pokud by jim přesto vyhovalo to druhé pracování, mohou si to přepnout.

Pokoušel jsem se také nainstalovat zkušební KDE4, které se tvářilo jako nainstalované, bohužel při nalogování do KDE4 se mi nezobrazila ani lišta se základním menu.

Mně ano, ale ještě vyjde spousta dalších betaverzí a RC verzí, ne bude KDE4 prohlášeno za oficiální, stabilní a vhodné pro koncové uživatele. Označení beta to nenese jen tak pro srandu

Pokoušel jsem se také nainstalovat k prostředí KDE také GNOME, což skončilo upozoněním na chybu v instalaci a nemožností se do GNOME nalogovat. Tj. připadá mi to, jako by SUSE po vzoru *UBUNTU dělalo KDE-SUSE a GNOME-SUSE, s tím že spolu ale na rozdíl od *UBUNTU nejsou kompatibilní. Čehož důvodem může být taková rozdílnost systému při použití KDE a GNOME. Xfce se mi nainstalovat podařilo, bohužel se při druhém nalogování spustil Nautilus, který celé grafické prostředí poněkud změnil, takže to také nebylo čisté Xfce..

Nic takového jsem nepozoroval, a instaloval jsem to několikrát různými způsoby.

Je tu (v GNOME) jakýsi rozcestník menu, a pak když se klikne na "více aplikací" velké pole se spoustou ikonek. Opět se mi to nezdá zcela přehledné.

Pokud nabídka někomu nevyhovuje, lze snadno a rychle nastavit klasickou nabídku, případně obě vedle sebe...

Co se mi líbí, je v administraci u software položka "komunitní repozitáře" kde má uživatel již nastavené repozitáře jako např. Packman a stačí jen si je povolit, taková drobnost, ale potěší.

To je i v KDE.

Správa software je také řešena jinak než v systému s KDE a musím podotknout, že ne zcela přehledně.

Obecné konstatování dojmu bez konkrétního příkladu. Najít tam lze vše. Opět, pokud někomu vyhovuje nástroj z KDE, není problém jej doinstalovat.

Instaloval jsem na vypalování k3b, který ač se mi objevil jako nainstalovaný nešel spustit.

Mně ano.

Bylo celkem zajímavé, že když jsem si zaškrtl "nastavení online repozitářů" tak se kromě základního CD tahalo další asi 1 GB software z netu, což rozhodně není málo a uživatel by na to rozhodně měl být upozorněn.

Uživatel vidí, kolik dat bude instalováno a kolik a jak celkově objemných balíků se nachází v tom kterém isntalačním médiu nebo zdroji. Pokud nechce instalovat z Internetu, nemá povolovat repozitáře a raději použít verzi na DVD.

[Lu-Tze]

time zypper info octave

* Reading repository 'NVIDIA Repository' cache
* Reading repository 'VideoLan Repository' cache
* Reading repository 'Packman Repository' cache
* Reading repository 'off-oss' cache
* Reading repository 'Main Repository (OSS)' cache
* Reading repository 'off-non-oss' cache
* Reading repository 'openSUSE-10.3-Updates' cache
* Reading repository 'off-src-oss' cache
* Reading installed packages [100%]

Information for package octave:
...

real    0m26.343s
user    0m19.577s
sys     0m2.908s

Tomu říkám hustota. Pro mě je zypper použitelný jen velmi obtížně, z aptu jsem zvyklý na jiné časy.

A málo softu, bohužel. Zrovna teď jsem chtěl přidat newtona nebo zim, ani ťuk.

[Pietro]

A málo softu, bohužel. Zrovna teď jsem chtěl přidat newtona nebo zim, ani ťuk.

Je len otázkou času, kedy sa Pascal Bleser dostane k zim a objaví sa v packmanovi: http://linux01.gwdg.de/~pbleser/rpm-navigation.php?cat=Editors/zim

[Michal Vyskočil]

Co vypnout autorefresh? Imo je refresh repository to, co nejvíce zdržuje, protože první běh je pomalý, ale další už jsou rychlé.

[Lu-Tze]

Dík, zkusím. Něco takového jsem hledal v konfiguraci. Nenapadlo by mě, že se to může udělat pro každý repozitář zvlášť. Manpage jsem asi četl nepozorně.