Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Aféry se svérázným DRM softwarem od firmy Sony asi většina lidí chápe jako zlé konání této firmy. Ale lze se na to dívat i jinak. Že se při sebemenší příležitosti do počítače něco instaluje, leckdo bere jako zcela normální věc. Ale ono to normální není - asi jako kdybych si třeba koupil obraz, a s ním se mi do bytu "jaksi mimochodem" nainstalovala ještě nějaká speciální lampa.
V dnešním světě to chodí tak, že když si člověk zakoupí nějaký nový hardware, přinese si v krabici také jedno nebo více datových médií (CD, DVD, výjimečně i disketu) s "nezbytným" softwarem. V mnoha případech nejsou přiložené programy vůbec potřeba, někdy to ale bez nich nejde, a rozchození foťáku/tiskárny/scanneru apod. znamená instalaci až stovek MB dat. Abych upřesnil, řeč je stále o instalaci na OS Windows, o ostatní systémy se výrobci bohužel/bohudík tolik nestarají.
Ovšem ne dosti na tom. Lze pochopit, že i když je nejlepší, aby připojovaná zařízení používala otevřené a standardizované komunikační protokoly, někdy je prostě potřeba tam mít něco navíc. Ale mánie instalovat speciální programy přímo bují - a pronikla i do oblastí, kde nemá co pohledávat.
Jednou z takových oblastí jsou právě nosiče audiovizuálních dat. Že nepřekonatelná ochrana proti kopírování neexistuje, je známá věc. Že autoři hudby a filmů, a ti, kteří jejich práva vykonávají, mohou rozhodovat o tom, jak šířený obsah zabezpečí, je také jasné. Ale snažit se tento rozpor "řešit" tím, že se bez vědomí uživatele do počítače něco nainstaluje (navíc tak, že to poškodí operační systém a sníží úroveň bezpečnosti), je jak nelegální, tak především hrubě nemorální - minimálně stejně, jako šířit autorsky chráněný obsah.
Ale to není to, o čem jsem chtěl hovořit. Aby se něco mohlo do počítače nainstalovat, musí mít instalační program příslušná oprávnění. Bez nich by se mohl daný software spouštět jen s právy běžného uživatele, a v žádném případě by nemohl zasahovat do jádra OS. Problém je ale v tom, že ačkoliv všechny dnešní operační systémy (používané na PC) umožňují striktní oddělení běžného uživatele od správce systému, není toto oddělení důsledně využíváno.
Na systémech GNU/Linux (a také *BSD a dalších podobných systémech) naštěstí není mnoho lidí, kteří by dělali takovou "nerozvážnost", jakou práci s plnými administrátorskými právy bezpochyby je. Jednak se jedná o poměrně informované uživatele, a za druhé (a to je podstatné) instalátory distribucí přímo vytváří odděleně správce a běžného uživatele. I když to nikomu nebrání v nebezpečném stylu práce, aspoň jistou pomocí to je.
Na OS Windows ovšem bohužel panují jiné poměry. Vznikly ještě v dobách 95/98/Me, kdy byl v systému jeden uživatel s plnými právy. Tyto manýry přešly i do WinXP, a to přesto, že uživatelé WinNT/2000 (jejichž následníkem tato verze je) byli zvyklí na oddělení uživatelů. Takže situace vypadá tak, že cca 90 % uživatelů "jede" s maximálními právy, a tedy vydáno napospas záškodníkům všeho druhu (viry, červi, dialery apod.). Mezi tyto záškodníky patří i software na audiovizuálních nosičích. Po vložení média do mechaniky se spustí instalátor, který si hladce a nerušeně může dělat se systémem cokoliv.
Proto tedy, i když činy firmy Sony jsou silně zavrženíhodné, je nutno část viny přisoudit i uživatelům, kterým je prakticky jedno, co jim do počítače vleze. Máslo na hlavě má i Microsoft, protože instalátor Windows XP bez jakéhokoli varování nastaví systém do tohoto nebezpečného stavu. Prostě, jako je normální nekouřit, tak je také normální, že se programy instalují pouze v okamžiku, kdy se uživatel rozhodne: "teď chci nainstalovat tento program" - a nikdy jindy (automatické aktualizace nepočítám).
Tiskni
Sdílej:
.tar.bz2 balíčky a bez před- a po- od/instalačních skriptů se obejdu docela dobře. LFS sice není běžná distribuce, nicméně stejně by se dalo nakládat s programy i v jiných distribucích, kdyby si to uživatel přál.
Pod Windows se mnoho instalátorů pěkně pošťárá v systému či aspoň v registrech. Vedlejším důsledkem může být nejen onen nepořádek, ale také nefunkčnost programů po nové instalaci Windows. Zcela obecně to neplatí, ale je to velmi časté.
Oprávněná námitka je, že jde o starý program, ale nová verze se dá zadarmo stáhnout leda tak warezová, takže v naší škole to nakonec vyřešili asi instalací OpenOffice.
A taky by mě zajímalo jestli typ souboru rozpoznává podle přípony(sic) nebo podle hlavičky, tak jak by to měl dělat každej slušnej OS.
man file