Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Aféry se svérázným DRM softwarem od firmy Sony asi většina lidí chápe jako zlé konání této firmy. Ale lze se na to dívat i jinak. Že se při sebemenší příležitosti do počítače něco instaluje, leckdo bere jako zcela normální věc. Ale ono to normální není - asi jako kdybych si třeba koupil obraz, a s ním se mi do bytu "jaksi mimochodem" nainstalovala ještě nějaká speciální lampa.
V dnešním světě to chodí tak, že když si člověk zakoupí nějaký nový hardware, přinese si v krabici také jedno nebo více datových médií (CD, DVD, výjimečně i disketu) s "nezbytným" softwarem. V mnoha případech nejsou přiložené programy vůbec potřeba, někdy to ale bez nich nejde, a rozchození foťáku/tiskárny/scanneru apod. znamená instalaci až stovek MB dat. Abych upřesnil, řeč je stále o instalaci na OS Windows, o ostatní systémy se výrobci bohužel/bohudík tolik nestarají.
Ovšem ne dosti na tom. Lze pochopit, že i když je nejlepší, aby připojovaná zařízení používala otevřené a standardizované komunikační protokoly, někdy je prostě potřeba tam mít něco navíc. Ale mánie instalovat speciální programy přímo bují - a pronikla i do oblastí, kde nemá co pohledávat.
Jednou z takových oblastí jsou právě nosiče audiovizuálních dat. Že nepřekonatelná ochrana proti kopírování neexistuje, je známá věc. Že autoři hudby a filmů, a ti, kteří jejich práva vykonávají, mohou rozhodovat o tom, jak šířený obsah zabezpečí, je také jasné. Ale snažit se tento rozpor "řešit" tím, že se bez vědomí uživatele do počítače něco nainstaluje (navíc tak, že to poškodí operační systém a sníží úroveň bezpečnosti), je jak nelegální, tak především hrubě nemorální - minimálně stejně, jako šířit autorsky chráněný obsah.
Ale to není to, o čem jsem chtěl hovořit. Aby se něco mohlo do počítače nainstalovat, musí mít instalační program příslušná oprávnění. Bez nich by se mohl daný software spouštět jen s právy běžného uživatele, a v žádném případě by nemohl zasahovat do jádra OS. Problém je ale v tom, že ačkoliv všechny dnešní operační systémy (používané na PC) umožňují striktní oddělení běžného uživatele od správce systému, není toto oddělení důsledně využíváno.
Na systémech GNU/Linux (a také *BSD a dalších podobných systémech) naštěstí není mnoho lidí, kteří by dělali takovou "nerozvážnost", jakou práci s plnými administrátorskými právy bezpochyby je. Jednak se jedná o poměrně informované uživatele, a za druhé (a to je podstatné) instalátory distribucí přímo vytváří odděleně správce a běžného uživatele. I když to nikomu nebrání v nebezpečném stylu práce, aspoň jistou pomocí to je.
Na OS Windows ovšem bohužel panují jiné poměry. Vznikly ještě v dobách 95/98/Me, kdy byl v systému jeden uživatel s plnými právy. Tyto manýry přešly i do WinXP, a to přesto, že uživatelé WinNT/2000 (jejichž následníkem tato verze je) byli zvyklí na oddělení uživatelů. Takže situace vypadá tak, že cca 90 % uživatelů "jede" s maximálními právy, a tedy vydáno napospas záškodníkům všeho druhu (viry, červi, dialery apod.). Mezi tyto záškodníky patří i software na audiovizuálních nosičích. Po vložení média do mechaniky se spustí instalátor, který si hladce a nerušeně může dělat se systémem cokoliv.
Proto tedy, i když činy firmy Sony jsou silně zavrženíhodné, je nutno část viny přisoudit i uživatelům, kterým je prakticky jedno, co jim do počítače vleze. Máslo na hlavě má i Microsoft, protože instalátor Windows XP bez jakéhokoli varování nastaví systém do tohoto nebezpečného stavu. Prostě, jako je normální nekouřit, tak je také normální, že se programy instalují pouze v okamžiku, kdy se uživatel rozhodne: "teď chci nainstalovat tento program" - a nikdy jindy (automatické aktualizace nepočítám).
Tiskni
Sdílej:
.tar.bz2 balíčky a bez před- a po- od/instalačních skriptů se obejdu docela dobře. LFS sice není běžná distribuce, nicméně stejně by se dalo nakládat s programy i v jiných distribucích, kdyby si to uživatel přál.
Pod Windows se mnoho instalátorů pěkně pošťárá v systému či aspoň v registrech. Vedlejším důsledkem může být nejen onen nepořádek, ale také nefunkčnost programů po nové instalaci Windows. Zcela obecně to neplatí, ale je to velmi časté.
Oprávněná námitka je, že jde o starý program, ale nová verze se dá zadarmo stáhnout leda tak warezová, takže v naší škole to nakonec vyřešili asi instalací OpenOffice.
A taky by mě zajímalo jestli typ souboru rozpoznává podle přípony(sic) nebo podle hlavičky, tak jak by to měl dělat každej slušnej OS.
man file