PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedinKonečně jsem si našel čas okomentovat některé ze (skoro) aktuálních událostí.
World of Warcraft je kromě toho, že ho hraje víc lidí, než je obyvatelů ČR také znám velmi otevřenou politikou vůči modifikaci herního UI. Celé UI (i oficiální) je tvořeno addony napsanými v programovacím jazyce LUA nad API, které k těmto účelům WoW poskytuje.
Před pár dny se stala zajímavá věc. Blizzard vydal nové TOS ve kterém zakazuje vydávání placených addonů, addonů které ve hře zobrazují jakoukoliv formu reklamy, žádají o dotaci, nebo nějakým způsobem chrání svůj zdrojový kód. Také zakazuje veškeré addony, které zvyšují zatížení serverů (což utne velkou část nejdůležitějších addonů), ale to zde rozebírat nechci.
Pokud odhlédnu od faktu, že celý WoW je díky TOS v ČR naprosto nelegální (a pravděpodobně i ve zbytku světa, snad s výjimkou USA), narážíme tady na zajímavý problém. WoW poskytuje veřejné API. Tohle API je zdokumentované a volně dostupné. Ale nyní požaduje aby addony využívající toto API splňovali poměrně přísné požadavky. Problém zde je hlavně ve faktu, že Blizzard se snaží omezit vztah, který neexistuje. Neexistuje žádná smlouva mezi vývojářem addonu a Blizzardem. Není tudíž co omezovat. Existuje pouze smlouva mezi uživatelem WoW a Blizzardem.
Obecněji se dá tento problém rozšířit na otázku zda má vydavatel právo omezovat použití veřejného API. Prakticky tuto možnost jistě má. Blizzard může jednoduše mazat účty lidem kteří tyto addony používají, což bude mít jistě za následek, že je nikdo nebude používat. Otázkou zůstává, zda je to legální.
Narážíme na klasický problém kdo používá co, se kterým se setkáme i u GPL. Je addon odvozeným dílem od WoW, nebo ne? Addon je produkt, nicméně teoreticky bude fungovat na libovolné hře, která bude poskytovat identické API. Uživatel nemá žádnou možnost používat addon bez toho aby měl legální licenci na WoW.
Tuto sekci uzavřu tím, že velmi brzo očekávám, že Blizzard začne vydávat vlastní placené addony a tohle je přesně to o čem to celé je, nicméně otázky pořád zůstávají.
Docela pravidelně kolem mně prolítne nějaký článek o tom jak je Facebook hrozně nebezpečný, jak by ho nikdo neměl používat, etc... Přijde mi to celé docela vtipné.
Na Facebooku jsem (stejně jako na mnoha jiných sítích) zaregistrován poměrně dlouho ale nejsem zde nijak moc aktivní. Rozhodně nepatřím mezi totálně paranoidní uživatele, jelikož nemám pocit že bych o sobě kdekoliv na internetu uváděl informace které není možné o mně zjistit konvenčními metodami během několika minut, hodin, nebo v nejhorším případě dnů. Ano některé informace můžou být potencionálně nebezpečné a užitečné pro zloděje identit, nicméně zde spíše narážím na problém velmi slabé verifikace identity na úřadech, v bankách a jiných důležitých institucích.
Přijde mi poměrně smutné, že někdo má pocit že album, které zahesluje a pak heslo dá 50 lidem si myslí, že je toto album pořád velice dobře zabezpečené. A to je přesně ten základní problém. Málokdo si uvědomuje, že libovolná informace, která byla jednou zveřejněna je od toho momentu volně dostupná všem. Byť jsem ji třeba řekl jenom jednomu člověku. Navíc tento fakt nemá vůbec nic společného s virtuálním světem a sociálními weby, tento fakt je platný minimálně několik tisíc let.
Docela mně zaujala anketa Malý prieskum veľkej komunity…, která vyšla na konkurenčních blozích. Některá umístění jsou pro mně zcela očekávaná a některá překvapující. Přijde mi zvláštní mít antipatie k něčemu, čemu se můžu zcela vyhnout, co nemůže (pokud to sám nedovolím) absolutně nijak ovlivnit můj život.
Proč má někdo antipatie k ICQ nebo Skype celkem chápu. Je to věc kterou daný člověk může být nucen používat i když nechce a nedobrovolně se tak musí podřídit poměrně hrozným licenčním podmínkám. Podobně dopadají jiné softwarové produkty (Norton antivirus - často se vyskytující na předinstalovaných počítačích).
Podivně ale tyto antipatie vycházejí například vůči Desktopovým prostředím (i když pořád se můžou najít lidé, které jsou v daném prostředí nuceni pracovat) a naprosto nepochopitelně pak dostává WoW 40%, BLEK 40% nebo Opera 20%. Dobře, BLEK může teoreticky někomu lézt na nervy, nicméně jak může mít někdo antipatie k softwaru, který prostě nemusí používat. Těžko najdu počítač na kterém by byla nainstalovaná jenom Opera, nebo firmu/domácnost, kde bych denně musel hrát WoW i když se u toho hrozně nudím.
Poslední bude pouze krátká reakce na Aktuální události v článcích na AbcLinuxu.cz. Budu se sice opakovat (tento názor jsem již vyjadřoval mnohokrát v diskuzích), ale trochu zde rozepíšu můj názor.
ABCLinuxu by potřebovalo změnu na několika místech.
Toliko k ukojení mé potřeby se vyjádřit a zároveň děkuji všem, kteří to dočetli až sem.
Tiskni
Sdílej:
Jinak díky za to, že přemýšlíš na abíčkem.
Ono je hlavně vtipné, kolik addonů bylo šmahem označeno jako „nelegální“, jen tak, ze dne na den. Hned mě napadl Wowecon, jehož základní idea, ač addon samotný nepoužívám, se mi docela i líbí, a když mi o chvíli později došla i ta pasáž o dotacích a představil jsem si hru bez neustále žebrajícího QuestHelperu… Ou