O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Sme svedkami asi najväčšej finančnej krízy od čierneho piatku z r.1929 - a dnes bude vo svete veselo... . Samozrejme to zatrasie (už aj zatriaslo) burzami na celom svete, som zvedavý na ďalšie obete (Dexia ?) - ale každopádne je to správne rozhodnutie nesypať do systému ničím nekryté papieriky v hodnote 700 mld. dolárov! Z tejto krízy sa musí dostať (a aj dostane) trh sám - bez pomoci vlád - a hlavne "zodpovední" by sa mali z týchto a nasledujúcich dní poučiť...
Tiskni
Sdílej:
Ale takto je spalila v Iraku; tedy slo jen a jen o spotrebu.Výše jsem zdůvodnil, proč lze vojenské výdaje považovat za investiční.
To ze se z te spotreby nikdo z Americanu nemel dobre je jina vec.Jak to, že neměl? Ony snad zbraně nejsou vyráběny lidmi, kteří za do dostávají mzdu, kterou pak zase utrácejí (na čemž vydělávají jiní atd. - Keynesův multiplikační efekt)? Z tohoto pohledu je naprosto jedno, jestli se vyrábějí zbraně nebo si vězeňská správa pořizuje zlaté meče či hanbaté kalendáře apod. Vždycky je to poptávka stimulovaná státem. Zvýší zaměstnanost, zajistí prostředky na mzdy. Jaké dopady má v oblasti monetární (inflace) a fiskální (státní dluh), to je věc druhá.
Ale oni ty zbrane zaroven vyrobili a zaroven spotrebovali, tedy nejenom ze ty zapujcene penize projedli, ale navic za neco, co se ani jist neda..Ale to přece není pravda. Když to vezmu hodně drsně: na vojensky dobytém území se budou realizovat investice - stavět továrny, elektrárny atd. Kdyby se nevyráběly zbraně, nebojovalo by se a nebyly by tedy ani tyto investice. Podobně, získání kontroly nad částí těžby ropy je rovněž investicí, protože umožní v budoucnu snížit náklady na ropu. Teď neřeším, nakolik byly tyto cíle (v Iráku) úspěšné, ale je to důkazem, že jde o investiční činnost (byť nepřímou).
uz som nejak zabudol na dejepis (predsalen to uz bude 10 ci kolko rokov :-/), takze vlastne ani neviem ako vyzerala americka kriza.. hmm, no mohol by som kukut wiki, ale..
podla vyjadreni vsade mozne sa 'normalnych ludi' s uctami v 'normalnych bankach' tieto veci az tak netykaju... ale aj tak mi pride, ze ked uz je to 'velka kriza', ze by sa to snad malo odrazit niekde v realnom zivote - ci iba pribudne maklerov (a podobnych individui) v Bohuniciach? :o)) ako to teda je, nejak v skratke..?
)))
Hm, zaslechl jsme názor, že Černý pátek byl kvůli tomu, že americká vláda i centrální banka moc zchladily ekonomiku. Teď se tvrdí, že ekonomové umí krizi této velikosti zvládnout. A stejně se tak tvrdí, že je ekonomie exaktní věda. Tak se asi necháme překvapit 
... byla to psychóza. Přitom kontrola nad akciovým trhem minimální. Dopadlo tak jak muselo - katastrofou.
)
.
A toto je dobré "odložení voleb na neurčito a tak"
a možno až príliš blízko pravde
Jen by mě zajímalo, jestli US půjdou až na dno se vší parádou (vyhlášení stanného práva, odložení voleb na neurčito a takProc, vzdyt to neudelali ani behem velke krize v roce 1929. Ale, beres-li to odlozeni voleb a vojenskou diktaturu jako symptom "krize az na dno se vsi paradou" pak to musi znamenat, ze ve vsech tech socialismech a komunismech byla ta krize tak nejak po celou dobu a by default.)
protoze v narodne socialistickem Nemecku, SSSR nebo CSSR moc svobodnych voleb neni a to jejich odlozeni o 40 az 80 let jde dobre vypozorovat...
Jen doufám, že bude třetí světová a všechno to tady půjde konečně do hajzluV tom případě by měli máknout, 2012 je za dveřma
.
pokud to skutečně pohání jen mamon a nenažranost není divuCokoliv, co člověk vědomě dělá, dělá jen a jen pro sebe - pro ukojení své touhy, ať už má jakoukoli podobu. Lze to nazývat třeba nenažraností, ale je to zcela přirozené.
Právě proto jsme obdařeni myšlením, abychom se neutopili ve vlastních výkalech. Nejsme zvířata.Naopak zvířata ač nemají vysoké myšlení, tak se kupodivu ve výkalech netopí
.
Oproti tomu člověk je bytost rozumná, takže zůstane na sluníčku tak dlouho, až ho odvezou do nemocnice s úžehem.Na což liberál zareaguje slovy: "Jeho blbost, že se spálil.", kdežto socialista by přispěchal s větou: "Musíme zpřísnit přístup ke slunečním paprskům - podmínkou k lehnutí si na slunce bude potvrzení od lékaře a absolvování desetihodinového školení." (To není legrace - stačí si vzpomenout na Vladimíra Špidlu a jeho zákon o regulaci expozice slunečnímu záření a na někdejší návrh ministra Fišera ohledně účasti na veřejných sportovních akcích.)
Problém je v tom, že ty firmy nenechají normálně kleknout. Resp. Jejich managementy místo aby se vzpamatovaly a začaly situaci řešit, čekají že je z bryndy vytáhne stát.To ale nesouvisí s cenou akcií, to je věc situace firem. Samozřejmě, že to lití peněz do bank a dalších velkých firem je špatné a vede k tomu, že s tím management předem počítá a vrhá se do neúnosného rizika. Je to tím horší, čím větší firma to je - tím větší je totiž pravděpodobnost, že stát zasáhne a peníze tam nalije.
Ve zdravém ekonomickém systému by měl následovat - bankrot + obstavení majetku všech managerů a vypořádání pohledávek.Bankrot ano, obstavení majetku manažerů dost těžko. Proto vznikly takové právní formy podnikání, kde je ručení jen do výše nesplaceného vkladu společníka. Pokud je manažer spolumajitelem firmy, při dobře fungujícím systému (tj. bez pocitu, že stát přispěchá na pomoc) prodělá automaticky tím, že hodnota firmy klesne. Pokud je manažer placen jako zaměstnanec, pak je to problém majitelů, pokud mu nastavili takové platové podmínky, že nepocítí ztrátu.