Čtvrtá kapka esperanta
11.6.2007 19:52
| Přečteno: 1820×
| Esperanto
Věrní esperantu se právě dočkali - čtvrtá kapka je zde! :) Minule jsme začali tvořit jednoduché věty pomocí slovesa
esti ... být a to hned ve třech časech - minulý, přítomný a budoucí. Po dnešní lekci už budete umět používat ve svých jednoduchých větách libovolná slovesa, budete umět tvořit množné číslo a také si ukážeme, jak nám předpona "
mal-" rozšíří naší malou slovní zásobu.
Nejprve trochu osvěžíme paměť kontrolou domácího úkolu:
Ĉu linux (linukso) estas utila? Ano, Linux je velmi užitečný! Linux (Linukso) estas bona operacia sistemo. Ĉu Linux estas rapida? Linux je především svobodný. Je Windows také dobrý operační systém? To je sporná otázka.
To je počítač. Komputilo estas utila maŝino. Ĉu la arbo estos alta? Ne, la arbo ne estos alta. La tablo estis tro granda kaj alta. Je Debian Linux? Debian je svobodná linuxová distribuce. Ĉu Windows estas ankaŭ linuksa distribuaĵo? Ne, Windows ne estas linuksa distribuaĵo. Ĉu Windows estas libera? Ne, Windows ne estas libera operacia sistemo. Tio estis rapida aŭto kaj tio estos ankaŭ bela aŭto. Ĉu Esperanto estas lingvo? Jes, Esperanto estas bela kaj facila lingvo. Ĉu Esperanto estos ankaŭ utila? Esperanto estas tre utila. Ĉu angla lingvo estas ankaŭ facila? Ne, angla lingvo ne estas facila. Angla lingvo estas nur tre utila kaj bela.
Když jsem mluvil jsem o dvou "maličkých podrazech", měl jsem na mysli...
- výraz "konflikta demando ... sporná otázka", který jsem neuvedl ve slovníku a spolehl se na to, že význam odhadnete.
- výraz "unue". Zde bylo třeba si vzpomenout, že na koncovku -e končí příslovce, takže slovo "unu ... jedna" se změní na "nejdříve, především, za prvé".
Žel, mou nepozorností se tam dostalo ještě slovíčko "
příliš ... tro", na které jste zřejmě na rozdíl od "
konflikta" přijít bez slovníku nemohli. Za to se omlouvám, teď už ale k novým věcem...
Naši slovní zásobu si rozšíříme o osobní zájmena:
- mi ... já
- vi ... ty
- li,ŝi,ĝi ... on,ona,ono
|
- ni ... my
- vi ... vy
- ili ... oni, ony, ona
|
Po vzoru angličtiny tedy není rozdíl mezi vykáním a tykáním, pouze když si to vyžaduje originál překladu nějakého díla, můžete nalézt zájmeno "
ci ... ty". Zájmeno "
ĝi" označuje všechny věci, rostliny a zvířata bez ohledu na pohlaví, zájmena "
li/ŝi" jsou pouze pro osoby rodu mužského/ženského.
Esperanto má pouze dva pády: první a čtvrtý. Jak už víte, první pád podstatných jmen má koncovku
-o; čtvrtý pád tvoříme koncovkou
-n, a přibírají ji podstatná jména, přídavná jména i zájména v čísle jednotném i množném. To byl jediný důvod, pro který jsem se ve třetí kapce omezil na sloveso "
esti", u kterého čtvrtý pád není potřeba. Takže příklady:
Mi havas la libron. |
Mám tu knihu. |
Li havis novan libron. |
On měl novou knihu. |
Ili amas ŝin. |
Májí ji rádi.(milují ji) |
Množné číslo tvoříme jednoduše příponou
-j a to u přídavných stejně jako u podstatných jmen...
La novaj libroj kuŝis sur la tablo. |
Ty nové knihy ležely na (tom) stole. |
Asi vás už nepřekvapí koncovka
-jn, která logicky vyjadřuje množné číslo ve 4.pádě...
Uvidíš ty vysoké stromy. |
Vi vidos la altajn arbojn. |
A zbývá nám už jen ta předpona
mal-. Kdykoliv ji dáte před nějaké přídavné jméno nebo příslovce, změníte ho v pravý opak...
malnova ... starý; malbona ... špatný (nedobrý je nebona); malutila ... škodlivý (neužitečný je neutila)...
Podobných předpon a přípon najdete v esperantu něco přes 30 - díky tomu se vám bude slovní zásoba v esperantu nabírat velice rychle a to bez ohledu na to, jestli jste Čech, Číňan, nebo Švéd. Postupně se zde budeme s jednotlivými před/příponami seznamovat. Uvidíte, že se vám při používání velice rychle zafixují a začnete se orientovat v textech, kterým byste v jiném cizím jazyku rozuměli za mnohem délší dobu.
A zakončíme jako vždy domácím úkolem:
Viděli jsme mladého muže. Máš rád Linux? Ano, učím ho. Ten počítač je velmi starý a pomalý, potřebuji nový počítač. Debian patří mezi svobodné distribuce. Mám rád dobré přátele. Budem potřebovat nízký stůl. Pila dobré plzeňské pivo. Esperanto patří mezi snadné jazyky. Ta malá města jsou ošklivá. Máme rádi červená vína, ale pít budeme bílé víno. Nebudu pít špatné pivo. Koupím si rychlé auto, to staré auto je pomalé. Mám radost, že mám mnoho knih. Staří lidé se učí pomalu. Budeš se učit Linux? Ano, ale také anglický jazyk a esperanto. Budu ale potřebovat mnoho užitečných knih. Je víno škodlivé? Ne, dobré víno není škodlivé. Amiko en ĝojo kaj malĝojo.
Pomocná slovíčka... mladý ... juna; potřebovat ... bezoni; patřit k(mezi) ... aparteni al; pít ... trinki; plzeňské pivo ... pilzena biero; víno ... vino; bílá ... blanka; červená ... ruĝa; koupit ... aĉeti; učit se ... lerni; učit (něco) ... instrui; mnoho ... multe; radost ... ĝojo; lidé ... homoj; ale ... sed; že ... ke
-----------------------------------------------
Pokud něčemu není rozumět, nebo pokud dělám něco špatně, nestyďte se ozvat. Pokud se nikdo neozývá, nemusí to nutně znamenat, že jste jediný, který má problém. Jaké budou další kapky, závisí na každém z vás. Moc mi záleží na tom, aby vám to nejen šlo, ale aby vás to i bavilo...
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
11.6.2007 20:03
tired joe | skóre: 17
| blog:
rootlet
| Trenčín/Bratislava
Re: Čtvrtá kapka esperanta
11.6.2007 20:22
Pavel Pinkava | skóre: 12
| blog:
pin2k
| Bystřice nad Pernštejnem
Re: Čtvrtá kapka esperanta
12.6.2007 11:28
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog:
Blog
| Praha
Re: Čtvrtá kapka esperanta
12.6.2007 13:01
jalinh | skóre: 2
| blog:
jalinh
Re: Čtvrtá kapka esperanta
12.6.2007 20:12
drak89 | skóre: 9
| blog:
sluj89
Re: Čtvrtá kapka esperanta
18.6.2007 17:56
kotyz | skóre: 25
| blog:
kotyzblog
| Plzeň
Re: Čtvrtá kapka esperanta
24.6.2007 15:30
CandySan | skóre: 11
| blog:
bonzacek
Re: Čtvrtá kapka esperanta
Založit nové vlákno •
Nahoru