Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Pokud jste se nikdy nesetkali s programem Lazarus, tak vězte, že se jedná o vývojové prostředí jazyka Pascal typu RAD (Rapid Application Developement), né nepodobné Borland Delphi. Na rozdíl od Delphi je však Lazarus multiplatformní. Spustíte jej na Linuxu, na Windows, v *BSD a na mnoha dalších platformách. Jako svůj kompilátor používá, opět multiplatformní, Free Pascal Compiler (fpc).
Jak již bylo řečeno, Lazarus je multiplatformní. A to hlavně díky jeho knihovně LCL (Lazarus Components Library), která je pro Lazarus to samé, co VCL (Visual Component Library) pro Delphi. LCL má ale oproti VCL jednu výhodu - není závislá na použitém grafickém frameworku. Můžete si tedy zvolit, zda chcete vykreslovat widgety pomocí Gtk verze 1, Gtk verze 2, Qt, Win32/64 API, WinCE, Carbon či FPGUI.
Stejně jako do Delphi, i do Lazarusu lze instalovat spoustu přídavných komponent. Jak vizuálních, tak i nevizuálních. V LCL najdeme dokonce integrovánu komponentu SynEdit, která se pro Delphi musí doinstalovat zvlášť. Pro neznalé, SynEdit je pokročilá komponenta pro editaci zdrojových kódů s podporou zvýrazňování syntaxe pro mnoho programovacích jazyků (možno je i dopsat podporu pro další), doplňování a skládání (folding) kódu, číslování řádků a mnoho dalších.
Nevýhodou oproti Delphi je trošičku obtížnější instalace, která spočívá v instalaci FPC, zdrojových kódů FPC a samotného Lazarusu a jeho nastavení.
Nejprve stáhneme samotný kompilátor (30 MB) a poté i jeho zdrojové kódy (38 MB).
Rozbalíme soubor fpc-2.2.0.i386-linux.tar a spustíme přiložený instalační skript (sh install.sh
). Zvolíme instalační prefix (např. /Programs/FPC-2.2.0). Na dotaz, zda nainstalovat textové IDE klidně odpovězte "n", na instalaci FCL "Y", na instalaci balíčků opět "Y". Na instalaci dokumentace a ukázkových příkladů odpovězte dle uvážení.
Teď rozbalte soubor fpcbuild-2.2.0.tar.gz
. Ze vzniklého adresáře zkopírujte adresář fpcsrc
do "share" adresáře kompilátoru, např. /Programs/FPC-2.2.0/share.
Teď je třeba nastavit ldconfig a PATH. Do souboru /etc/ld.so.conf
přidáme řádek /Programs/FPC-2.2.0/lib
, popř. vytvoříme soubor /etc/ld.so.conf.d/fpc
, jež bude onen řádek obsahovat. Nastavení PATH provedeme přidáním řádku export PATH="/Programs/FPC-2.2.0/bin:$PATH"
do souboru /etc/profile
nebo do nového souboru v adresáři /etc/env.d
či /etc/profile.d
, pokud to vaše distribuce umožňuje.
Nakonec jako superuživatel spusťte příkaz ldconfig
a znovu se přihlaste, kvůli změně PATH.
Lazarus si stáhneme z jeho domovské stránky, popř., a to doporučuji, si stáhneme aktuální verzi ze SVN repozitáře. Nadále budu popisovat pouze instalaci stažením ze SVN.
Spuštěním příkazu svn co http://svn.freepascal.org/svn/lazarus/trunk lazarus
stáhneme zdrojové kódy Lazarusu ze SVN a přejdeme do nově vzniklého adresáře lazarus
.
Pozn.: Budeme-li v budoucnu chtít tyto zdrojové kódy aktualizovat, stačí v tomto adresáři spustit příkaz svn update
.
V této složce spustíme příkaz make FPCDIR=/Programs/FPC-2.2.0 all
. Po několika minutách by se měl Lazarus úspěšně zkompilovat. Pokud se objevila nějaká chybová hláška, pravděpodobně vám chybí nějaké závislosti. Je potřeba knihoven gtk a gtk2 včetně závislostí a vývojových balíčků.
Po úspěšné kompilaci zkopírujeme obsah celé složky např. do /Programs/Lazarus
. Přejdeme do onoho adresáře a příkazem ./lazarus
program spustíme. Ukáže se pár chybových hlášek, které ignorujte. Zjistíme, že Lazarus je vykreslován Gtk1, což není zrovna to nejlepší, takže to hned napravíme.
V "Environment - Environment options" nastavíme "Lazarus directory" na "/Programs/Lazarus/", "Compiler path" na "/Programs/FPC-2.2.0/bin/ppc386" a "FPC Source directory" na "/Programs/FPC-2.2.0/share/fpcsrc/". Potvrdíme tlačítkem OK.
V "Tools - Configure build lazarus" nastavíme "LCL interface" na GTK-2, zaškrtneme "With packages" a ze seznamu komponent zvolíme "Clean + build" pro vše. Uložíme tlačítkem "Save settings". Teď z nabídky "Tools" vybereme "Build Lazarus". Na dotaz odpovíme ano. Po pár minutách se nám rekompiluje celý Lazarus a znovu se spustí. Tentokráte však v novém GTK-2 kabátě.
Jak jste si jistě všimli, v názvu je číslovka "I.", což naznačuje, že by někdy mohlo být pokračování. Takže příště nás čeká naprogramovat nějaký jednodušší prográmek.
Tiskni
Sdílej:
Prosim v budoucnu o dodrzovani.Smůla.
Asi jsi nikdy nedělal v Delphi, co?Lol, to vypadá jak pokus vyprovokovat flame :D.
*.deb
i *.rpm
a to ako pre FPC, tak aj pre Lazarus.