Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Sme svedkami asi najväčšej finančnej krízy od čierneho piatku z r.1929 - a dnes bude vo svete veselo... . Samozrejme to zatrasie (už aj zatriaslo) burzami na celom svete, som zvedavý na ďalšie obete (Dexia ?) - ale každopádne je to správne rozhodnutie nesypať do systému ničím nekryté papieriky v hodnote 700 mld. dolárov! Z tejto krízy sa musí dostať (a aj dostane) trh sám - bez pomoci vlád - a hlavne "zodpovední" by sa mali z týchto a nasledujúcich dní poučiť...
Tiskni
Sdílej:
Ale takto je spalila v Iraku; tedy slo jen a jen o spotrebu.Výše jsem zdůvodnil, proč lze vojenské výdaje považovat za investiční.
To ze se z te spotreby nikdo z Americanu nemel dobre je jina vec.Jak to, že neměl? Ony snad zbraně nejsou vyráběny lidmi, kteří za do dostávají mzdu, kterou pak zase utrácejí (na čemž vydělávají jiní atd. - Keynesův multiplikační efekt)? Z tohoto pohledu je naprosto jedno, jestli se vyrábějí zbraně nebo si vězeňská správa pořizuje zlaté meče či hanbaté kalendáře apod. Vždycky je to poptávka stimulovaná státem. Zvýší zaměstnanost, zajistí prostředky na mzdy. Jaké dopady má v oblasti monetární (inflace) a fiskální (státní dluh), to je věc druhá.
Ale oni ty zbrane zaroven vyrobili a zaroven spotrebovali, tedy nejenom ze ty zapujcene penize projedli, ale navic za neco, co se ani jist neda..Ale to přece není pravda. Když to vezmu hodně drsně: na vojensky dobytém území se budou realizovat investice - stavět továrny, elektrárny atd. Kdyby se nevyráběly zbraně, nebojovalo by se a nebyly by tedy ani tyto investice. Podobně, získání kontroly nad částí těžby ropy je rovněž investicí, protože umožní v budoucnu snížit náklady na ropu. Teď neřeším, nakolik byly tyto cíle (v Iráku) úspěšné, ale je to důkazem, že jde o investiční činnost (byť nepřímou).
Hm, zaslechl jsme názor, že Černý pátek byl kvůli tomu, že americká vláda i centrální banka moc zchladily ekonomiku. Teď se tvrdí, že ekonomové umí krizi této velikosti zvládnout. A stejně se tak tvrdí, že je ekonomie exaktní věda. Tak se asi necháme překvapit
Jen by mě zajímalo, jestli US půjdou až na dno se vší parádou (vyhlášení stanného práva, odložení voleb na neurčito a takProc, vzdyt to neudelali ani behem velke krize v roce 1929. Ale, beres-li to odlozeni voleb a vojenskou diktaturu jako symptom "krize az na dno se vsi paradou" pak to musi znamenat, ze ve vsech tech socialismech a komunismech byla ta krize tak nejak po celou dobu a by default.)
Jen doufám, že bude třetí světová a všechno to tady půjde konečně do hajzluV tom případě by měli máknout, 2012 je za dveřma
pokud to skutečně pohání jen mamon a nenažranost není divuCokoliv, co člověk vědomě dělá, dělá jen a jen pro sebe - pro ukojení své touhy, ať už má jakoukoli podobu. Lze to nazývat třeba nenažraností, ale je to zcela přirozené.
Právě proto jsme obdařeni myšlením, abychom se neutopili ve vlastních výkalech. Nejsme zvířata.Naopak zvířata ač nemají vysoké myšlení, tak se kupodivu ve výkalech netopí
Oproti tomu člověk je bytost rozumná, takže zůstane na sluníčku tak dlouho, až ho odvezou do nemocnice s úžehem.Na což liberál zareaguje slovy: "Jeho blbost, že se spálil.", kdežto socialista by přispěchal s větou: "Musíme zpřísnit přístup ke slunečním paprskům - podmínkou k lehnutí si na slunce bude potvrzení od lékaře a absolvování desetihodinového školení." (To není legrace - stačí si vzpomenout na Vladimíra Špidlu a jeho zákon o regulaci expozice slunečnímu záření a na někdejší návrh ministra Fišera ohledně účasti na veřejných sportovních akcích.)
Problém je v tom, že ty firmy nenechají normálně kleknout. Resp. Jejich managementy místo aby se vzpamatovaly a začaly situaci řešit, čekají že je z bryndy vytáhne stát.To ale nesouvisí s cenou akcií, to je věc situace firem. Samozřejmě, že to lití peněz do bank a dalších velkých firem je špatné a vede k tomu, že s tím management předem počítá a vrhá se do neúnosného rizika. Je to tím horší, čím větší firma to je - tím větší je totiž pravděpodobnost, že stát zasáhne a peníze tam nalije.
Ve zdravém ekonomickém systému by měl následovat - bankrot + obstavení majetku všech managerů a vypořádání pohledávek.Bankrot ano, obstavení majetku manažerů dost těžko. Proto vznikly takové právní formy podnikání, kde je ručení jen do výše nesplaceného vkladu společníka. Pokud je manažer spolumajitelem firmy, při dobře fungujícím systému (tj. bez pocitu, že stát přispěchá na pomoc) prodělá automaticky tím, že hodnota firmy klesne. Pokud je manažer placen jako zaměstnanec, pak je to problém majitelů, pokud mu nastavili takové platové podmínky, že nepocítí ztrátu.