Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Aféry se svérázným DRM softwarem od firmy Sony asi většina lidí chápe jako zlé konání této firmy. Ale lze se na to dívat i jinak. Že se při sebemenší příležitosti do počítače něco instaluje, leckdo bere jako zcela normální věc. Ale ono to normální není - asi jako kdybych si třeba koupil obraz, a s ním se mi do bytu "jaksi mimochodem" nainstalovala ještě nějaká speciální lampa.
V dnešním světě to chodí tak, že když si člověk zakoupí nějaký nový hardware, přinese si v krabici také jedno nebo více datových médií (CD, DVD, výjimečně i disketu) s "nezbytným" softwarem. V mnoha případech nejsou přiložené programy vůbec potřeba, někdy to ale bez nich nejde, a rozchození foťáku/tiskárny/scanneru apod. znamená instalaci až stovek MB dat. Abych upřesnil, řeč je stále o instalaci na OS Windows, o ostatní systémy se výrobci bohužel/bohudík tolik nestarají.
Ovšem ne dosti na tom. Lze pochopit, že i když je nejlepší, aby připojovaná zařízení používala otevřené a standardizované komunikační protokoly, někdy je prostě potřeba tam mít něco navíc. Ale mánie instalovat speciální programy přímo bují - a pronikla i do oblastí, kde nemá co pohledávat.
Jednou z takových oblastí jsou právě nosiče audiovizuálních dat. Že nepřekonatelná ochrana proti kopírování neexistuje, je známá věc. Že autoři hudby a filmů, a ti, kteří jejich práva vykonávají, mohou rozhodovat o tom, jak šířený obsah zabezpečí, je také jasné. Ale snažit se tento rozpor "řešit" tím, že se bez vědomí uživatele do počítače něco nainstaluje (navíc tak, že to poškodí operační systém a sníží úroveň bezpečnosti), je jak nelegální, tak především hrubě nemorální - minimálně stejně, jako šířit autorsky chráněný obsah.
Ale to není to, o čem jsem chtěl hovořit. Aby se něco mohlo do počítače nainstalovat, musí mít instalační program příslušná oprávnění. Bez nich by se mohl daný software spouštět jen s právy běžného uživatele, a v žádném případě by nemohl zasahovat do jádra OS. Problém je ale v tom, že ačkoliv všechny dnešní operační systémy (používané na PC) umožňují striktní oddělení běžného uživatele od správce systému, není toto oddělení důsledně využíváno.
Na systémech GNU/Linux (a také *BSD a dalších podobných systémech) naštěstí není mnoho lidí, kteří by dělali takovou "nerozvážnost", jakou práci s plnými administrátorskými právy bezpochyby je. Jednak se jedná o poměrně informované uživatele, a za druhé (a to je podstatné) instalátory distribucí přímo vytváří odděleně správce a běžného uživatele. I když to nikomu nebrání v nebezpečném stylu práce, aspoň jistou pomocí to je.
Na OS Windows ovšem bohužel panují jiné poměry. Vznikly ještě v dobách 95/98/Me, kdy byl v systému jeden uživatel s plnými právy. Tyto manýry přešly i do WinXP, a to přesto, že uživatelé WinNT/2000 (jejichž následníkem tato verze je) byli zvyklí na oddělení uživatelů. Takže situace vypadá tak, že cca 90 % uživatelů "jede" s maximálními právy, a tedy vydáno napospas záškodníkům všeho druhu (viry, červi, dialery apod.). Mezi tyto záškodníky patří i software na audiovizuálních nosičích. Po vložení média do mechaniky se spustí instalátor, který si hladce a nerušeně může dělat se systémem cokoliv.
Proto tedy, i když činy firmy Sony jsou silně zavrženíhodné, je nutno část viny přisoudit i uživatelům, kterým je prakticky jedno, co jim do počítače vleze. Máslo na hlavě má i Microsoft, protože instalátor Windows XP bez jakéhokoli varování nastaví systém do tohoto nebezpečného stavu. Prostě, jako je normální nekouřit, tak je také normální, že se programy instalují pouze v okamžiku, kdy se uživatel rozhodne: "teď chci nainstalovat tento program" - a nikdy jindy (automatické aktualizace nepočítám).
Tiskni
Sdílej:
.tar.bz2
balíčky a bez před- a po- od/instalačních skriptů se obejdu docela dobře. LFS sice není běžná distribuce, nicméně stejně by se dalo nakládat s programy i v jiných distribucích, kdyby si to uživatel přál.
Pod Windows se mnoho instalátorů pěkně pošťárá v systému či aspoň v registrech. Vedlejším důsledkem může být nejen onen nepořádek, ale také nefunkčnost programů po nové instalaci Windows. Zcela obecně to neplatí, ale je to velmi časté.
A taky by mě zajímalo jestli typ souboru rozpoznává podle přípony(sic) nebo podle hlavičky, tak jak by to měl dělat každej slušnej OS.
man file