V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Aféry se svérázným DRM softwarem od firmy Sony asi většina lidí chápe jako zlé konání této firmy. Ale lze se na to dívat i jinak. Že se při sebemenší příležitosti do počítače něco instaluje, leckdo bere jako zcela normální věc. Ale ono to normální není - asi jako kdybych si třeba koupil obraz, a s ním se mi do bytu "jaksi mimochodem" nainstalovala ještě nějaká speciální lampa.
V dnešním světě to chodí tak, že když si člověk zakoupí nějaký nový hardware, přinese si v krabici také jedno nebo více datových médií (CD, DVD, výjimečně i disketu) s "nezbytným" softwarem. V mnoha případech nejsou přiložené programy vůbec potřeba, někdy to ale bez nich nejde, a rozchození foťáku/tiskárny/scanneru apod. znamená instalaci až stovek MB dat. Abych upřesnil, řeč je stále o instalaci na OS Windows, o ostatní systémy se výrobci bohužel/bohudík tolik nestarají.
Ovšem ne dosti na tom. Lze pochopit, že i když je nejlepší, aby připojovaná zařízení používala otevřené a standardizované komunikační protokoly, někdy je prostě potřeba tam mít něco navíc. Ale mánie instalovat speciální programy přímo bují - a pronikla i do oblastí, kde nemá co pohledávat.
Jednou z takových oblastí jsou právě nosiče audiovizuálních dat. Že nepřekonatelná ochrana proti kopírování neexistuje, je známá věc. Že autoři hudby a filmů, a ti, kteří jejich práva vykonávají, mohou rozhodovat o tom, jak šířený obsah zabezpečí, je také jasné. Ale snažit se tento rozpor "řešit" tím, že se bez vědomí uživatele do počítače něco nainstaluje (navíc tak, že to poškodí operační systém a sníží úroveň bezpečnosti), je jak nelegální, tak především hrubě nemorální - minimálně stejně, jako šířit autorsky chráněný obsah.
Ale to není to, o čem jsem chtěl hovořit. Aby se něco mohlo do počítače nainstalovat, musí mít instalační program příslušná oprávnění. Bez nich by se mohl daný software spouštět jen s právy běžného uživatele, a v žádném případě by nemohl zasahovat do jádra OS. Problém je ale v tom, že ačkoliv všechny dnešní operační systémy (používané na PC) umožňují striktní oddělení běžného uživatele od správce systému, není toto oddělení důsledně využíváno.
Na systémech GNU/Linux (a také *BSD a dalších podobných systémech) naštěstí není mnoho lidí, kteří by dělali takovou "nerozvážnost", jakou práci s plnými administrátorskými právy bezpochyby je. Jednak se jedná o poměrně informované uživatele, a za druhé (a to je podstatné) instalátory distribucí přímo vytváří odděleně správce a běžného uživatele. I když to nikomu nebrání v nebezpečném stylu práce, aspoň jistou pomocí to je.
Na OS Windows ovšem bohužel panují jiné poměry. Vznikly ještě v dobách 95/98/Me, kdy byl v systému jeden uživatel s plnými právy. Tyto manýry přešly i do WinXP, a to přesto, že uživatelé WinNT/2000 (jejichž následníkem tato verze je) byli zvyklí na oddělení uživatelů. Takže situace vypadá tak, že cca 90 % uživatelů "jede" s maximálními právy, a tedy vydáno napospas záškodníkům všeho druhu (viry, červi, dialery apod.). Mezi tyto záškodníky patří i software na audiovizuálních nosičích. Po vložení média do mechaniky se spustí instalátor, který si hladce a nerušeně může dělat se systémem cokoliv.
Proto tedy, i když činy firmy Sony jsou silně zavrženíhodné, je nutno část viny přisoudit i uživatelům, kterým je prakticky jedno, co jim do počítače vleze. Máslo na hlavě má i Microsoft, protože instalátor Windows XP bez jakéhokoli varování nastaví systém do tohoto nebezpečného stavu. Prostě, jako je normální nekouřit, tak je také normální, že se programy instalují pouze v okamžiku, kdy se uživatel rozhodne: "teď chci nainstalovat tento program" - a nikdy jindy (automatické aktualizace nepočítám).
Tiskni
Sdílej:
.tar.bz2
balíčky a bez před- a po- od/instalačních skriptů se obejdu docela dobře. LFS sice není běžná distribuce, nicméně stejně by se dalo nakládat s programy i v jiných distribucích, kdyby si to uživatel přál.
Pod Windows se mnoho instalátorů pěkně pošťárá v systému či aspoň v registrech. Vedlejším důsledkem může být nejen onen nepořádek, ale také nefunkčnost programů po nové instalaci Windows. Zcela obecně to neplatí, ale je to velmi časté.
A taky by mě zajímalo jestli typ souboru rozpoznává podle přípony(sic) nebo podle hlavičky, tak jak by to měl dělat každej slušnej OS.
man file