Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
writeln
? Jde to vůbec? Je fakt, že jsem zamrznul u TP 6, potom jsem našel C.
sprintf
v C). Ale Pascal jim to neumožní a (i) z toho důvodu je to špatný jazyk.
Já vím, že je to staré a Pascalská konvence předávání parametrů funkcím ostatně nic takového ani neumožňuje. Ale nemám rád tyhle speciální výjimky. Navíc, pokud jazyk samotný něco používá, ale programátorovi to naopak zakazuje, je to příklad špatného návrhu, ať už si o Wirthovi myslím cokoliv.
To už vůbec nemluvím o dynamických polích a podobných věcech
chápu, že milovníci C++ na to jistě mají odlišný názor )No C++ je šíleně složitý jazyk, ale mám raději jazyky, jejichž tvůrci se nerozhodovali, co všechno v něm nepůjde jednoduše udělat. Navíc tíhnu k dynamickým jazykům, takže C++ dvakrát nepreferuji.
<lehce mimo>Pořád lepší než přetížený operátor + pro nastavování titulku okna </lehce mimo>Což je jistě problém návrhu jazyka a vůbec to není problém dotyčné knihovny, která používá operátor + pro nastavení titulku okna, co? Takže zatímco mi v C++ stačí změnit knihovnu, nebo napsat potomka dané třídy a místo + používat normální metodu
setTitle(std::string)
, tak v Pascalu musím pro napsání obdoby writeln
a) změnit jazyk b) přepsat překladač. Tak nevím, co bude lepší .
Já vím, že je to staré a Pascalská konvence předávání parametrů funkcím ostatně nic takového ani neumožňuje. Ale nemám rád tyhle speciální výjimky.Jasně, je to relikt, který si nikdo nedovolil úplně odstranit. Což není bug, nýbrž feature, funkce s proměnným počtem parametrů jsou dost kontroverzní záležitost. V Delphi jsou implicitní hodnoty parametrů, ale uznávám, že
writeln
s tím nenapíšu.
To už vůbec nemluvím o dynamických polích a podobných věcechTa dynamická pole jsou v Delphi taky. Ale pokud se pamatuju, chovají se v některých věcech jinak než ta statická (a nemám na mysli fakt, že mají proměnnou velikost ).
To měl být pokus o vtip, a krom toho jistě víte, že existují (vulgárně řečeno) dva názorové proudy: 1. jazyk by měl umožnit programátorovi úplně všechno a je na něm, aby toho nezneužíval; 2. jazyk by měl být restriktivní a neměl by nechat programátora dělat něco, co by mohla být prasárna. Nechci se hádat, který je "lepší", ale faktem je, že Pascal se ze zjevných "historických" důvodů řadí k tomu druhému a nikdy nebyl důvod na tom cokoliv měnit (i když zrovna to Delphi svým překotným vývojem pěkně zprasáčtělo).<lehce mimo>Pořád lepší než přetížený operátor + pro nastavování titulku okna </lehce mimo>Což je jistě problém návrhu jazyka a vůbec to není problém dotyčné knihovny, která používá operátor + pro nastavení titulku okna, co?
já Pascal rád nemam, přijde mi jako v praxi velmi špatně použitelný jazyk a nelíbí se mino já mám jiné zkušenosti, třeba v Delphi se dobře dělají projekty jako textové editory, prohlížeče obrázků apod. ovšem na jiné aplikace je nevhodný, dá se říct až krkolomný.
...dokonce sem snad někde četl nějakou esej proč je Python na výuku programování lepší než Pascal...První jazyk: Python
já Pascal rád nemam, přijde mi jako v praxi velmi špatně použitelný jazyk a nelíbí se mi. Někdo ho považuje dobrý aspoň jako na výuku programování (k čemuž byl taky původně určen nepletu-li se)Pascal byl sice původně určen pro výuku programování, ale to, čemu se dneska říká Pascal, má s tím Wirthovým bazmekem společné akorát jméno. Podotýkám, že tím neříkám nic o kvalitách nebo nekvalitách toho jazyka, a ani nechci... (ale jsem zatvrzelý... bývalý zatvrzelý Pascalista/Delphista ) Mimochodem, pro opravdové zájemce, kdesi na webu se nechá najít specifikace ISO Extended Pascalu a návrhu objektově orientovaného rozšíření pro Extended Pascal, a to jsou docela zajímavé jazyky (trochu mi připomínají Adu ).
Tak já si naopak myslím, že dobrý prohlížeč obrázků v gnu/linuxu není. Takže jenom vítám tenhle pokus. IrfanView mi totiž vždy přišel nejlepší - splňoval mé požadavky dokonale.
Hlavní chyby těchto programů v gnu/linuxu (z mých zkušeností):
při otevření obrázku a stisknutí mezerníku nebo šipky nepřejede na další obrázek ve složce
nebo neumí slideshow
a pokud tohle všechno umí, tak je strašně hnusnej a nepřehlednej:-P
K tomu, že binárka má už teď 6.6MB - strip zmeší binárky z Lazaru několikanásobně.
Problem techto prohlizecu je, ze se do nich postupne pridavaji dalsi a dalsi funkce, az to je neskutecny moloch po vsech strankachPřehánět to nebudu, dám si s tim práci, aby to bylo čistý, přehledný a co nejrychlejší. Snad se mi povedou aspon základní funkce jako ukládání do jiných formátů. Efekty by měli být z části na plug-iny, ale ty já psát nebudu (Picturerus Vanilla)
Včera jsem si prohlížel dokumentaci PyQT, v tom by to mohlo jít (PyGTK se mi nezalíbilo).Tak to souhlasím, já jen navrhl různé alternativy Samotnému se mi také mnohem více líbí PyQt než PyGTK.
No momentálně se rozhoduji mezi C++/GTKmm, nebo PyQT, upřímě, víc se mi zamlouvá PythonVšak také Python se s C++ nedá srovnávat C++ je ošklivý statický (a i vcelku složitý) hybrid, kdežto Python je krásně čistý dynamický objektový jazyk (s funkcionálními prvky). Ono obecně jakýkoliv kvalitní dynamický jazyk (Python, Ruby, Lisp, Scheme, Smalltalk, ...) je alespoň z mého pohledu nesrovnatelně lepší než C/C++/Java/C#
Moje konečná slova: napíšu to v Pythonu s PyQT a změním název z "Picturerus" na něco nejazykolamného. tečkaTo mě opravdu těší
Tiskni Sdílej: