Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Dlouhou dobu jsem neinstaloval žádnou jinou distribuci než Debian nebo jeho derivace. Ani nevím, jak jsem k tomu přišel, ale narazil jsem na novou distribuci Fedora 14. Tak jsem moc neváhal a stáhnul jsem si live cd a připravil jsem ho na provoz na mém starším flash disku A-DATA, který má prostor 4GB a není žádný velký rychlík tj. rychlost čtení 7MB/s a zápis kolem 3MB/s.
Od začátku jsem si od malého experimentu moc nesliboval a spíše jsem si myslel, že systém bude poměrně utahaný a jeho odezvy poměrně vysoké, protože jen práce se systémem, který se spouští z takového flash disku určitě rychlá nebude.
Pustil jsem se do toho a na nic jsem nečekal. Restartoval jsem svůj notebook Dell Inspiron 6400 a nastavil jsem boot přímo z USB zařízení a jen čekal, co se bude dít. Moje překvapení jakou systém nastartoval byla ohromující během 25 sekund jsem měl načtený systém do plně funkčního stavu a nebyl problém s ním pracovat. Pro představu na systémovém disku mám nainstalované pracovní Windows XP Professional (prosím odpusťte, ale práce to bohužel vyžaduje), které se startují více než dvě minuty do plného načtení plochy.
Start systému tedy rychlí byl, ale co práce v systému a jeho odezva? S optimismem jsem započal běžnou kancelářskou práci tj. internet, e-mail a běžná kancelář atd. S velkým překvapením celý systém odpovídal velmi rychle a svižně a nezaznamenal jsem větší potíže. Spouštění programů probíhalo opravdu rychle a svižně. Nepoznal jsem v podstatě žádný rozdíl oproti systému, který se zavádí z pevného disku.
Tedy abych shrnul, svoje zážitky musím říct, že tak svižný systém, který navíc se spouští z přenosného disku a dosahuje takové rychlosti je opravdu příjemný. Nečekal jsem, že bych byl s práci až tak spokojený. Určitě nehodlám Fedoru po tomto experimentu smazat, ale naopak. Budu s ní experimentovat a pracovat dál, protože jsem opravdu spokojený.
P.S. Neprováděl jsem žádná přesná měření. Jedná se pouze o subjektivní popis rychlosti systému.
Tiskni
Sdílej: